14 C 188/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zrušení výživného pro zletilou dceru

I. Rozsudek Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, kterým byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalobkyně k žalované částkou 1 000 Kč měsíčně se mění tak, že vyživovací povinnost žalobkyně k žalované se zrušuje, a to s účinností od 1. července 2023.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Státu České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 2 o. s. ř.

2. Předmětem řízení je návrh žalobkyně na zrušení výživného pro zletilou dceru k datu 29. 9. 2022, tedy k datu, kdy žalovaná dosáhla zletilosti. Žaloba byla podána dne 10. 11. 2022. Dle tvrzení strany žalující je důvodem žaloby skutečnost, že se žalovaná nechová k žalobkyni jako k matce, je na ni sprostá a vulgární.

3. Žalovaná souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti od 1. 9. 2023, kdy začala pracovat. Do června 2023 navštěvovala hotelovou školu v Anonymizováno adresa. Školu ukončila bez výučního listu.

4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Rozsudkem Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalobkyně k žalované částkou 1 000 Kč měsíčně.

6. Žalobkyně při své výslech připustila, že žalovaná studovala. Výpovědí žalované a zprávou školy bylo prokázáno, že žalovaná navštěvovala podezřelý výraz školu adresa, přičemž vzdělávání ukončila bez předepsané zkoušky k datu 1. 7. 2023.

7. Z výpovědi svědka Anonymizováno, který s matkou nebydlí od roku 2016, vyplynulo, že na jaře 2023 slyšel z pokoje konflikt mezi žalobkyní a žalovanou, kdy jí žalovaná hrubě nadávala. Svědek dále uvedl, že žalovaná hrubě nadávala žalobkyni na akci v červnu roku 2023, přičemž křičela, že není její matka.

8. Z rozsudku Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla odsouzena za nebezpečné vyhrožování poškozenému jméno FO, kterého se dopustila dne 23. 9. 2020. Z rozhodnutí Městského úřadu ve adresa č. j. č. účtu ze dne 16. 3. 2023 vyplývá, že žalovaná dne 17. 6. 2022 úmyslně slovně urážela vulgárními výrazy pana tituly před jménem jméno FO. Z rozsudku, ani z rozhodnutí Městského úřadu nevyplývá, že by závadné jednání žalované směřovalo přímo proti žalobkyni.

9. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

10. Žalobkyni byla rozsudkem stanovena vyživovací povinnost ve výši 1 000 Kč měsíčně, žalovaná ve dvou případech žalobkyni sprostě nadávala. Školu žalovaná ukončila v červnu 2023 bez závěrečné zkoušky. Od září 2023 žalovaná pracuje.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce a dospěl k závěru, že je na místě dle ust. § 910 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.) zrušit vyživovací povinnost žalobkyně k žalované, a to s účinností od 1. července 2023, kdy žalovaná ukončila vzdělávání. Jelikož žalovaná vzdělávání ukončila bez závěrečné zkoušky neztotožnil se soud s názorem žalované, že vyživovací povinnost žalobkyně trvala až do září 2023, kdy začala pracovat, neboť se červenci a srpnu 2023 zjevně žádnému studiu nevěnovala. Dle ust. § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže se oprávněný není schopen sám živit. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně, aby byla její vyživovací povinnost k žalované zrušena ke dni zletilosti žalované, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná do konce školního roku 2022/2023 navštěvovala Střední školu adresa a z hlediska zákona se tak připravovala na své budoucí povolání. Skutečnost, že se žalobkyně opakovaně chovala nevhodně k žalobkyni a sprostě jí nadávala neodůvodňuje požadavek žalobkyně na zrušení vyživovací povinnosti k žalované v době kdy studovala a neměla žádný příjem. V tomto směru soud odkazuje na shora citované ust. § 911 o. z.

12. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zvětší části úspěšné žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly.

13. O nákladech státu rozhodl soud dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že se státu České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť z větší části neúspěšná žalobkyně splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (nemajetná, vedená na úřadu práce). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.