14 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného pro zaplacení 502 967,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 502 967,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 502 167,09 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem kapitalizovaným za období od 10. 2. 2021 do 4. 8. 2021 částkou 11 837,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 486,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 502 967,09 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně, dříve [právnická osoba], uzavřela s žalovanými dne 19. 6. 2017 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] na základě níž žalovaným poskytla finanční prostředky ve výši 549 900 Kč. Žalovaní poskytnutý úvěr čerpali a zavázali se k jeho řádnému splácení. Tuto svoji povinnost si však neplnili a úvěr byl proto zesplatněn. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 502 167,09 Kč a poplatků ve výši 800 Kč. Žalobkyně dále požaduje rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 11 837,89 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny od 5. 8. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a po celou dobu řízení zůstali nečinní. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř..

3. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně, dříve [právnická osoba], podepsala se žalovanými dne 29. 5. 2017 návrh smlouvy o stavebním spoření a žádost o překlenovací úvěr č. [bankovní účet]. Následně strany podepsaly dne 19. 6. 2017 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným finanční prostředky ve výši 550 000 Kč a žalovaní se zavázali splácet takto čerpaný úvěr 159 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 303 Kč na povinné spoření a 2 242 Kč na splátku úroku, a to do posledního pracovního dne daného měsíce. Sazba smluvního úroku byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 4,89 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž podmínky pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám. V čl. X odst. 5 smlouvy ve spojení s čl. IX podmínek bylo stanoveno, že v případě opakovaného prodlení s úhradou splátek úvěru, má banka právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaní se dále zavázali hradit sjednané poplatky.

4. Dle žádostí a potvrzení o příjmu měl žalovaný 1 příjmy ve výši 14 855 Kč a výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč a na stravování 1 000 Kč, byl svobodný a bezdětný. Žalovaný 2 pak měl dle daňového přiznání za rok 2016 příjmy ve výši 8 515 Kč jako OSVĆ, výdaje na bydlení 500 Kč, na stravování 1 000 Kč a pojistné 500 Kč, měl byt ve vlastnictví, a taktéž byl svobodný a bezdětný. Ze systému CBCB měl žalovaný 1 další závazky ve výši 4 801 Kč a platební morálka obou byla vyhodnocena jako dobrá.

5. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaní čerpali úvěr dne 30. 6. 2017 a 3. 10. 2017 v celkové výši 549 900 Kč. Dle výpisu účtu se žalovaní dostali do prodlení se splácením úvěru v březnu 2021. Dlužná částka se skládala z jistiny ve výši 502 167,09 Kč, poplatku ve výši 800 Kč a úroku ve výši 11 837,89 Kč.

6. Dopisem ze dne 5. 8. 2021 byl úvěr zesplatněn a žalovaní byli vyzváni k úhradě dlužné částky.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 12. 2021 byli žalovaní vyzváni opětovně k úhradě dlužné částky.

8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ustanovení § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

11. Dle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že žalobkyně, dříve [právnická osoba], uzavřela se žalovanými smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byly žalovaným poskytnuty finanční prostředky ve výši 549 900 Kč. Žalovaní poskytnutý úvěr čerpali a zavázali se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru a s poplatky. Žalovaní však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nespláceli. Žalobkyně tedy od uzavřené smlouvy odstoupila v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 o. z., čímž se stal zůstatek úvěru splatný. Jelikož žalovaní svůj dluh řádně a včas neuhradili, žalobkyni vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení, který požadovala ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o. z.

14. Soud dále podotýká, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaných ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když provedla lustrace v dostupných registrech, vycházela ze statistických dat i s údajů sdělených žalovanými a sdělené informace měla doloženy dokumenty.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 486,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 119 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 502 967,09 Kč sestávající z částky 10 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 170 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 10 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 750 Kč ve výši 5 617,50 Kč.