16 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl předsedou senátu Mgr. Romanem Smetkou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizována tři slova, PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov, IČO sídlem adresa žalované pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že stavba anonymizováno 7 slov na pozemku parc. číslo v k. ú. obec, se stávající ze skladu, přístřešku (anonymizováno), plotu a vrátek, zapsaného na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec, je ve anonymizována dvě slova role v řízení žalobců.

II. Návrh žalobců, aby bylo určeno, že plocha anonymizována tři slova na pozemku parc. číslo v k. ú. obec, je ve anonymizována dvě slova žalobců, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se domáhají určení vlastnictví ke anonymizováno skladu, přístřešku (anonymizováno), plotu, vrátek a plochy s anonymizována dvě slova povrchem (dále jen„ stavby“) nacházejících se na pozemku parcela číslo v k. ú. a obci obec, neboť se jedná o jejich anonymizováno jmění role v řízení. Uvedené stavby žalobce b) vybudoval za anonymizována dvě slova role v řízení v letech 1981 – 1985, proto tyto stavby netvoří součástí pozemku číslo žalobci jsou jejich vlastníky. Stavby od doby jejich vzniku žalobci užívali v dobré víře, že jsou jejich vlastníky, pozemek číslo se navíc nachází v bloku pozemků ve vlastnictví žalobkyně a). Dle výpisu z katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k. ú. obec je vlastníkem pozemku parcelní číslo žalovaná, součástí pozemku je dle zápisu v katastru nemovitostí budova bez čp/če, anonymizována dvě slova, ačkoliv na pozemku žádný anonymizována dvě slova nestojí, stojí na něm pouze výše uvedené stavby.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta, neboť se stala vlastníkem předmětných staveb na základě usnesení Okresního soudu obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, když jí byl přiznán v rámci anonymizováno pozemek číslo jehož součástí je stavba – anonymizována tři slova se všemi venkovními úpravami, součástmi a příslušenstvím. Tvrzení žalobců, že se pozemek nachází v bloku pozemků ve vlastnictví žalobkyně a) se navíc nezakládá na pravdě, když pozemky okolo předmětného pozemku mají jiné vlastníky. Žalobci bez stavebního povolení a ohlášení stavebnímu úřadu zbudovali na cizím pozemku tehdejšího vlastníka jméno příjmení černé stavby a až nyní se snaží o majetkoprávní narovnání. Na zpevněnou plochu anonymizována tři slova je navíc nutno pohlížet jako na součást pozemku.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k. ú. a územní celek ze dne datum a katastrální mapy, bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří o velikosti výměra (dále jen„ pozemek“), součástí pozemku je stavba anonymizována čtyři slova. Z výpisu z katastru ze dne datum bylo dále zjištěno, že původně byl pozemek ve vlastnictví jméno příjmení, narozené dne datum, bytem anonymizována čtyři slova země. Usnesením název soudu č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, pozemek, jejíž součástí je stavba – anonymizována tři slova, se všemi venkovními úpravami, součástmi a příslušenstvím, připadl žalované jako anonymizováno po původní vlastnici. Z fotografií bylo zjištěno, že na pozemku se anonymizována dvě slova nenachází, nachází se zde pouze anonymizováno (stavba bez čp/če), přístřešek (anonymizováno), anonymizována čtyři slova anonymizována dvě slova povrch.

5. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a) je vlastnicí sousedních pozemků parcelní číslo, zahrada a parcelní číslo, zastavěná plocha a nádvoří. Vlastníkem sousedního pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, byli jméno příjmení a příjmení příjmení, vlastníci pozemků p. číslo byli příjmení jméno a příjmení příjmení, vlastníkem sousedního pozemku p. číslo zahrada, byla žalovaná.

6. Návrhem kupní smlouvy č. spisová značka číslo – anonymizováno bylo zjištěno, že žalovaná zamýšlela žalobkyni a) prodat nejen pozemek, ale také stavbu anonymizováno, přístřešku (anonymizováno), anonymizována dvě slova a plochy s anonymizována tři slova, tyto stavby žalovaná považuje za své vlastnictví. Z přípisu ze dne datum a následné odpovědi ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná neuznala vlastnictví žalobců k předmětným stavbám.

7. Z prohlášení vlastníka sousedního pozemku jméno příjmení, narozeného datum, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobce b) asi po roce 1981 vlastním nákladem vystavěl budovu skladu, anonymizována čtyři slova plochy pozemku, žalobci budovu využívali pro vlastní potřebu. Žalobce b) se synem vystavěli dále vlastním nákladem přístřešek, který žalobci jako manželé a jejich syn využívali pro vlastní potřebu. Totéž bylo zjištěno i z výslechu jméno příjmení jako svědka.

8. Provedené důkazy hodnotil soud v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná nabyla do vlastnictví předmětný pozemek parcelní číslo v k. ú. a obci obec v rámci dědického řízení po zůstavitelce jméno příjmení. Spor mezi účastníky nastal v tom, kdo je vlastníkem stavby na pozemku bez čp/če, anonymizována dvě slova, který sestává ze skladu, přístřešku (anonymizováno), anonymizováno a anonymizováno. Dále bylo sporné, kdo je vlastníkem plochy s anonymizována dvě slova anonymizováno na pozemku.

9. Soud na daný právní vztah účastníků aplikoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“), a to s odkazem na § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, podle něhož„ vznik právních poměrů týkajících se práv věcných, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“ 10. Ve smyslu § 140 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, při projednávání pozůstalosti po jméno příjmení, narozené dne datum, notář vycházel při zjišťování jejích aktiv z výpisu z katastru nemovitostí, protože se anonymizována čtyři slova role v řízení. Tj. vycházelo se ze skutečnosti, že byla vlastnicí pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba anonymizována dvě slova bez čp/če. Pozemek v rámci dědického řízení přešel na žalovanou jako anonymizováno včetně jeho součástí. Žalobci se ve smyslu § 80 o.s.ř. u zdejšího soudu domáhali určení, že jsou vlastníky stavby – anonymizováno bez čp/če, anonymizována dvě slova sestávajícího ze skladu, přístřešku (anonymizováno), anonymizováno a anonymizována dvě slova plochy, neboť stavby byly vystaveny jejich nákladem. Žalobci jsou aktivně legitimováni, a to dle § 80 o.s.ř, který stanovuje, že„ určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem“, neboť bylo prokázáno, že bez tohoto určení vlastnictví by bylo ohroženo právo žalobců, nemohli by prokázat své vlastnictví a se stavbami disponovat.

11. Zápis v katastru nemovitostí, že anonymizována dvě slova bez čp/če je ve vlastnictví žalované, nemusí odpovídat skutečnému právnímu stavu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že na pozemku se žádný anonymizována dvě slova nenachází, respektive stavba, která je na něm postavena, má charakter spíše skladu, nikoli anonymizována dvě slova. V zásadě to však na posouzení věci nic nemění, neboť není pocyb o tom, že se jedná o trvalou stavbu, spojenou se zemí pevným základem. Soud se proto zabýval otázkou vlastnictví skladu, přístřešku (anonymizováno), plotu a vrátek na pozemku.„ Stavbou se rozumí výsledek takové stavební činnosti, jíž vznikne věc. Stavbou je proto nejen rodinný domek (dům), ale např. i bazén, oplocení“ (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 483/01 ze dne 6. 5. 2003). Za stavby je proto dle názoru soudu nutné považovat sklad, přístřešek (anonymizováno), plot i vrátka. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neobsahoval zásadu,„ superficies solo cedit“ tím, že v ustanovení § 120 odst. 2 obč. zák. uvedl, že„ stavby nejsou součástí pozemku.“ Výše uvedené stavby nebyly v době přechodu vlastnického práva na žalovanou součástí pozemku, byly samostatnými věcmi. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázané, že předmětné stavby (věci) - sklad, přístřešek (anonymizováno), plot a vrátka na pozemku, vybudoval na pozemku žalobce b). Jedná se o neoprávněné stavby postavené bez povolení tehdejšího vlastníka pozemku.„ Zřízením stavby nabývá vlastnické právo ke stavbě výhradně stavebník a to originárně“ (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 1973, sp. zn. 3 CZ 14/73). Protože stavby postavil žalobce b), stal se jejich originárním vlastníkem, v době vybudování staveb v letech 1981 1985 byl v manželství se žalobkyní a), a proto tyto stavby patří do společného jmění manželů ve smyslu § 143 obč. zák., který stanoví, že součástí společného jmění manželů je to, co nabyl alespoň jeden z manželů za trvání manželství. Stavby byly ve vlastnictví žalobců, nebyly součástí pozemku, a proto na žalovanou v rámci dědického řízení po jméno příjmení nepřešly. Ani ve smyslu § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., se stavby ke dni účinnosti tohoto zákona nestaly součástí pozemku. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že žalobci jsou vlastníky těchto staveb.

12. Co se týče žalobci vybudované plochy s anonymizována dvě slova povrchem na pozemku, soud uvádí, že plocha s anonymizováno povrchem není samostatnou věcí ani stavbou, představuje pouhé ztvárnění či zpracování povrchu. Plocha s anonymizováno povrchem je proto ve vlastnictví žalované jako vlastníka pozemku (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 52/2002). Žalobci, pokud takto zpracovali povrch cizího pozemku, se tak nemohli stát vlastníky tohoto zpracování, a nemohou se tak úspěšně domáhat určení vlastnictví této plochy, která nemá povahu samostatné věci. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

13. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobců ve věci je pouze částečný, nadto soud přihlédl zejména k tomu, že stavby byly žalobci zbudovány bez souhlasu tehdejšího vlastníka pozemku, popř. i bez případného ohlášení staveb stavebnímu úřadu. Žalobci si museli být vědomi, že staví na cizím pozemku. Za situace, kdy se původní vlastník dlouhodobě o pozemek nestaral, notář v rámci dědického řízení po původním vlastníkovi pozemku při zjišťování stavu aktiv vycházel pouze ze stavu v katastru nemovitostí. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.