14 C 111/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A . sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o náhradu škody ve výši 151 004,71 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 151 004,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 151 004,71 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 27 152,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku , právnická osoba, . náhradu nákladů řízení ve výši 53 893,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta C, .

1. Žalobou podanou u soudu se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení náhrady škody ve výši 151 004,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný nepodal odvolání proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 7. 12. 2020 (dále jen „rozsudek“), přestože žalobkyně udělila žalovanému pokyn podat proti rozsudku odvolání. O tom, že žalovaný nepodal odvolání se žalovaná dověděla dne 9. 3. 2021, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o zahájení exekuce, přičemž byla nucena uhradit žalovanou částku. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 5. 2023 k náhradě způsobené škody, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyni zastupoval na základě plné moci v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaný informoval žalobkyni o vyhlášeném rozsudku, rozsudek žalobkyni doručil, avšak nedoporučil podat odvolání. Není pravda, že by mu žalobkyně udělila pokyn k podání odvolání proti rozsudku. Po roce byl žalobkyní vyzván k náhradě škody.

3. Vedlejší účastník na straně žalované uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, dle něj žalovaný jako advokát neporušil povinnosti vůči svému klientovi, žalovaný mezi nimi obvyklým způsobem informoval žalobkyni o vydání a doručení rozsudku, sdělil jí lhůtu k podání odvolání a podání odvolání nedoporučil. Pokyn k podání odvolání neobdržel.

4. Zásadní otázkou v projednávané věci, tak jak ji žalobkyně v žalobě vymezila je, zda žalovaný měl podat odvolání proti rozsudku, ať na základě pokynu žalobkyně nebo bez něj.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.

6. Mezi účastníky byla dne 30. 6. 2020 uzavřena příkazní smlouva a žalobkyně udělila žalovanému téhož dne plnou moc k zastupování.

7. Emailem ze dne 11. 11. 2020 přeposlal žalovaný žalobci výzvu soudu k úhradě soudního poplatku za vzájemný návrh, vzhledem k tomu, že žalobkyně soudní poplatek neuhradila, bylo řízení o vzájemném návrhu na zaplacení částky 92 725,36 Kč usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 1. 12. 2020 zastaveno. Toto usnesení zaslal žalovaný žalobkyni emailem ze dne 1. 12. 2020.

8. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 7. 12. 2020 byla žalované uložena povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, částku 74 258,60 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 45 513 Kč.

9. Emailem ze dne 7. 1. 2021 zaslal žalovaný žalobkyni rozsudek s tím, že lhůta k odvolání končí 21. 1. 2021, přičemž nedoporučuje odvolání podat, nýbrž uplatnit nárok samostatnou žalobou.

10. Vedením exekuce k vymáhání pohledávky dle rozsudku byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , adresa, .

11. O zahájení exekuce byla žalobkyně informována vyrozuměním č. j. , spisová značka, ze dne 9. 3. 2021. Dle tohoto vyrozumění činila vymáhaná jistina 74 258 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, náklady nalézacího řízení 45 513 Kč a desetiprocentní roční úrok z prodlení z částky 74 256,60 Kč od 14. 11. 2019 do zaplacení.

12. Dle potvrzení platby zaplatila žalovaná dne 23. 3. 2021 částku 150 659, 71 Kč a dne 25. 3. 2021 částku 345 Kč na účet číslo , hodnota, a variabilní symbol , var. symbol, .

13. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 25. 4. 2022 výzvu k náhradě škody. Dopisem ze dne 2. 5. 2022 požádal žalovaný žalobkyni o konkretizaci požadavku na náhradu škody. Dopisem ze dne 1. 6. 2022 žalobkyně konkretizovala uplatněnou náhradu škody. Dopisem ze dne 14. 6. 2022 požádal o vyplnění formuláře pro pojišťovnu.

14. Přílohou dopisu ze dne 26. 10. 2022 zaslal žalovaný žalobkyni závěr ošetření škodné události číslo , hodnota, . Předžalobní výzva ze dne 5. 5. byla žalovanému odeslána 15. 2. 2023.

15. Výpovědí pana , jméno FO, , ředitele žalobkyně, dále jen svědka, bylo prokázáno, že se o rozsudku a jeho obsahu dozvěděl od žalovaného telefonicky v den jeho vyhlášení. Výpovědí svědka bylo dále prokázáno, že mezi účastníky probíhala komunikace formou emailů, osobních schůzek a telefonicky. Jinou formu komunikace nepoužívali. Spolupráce mezi účastníky byla dle svědka ukončena v průběhu roku 2022. Svědek též uvedl, že v kanceláři žalovaného podepsal dne 17. 12. 2020 „prázdný papír“. Celkově byla výpověď svědka vnitřně rozporná a soud ji považuje za nevěrohodnou, neboť svědek mimo jiné uvedl, že se žalovaným ohledně kauzy nesešel, nic nepodepisoval, avšak nakonec ve své výpovědi uvedl, že dne 17. 12. 2020 v kanceláři žalovaného podepisoval prázdný papír s tím, že to je jen formalita.

16. Výpovědí žalovaného, svědka a záznamem z jednání ze dne 17. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně byla informována o svém neúspěchu ve věci sp. zn. , spisová značka, , a to nejprve telefonicky v den vyhlášení rozsudku, následně při jednání v kanceláři žalovaného dne 17. 12. 2020. Žalovaný nedoporučil podávat odvolání proti rozsudku, přičemž svědek měl dle žalovaného sdělit, že žalobkyně zaplatí dlužnou částku do konce roku 2020.

17. S ohledem na skutečnost, že soud má na základě shora uvedených důkazů skutkový stav za dostatečně zjištěný a prokázaný, aby o věci mohl rozhodnout, neprováděl další navržené důkazy, a to návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, elektronický platební rozkaz ze dne 28. 5. 2020, odpor ze dne 8. 6. 2020, zdůvodnění odporu ze dne 15. 7. 2020, reakce na odpor ze dne 5. 8. 2020, protokol o jednání ze dne 19. 10. 2020, doplnění skutkových tvrzení ze dne 27. 10. 2020, email ze dne 22. 11. 2019, vyjádření žalované ze dne 3. 11. 2020, usnesení ze dne 9. 11. 2020, email ze dne 11. 11. 2020, vyjádření žalované ze dne 18. 11. 2020, výzva ke splnění vymáhané povinnosti soudního exekutora ze dne 19. 3. 2021, protokoly ze všech jednání ve věci Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, a dále důkazy, které žalobkyně navrhovala k prokázání svých tvrzení v vyřízení sp. zn. , spisová značka, , a to zejména prohlášení o provedené servisní opravě ze dne 7. 7. 2020, výslech , jméno FO, , výslech , právnická osoba, , rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne „7. 7. 2020“, č. j. , spisová značka, , reklamaci z 20. 11. 2019, fotografie poškozených věcí a vadného zboží, fakturu číslo , hodnota, , zápočet 16. 4. 2020 a znalecký posudek z oboru technické obory, specializace individuální topidla.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

19. Okresním soudem v , adresa, byl dne 7. 12. 2020 vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanou jistinu s příslušenstvím a náklady řízení společnosti , právnická osoba, O této skutečnosti byla žalobkyně žalovaným telefonicky informována v den vyhlášení rozsudku. Tvrzení svědka o tom, že dal telefonicky pokyn žalovanému k podání odvolání, soud neuvěřil. V kontrastu s výpovědí žalovaného, obsahem záznamu z jednání ze dne 17. 12. 2020 a okamžiku uplatnění tohoto tvrzení na časové ose případu je soud považuje za ryze účelové. Účelovost tohoto tvrzení je patrná i ze skutečnosti, že účastníci dle svědka spolupracovali ještě dlouho poté, co žalobkyně v březnu 2021 zaplatila exekuci. Soud neuvěřil ani tvrzení svědka o tom, že v kanceláři žalovaného dne 17. 12. 2020 podepsal „prázdný papír“, kdy svědek zároveň potvrdil, že na fotokopii inkriminovaného záznamu z jednání se nachází jeho podpis. S ohledem na skutečnost, že svědek je ředitelem žalobkyně, tedy osobou zjevně svéprávnou, považuje soud i toto tvrzení za účelové. Soud si je vědom námitky pravosti fotokopie záznamu z jednání, přičemž tuto listinu nehodnotil jako důkaz samostatně, nýbrž ve světle dalších provedených důkazů, a to zejména výpovědi svědka, výpovědi žalovaného a všech okolností případu (trvání spolupráce do roku 2022).

20. V řízení bylo dále nezpochybnitelným způsobem prokázáno, že žalovaný dne 7. 1. 2021 zaslal žalobkyni emailem vyhotovení rozsudku, kdy výslovně nedoporučil podat odvolání a zároveň poučil žalobkyni o termínu, do kdy lze odvolání podat. Žalobkyně ve dnech 23. a 25. 3. 2021 uhradila exekuci vedenou na základě zmiňovaného rozsudku. Slyšený svědek potvrdil, že žalobkyně spolupracovala s žalovaným až do roku 2022, kdy s ním ukončila spolupráci a vyzvala je k náhradě škody.

21. Podle ustanovení § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, o tom je advokát povinen klienta22. přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen23. využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

24. Podle ustanovení § 24 odst. 1 a 4 zákona o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou25. klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem, nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem, odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních předpisů tím není dotčena. Advokát nebo společnost se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

26. Ve smyslu citované právní úpravy je advokát povinen v mezích zákona, podzákonných norem a stavovských předpisů činit ve prospěch svého klienta vše, co považuje za prospěšné a účinné, přitom je však limitován pokyny klienta a právními předpisy. Nutným předpokladem pro uplatnění odpovědnosti advokáta za škodu je existence platného právního vztahu mezi účastníky, tj. na jedné straně vystupuje advokát, jako osoba poskytující právní služby, na druhé straně vztahu27. stojí klient, jako osoba, které jsou právní služby poskytovány.

28. Právní otázka charakteru odpovědnosti advokáta vůči jeho klientovi za škodu způsobenou při poskytnutí právní služby již byla opakovaně řešena v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (viz např. rozhodnutí ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 423/2013, ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo29. 1862/2001, ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2844/2013, ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2533/2007 a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2992/2007, publikovaná v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu C. H. Beck pod C 14919, C 1743, C 14893 a C 7850).

30. Není pochyb o tom, že jde o odpovědnost bez zřetele na zavinění (objektivní odpovědnost) založenou na současném splnění tří předpokladů, jimiž jsou: pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Škodou je míněna majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného klienta a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tyto tři předpoklady byly splněny současně, chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii. Příčinná souvislost mezi pochybením advokáta při výkonu advokacie a vznikem škody je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient v soudním řízení úspěšný. Důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném klientovi, který musí prokázat, že jeho právo na plnění proti jeho dlužníkovi existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl, nebo že by v řízení, v němž se proti němu věřitel domáhá plnění, by byla žaloba zamítnuta.

31. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť nebyl splněn jeden ze základních předpokladů, a to pochybení žalovaného při výkonu advokacie. Dle žaloby se měl žalovaný tohoto pochybění dopustit tím, že v rozporu s pokynem žalobkyně nepodal odvolání proti rozsudku. Žalobkyni se však přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nepodařilo prokázat, že by se žalovaný takového pochybení dopustil.

32. Jediným důkazem v tomto směru je tvrzení svědka, jehož výpověď považuje soud za nevěrohodnou, neboť se ve světle dalších důkazů jeví jako účelová a vnitřně rozporná. Tvrzení svědka, že na schůzce u žalovaného v kanceláři podepsal „prázdný papír“ považuje soud s ohledem na skutečnost, že je svědek ředitelem žalobkyně za účelové a nepravdivé, přičemž toto tvrzení bylo vyvráceno výpovědí žalovaného. Soud v této souvislosti poukazuje na zásadní rozpor v jeho výpovědi, kdy uvedl, že po telefonickém oznámení výsledku soudního řízení se s žalovaným ohledně kauzy nesešel a nic nepodepisoval, aby toto své tvrzení ve světle předloženého záznamu z jednání ze dne 17. 12. 2020 posléze sám znevěrohodnil tvrzením, že v kanceláři žalovaného podepsal „prázdný papír“.

33. Je pravdou, že žalovaný nepředložil důkaz o tom, že rozsudek byl žalobkyni prostřednictví emailu též doručen, neboť email ze dne 7. 12. 2020 prokazuje pouze odeslání emailu s přílohou. Za situace, že žalobkyně o obsahu rozsudku věděla z telefonického rozhovoru svědka s žalovaným a jednání ze dne 17. 12. 2020 v kanceláři žalovaného, nelze na základě této izolované skutečnosti učinit závěr o pochybení žalovaného, které by odůvodňovalo oprávněnost nároku uplatněného žalobou. Svědek ve své výpovědi jednoznačně potvrdil, že spolu účastníci komunikovali emailem, telefonicky a osobně. Rozsudek byl tak zaslán žalobkyni v souladu s jejich obvyklým způsobem komunikace během jejich spolupráce. Následné tvrzení žalobkyně, že se tímto jednáním žalovaný dopustil jednání zakládající její nárok na náhradu škody považuje soud za účelové a nedůvodné, neboť v mnoha předchozích případech tento způsob komunikace aprobovala a jednalo se tak o běžný způsob komunikace mezi účastníky. Ze skutkových zjištění je zcela zjevné, že žalobkyně začala argumentovat nedoručením rozsudku až poté co dobrovolně zaplatila exekuci a ukončila spolupráci s žalovaným v jiné věci.

34. Námitka žalobkyně, že žalovaný měl s odkazem na rozhodovací činnost kárné komise advokátní komory proti rozsudku podat odvolání, přestože neměl pokyn žalobkyně je lichá. Z rozhodnutí kárné komise ve věci sp. zn. , právnická osoba, vyplývá, že kárně obviněný stěžovatelku poškodil, když jí nedoručil ani neoznámil rozsudek, avšak v projednávané věci byla žalobkyně s rozsudkem seznámena a byl jí zaslán na email. Z uvedeného rozhodnutí se dále podává, že patří mezi základní zásady výkonu advokacie, že advokát v pochybnostech o tom, zda má nebo nemá podat odvolání, odvolání podá. V projednávané věci však vyšlo najevo, že žalovaný žádné pochybnosti neměl a výslovně podání odvolání nedoporučil. Za této situace by naopak podání odvolání žalovaným mohlo být posouzeno jako kárné provinění ve smyslu rozhodnutí kárné komise sp. zn. , Anonymizováno, , kdy byl advokátem podán opravný prostředek, aniž by si vyžádal stanovisko klienta a aniž dostal k podání odporu pokyn. Za situace, kdy byl žalovaný (práva znalý advokát) přesvědčen, že podání odvolání není na místě a tuto skutečnost sdělil žalobkyni, by podání odvolání bez pokynu žalobkyně mohlo být ve světle zmíněné rozhodovací činnosti kárného senátu posuzováno jako kárné provinění, neboť by žalobkyni mohl způsobit škodu spočívající v nedůvodně vynaložených nákladech řízení, pro případ neúspěchu odvolacího řízení.

35. Nelze tudíž uzavřít, že by žalovaný jako advokát žalobkyně v rozporu s ustanovením § 16 zákona o advokacii nehájil a neprosazoval řádně práva a oprávněné zájmy žalobkyně (svého klienta), pokud v řízení vedeném před Okresním soudem v , adresa, nepodal odvolání proti rozsudku ze dne 7. prosince 2020, č. j. , spisová značka, .

36. Soud dospěl k závěrem, že v daném případě nebyly naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu v souvislosti s výkonem advokacie, tak jak byla žalobou vymezena.

37. Obvykle v řízení o náhradu škody způsobené advokátem soud jako předběžnou otázku řeší, zda by poškozený klient při řádném postupu advokáta s žalobou u soudu opravdu uspěl. Povinností soudu rozhodujícího o nároku klienta na náhradu škody proti jeho advokátovi je tudíž vyřešit jako předběžnou otázku (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda při řádném postupu žalovaného (advokáta) v soudním řízení, v němž svého klienta zastupoval, by žalobce (klient) ve sporu u soudu uspěl a obdržel by od protistrany plnění, jež na ní požadoval, nebo by žaloba směřující proti němu na plnění byla zamítnuta. V projednávané věci žalobkyně opakovaně uváděla, že porušení povinností žalovaného spočívalo v tom, že nepodal proti rozsudku odvolání a rozsudek žalobkyni nedoručil. K takto žalobou vymezenému porušení povinností žalovaného se soud podrobně vyjádřil shora a vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že se žalovaný tvrzeného porušení povinností nedopustil, neřešil předběžnou otázku, zda by případné odvolání proti rozsudku mohlo být úspěšné, a zda se tedy žalovaný při výkonu advokacie dopustil pochybení, v důsledku čehož žalobkyni vznikla škoda.

38. Žalobkyně nepředložila žádnou jinou argumentaci, na jejímž základě by bylo lze dovodit nějaké pochybení žalovaného v řízení před soudem, dle které by bylo možné uvažovat o případném úspěchu odvolání. Soud navíc v rámci žalobních tvrzení postrádá argumentaci, která by byla schopna meritorně zvrátit rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 7. 12. 2020. Pokud pak žalobkyně hovoří o nějakém pochybení v řízení před vydáním rozsudku, pak o pochybení soudu – nesplnění poučovací povinnosti, překvapivé rozhodnutí, nesprávné aplikaci rozhodnutí Velkého senátu Nejvyššího soudu, nikoliv o pochybení žalovaného.

39. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni přes poskytnuté poučení dle § 118a o.s.ř. nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a řízení bylo koncentrováno dle § 118b o.s.ř., rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. O náhradě nákladů řízení žalovaného rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 152,40 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 151 004,71 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 180 Kč za účast na jednání soudu dne 17. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 7 180 Kč za účast na jednání soudu dne 12. 12. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 440 Kč ve výši 4 712,40 Kč.

41. O náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že mu přiznal, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 893,40 Kč, neboť žalovaná strana byla v řízení zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 151 004,71 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 180 Kč za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 180 Kč za vyjádření k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 10. 2023 a z částky 7 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 12. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 140 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 10. 2023 náhrada 3 570 Kč za cestovné v částce 1 170 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 24 × 30 minutv částce 2 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 12. 2023 náhrada 3 570 Kč za cestovné v částce 1 170 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 24 × 30 minut v částce 2 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 540 Kč ve výši 9 353,40 Kč.