14 C 242/2020
č. j. 14 C 242/2020-31
V PLATNOSTIOkresní soud v Hodoníně rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 4 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21. listopadu do zaplacení. Soud uznal, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky s použitím elektronického podpisu, což odpovídá požadavkům § 561 a § 562 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že výše úvěru nepřesáhla 5 000 Kč, nebyl zákon o spotřebitelském úvěru použitelný. Pohledávka byla pravidelně postoupena a žalobkyně byla legitimována k jejímu vymáhání.
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 920 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 920 Kč od 21. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 4 920 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovanou uzavřel dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované na její účet finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 920 Kč právnímu předchůdci žalobkyně splatit do datum. Ke způsobu kontraktace žalobkyně uvedla, že žalovaná se nejdříve zaregistrovala na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně webová adresa, kam zadala své osobní údaje. Po provedené registraci byl žalované zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem prostřednictvím něhož bylo žalované umožněno žádat o poskytnutí konkrétního úvěru ve webovém rozhraní právního předchůdce žalobkyně, kde žalovaná text smlouvy o úvěru následně odsouhlasila. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy nedostála, když právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Vedle dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 920 Kč požadovala žalobkyně s ohledem na prodlení žalované rovněž zaplacení úroku v prodlení, a to za období od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba byla dne datum podepsána smlouva o úvěru, na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku 4 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 920 Kč splatit do 20. 11. 2015. Tato smlouva pak byla v souladu s článkem 3. uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku.
4. Dle doloženého výpisu z účtu právní předchůdce žalobkyně zaslal dne 30. 10. 2015 na účet žalované uvedený ve smlouvě částku 4 000 Kč.
5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 18. 11. 2019. Zároveň byla žalovaná předžalobní upomínkou z téhož dne vyzvána k úhradě dlužné částky.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného do 30. 11. 2016), se tento zákon nevztahuje na úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč.
8. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
9. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
10. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 920 Kč do 20. 11. 2015. Této své povinnosti však žalovaná nedostála, když právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradila. Pro úplnost ještě třeba dodat, že v daném případě nebylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., neboť na základě shora citovaného zákonného ustanovení byly z působnosti tohoto zákona vyňaty mimo jiné úvěry s výší nižší než 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. S ohledem na prodlení žalované je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 920 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.