14 C 49/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: zrušení věcného břemene

I. Služebnost zřízená ve prospěch žalovaného na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], spočívající v právu doživotního bezplatného bydlení a užívání v rozsahu užívání jednoho pokoje v přízemí domu a dále spoluužívání kuchyně a sociálního příslušenství v přízemí domu, dále chodeb, garáže, sklepa, půdy, domovního dvora a zahrady v tom rozsahu, v jakém je užívá dosud, se zrušuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu za zrušení služebnosti ve výši 323 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení ve výši 710 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení ve výši 710 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je požadavek žalobkyně na zrušení věcného břemene zřízeného ve prospěch žalovaného na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek] (dále jen nemovitost), spočívající v právu doživotního bezplatného bydlení a užívání v rozsahu užívání jednoho pokoje v přízemí domu a dále spoluužívání kuchyně a sociálního příslušenství v přízemí domu, dále chodeb, garáže, sklepa, půdy, domovního dvora a zahrady, a to bez náhrady. Dle tvrzení strany žalující je tento nárok odůvodněn agresivním chováním žalovaného vůči žalobkyni a matce účastníků, a dále skutečností, že se žalovaný nijak nepodílel na nákladech spojených s užíváním nemovitostí. Došlo tak k zásadní změně poměrů, neboť pokud by se žalovaný takto choval dříve, ke zřízení věcného břemene by nedošlo.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť dle něj nejsou splněny podmínky ke zrušení věcného břemene, přičemž požadavek na zrušení bez náhrady nemá oporu v zákoně.

3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu ve věci samé: Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. 8. 2008 vyplývá, že rodiče účastníků řízení darovali žalobkyni nemovitosti a zároveň bylo zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního užívání nemovitostí ve prospěch dárců a žalovaného. Tato skutečnost též vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] a [územní celek], který je součástí znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

4. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] vyplývá, že žalovaný vlastní nemovitostí v obci [obec].

5. Dopisem ze dne 16. 6. 2017 vyzvala žalobkyně žalovaného, aby se podílel na nákladech spojených s užíváním nemovitosti.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný uznán vinným z fyzického napadení své matky, které způsobil těžkou újmu na zdraví, jenž si vyžádala její operaci s následnou hospitalizací, přičemž žalovanému byl uložen podmíněný trest odnětí svobody ve výměře 2 let.

7. Dle usnesení Okresního soudu v Hodoníně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se žalovaný dopustil domácího násilí vůči žalobkyni a její matce, přičemž mu bylo uloženo nevstupovat do společného obydlí a nepřibližovat se k navrhovatelkám.

8. Z trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, dne [datum] fyzicky napadl žalobkyni a způsobil jí zranění, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 měsíce podmíněně.

9. Znaleckým posudkem Ing. Bc. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] předloženým žalobkyní byla stanovena obvyklá cena věcného břemene částkou 234 000 Kč.

10. Soudem ustanovený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém posudku [číslo] ze dne 26. 11. 2021 následně stanovil obvyklou cenu věcného břemene částkou ve výši 323 500 Kč. Ve své výpovědi před soudem, pak zdůvodnil rozdíl v ocenění věcného břemene oproti posudku [anonymizována dvě slova] tím, že cenu stanovil na základě vyhlášky č. 441/2013 Sb., na kterou v době zpracování posudku [anonymizována dvě slova] zákon neodkazoval, platil pouze obecný zákon a odkazoval na roční užitek x 10. Závěrem znalec [příjmení] [příjmení] podotkl, že výpočet věcného břemene je vždy jakýmsi předpokladem, vycházejícím z předpokládaného dožití.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi potvrdila tvrzení žalobkyně a uvedla, že žalovaný se začal chovat agresivně, nechtěl přispívat na chod domácnosti ani údržbu nemovitosti, a poté co jej svědkyně vyzvala, aby přispíval na inkaso, ji fyzicky napadl, sprostě jí nadával, a způsobil jí zranění nohy.

12. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovanému bylo v souvislosti s darovací smlouvou, kterou žalobkyně nabyla nemovitosti do svého vlastnictví, zřízeno právo věcného břemene, spočívající v bezplatném doživotním užívání části nemovitosti. Žalovaný se choval agresivně vůči žalobkyni i své matce, které dokonce fyzicky napadl a způsobil jim zranění. Hodnota věcného břemene byla stanovena znalcem [příjmení] [příjmení] na částku 323 500 Kč.

13. Podle ust. § 1299 odst. 1 občanského zákoníku služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

14. Podle ust. § 1299 odst. 2 občanského zákoníku při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V řízení bylo prokázáno vlastnictví předmětné nemovitosti žalobkyní a existence věcného břemene bezplatného doživotního užívání části nemovitosti ve prospěch žalovaného. Dále bylo v řízení prokázáno, že se žalovaný opakovaně dopouštěl násilného chování proti žalobkyni a její matce, způsobil jim zranění, za což byl odsouzen. O nemovitost se nestaral, nepřispíval na její údržbu, ani na náklady spojené s jejím užíváním. Soud má tak za prokázané, že došlo k trvalé změně poměrů ze strany žalovaného, která zakládá právo žalobkyně na zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, neboť chování žalovaného vyvolalo hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou žalovaného. Výši náhrady stanovil soud na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] v částce 323 500 Kč, ustanoveného soudem, který je aktuálnější než posudek [anonymizována dvě slova] předložený žalobkyní, jenž nevycházel z cenové vyhlášky, neboť v době jeho vypracování bylo možné vycházet pouze z obecných předpisů.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, ve vztahu k požadavku na zrušení věcného břemene, avšak nikoliv bez náhrady, neboť analogické užití ustanovení o vrácení daru bez náhrady (jak se žalobkyně domáhala) není pro posouzení projednávané věci možné. Úprava zrušení věcného břemene je v občanském zákoníku úplně a komplexně obsažena.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla úspěšná jen částečně, a to ohledně zrušení věcného břemene. V části svého žalobního petitu, kterým se domáhala zrušení věcného břemene bez náhrady, byla žalobkyně neúspěšná.

18. Na základě ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., s ohledem na výsledek sporu, soud mezi účastníky poměrně rozdělil částku 1 410 Kč, kterou hradil stát v průběhu řízení za znalecký posudek, a uložil účastníkům řízení zaplatit na nákladech státu po 710 Kč každému.