14 C 118/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 298 831,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 282 912 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 289 312 Kč od 9. 2. 2020 do 9. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 289 121 Kč od 10. 3. 2020 do 8. 4. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 912 Kč od 9. 4. 2020 do 11. 5. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 712 Kč od 12. 5. 2020 do 5. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 512 Kč od 6. 6. 2020 do 8. 7. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 312 Kč od 9. 7. 2020 do 11. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 112 Kč od 12. 8. 2020 do 11. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 912 Kč od 12. 9. 2020 do 8. 10. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 712 Kč od 9. 10. 2020 do 11. 11. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 512 Kč od 12. 11. 2020 do 8. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 312 Kč od 9. 12. 2020 do 12. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 112 Kč od 13. 1. 2021 do 10. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 912 Kč od 11. 2. 2021 do 11. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 712 Kč od 12. 3. 2021 do 12. 4. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 512 Kč od 13. 4. 2021 do 10. 5. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 312 Kč od 11. 5. 2021 do 10. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 112 Kč od 11. 6. 2021 do 9. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 912 Kč od 10. 7. 2021 do 9. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 712 Kč od 10. 8. 2021 do 9. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 512 Kč od 10. 9. 2021 do 8. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 312 Kč od 9. 10. 2021 do 9. 11. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 112 Kč od 10. 11. 2021 do 7. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 912 Kč od 8. 12. 2021 do 11. 1. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 712 Kč od 12. 1. 2022 do 9. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 512 Kč od 10. 2. 2022 do 8. 3. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 312 Kč od 9. 3. 2022 do 5. 4. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 112 Kč od 6. 4. 2022 do 3. 5. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 912 Kč od 4. 5. 2022 do 2. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 712 Kč od 3. 6. 2022 do 7. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 512 Kč od 8. 7. 2022 do 11. 8. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 312 Kč od 12. 8. 2022 do 9. 9. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 112 Kč od 10. 9. 2022 do 10. 10. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 282 912 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, a to ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že nebude-li zaplacena, byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 919,68 Kč, úroku ve výši 178 877,83 Kč a úroku ve výši 17,4 % ročně z částky 298 831,68 Kč od 11.10.2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. V části rozdílu mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 75 310,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 298 831,68 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 289 312 Kč od 9. 2. 2020 do 9. 3. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 289 121 Kč od 10. 3. 2020 do 8. 4. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 912 Kč od 9. 4. 2020 do 11. 5. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 712 Kč od 12. 5. 2020 do 5. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 512 Kč od 6. 6. 2020 do 8. 7. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 312 Kč od 9. 7. 2020 do 11. 8. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 112 Kč od 12. 8. 2020 do 11. 9. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 912 Kč od 12. 9. 2020 do 8. 10. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 712 Kč od 9. 10. 2020 do 11. 11. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 512 Kč od 12. 11. 2020 do 8. 12. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 312 Kč od 9. 12. 2020 do 12. 1. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 112 Kč od 13. 1. 2021 do 10. 2. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 912 Kč od 11. 2. 2021 do 11. 3. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 712 Kč od 12. 3. 2021 do 12. 4. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 512 Kč od 13. 4. 2021 do 10. 5. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 312 Kč od 11. 5. 2021 do 10. 6. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 112 Kč od 11. 6. 2021 do 9. 7. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 912 Kč od 10. 7. 2021 do 9. 8. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 712 Kč od 10. 8. 2021 do 9. 9. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 512 Kč od 10. 9. 2021 do 8. 10. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 312 Kč od 9. 10. 2021 do 9. 11. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 112 Kč od 10. 11. 2021 do 7. 12. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 912 Kč od 8. 12. 2021 do 11. 1. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 712 Kč od 12. 1. 2022 do 9. 2. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 512 Kč od 10. 2. 2022 do 8. 3. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 312 Kč od 9. 3. 2022 do 5. 4. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 112 Kč od 6. 4. 2022 do 3. 5. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 912 Kč od 4. 5. 2022 do 2. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 712 Kč od 3. 6. 2022 do 7. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 512 Kč od 8. 7. 2022 do 11. 8. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 312 Kč od 12. 8. 2022 do 9. 9. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 112 Kč od 10. 9. 2022 do 10. 10. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 282 912 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 298 831,68 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (do 1. 5. 2016 vedena pod obchodní firmou [právnická osoba], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne 15. 5. 2012 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 300 000 Kč za účelem konsolidace úvěrů a ve zbývající části bez uvedení účelu poskytnutí úvěru. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 180,32 Kč při sjednaném úroku ve výši 17,4 % ročně. Dále bylo sjednáno pojištění žalovaného splácet. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byl prověřovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Dále byly ověřeny informace o příjmech žalovaného na základě žádosti žalovaného a interním ekonomickým modelem stanoveny měsíční výdaje žalovaného na základě historických dat z Českého statistického úřadu. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit a žalobkyně úvěr ke dni 4. 10. 2012 prohlásila za splatný. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 298 831,68 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 75 310,71 Kč, úrok kapitalizovaný ve výši 178 877,83 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 298 831,68 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 17,4 % ročně z částky 298 831,68 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení.

2. Za dobu po postoupení pohledávky uhradil žalovaný dle vyjádření žalobkyně na úhradu dluhu následující splátky vždy ve výši 200 Kč, a to dne 10. 7. 2019, 7. 8. 2019, 6. 9. 2019, 7. 10. 2019, 8. 11. 2019, 9. 12. 2019, 13. 1. 2020, 7. 2. 2020, 9. 3. 2020, 8. 4. 2020, 11. 5. 2020, 5. 6. 2020, 8. 7. 2020, 11. 8. 2020, 11. 9. 2020, 8. 10. 2020, 11. 11. 2020, 8. 12.2020, 12. 1. 2021, 10. 2. 2021, 11. 3. 2021, 12. 4. 2021, 10. 5. 2021, 10. 6. 2021, 9. 7. 2021, 9. 8. 2021, 9. 9. 2021, 8. 10. 2021, 9. 11. 2021, 7. 12. 2021, 11. 01. 2022, 9. 2. 2022, 8. 3. 2022, 5. 4. 2022, 3. 5. 2022, 2. 6. 2022, 7. 7. 2022, 11. 8. 2022, 9. 9. 2022 a 10. 10. 2022.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil pouze tak, že nemá tak velkou hotovost a žádá o uložení plnění ve splátkách.

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček, ze dne 15. 5. 2012, soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 15. 5. 2012 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr celkem ve výši 300 000 Kč, účelově určený k úhradě závazků žalovaného na úvěrovém účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] a dále kontokorentního úvěru žalovaného u [právnická osoba] na účtu č. [bankovní účet] a ve zbývající částce účelově neurčený. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 17,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 808,32 Kč a dále se zavázal hradit měsíční poplatek 372Kč za pojištění schopnosti klienta splácet. Dle čl. 2 smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 17,4 % ročně. Dle čl. 44c a čl. 44d všeobecných smluvních podmínek, pokud se klient dostane do prodlení se splácením jakékoliv pohledávky vůči bance, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly PPSUv, podmínky, sazebník a úrokový lístek. Žalovanému byly poskytnuty standartní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2012 ze dne 13. 6. 2012 soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 238 867,94 Kč dne 15. 5. 2012 a ve výši 15 000 Kč dne 15. 5. 2012 za účelem konsolidace závazku a ve výši 46 132,06 Kč dne 15. 5. 2012 bez určení účelu, a to převodem na běžný účet žalovaného. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. 2012 až 2019 a platební historie soud zjistil, že žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil ke dni 10. 6. 2019 částku 9 088 Kč, přičemž poslední platba je evidována dne 10. 6. 2019.

6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 4. 10. 2012 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr ke dni 4. 10. 2012 za splatný.

7. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne 15. 5. 2012 soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru.

8. Dle vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 10. 7. 2023 byl rozvedený žalovaný ke dni uzavření úvěrové smlouvy bytem v družstevním bytě. Průměrný deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného, ověřený žádostí o úvěr, činil 15 000 Kč a výdaje žalovaného včetně nákladů na bydlení a srážek ze mzdy nebyly doloženy, pouze byla zohledněna částka životního minima a normativní náklady na bydlení klienta. U typu povolání klienta bylo uvedeno na dobu neurčitou. Z přílohy vyjádření soud zjistil měsíční výši zjištěných interních a externích splátek žalovaného v době uzavření smlouvy.

9. Z dohody ze dne 18. 6. 2019, potvrzení ze dne 21. 6. 2019 a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ke dni 21. 6. 2019 postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019, odeslaného žalovanému dle podacího archu dne 16. 7. 2019, byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 1. 2020, odeslanou žalovanému dle podacího archu téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 8. 2. 2020.

11. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

12. Podle ustanovení § 497 zákon a č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 502 odst. 1 věta první obch. zák., je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

14. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 25. 3. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

18. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne byla mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovaným platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit pravidelnými měsíčními splátkami. Tuto svou smluvní povinnost žalovaný řádně a včas nesplnil, když dosud uhradil na pohledávku žalobkyně celkem částku 17 088 Kč.

19. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., neboť žalovaný je spotřebitel, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka, a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Pokud jde o zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je nutné vyjít ze znění účinného do 24. 2. 2013, neboť k uzavření smlouvy došlo dne 15. 5. 2012.

20. Pro zodpovězení otázky, zda je následkem porušení povinnosti dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, neplatnost smlouvy, vycházel soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z něhož vyplývá, že:“ Úprava § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném do 24. 2. 2013, ukládala věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit. Zákonem č. 43/2013 Sb. bylo dotyčné ustanovení (s účinností od 25. 2. 2013) doplněno tak, že„ věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná“. V projednávané věci byla smlouva uzavřena před nabytím účinnosti zákona č. 43/2013 Sb. K odpovědi na otázku, zda i podle právní úpravy před dotyčnou novelou bylo možné vyhodnotit smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou bez řádného splnění uvedené povinnosti věřitelem za neplatnou - tedy bez toho, že by její neplatnost stanovil přímo zákon - je třeba vyjít z judikatorně ustálené zásady, jíž z pohledu posuzování platnosti spotřebitelských úvěrových smluv formuloval Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo v nálezu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12, že„ nelze považovat za akceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“. Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval. Lze proto shrnout, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.“ 21. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Co se týče příjmové stránky žalovaného, tak dle údajů uvedených v žádosti o úvěr nebyla informace o příjmu žalovaného ve výši 15 000 Kč měsíčně ověřena a právní předchůdkyně vycházela pouze z žádosti žalovaného o úvěr. Žalobkyně dále nedoložila žádné dokumenty týkající se výdajové stránky žalovaného, tudíž není možno učinit závěr o tom, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně dále dostatečně neověřovala výdaje žalovaného, když nepředložila, že by bylo nahlíženo do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, především registr exekucí a zda se žalovaný v těchto databázích nachází či nikoliv, a jak a kde a jakým způsobem vlastně zkoumala jednotlivé výdaje žalovaného, především pak výdaje na bydlení, respektive tyto nezkoumala, jen stanovila 50 % podíl na nákladech na bydlení v blíže neurčené výši. Kromě nedoložení shora uvedeného má soud za to, že úvěruschopnost byla posouzena nesprávně, když bylo zřejmé, že žalovaný již splácí externí a interní úvěr s celkovou měsíční splátkou 3 163 Kč a konsolidované interní a externí úvěry s celkovou měsíční splátkou 5 615,38 Kč byly nahrazeny úvěrem s měsíční splátkou 6 180,32 Kč při současném navýšení poskytnutím účelově neurčené jistiny o částku 46 132,06 Kč. Výdaje žalovaného nebyly zjišťovány a je nasnadě, že žalovaný musel mít rovněž výdaje na stravu, ošacení, popř. léky apod. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný nebyl schopen úvěr splácet. Je totiž nutno zohlednit i částku, kterou se žalovaný zavázal splácet, tj. úrok a poplatky.

22. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 300 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného úvěr splatit, neboť řádně nezjišťovala příjmy a výdaje žalovaného ověřením předložených listin. V důsledku toho je smlouva o úvěru dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Podle § 39 o. z. se jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

23. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vrátit pouze finanční prostředky, které žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Jedná se o dosud neuhrazenou část jistiny ve výši 282 912 Kč. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalovaného tak nastalo na základě zaslané výzvy k úhradě pohledávky ze dne 29. 1. 2020 dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tj. 9. 2. 2020. Dle podacího lístku byla výzva odeslána, třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou.

24. Ve zbývající části jistiny ve výši 15 919,68 Kč, úroku ve výši 178 877,83 Kč a úroku ve výši 17,4 % ročně z částky 298 831,68 Kč od 11.10.2022 do zaplacení a dále rozdílu mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 75 310,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 298 831,68 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 289 312 Kč od 9. 2. 2020 do 9. 3. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 289 121 Kč od 10. 3. 2020 do 8. 4. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 912 Kč od 9. 4. 2020 do 11. 5. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 712 Kč od 12. 5. 2020 do 5. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 512 Kč od 6. 6. 2020 do 8. 7. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 312 Kč od 9. 7. 2020 do 11. 8. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 288 112 Kč od 12. 8. 2020 do 11. 9. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 912 Kč od 12. 9. 2020 do 8. 10. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 712 Kč od 9. 10. 2020 do 11. 11. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 512 Kč od 12. 11. 2020 do 8. 12. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 312 Kč od 9. 12. 2020 do 12. 1. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 287 112 Kč od 13. 1. 2021 do 10. 2. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 912 Kč od 11. 2. 2021 do 11. 3. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 712 Kč od 12. 3. 2021 do 12. 4. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 512 Kč od 13. 4. 2021 do 10. 5. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 312 Kč od 11. 5. 2021 do 10. 6. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 286 112 Kč od 11. 6. 2021 do 9. 7. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 912 Kč od 10. 7. 2021 do 9. 8. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 712 Kč od 10. 8. 2021 do 9. 9. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 512 Kč od 10. 9. 2021 do 8. 10. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 312 Kč od 9. 10. 2021 do 9. 11. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 285 112 Kč od 10. 11. 2021 do 7. 12. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 912 Kč od 8. 12. 2021 do 11. 1. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 712 Kč od 12. 1. 2022 do 9. 2. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 512 Kč od 10. 2. 2022 do 8. 3. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 312 Kč od 9. 3. 2022 do 5. 4. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 284 112 Kč od 6. 4. 2022 do 3. 5. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 912 Kč od 4. 5. 2022 do 2. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 712 Kč od 3. 6. 2022 do 7. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 512 Kč od 8. 7. 2022 do 11. 8. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 312 Kč od 12. 8. 2022 do 9. 9. 2022, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 283 112 Kč od 10. 9. 2022 do 10. 10. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 282 912 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení soud návrh žalobkyně zamítl.

25. S ohledem na žádost žalovaného a na výši dlužné částky rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalovaného, k níž žalovaný doložil potvrzení svého zaměstnavatele o průměrném měsíčním čistém výdělku za kalendářní čtvrtletí, doklad o výši příspěvku na bydlení a doklad o výši nájemného, z nichž vyplývá, že průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného za kalendářní čtvrtletí představuje částku 2 328,7 EUR, měsíční výše příspěvku na bydlení částku 3 116 Kč a výdaje žalovaného na bydlení částku 10 625 Kč. Soud vzal v potaz také souhlas žalobkyně s úhradou dluhu ve splátkách. Co se týká výše splátek, soud má za to, že splátky ve výši 5 000 Kč jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení dojde v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný, byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně procesně úspěšný ve věci byl žalovaný. Ze spisu se však nepodává, že by procesně úspěšnému žalovanému jakékoliv náklady řízení vznikly.