13 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 999,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 999,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 999,99 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 999,99 Kč s tím, že se jedná o podmíněnou slevu, kterou právní předchůdce žalobkyně společnost anonymizováno právnická osoba poskytl žalovanému na nákup koncového zařízení zakoupeného při uzavření zákaznické smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému. Tuto slevu je pak žalovaný povinen vrátit z důvodu nedodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování.

1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

1. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný byl z titulu účastnické smlouvy uzavřené mezi ním a právním předchůdcem žalobkyně společností anonymizováno právnická osoba dne datum účastníkem mobilní telefonní stanice číslo přičemž právní předchůdce žalobkyně žalovanému na základě předmětné smlouvy poskytoval základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby. V rámci výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zařízení Huawei P10-Černý v ceně 15 999 Kč. Na nákup tohoto zařízení přitom byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 000 Kč, přičemž bylo ujednáno, že pokud nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy v délce 24 měsíců z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany právního předchůdce žalobkyně či ze strany žalovaného nebo bude ve vztahu k žalovanému zahájeno insolvenční řízení, je žalovaný povinen poskytnutou slevu vrátit. Dle článku 2.6.

1. Všeobecných podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účastnickou smlouvu vypovědět mimo jiné v případě, že žalovaný nezaplatí tři po sobě jdoucí vyúčtování nebo se ocitne v prodlení s úhradou jakéhokoli dluhu vůči právnímu předchůdci žalobkyně po dobu delší než 90 dnů. Dopisem ze dne 27. 8. 2018 byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že dlouhodobě neplní své závazky z účastnické smlouvy a má vůči právnímu předchůdci žalobkyně neuhrazené závazky po splatnosti. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud tyto závazky ve stanovené lhůtě neuhradí, dojde k ukončení účastnické smlouvy po uplynutí 30 denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi. Fakturou číslo ze dne 6. 11. 2018 splatnou k 20. 11. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnutou podmíněnou slevu na zařízení ve výši 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka představující doúčtovanou slevu na nákup zařízení postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván předžalobní upomínkou ze dne 11. 9. 2020.

1. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a zároveň byla mezi nimi uzavřena také kupní smlouva tak, jak ji upravuje § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu“. Předmětem této smlouvy bylo výše označené koncové zařízení. Ze strany právního předchůdce žalobkyně pak došlo k ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, jak to umožňuje § 1998 občanského zákoníku:„ Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.“ Oprávnění právního předchůdce žalobkyně smlouvu vypovědět v případě řádného nehrazení poskytnutých služeb ze strany žalovaného přitom plyne z výše citovaných ujednání Všeobecných podmínek. V důsledku ukončení této smlouvy právnímu předchůdce žalobkyně vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení podmíněné slevy na zařízení ve výši 2 000 Kč (žalobkyně přitom požadovala pouze zaplacení částky 1 999,99 Kč). V této souvislosti ještě nutno doplnit, že předmětné ujednání o poskytnutí koncového zařízení za zvýhodněnou cenu je třeba posoudit jako mající charakter podmínky, na jejíž splnění je vázán vznik, změna nebo zánik práva tak, jak to umožňuje § 548 občanského zákoníku.

1. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

1. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaného nároku úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.

1. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, právo na jejich náhradu. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b téže advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.