16 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl předsedou senátu Mgr. Romanem Smetkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 280 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 5 280 Kč od 14. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 1 520 Kč od 14. 4. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 834 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 6 800 Kč příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. anonymizováno rok ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to předložením jeho příjmů a výdajů. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 2 240 Kč (28 % z jistiny), poplatkem za správu úvěru ve výši 1 760 Kč, a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 520 Kč, a to v celkem 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas. Ke splatnosti dluhu došlo dnem splatnosti poslední splátky 13. 4. 2018. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni nadále dluží 6 800 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 6 800 Kč od 14. 4. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne datum. Z žádosti, čestného prohlášení ze dne datum, listiny finanční analýzy ze dne datum, credit scoringu ze dne datum, soud zjistil, že čistý příjem žalovaného ze závislé činnosti činil 12 000 Kč měsíčně, za bydlení utratil 3 000 Kč měsíčně, za stravování a výživné 2 000 Kč měsíčně, za splátky úvěru 1 950 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze dne datum, čestného prohlášení ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný pracoval jako anonymizováno. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že na účet mu přišla v únoru 2017 čistá mzda 13 811 Kč. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne datum uzavřel smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému při podpisu smlouvy poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 5 840 Kč, které sestávaly z úroku ve výši 2 240 Kč (tedy 28 % z poskytnuté jistiny za celé období, na které byl úvěr poskytnut, tj. asi 25,85 % ročně), poplatku za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, který byl splatný při uzavření smlouvy, dále poplatku za správu úvěru ve výši 1 760 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 520 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit 13 měsíčními splátkami ve výši 1 040 Kč. Dále bylo mezi účastníky v čl. III smlouvy sjednáno, jakým způsobem budou částky hrazeny splátkami, když nejprve byly splátkami hrazeny úroky. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum bylo zjištěno, že část závodu společnosti právnická osoba byla převedena na společnost právnická osoba Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, a to ihned, současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky (podací lístek).

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když předchůdkyně před uzavřením posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 040 Kč, které vedle jistiny v sobě zahrnovaly úrok ve výši 2 240 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 760 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 520 Kč Vedle toho žalovaný při podpisu smlouvy uhradil žalobkyni poplatek za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč. Předchůdkyně žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému úvěr v dohodnuté výši poskytla. Žalovaný však svým povinnostem nedostál, jelikož sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka posléze postoupena, právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny, žalobkyně měla nárok na úrok i poplatek za správu úvěru za administrativní činnost.

10. Soud naopak nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Soud ujednání o tomto poplatku posoudil jako neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Takové sjednání poplatku je v rozporu s § 115 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který zakazuje vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na poskytnutí doplňkové služby. Možnost poskytnutí úvěru byla bez jakéhokoliv opodstatnění automaticky spojena s povinností zákazníka hradit úvěr hotovostním inkasem. Soudu přitom není zřejmé, proč by poskytnutý úvěr nemohl být splácen bezhotovostně, tedy bez dalšího navyšování nákladů dlužníka. Zákazníkovi bylo v dané věci v podstatě dáno na výběr poskytnutí peněz v hotovosti ihned při sjednávání smlouvy, avšak při strpění platby za hotovostní inkaso anebo neposkytnutí úvěru vůbec. Ačkoliv měl dlužník dle bodu III.6 smlouvy možnost hradit splátky i bezhotovostně, nárok úvěrujícího na úhradu poplatku tímto nebyl jakkoliv dotčen a žalovaný by tak byl povinen k jeho úhradě, i když by předchůdkyni žalobkyně nevznikly žádné náklady s výběrem splátek v hotovosti. Jak známo podobné typy smluv o úvěru spotřebitelé zpravidla uzavírají v situaci, kdy nutně potřebují získat ihned určitou finanční částku, proto pochopitelně zvolí okamžité poskytnutí peněžních prostředků i za situace, kdy jsou s tímto spojeny další náklady. Je zřejmé, že se jedná spíše o další poplatek, kterým se předchůdkyně žalobkyně snaží navýšit svůj zisk. K tomuto je možno dále poukázat, že uvedený názor pak zastávají rovněž jednotlivé krajské soudy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 42 ICm 4014/2015-23 ze dne 3. 12. 2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. KSPA 60 INS 5615/2015 ze dne 11. 12. 2015 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 ICm 4880/2015 ze dne 20. 9. 2016).

11. Žalobkyně tak nemá nárok na úhradu poplatku za hotovostní výběr splátek v celkové výši 1 520 Kč, v této části soud žalobu zamítl. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky 5 280 Kč je v souladu s § 1970 o. z. opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z částky 5 280 Kč, který požadovala od 14. 4. 2018 do zaplacení.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 6 800 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 5 280 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná ze 78 % a z 22 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 6 800 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Celkem tak veškeré náklady řízení činí 1 489 Kč. Žalobkyně má právo na rozdíl mezi 78 % a 22 %, tj. 56 % nákladů, tedy 834 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.