14 C 52/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl předsedou senátu Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k věcem nemovitým, a sice pozemku parcelní číslo st , Anonymizováno, o výměře 486 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a k pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 1115 m² (zahrada), vše vedeno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zapsáno pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, na LV číslo , hodnota, a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 610 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemku parcelní číslo st , Anonymizováno, o výměře 486 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a k pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 1115 m² (zahrada), vše vedeno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zapsáno pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, na LV číslo , hodnota, (dále jen „nemovitost“ nebo „předmětná nemovitost“). Uvedla, že ona vlastní podíl o velikosti id. ¾ a žalovaný ¼, s tím že ona nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví a žádala o přikázání předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, když reálné rozdělení není možné.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil ve věci jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy, znaleckým posudkem a výslechem žalobkyně a z těchto důkazů zjistil níže uvedené skutečnosti.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, žalobkyně vlastní podíl o velikosti id. ¾ a žalovaný id. ¼.

5. Z emailových zpráv, SMS komunikace a dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9.3.2023 soud zjistil, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně údržby a oprav předmětné nemovitosti. Žalovaný nabídl žalobkyni svůj podíl, avšak neshodli se na ceně.

6. Z vyjádření realitní kanceláře , právnická osoba, vyplývá, že obvyklá cena nemovitosti ke dni 20. 10. 2023 činila 2 200 000 Kč.

7. Z výslechu žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný nepřispíval na údržbu nemovitosti, která je dle žalobkyně reálně nedělitelná.

8. Ze znaleckého posudku číslo položky , č. účtu, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 21. 8. 2024, bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětné nemovitosti činí 2 440 000 Kč.

9. Ze screenshotu telefonu žalobkyně je patrný zůstatek na jejím spořicím účtu ve výši 749 671,25 Kč.

10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z“, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o. z, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle věty první § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

13. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, žalobkyně vlastní podíl o velikosti id. ¾ a žalovaný id. ¼. Současně bylo nesporné, že ani jeden z účastníků nehodlá setrvat ve spoluvlastnictví a zároveň nemovitost nelze reálně rozdělit na dva samostatné funkční celky. V takovém případě je třeba se zabývat posouzením předpokladů zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

14. Soud se tak zabýval otázkou, kterému z účastníků má být nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví a jaká je cena předmětné nemovitosti, potažmo hodnota vypořádacího podílu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nechtěla ve spoluvlastnictví nadále setrvat, účastníci se na zrušení spoluvlastnictví nedohodli a nemovitost není možné rozdělit, zabýval se soud tím, kterému z nich má být nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví a jak vysoká má být výše přiměřené náhrady.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky pro zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti jsou splněny, proto jej výrokem I. zrušil, a zároveň ve smyslu § 1147 o. z. rozhodl o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to z následujících důvodů.

16. Soud ke způsobům vypořádání spoluvlastnictví v prvé řadě uvádí, že ze znění věty druhé § 1147 občanského zákoníku vyplývá, že věc je možno přikázat pouze tomu, kdo o ni má zájem, což v souzené věci byla žalobkyně. Z povahy věci je nutno dále dovodit, že zájemce musí být dostatečně solventní a musí být schopen vyplatit ostatním spoluvlastníkům náhradu za odnětí jejich vlastnického práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). V dané věci žalobkyně prokázala, že je solventní a připravena žalovanému vyplatit vypořádací podíl.

17. Co se týká výše vypořádacího podílu provedl soud dokazování vyjádřením realitní kanceláře , právnická osoba, a znaleckým posudkem, kdy podle znaleckého posudku, činí obvyklá cena předmětné nemovitosti 2 440 000 Kč a dle vyjádřením realitní kanceláře 2 200 000 Kč. Při určení výše vypořádacího podílu soud však vycházel z aktuálnějšího znaleckého posudku, neboť takto určená cena odpovídá požadavku, dle kterého je pro posouzení věci rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku. Přiměřená náhrada k vypořádání je pak přesně ¼ této částky, tj. 610 000 Kč. K uhrazení podílu soud stanovil lhůtu 15 dní, neboť dle doložených listinných důkazů i dle svých tvrzení je žalobkyně schopna výše uvedenou částku uhradit téměř okamžitě.

18. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicium duplex, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám (viz nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV.ÚS 404/22, zveřejněného v Databázi rozhodnutí Ústavního soudu), a proto soud výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.