14 C 206/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Neznámí dědicové po Anonymizováno a Jméno dědice bytem Adresa dědice zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, , o výměře 342 m², zahrada, zapsaném na , jméno FO, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , jsou manželé , Jméno žalobce A, , narozený , Datum narození žalobce A, , narozená , Datum narození žalobce B, , oba bytem , adresa, , , adresa, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají určení, že jsou vlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, , o výměře 342 m², zahrada, zapsaném na , jméno FO, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, (dále jen pozemek parc. č. , Anonymizováno, ). Žalobci dne 2. 11. 1999 uzavřeli kupní smlouvu s , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , dle které nabyly vlastnické právo k Pozemku parcelní číslo , hodnota, , zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům, pozemek parc. číslo , hodnota, (nyní parc. číslo , Anonymizováno, o výměře 2029 m2, zahrada a pozemek parc. číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba, vše zapsáno na , jméno FO, číslo , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro jihomoravský kraj katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , adresa, . Žalobci předmětný pozemek soustavně a nerušeně užívají, o pozemek se celou dobu řádně starají a provádí na něm běžné terénní úpravy. Starají se o oplocení. Po celou dobu byly přesvědčeni, že řádně a oprávněně užívají celý pozemek, který jim byl předán prodávajícími. Kontrolou v katastru nemovitostí zjistili, že po celou dobu mimo svůj pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, o výměře 2029 m2 užívají i pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, o výměře 342 m2, který je domnělou součástí žalobci užívaného pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, . Pozemky nejsou a nikdy nebyly rozděleny žádnou přírodní hranicí nebo plotem a přímo spolu sousedí, tvoří jeden souvislý celek. Po celou dobu je oplocena a oddělena pouze celková plocha obou pozemků (parcelní číslo , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) od sousedních pozemků (parcelní číslo , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Žalobci tak důvodně nabyli dojmu, že jde pouze o jeden souvislý pozemek tak, jak byl nabyt kupní smlouvu v roce 1999, tedy jako parcelní číslo , hodnota, , u kterého bylo ze strany žalobců důvodně předpokládáno, že svojí rozlohou odpovídá výměře parcely číslo , hodnota, . K pozemku žalovaných parcelní číslo , Anonymizováno, je přístup pouze přes pozemek žalobců a pozemky jiných majitelů, nemá veřejný příjezd a tvoří pouze 14% celkové užívané plochy zahrady (parcelní číslo , Anonymizováno, + , Anonymizováno, ). Dlouhodobou celistvost obou pozemků jako zahrady dokládají ortomapy a fotografie. Žalobci měli řádně a nepřetržitě ve své držbě pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, od listopadu 1999 (necelých 24 let). Podle žalobců byl předmětný pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, vydržen a nachází se ve vlastnictví žalobců. Vzhledem k tomu, že dosud zapsaní vlastníci , jméno FO, narozený 6. 6. 1866 a , jméno FO, narozená 24.9.1874, u kterých s přihlédnutím k jejich datum narození lze důvodně mít za to, že jsou v okamžiku podání žaloby již po smrti, podali žalobci žalobu proti jejich neznámým dědicům.

2. Soud žalovaným neznámým dědicům ustanovil opatrovníka. K jeho návrhu dal soud podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví zůstavitelů , jméno FO, a , Jméno dědice, , přičemž soud nalézací řízení přerušil. Proti usnesení o přerušení řízení podali žalobci odvolání o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením číslo jednací , spisová značka, ze dne 17-01-2025 ve kterém mimo jiné uvedl: že se ztotožňuje s námitkou žalobců, že bude - li řízení ve věci přerušeno do pravomocného skončení dědických řízení vedených pod spisovou značkou , spisová značka, a pod spisovou značkou , spisová značka, dojde tím ke zbytečnému prodloužení řízení, na samotném výsledku řízení se zjišťováním okruhu dědiců ničeho nezmění, navíc řešení otázky okruhu dědiců po , jméno FO, a , jméno FO, se jeví složitým, časově náročným a ekonomicky neúčelným. Za této situace odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně změnil tak, že řízení se nepřerušuje a na soudu I. stupně bude, aby v řízení pokračoval a věc projednal se žalovanými zastoupenými pro řízení jmenovaným opatrovníkem.

3. Opatrovník žalovaných navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobou žalovaní neuznávají. Dle žalovaných v žalobě schází tvrzení, kdy žalobci zjistili, že v katastru nemovitostí je evidován jiný vlastník pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , na základě jakého podnětu se rozhodli podat žalobu, tedy kdy vlastně byla jejich dobrá víra narušena. Tato okolnost je jednou ze zásadních pro posouzení oprávněnosti držby a dobré víry nabyvatele. Dobrá víra musí být dána po celou vydržecí dobu. Žalovaní namítají, že v tomto případě byl v katastru nemovitostí u předmětného pozemku evidován jiný vlastník a žalobci nemohli být v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky i sousedního pozemku. Skutečnost, že nikdy nebylo provedeno měření v terénu, jde k tíži žalobců. Běh času, kdy nebylo konáno, a tedy uplynutí zákonné lhůty pro vydržení, ač bylo kdykoliv zjistitelné ověřením v katastru nemovitostí, že žalobci nejsou vlastníky, jde k tíži žalobců a není důkazem jejich dobré víry.

4. Při jednání soudu žalobci uvedli, že jako vlastníci předmětného pozemku jsou evidovány jiné osoby se dozvěděly zhruba v polovině roku 2022, v souvislosti s informacemi na internetu o nedostatečně identifikovaných vlastnících v katastru. Následně prováděli šetření, nikdo však nezpochybňoval jejich vlastnické právo po celou dobu a v rámci tohoto šetření se jim nepodařilo nikoho dohledat.

5. Kupní smlouvou ze dne 2. 11. 1999 a výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobci nabyly do SJM vlastnické právo k pozemku parcelní číslo , hodnota, , zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům, pozemek parc. číslo , hodnota, (nyní parc. číslo , Anonymizováno, ) o výměře 2029 m2, zahrada a pozemek parc. číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba, vše zapsáno na , jméno FO, číslo , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro jihomoravský kraj katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území , adresa, (dále jen nemovitosti).

6. Na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, jsou jako spoluvlastníci pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, zapsání , jméno FO, a , jméno FO, , každý 1/2.

7. Z kopie ortofotomap předložených žalobci - historický vývoj 2000 až 2020 a kopie katastrální mapy ze dne 19. 3. 2009 vyplývá, že pozemky parcelní číslo , Anonymizováno, a , Anonymizováno, tvořili jeden souvislý, nerozdělený celek. Tuto skutečnost dokládají i fotografie předmětných pozemků předložených žalobci.

8. Ze snímku údajů o digitalizaci v k. ú. , adresa, z katastru nemovitostí vyplývá, že digitalizace katastrálních map byla ve , Anonymizováno, ukončena k datu 7.12.2011.

9. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. (§ 1091 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen ObčZ)

10. Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. (§ 1095 ObčZ)

11. Mimořádné vydržení představuje významný institut, který nachází své hojné uplatnění v případech vydržení vlastnického práva k tzv. připloceným pozemkům. Při hodnocení, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického práva k připlocenému pozemku držitelem, hraje významnou roli závěr, zda se držitel chopil držby připloceného pozemku „nikoliv v nepoctivém úmyslu“.

12. Žalobci v roce 1999 nabyli kupní smlouvou do SJM soubor nemovitostí, přičemž pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, o výměře 342 m² byl fakticky spojen s pozemkem parc. číslo , hodnota, (nyní parc. číslo , Anonymizováno, ), zahrada, o výměře 2029 m2, které dohromady tvořily jeden nerozdělený funkční celek zahrady. K pozemku žalovaných parcelní číslo , Anonymizováno, je přístup pouze přes pozemek žalobců a pozemky jiných majitelů. Nemá veřejný přístup a tvoří pouze 14,4% celkové užívané plochy zahrady (parcelní číslo , Anonymizováno, + , Anonymizováno, ).

13. V tomto případě se žalobci spolu s nabývanými pozemky ujali také držby pozemku sousedního parcelní číslo , Anonymizováno, , který byl k nabývanému pozemku tzv. připlocen.

14. Soud se zabýval otázkou, zda žalobci mohli splnit podmínky vydržení a stát se vlastníky připloceného pozemku.

15. V situaci vydržení připloceného pozemku přichází v úvahu vydržení mimořádné ve smyslu § 1095 ObčZ, které – na rozdíl držby řádné – klade na držitele, vyjma vydržecí doby dvojnásobně dlouhé, tj. 20 let, „pouze“ požadavek absence nepoctivého úmyslu.

16. Koncepce mimořádného vydržení v ObčZ se vyznačuje tím, že se nevyžaduje poctivá držba, nýbrž držiteli nesmí být prokázán „nepoctivý úmysl“. Dle Nejvyššího soudu (dále jen NS) „žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu“ (rozsudek NS z 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022).

17. K držbě nikoliv v nepoctivém úmyslu se opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud, pročež lze již v mnoha aspektech výkladu pojmu hovořit o ustálené rozhodovací praxi (rozsudky NS z 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 a z 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022).

18. Rozhodovací praxe setrvává v závěrech, že se vyžaduje skutečné (pozitivní) vědění, přičemž explicitně vylučuje nedbalostní jednání, když uvádí: „Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele.“ (Rozsudek NS z 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022)

19. NS užívá i kritérium výměry (připloceného pozemku) při posuzování nepoctivého úmyslu, a to tak, že kritérium výměry je jedním z hledisek, která mohou značit nepoctivý úmysl držitele. (Usnesení NS z 25. 4. 2023, sp. zn. 22 Cdo 290/2023, a z 28. 11. 2023, sp. zn. 22 Cdo 930/2023)

20. V judikatuře se kritérium výměry objevuje často v podobě, že je nepoctivý úmysl zpravidla nutno dovodit tam, kde tvoří připlocený pozemek „zjevně více než 50 %“ výměry pozemku nabývaného. (Srov. např. rozsudek NS z 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, usnesení NS z 28. 12. 2023, sp. zn. 22 Cdo 647/2023, a z 31. 1. 2024, sp. zn. 22 Cdo 3680/2023)

21. Jelikož žalobci po dobu delší než 20 let nerušeně, nikoliv v nepoctivém úmyslu drželi a užívali připlocený pozemek parcelní číslo 65/2 došlo k originárnímu nabytí vlastnického práva vydržením, a to vydržením mimořádným ve smyslu § 1095 ObčZ, protože žalobcům k připlocenému pozemku nesvědčí řádný nabývací titul.

22. Při hodnocení, zda došlo k mimořádnému vydržení připloceného pozemku, hraje krom splnění základních předpokladů význačnou roli posouzení důvodnosti případně vznesené námitky, že se držitel ujal držby připloceného pozemku v nepoctivém úmyslu. Žalovaní však v průběhu řízení námitku nepoctivého úmyslu nevznesli, resp. přes poučení soudu nepředložili žádné důkazy k prokázání nepoctivého úmyslu žalobců. Námitka nedostatku dobré víry na straně žalobců je při posouzení mimořádného vydržení irelevantní. Skutečnost, že připlocený pozemek tvoří pouze 14,4% celkové užívané plochy zahrady (parcelní číslo , Anonymizováno, + , Anonymizováno, ) vede ve světle citované judikatury k podpoře závěru, že nepoctivý úmysl držitele/žalobců nebyl dán.

23. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odstavec 1, zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se úspěšní žalobci výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdali.