14 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vypořádání společného jmění manželů

I. Žalovanému se přikazuje k doplacení závazek plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu 25 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu 8. 3. 2021 domáhá se žalobkyně proti žalovanému vypořádání společného jmění manželů. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 9. 3. 2018, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 9. 3. 2018. Společné jmění účastníků je dle názoru žalobkyně tvořeno investicí ze SJM do výlučného majetku žalovaného, a to do nemovitostí, pozemků parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba domu [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] – zahrada v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný předmětné nemovité věci prodal kupní smlouvou ze dne [datum]. Na rekonstrukci domu byly použity finanční prostředky: úvěr žalovaného u [právnická osoba] (již zaplacen), společný úvěr u [právnická osoba] (již zaplacen), finanční dary od matky žalobkyně, finanční dary od babičky žalobkyně. Finanční dary od matky a babičky uplatňuje žalobkyně jako vnos ze svého výlučného vlastnictví. Dále byly použity běžné výdělky účastníků v době rekonstrukce domu. Dle žalobkyně je společné jmění účastníků tvořeno dluhem z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní jako úvěrovým klientem za účelem koupě [značka automobilu] [anonymizováno] ve výši 258 900 Kč. Žalobkyně na koupi vozidla použila 50 000 Kč z daru ze svých výlučných prostředků. Dle žalobkyně dále tvoří společné jmění účastníků pohledávka z titulu SJM na výlučný závazek žalovaného vzniklý před uzavřením manželství vůči [právnická osoba] a ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba], kdy za trvání manželství bylo na úvěr zaplaceno 380 000 Kč. Žalobkyně si nárokuje polovinu za období manželství od [datum] do [datum], a to částku 190 400 Kč. Žalobkyně dále uplatnila vnos ze svého výlučného vlastnictví na výlučný majetek žalovaného, a to nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], v tomto rozsahu 50 000 Kč z daru matky na podlahy, 50 000 Kč na koupi kotle, 50 000 Kč na nová vrata, 20 000 Kč na novou kuchyňskou linku z daru babičky a dále 50 000 Kč na nákup auta z daru matky.

2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Při jednání soudu uvedl, že předmětné vozidlo půjčil [jméno] [příjmení], ten ho naboural a následně žalovaný vozidlo rozprodal na náhradní díly. Dům, ve kterém bydlel, prodal, za prodej domu dostal 3 000 000 Kč, splatil hypotéku a zbytek utratil.

3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně, č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2018, toto rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti a byl jí jmenován opatrovník [územní celek]. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že darovala žalobkyni 15 000 Kč v roce 2013 na nákup kola, v roce 2013 dále 30 000 Kč na nákup auta, v roce 2014 na Vánoce 5 000 Kč, v roce 2015 na zařízení domácnosti 5 000 Kč, v roce 2016 na zařízení domácnosti 30 000 Kč, v roce 2017 na nákup auta 100 000 Kč, v roce 2011 na nové podlahy 50 000 Kč. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyni v roce 2013 darovala 10 000 Kč na přilepšení svatby, v roce 2014 na novou kuchyňskou linku 20 000 Kč, v roce 2015 na nákup nového plynového kotle 50 000 Kč, v roce 2016 na vybavení domácnosti 30 000 Kč, v roce 2017 na nová vrata 50 000 Kč.

4. Z informace o pozemku parc. č. st. [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl k tomuto datu výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti. Z informace o pozemku ze dne [datum] vyplývá, že vlastníkem předmětných nemovitostí se stal [jméno] [příjmení].

5. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na nákup vozidla [anonymizována tři slova] za kupní cenu 308 900 Kč, přičemž ze smlouvy vyplývá, že úvěr byl poskytnut ve výši 258 900 Kč a zbytek kupní ceny ve výši 50 000 Kč byl zaplacen z vlastních prostředků. Měsíční splátka činila 3 890 Kč. Z technického průkazu vozidla [registrační značka] vyplývá, že jako vlastník vozidla je zapsána [právnická osoba]

6. Dne [datum] [právnická osoba] sdělila, že k datu [datum] činil dluh ze smlouvy [číslo] částku 272 300 Kč a bylo uhrazeno 14 splátek po 3 890 Kč [právnická osoba] dne [datum] sdělila, že pohledávka z hypotečního úvěru byla dne [datum] postoupena novému věřiteli a předložila soudu výpis z běžného hypotečního účtu za dobu od [datum] do [datum] a smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, ze které vyplývá, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 500 000 Kč.

7. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že na rekonstrukci domu si vzali úvěr ve výši 500 000 Kč, babička jí dala 20 000 Kč na kuchyň, dále jí dala 50 000 Kč na nová venkovní vrata, 5 000 Kč na rekonstrukci plotu, 50 000 Kč na nový kotel, finanční dar od maminky ve výši 50 000 Kč použila na podlahy, maminka jim dala 50 000 Kč na akontaci, přičemž v listopadu 2017 přestala leasing platit, neboť byla hospitalizována. Myslela si, že si žalovaný nechá dům, něco jí z toho vyplatí a ona si nechá auto.

8. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že na opravu topení jim 50 000 Kč darovala babička a ještě jim dala 20 000 Kč na opravu podlahy. Dále potvrdil, že společně s žalobkyní koupili vozidlo, přičemž on s ním jezdil, půjčil ho kamarádovi, ten ho rozbil, vozidlo zůstalo před domem, kde ho rozkradli a následně ho prodal. Hypoteční úvěr splatil z prodeje domu, předmětné vozidlo ještě s dalším vozidlem prodal za částku 50 000 Kč.

9. S ohledem na shora učiněná skutková zjištění soud pro nadbytečnost neprováděl navržený důkaz znaleckým posudkem na cenu vozidla, stavební dokumentací k rekonstrukci domu, dotazem na [právnická osoba] komu byla pohledávka postoupena a opakovaným výslechem žalovaného.

10. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 708 odst. 1 o. z., to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

12. Podle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

13. Podle § 737 odst. 2 o. z., vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

14. Podle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

15. Podle § 742 odst. 1 a odst. 2 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto právnímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že rozvodem účastníků zaniklo jejich SJM, a to k datu právní moci rozsudku o rozvodu, tedy ke dni 9. 3. 2018. Soud k návrhu žalobkyně provedl vypořádání SJM účastníků podle § 742 odst. 1 a odst. 2 o. z. Pokud jde o žalobkyní uplatněné investice z jejího výlučného vlastnictví na výlučný majetek žalovaného, a to 50 000 Kč z daru matky na podlahy, 50 000 Kč na koupi kotle, 50 000 Kč na nová vrata, 20 000 Kč na kuchyňskou linku z daru od babičky, tyto částky nemohou být předmětem vypořádání, neboť investice z výlučného majetku žalobkyně do výlučného majetku žalovaného nemůže být předmětem vypořádání SJM. V řízení bylo dále zjištěno, že vozidlo [anonymizována tři slova], které účastníci pořídili za trvání manželství, po havárii zaniklo a vrak žalovaný prodal, proto ani toto vozidlo nemohlo být součástí vypořádání SJM účastníků. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 3428/2020 ze dne 28. 1. 2021 nepřiznal soud žalobkyni jí uplatněný nárok na polovinu měsíčních splátek hypotečního úvěru za období od [datum] do [datum] v celkové výši 190 400 Kč, neboť polovina měsíční splátky činila částku 2 800 Kč a jedná se tak nepochybně o částku nižší, než kterou by žalobkyně musela vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu např. nájmu. Z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu jednoznačně vyplývá, že jestliže částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo nižší než potencionální nájemné, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Pokud jde o investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného, tyto v řízení nebyly výslovně určeny, ani prokázány. Soudní řízení o vypořádání SJM je klasickým civilním soudním řízením, které předpokládá aktivitu stran řízení. Stejně jako platí, že soud vypořádává pouze tu část SJM, kterou účastníci řízení výslovně určí, obdobné základní pravidlo platí i při vypořádávání případných vnosů a investic. Je tedy na bývalých manželích, aby sami aktivně tvrdili a prokazovali konkrétní vnos či investici. Výslovně a jasně to konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, kdy uvedl, že soud tak může do vypořádání zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů. Naopak řádně prokázán byl dluh tvořící společné jmění účastníků z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] kde bylo v řízení prokázáno, že za trvání manželství uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru o koupi [značka automobilu], kdy výše úvěru činila 258 900 Kč. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že účastníci vozidlo koupili a on s ním poté jezdil, půjčil ho kamarádovi, ten ho rozbil a žalovaný jej následně prodal. Z uvedeného důvodu nemohlo být předmětné vozidlo předmětem vypořádání, neboť v době vypořádání SJM účastníků již žalovaný vrak vozidla prodal. Předmětem vypořádání tak zůstal dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na pořízení vozidla, který k datu 9. 3. 2018 činil částku 272 300 Kč. Jeho zůstatek přikázal soud k doplacení žalovanému, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 753/2020 ze dne 29. 6. 2021, neboť soud má za to, že jsou zde dány mimořádné okolnosti spočívající ve skutečnosti, že žalovaný předmětné vozidlo po rozvodu užíval, následně spoluzavinil jeho zánik a vrak prodal společně s dalším vozidlem za 50 000 Kč, jak uvedl ve své účastnické výpovědi. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3110/2010 pak vyplývá, že jestliže věc ke dni vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti její zánik, nelze ji již do vypořádání zahrnout. Je však třeba přihlédnout k této skutečnosti při stanovení výše podílu, neboť jde o pochybení při hospodaření se společným majetkem snižující zásluhy na jeho udržení. Za těchto okolností má soud za to, že je spravedlivé, aby dluh ze spotřebitelského úvěru byl přikázán žalovanému.

17. Ve smyslu ust. § 742 odst. 1 o. z., soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu 25 000 Kč, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že na nákup vozidla použila dar ze svých výlučných prostředků ve výši 50 000 Kč. Při určení výše vypořádacího podílu soud přihlédl ke skutečnosti, že celý zůstatek dluhu z úvěru byl z výše uvedených důvodů přikázán k úhradě žalovanému.

18. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu v řízení byl s ohledem na uplatněný nárok a výsledek sporu přibližně stejný.

19. S ohledem na výsledek sporu a skutečnost, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, a to dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. ve spojení se Sazebníkem poplatků pol. 6.