14 C 178/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 100 063,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 063,83 Kč s úrokem ve výši 3,5 % ročně z částky 97 286,53 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97 286,53 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 046,47 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 100 063,83 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně sjednala s [jméno] [příjmení] (dlužnice) dne [datum] smlouvu o stavebním spoření [číslo] následně dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 951 000 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem, číslo smlouvy [číslo] ze dne [datum] Dohodou o přistoupení k závazku ze dne [datum] se žalovaný zavázal, že uspokojí veškeré pohledávky z titulu úvěrové smlouvy, jestliže tak neučiní dlužnice. Před sjednáním smluv žalobkyně posoudila způsobilost dlužnice i žalovaného splácet úvěr, a to na základě jimi poskytnutých informací, interních a externích databází žalobkyně. Dlužnice se zavázala hradit úroky z meziúvěru v měsíčních splátkách a dále provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 1 427 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Od [datum] činila měsíční splátka - úroky z poskytnutého meziúvěru – částku 2 097,10 Kč a od [datum] pak 2 158,80 Kč. Dlužnici byla na jistině poskytnuta celkem částka 951 000 Kč, přičemž na svůj dluh uhradila celkem pohledávku 962 899,77 Kč (částka 853 713,47 byla uhrazena z insolvenčního řízení). Dlužnice, které bylo dne [datum] povoleno oddlužení a žalovaný úroky z meziúvěru řádně nespláceli ani neprováděli vklady na vkladové účty stavebního spoření. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala dlužnici a žalovaného k úhradě jejich dluhu do [datum]. Z této dlužné částky nebylo ničeho uhrazeno. Pohledávka k tomuto datu sestávala z jistiny ve výši 97 286,53 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku do data odstoupení ve výši 2 777,30 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 3,5 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to vždy z dlužné jistiny od 1. 2. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal s tím, že veškeré finanční prostředky byly použity výhradně na rekonstrukci domu dlužnice [adresa] v [obec]. [jméno] [příjmení] se dříve ústně zavázala, že úvěr poskytnutý z uvedené smlouvy bude splácet sama. Vedle toho není žalovaný schopen svůj závazek splácet, jelikož jeho [anonymizováno] stav je špatný, je v částečném invalidním důchodu a od [datum] je veden v evidenci úřadu práce. Žalovaný rovněž pravidelně hradí výživné na své nezletilé děti.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy. Na jeho základě zjistil následující skutkový stav:

4. K žádosti dlužnice [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s ní žalobkyně sjednala smlouvu o stavebním spoření [číslo] za účelem financování bytových potřeb s cílovou částkou 5 000 000 Kč Smlouva o stavebním spoření byla zaevidována ke dni [datum]. Dne [datum] byla cílová částka rozdělena na 1 000 000 Kč a 4 000 000 Kč (což žalobkyně potvrdila dlužnici dopisem ze dne [datum]) a klientka se zavázala provádět pravidelný měsíční vklad ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dne [datum] požádala dlužnice o snížení cílové částky na 951 000 Kč (což žalobkyně potvrdila dlužnici dopisem ze dne [datum]), při stejném pravidelném měsíčním vkladu 2 000 Kč.

5. Dlužnice dne [datum] požádala žalobkyni o poskytnutí meziúvěru za účelem údržby/změny rodinného domu a splácení dluhu. Jako přistupitel je v žádosti uveden žalovaný.

6. Žalobkyně a dlužnice sjednaly dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dlužnici poskytnout meziúvěr ze stavebního spoření do výše 951 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření do výše 570 600 Kč (do výše rozdílu mezi cílovou částkou 951 000 Kč a zůstatkem na vkladovém účtu, nejméně 380 400 Kč), na dobu určitou do dne přidělení cílové částky. Dlužnice se ve smlouvě zavázala provádět pravidelné měsíční vklady na vkladový účet ve výši 1 427 Kč. Za poskytnutí meziúvěru se zavázala uhradit poplatek ve výši 1 000 Kč, za vedení vkladového účtu, za vedení meziúvěrového účtu a úvěrového účtu se zavázala hradit poplatek vždy ve výši 330 Kč ročně a dále úrok ve výši 3,5 % ročně. Od [datum] činil úrok 3,4 % ročně a od [datum] pak 3,5 % ročně. Následný úvěr se žalovaná zavázala hradit formou měsíčních splátek po 5 320 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem, číslo smlouvy [číslo] ze dne [datum].

7. Žalobkyně a žalovaný coby nový dlužník dne [datum] (žalovaným podepsáno dne [datum]) sjednali smlouvu o přistoupení k dluhu, ve které se žalovaný zavázal, že za dlužnici splní společně a nerozdílně v plné výši dluhy dlužnice plynoucí ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru [číslo].

8. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala dlužnici, že jí na úvěrovém účtu zbývá doplatit 12 869 Kč. Dopisem z téhož dne žalobkyně udělila dlužnici souhlas se splacením závazku na meziúvěrovém účtu za podmínky, že do [datum] uhradí na meziúvěrový účet 205 761,70 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně udělila dlužnici souhlas se splacením závazku na meziúvěrovém účtu za podmínky, že do [datum] uhradí na meziúvěrový účet částku 120 516,80 Kč.

9. Dlužnice dne [datum] (žalobkyní převzato dne [datum]) požádala o čerpání částky celkové výše nároku z úvěrové smlouvy, pročež jí dne [datum] byla poskytnuta částka 401 000 Kč. Téhož dne požádala o čerpání ve výši aktuálního zůstatku nesplaceného úvěru [číslo] pročež jí dne [datum] byla poskytnuta částka 12 869,80 Kč. Dlužnice dále dne [datum] požádala o čerpání ve výši aktuálního zůstatku nesplaceného úvěru [číslo] pročež dne [datum] jí byla poskytnuta částka 205 761,70 Kč. Dlužnice dále dne [datum] požádala o čerpání ve výši aktuálního zůstatku nesplaceného úvěru [číslo] pročež dne [datum] jí byla poskytnuta částka 120 516,80 Kč. Dlužnice dne [datum] požádala o vyčerpání zbývající částky z úvěrové smlouvy. Dne [datum] byla dlužnici poskytnuta částka 210 851,70 Kč.

10. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila dlužnici, že došlo k vyplacení finančních prostředků z meziúvěrového účtu ve výši 400 000 Kč, a to na účet dlužnice, částka 1 000 Kč byla použita na úhradu poplatku za poskytnutí meziúvěru. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila dlužnici, že došlo k vyplacení finančních prostředků z meziúvěrového účtu ve výši 339 148,30 Kč na účet dlužnice. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila dlužnici, že došlo k vyplacení finančních prostředků z meziúvěrového účtu ve výši 210 851,70 Kč na účet dlužnice.

11. Žalobkyně dopisem ze dne 14. 1. 2021 odstoupila od smlouvy o meziúvěru a úvěru z důvodu, že proti dlužnici byl podán insolvenční návrh, Současně vyzvala dlužnici i žalovaného k úhradě celého dluhu ve výši 100 063,83 Kč nejpozději do 31. 1. 2021.

12. Výzvou k plnění ze dne 25. 6. 2021, odeslanou téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 104 573,66 Kč do 2. 7. 2021.

13. Součástí smluv byly Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření a obecné úvěrové podmínky. Podle části IV. písm. J, odst. 1) písm. d) a odst. 2 písm. b) obecných úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru, včetně příslušenství a sankcí, jestliže je proti dlužníkovi podán insolvenční návrh.

14. Z výpisu meziúvěrového účtů soud ověřil, jakým způsobem žalobkyně splácela poskytnuté finanční prostředky.

15. Co se týče posouzení tzv. bonity dlužnice a žalovaného, žalobkyně předložila výstupy ze svých interních systémů ze dne [datum], z nichž vyplynulo, že provedla lustraci v registrech SOLUS a BRKI. Dále posuzovala parametr DSTI, který činil pro oba dlužníky 39,2 % (poměr mezi souhrnem měsíčních splátek u všech úvěrů a příjmem klienta). Žalovaný i dlužnice doložili potvrzení svého zaměstnavatele, dle kterého výše čistého příjmu žalovaného činila 18 750 Kč měsíčně. Žalovaný splácel úvěr pro bytové potřeby ve výši 917 Kč měsíčně. Dlužnice byla zaměstnána s příjmem 15 093 Kč měsíčně a splácela dva úvěry pro bytové potřeby ve výši 5 170 Kč a 1 700 Kč měsíčně. Oba žili ve vlastním domě. Mezi výdaje dlužnice a žalovaného byla zahrnuta částka (společného) životního minima 13 200 Kč, koeficient životního minima činil 1,3.

16. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že finanční prostředky čerpané ze smlouvy ze dne [datum] byly použity výhradně na rekonstrukci dvorního objektu domu [adresa] v [obec]. Žalovaný přistoupil k předmětnému závazku z důvodu, že je otcem jejích dvou dětí. Dlužnice se nachází v oddlužení a předpokládá, že dluh bude uhrazen právě z prostředků pocházejících z oddlužení.

17. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný doložil Dodatek [číslo] k Dohodě o úhradě výživného ze dne [datum], jímž se se zavázal hradit výživné ve výši 6 000 Kč k rukám dlužnice. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení byl žalovanému od [datum] přiznán invalidní důchod druhého stupně ve výši 8 653 Kč měsíčně.

18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 2001 o. z., lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

20. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1892 odst. 1 o. z., kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

22. Podle § 1872 odst. 1 o. z., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

23. Podle § 183 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., insolvenčního zákona, přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem.

24. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

25. Podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby2) nebo její připojení k veřejným sítím, 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5.

26. Na základě provedených důkazů a jejich hodnocení v souladu s § 132 o. s. ř. bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně uzavřela s dlužnicí dne [datum] smlouvu o stavebním spoření, v níž se žalovaná zavázala uspořit cílovou částku 951 000 Kč na účtu pravidelnými vklady. Následně žalobkyně s dlužnicí dne [datum] sjednala smlouvu o meziúvěru a úvěru za účelem údržby a změny nemovitosti, na základě nichž žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 951 000 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem, číslo smlouvy [číslo] ze dne [datum]. K závazku dlužnice dne [datum] přistoupil žalovaný coby spoludlužník. Platným přistoupením k dluhu dlužnice vznikla žalovanému povinnost ke splnění dluhu ze smlouvy o úvěru a meziúvěru společně a nerozdílně s dlužnicí.

27. Dlužnice i žalovaný (za spotřebitele je třeba považovat i spoludlužníka, a to i pokud by k závazku přistoupil později) vystupovali v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitelé. Žalobkyně doložila, že před poskytnutím úvěru, a to v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. posuzovala majetkové poměry dlužnice i žalovaného a jejich schopnost úvěr splatit, a to na základě informací získaných od dlužnice i žalovaného, které ověřila výpisem z interních a externích databází žalobkyně. Žalobkyně prověřila jejich úvěruschopnost, a to i přesto, že úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem ve smyslu § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Dlužnice čerpala peněžní prostředky z meziúvěru v plné výši 951 000 Kč. Dlužnice se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky z meziúvěru splácet, a to společně se smluvně sjednanými úroky, pravidelnými splátkami ve výši 2 097,10 Kč a následně 2 158,80 Kč měsíčně. Dlužnici bylo dne [datum] schváleno oddlužení. Žalobkyně následně ke dni [datum] od smlouvy odstoupila a následně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši 100 063,83 Kč. Z provedených důkazu je zjevné, že celý dluh z titulu úvěrové smlouvy nebyl splacen v celé výši a žalobkyni tak vzniklo právo se po žalovaném domáhat zaplacení dlužné jistiny ve výši 97 286,53 Kč a smluvního úroku za dobu do odstoupení od smlouvy kapitalizovaného částkou 2 777,30 Kč Vedle toho žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 3,5 % ročně z dlužné jistiny 97 286,53 Kč od [datum] do zaplacení. Výši sjednaného a požadovaného smluvního úroku považuje soud za přiměřenou a nesjednanou v rozporu s dobrými mravy. Jelikož žalovaný svůj dluh, k jehož úhradě se zavázal, řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení a žalobkyni tudíž vznikl také nárok na zaplacení úroků z prodlení, jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala od [datum], tj. od prvního dne prodlení stanoveného dle oznámení o odstoupení od smlouvy a zesplatnění celé pohledávky.

28. Námitka žalovaného, že prostředky z úvěru byly použity na rekonstrukci domu dlužnice, nemá na důvodnost žaloby vliv. Žalovaný ze své vůle přistoupil k úvěrové smlouvě, s tím, že z ní bude zavázán spolu s dlužnicí společně a nerozdílně. Pokud žalovaný tvrdí, že mezi ním a dlužnicí bylo ústně dohodnuto, že úvěr bude splácet ona, žalovaný by se v případě prokázání existence této dohody mohl případně domáhat uspokojení svého nároku po dlužnici formou regresu ve smyslu § 1876 o. z. Z pohledu žalobkyně coby věřitelky a třetí osoby je však na zažalovaný závazek nutno pohlížet jako na dluh společný a žalobkyně se tak mohla domáhat uspokojení po žalovaném jako společně zavázané osobě. Skutečnost, že je žalovaný [anonymizováno] znevýhodněný a platí výživné na děti, nemá sama o sobě vliv na důvodnost podané žaloby. Tyto skutečnosti jsou nicméně významné z hlediska určení, aby bylo plnění stanoveno ve splátkách. Žalovaný o stanovení splátek nepožádal.

29. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně prokázala svůj nárok, žalovaný skutečnosti tvrzené a prokazované žalobkyní nevyvrátil, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu 30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 046,47 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 892 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 063,83 Kč sestávající z částky 5 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 5. 2021 náhrada 1 508,16 Kč za 160 ujetých km v částce 1 108,16 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 268,16 Kč ve výši 4 886,31 Kč.