16 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl předsedou senátu Mgr. Romanem Smetkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 13 505,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 505,17 Kč, kapitalizovaný úrok 643,4 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 643,68 Kč, úrok 8,25 % ročně z částky 13 505,17 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 13 505,17 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 505,17 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum]. Úvěr byl poskytnut do výše limitu 1 000 Kč, který byl následně navýšen na 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 18,9 % ročně. Současně se zavázal hradit poplatky za služby spojené s vedením úvěru dle aktuálního ceníku. Žalovaný úvěr nesplácel a na účtu mu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalobkyně proto přípisem ze dne 1. 3. 2021 vypověděla smlouvu. Žalobkyně se proto nyní domáhá jistiny ve výši 13 505,17 Kč, smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 2. 3. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 643,4 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 643,68 Kč za dobu od 2. 3. 2021 do 18. 10. 2021 počítaného z jistiny. Žalobkyně se konečně domáhá i uhrazení úroku 8,25 % ročně a zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 13 505,17 Kč, a to vždy za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud z žalobkyní předložených listin zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou přečerpání zůstatku na bankovním účtu do celkové výše úvěrového limitu 1 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky. Následně byla mezi stranami uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou přečerpání zůstatku na bankovním účtu do celkové výše úvěrového limitu 34 000 Kč, který se žalovaný zavázal nepřekročit, s možností opakovaného čerpání splacené částky. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně do jednoho roku od čerpání. K poslednímu dni v měsíci se přitom úroky staly součástí jistiny. Dle bodu 3.2 byla v případě porušení podmínek žalovaným žalobkyně oprávněna úvěr vypovědět a dle bodu 6.5 byl žalovaný v takovém případě povinen uhradit své dluhy. Žalovaný se zavázal hradit i související poplatky dle ceníku. Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky a Ceník žalobkyně pro soukromou klientelu, ze kterého byla zjištěna výše účtovaných poplatků.

4. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal kontokorentní úvěr, nesplácel jej a posléze mu vznikl na bankovním účtu nepovolený debetní zůstatek překročením limitu kontokorentu, ke dni 31. 10. 2020 ve výši - 34 648,57 Kč. Z výpisu poplatků bylo zjištěno, jaké poplatky a úroky žalovaný hradil a jaké mu byly účtovány. Z předložené tabulky bylo zjištěno, že dluh žalovaného představuje jistina 13 505,17 Kč a dále úrok a úrok z prodlení. Žalobkyně z důvodu překročení účtu do nepovoleného debetního zůstatku vypověděla smlouvu o kontokorentním úvěru přípisem ze dne 3. 3. 2021, který byl zaslán žalovanému. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dluhu předžalobní výzvou ze dne 20. 10. 2021.

5. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], v níž žalovaný uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání je 15 000 Kč měsíčně, bydlí u rodičů a jeho splátky dalších úvěrů jsou nulové, jeho náklady na bydlení jsou nulové.

6. Soud má na základě žalobkyní předložených listin za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě přečerpání bankovního účtu do výše úvěrového limitu 34 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit do 1 roku od čerpání úvěru spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně a uhradit sjednané poplatky za doplňující služby. Žalovaný se současně zavázal nepřekročit povolený limit úvěru do nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky v dohodnuté výši. Žalovaný si však své povinnosti nesplnil, když překročil účet do nepovoleného debetního zůstatku, a proto žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami vypověděla smlouvu přípisem ze dne 3. 3. 2021 ve smyslu smlouvy dle § 1998 odst. 1 o. z., který stanovuje, že„ závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.“ Jelikož žalovaný svůj dluh ani poté neuhradil, soud žalobě vyhověl co do požadavku žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 19 171,90 Kč, úroku ve výši 643,4 Kč v sazbě 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 2. 3. 2021 do 18. 10. 2021, požadovaného úroku 8,25 % ročně z dlužné jistiny 13 505,17 Kč za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení a dále zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši 643,68 Kč za dobu od 2. 3. 2021 do 18. 10. 2021 z jistiny a zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 13 505,17 Kč, a to za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobou nijak nevyvrátil, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení – odměny advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 13 505,17 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. b) vyhlášky ve výši 300 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Celkem tak náklady řízení činí 2 252 Kč. Toto ustanovení bylo použito s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. 10 C 126/2020, 4 C 103/2021, 13 C 153/2021), v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.