16 C 134/2019

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Smetkou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela t. č. neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství účastníků celé jméno manželky, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum, v anonymizováno v země, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené opatrovnici manžela pro toto řízení, anonymizováno jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, se přiznává odměna a náhrada nákladů ve výši 4 500 Kč.

IV. České republice, Okresnímu soudu v Hodoníně, se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Hodoníně dne 19. 11. 2019 se manželka domáhala rozvodu manželství s tím, že manželé nevedli a ani nevedou společnou domácnost, od roku 2016 nejsou v žádném kontaktu, manželství je tak čistě formálním svazkem a je natolik hluboce a trvale rozvráceno, že nemá zájem na jeho obnovení.

2. Usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. 16 C 134/2019-30, jež nabylo právní moci dne 31. 12. 2019, přiznal soud manželce pro řízení o rozvod manželství osvobození od soudních poplatků.

3. Vzhledem k tomu, že pobyt manžela není znám, usnesením ze dne 3. 2. 2020, č. j. 16 C 134/2019-41, jež nabylo právní moci dne 18. 3. 2020, ustanovil soud manželovi opatrovníkem pro řízení o rozvod manželství advokátku anonymizováno jméno příjmení.

4. Jelikož je manžel cizím státním příslušníkem, konkrétně státním příslušníkem Indické republiky, bylo nutno se nejdříve zabývat existencí příslušnosti českých soudů a určením rozhodného práva. Jelikož není dána existence žádné mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní příslušnost soudu a určení rozhodného práva ve věcech rozvodu manželství mezi Českou republikou a Indickou republikou, soud postupoval při posouzení své mezinárodní příslušnosti podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném a účinném znění (dále jen„ ZMPS“). Podle § 47 odst. 1 ZMPS nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Jelikož manželka je občankou České republiky, je ve věci dána příslušnost českých soudů. Podle § 50 ZMPS platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 ZMPS se osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Manželčin obvyklý pobyt se nachází na území České republiky, pobyt otce však není soudu znám, není tedy možné najisto určit, kde se nacházel otcův obvyklý pobyt v době zahájení řízení o rozvod manželství – zda se jednalo o země, Českou republiku nebo jiný stát. Vzhledem k tomu postupoval soud podle českého práva, které je citovaným ustanovením podpůrně dáno jako právo rozhodné pro případ, kdy není možné určit příslušný právní řád na základě předchozích hypotéz ustanovení § 49 ZMPS.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne datum v anonymizováno v země. K návrhu na rozvod manželství byl doložen rodný list nezletilého jméno jméno příjmení, narozeného datum, v němž byli jako rodiče uvedeni manželé. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 12. 2020, č. j. 0 Nc 516/2019-68, jenž nabyl právní moci dne 23. 1. 2021, bylo popřeno otcovství manžela k nezletilému jméno jméno příjmení. Společné děti manželé nemají.

6. Po provedeném dokazování má soud za to, že byly splněny podmínky stanovené v § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ OZ“), neboť manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení, přičemž příčinou rozvratu manželství je nesoulad povah a zájmů účastníků, a to již od samého počátku manželství, kdy tato skutečnost vyplývá zejména z výslechu matky, neboť otec, jehož pobyt není znám a zastoupený opatrovníkem pro řízení, nebyl jednání přítomen. Z vyjádření otcova opatrovníka, anonymizováno jméno příjmení, vyplynulo, že manželství účastníků zjevně nikdy nefungovalo, mezi manželi není žádný kontakt. Nejsou žádné nezletilé děti, vůči nimž by bylo třeba upravit poměry. Soud má za to, že po manželce nelze spravedlivě požadovat, aby setrvala v tomto formálním svazku, který zjevně neplní své funkce, načež soud manželství rozvedl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném a účinném znění (dále jen„ ZŘS“), podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci soud neshledal.

8. O odměně a náhradě nákladů ustanovené opatrovnice pro řízení, anonymizováno jméno příjmení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném a účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dle něhož se za tarifní hodnotu považuje částka 10.000 Kč. Dále soud postupoval dle § 7 bodu 4. advokátního tarifu, dle kterého sazba za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty částku 1.500 Kč. Tato sazba mimosmluvní odměny je dále dle § 12a advokátního tarifu ponížena o 20%. Za výše uvedené právní úkony tak náleží ustanovené opatrovnici (advokátce) odměna ve výši 3 x 1.200 Kč (příprava a převzetí zastoupení dne 29. 4. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření ze dne 18. 5. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast u jednání dne 19. 3. 2021 od 9:00 do 9:20 h dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) a režijní paušál ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem tedy soud ustanovené opatrovnici manžela pro řízení o rozvod manželství přiznal odměnu a náhradu nákladů ve výši 4.500 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Ustanovená advokátka není plátkyní DPH.

9. Výrokem IV. rozsudku pak s ohledem k tomu, že ve statusových věcech manželských nelze hovořit o úspěchu v řízení, rozhodl soud ve smyslu § 148 odst. 1 OSŘ à contrario ve spojení s § 23 ZŘS, že České republice, Okresnímu soudu v Hodoníně, se náhrada nákladů řízení nepřiznává, když současně soud neseznal okolnosti, které by náhradu nákladů státu v tomto konkrétním případu odůvodňovaly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně se sídlem Velkomoravská 4, Hodonín, ve trojím vyhotovení. Toto právo nepřísluší těm, kteří se jej výslovně vzdali. Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů po nabytí právní moci tohoto rozsudku požádat o vydání nového občanského průkazu a odevzdat své dosavadní občanské průkazy příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dle trvalého bydliště účastníků. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 OZ).