20 C 131/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 45 369,85 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky 1 740 Kč s úrokem ve výši 14,75 % ročně z této částky od 10. 9. 2024, zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 43 629,85 Kč spolu s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 45 369,85 Kč ode dne 25. 4. 2024 do 9. 9. 2024 a z částky 43 629,85 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 960 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, .

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 45 369,85 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se jedná o částky, které žalovanému zaplatila od srpna 2022 do června 2023 v rámci služeb souvisejících s nájmem, když však tyto položky, správa domu, pojištění domu, režie a fond oprav, jako služby žalovaný požadovat nemohl, tedy se žalobkyně domáhá jejich vrácení.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout, když uvedl, že není pravda, že by nešlo předmětné položky požadovat, současně odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 58 Co 130/2022 a uvedl, že na těchto platbách se strany dobrovolně dohodly, bylo to uvedeno také v nájemní smlouvě, když připustil, že se správně tyto položky neměly nazývat služby, ale nic to nemění na skutečnosti, že žalobkyně předmětné dohodnuté částky po celou dobu hradila, nic nenamítala a teprve po skončení nájmu v tom viděla problém.

3. Soud nařídil jednání dne 6. 9. 2024, avšak tento den nebylo jednání zahájeno, když strany projevily vůli na smírném vyřešení věci, soud stranám sdělil svůj předběžný právní názor a upozornil je, že další jednání, které bude nařízeno, tak bude také zkoncentrováno. Strany se nedohodly a z dalšího nařízeného jednání, na kterém teprve byla sdělena žaloba, se žalobkyně omluvila, k jednání se nedostavila, a to ani její právní zástupce a ani svou žalobu nijak neupřesnila a nedoložila příslušnými důkazy.

4. Na jednání soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila jak žalobkyně, tak žalovaný a z nich zjistil níže uvedené skutečnosti.

5. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 7. 2020 soud zjistil, že jako pronajímatel vystupoval žalovaný a jako nájemce žalobkyně. Ve smlouvě, v čl. 4 bylo mimo jiné uvedeno, že se žalobkyně zavazuje hradit nájemné ve výši 4 000 Kč, dále částku 1 000 Kč za dodávku elektřiny, 200 Kč jako zálohu na plyn a zálohu 4 800 Kč, když bylo výslovně uvedeno, že v této částce je obsažena platba za teplo, osvětlení společných prostor, dodávka teplé a studené vody, odvod odpadních vod, příspěvek do fondu oprav, pojistné, když tyto částky vyplývají z dohod uzavřených společenstvím vlastníků jednotek.

6. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva ze dne 8. 4. 2024. Z informace k zásilkám bylo dále zjištěno, že zásilka se vrátila jako nedoručená, když však žalovaný uvedl, že předžalobní výzvu obdržel. Na tuto výzvu žalovaný reagoval dopisem ze dne 15.5. 2024, kde zdůraznil svou argumentaci, že žalobkyně platila pouze to, na čem se strany dohodly.

7. Z rozšířeného vyhledávání, z výpisu z účtů soud zjistil, že žalobkyně pravidelně zasílala na účet žalovaného částku 10 000 Kč, když se následně částka zvýšila na 11 000 Kč a nakonec na 14 190 Kč. Současně soud zjistil, že žalovaný zasílal na účet žalobkyně částky označené jako vyúčtování. Žalovaný k platbám ze strany žalobkyně uvedl, že se jednalo o navýšení z důvodu zvýšené ceny za topení, žalobkyně se jednání nezúčastnila, tedy se vzdala možnosti toto potvrdit nebo vyvrátit. Z výpisu z účtu manželky žalovaného soud zjistil, že z jejího účtu na účet společenství vlastníků jednotek od srpna 2020 do prosince 2021 odcházela pravidelná platba ve výši 4 800 Kč, od ledna 2022 do srpna 2022 částka 5 809 Kč a od září 2022 do června 2023 částka 9 000 Kč.

8. Podáním ze dne 15. 10. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když žalovaný částku 1 740 Kč zaplatil dne 10. 9. 2024, a proto soud v této části řízení dle § 96 o.s.ř. zastavil.

9. Žalobkyně se po žalovaném, po částečném zpětvzetí žaloby, domáhala zaplacení částky 43 629,85 Kč, která představovala uhrazené platby (za režii, pojištění domu, správu domu a fond oprav) související s nájmem nemovitosti č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , adresa, za období od srpna 2020 do června 2023, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že nájemní smlouva se týkala bytu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , Anonymizováno, , adresa, a dále, že ze strany žalobkyně probíhaly pravidelné platby na základě nájemní smlouvy a žalovanému byly uhrazeny všechny pravidelné platby, jak uvedla, žalobkyně v žalobě.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pravidelně na účet žalovaného zasílala dohodnutou částku, když částka se postupem času zvyšovala. Částka byla zpočátku označena jako nájem, následně bez označení. Současně bylo prokázáno, že mezi účastníky probíhalo vyúčtování, když na účet žalobkyně byly ze strany žalovaného zasílány částky, které byly označeny jako vyúčtování.

12. S ohledem na neúčast žalobkyně na jednání, když zástupce žalobkyně byl výslovně upozorněn na nedostatečná tvrzení a především na skutečnost, že na prvním jednání ve dne 16. 10. 2024 bude řízení zkoncentrováno a bude mu dána výzva k doplnění, tak i přes vědomí těchto skutečností, se k jednání nedostavil a tím se vzdal dobrodiní poučení dle § 118a o.s.ř. Vzhledem k tomu, že sama žalobkyně se rozhodla dostatečně svá tvrzení neprokazovat a celou žalobu postavit pouze na tvrzení, že fond oprav, správa domu, režie a pojištění domu nejsou služby, tedy že se žalovaný bezdůvodně obohatil bez toho, že by konkrétně žalobkyně doložila a prokázala, v jaké výši se žalovaný obohatil, soud žalobu zamítnul.

13. Je potřeba zdůraznit, že právní zástupce žalobkyně na jednání ve dne 6. 9. 2024 zmínil, že je špatně provedeno i poslední vyúčtování, ale toto nijak nerozvedl, důkazy k tomu nepředložil a konkrétní nesprávné vyúčtování předmětem tohoto sporu neučinil, tedy se jim soud ani nemohl zabývat, když soud opětovně zdůrazňuje, že žalobkyně se k prvnímu jednání nedostavila a nepožádala o odročení jednání, pouze uvedla, že se nedostaví, aby nenavyšovala náklady.

14. Soud nezpochybňuje, že žalovaný pochybil, když žalované platby označil jako služby a že se jedná o zálohy, avšak podstatné pro tento spor je skutečnost, že žalobkyně byla seznámena s výši plateb, věděla, na co konkrétně platí a jakou výši, jednalo se po celou dobu trvání nájmu o částky, na kterých se strany dohodly (obdobně srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Brně, č.j. 58 Co 130/2022 ze dne 2. února 2023) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, tedy s nimi i žalobkyně souhlasila a po celou dobu je hradila. Pokud dodatečně zjistila a namítala, že se nejedná o službu, pak toto nečiní neplatným dohodu stran o jejich platbě. Požadavek žalobkyně, aby soud zaplacené platby posoudil jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a následující o.z., je nejen neprokázaný, když žalobkyně nepředložila žádné vyúčtování, ale soudu byl předložen jen soupis plateb, ale také se jedná o požadavek, který na je na hraně s dobrými mravy ve smyslu, když žalovaný od žalobkyně obdržel pouze to, na čem se dohodli, s čím žalobkyně vyslovila souhlas a svůj nárok žalobkyně opírá pouze o špatné názvosloví, tedy nepřípustný formalismus.

15. Na základě výše uvedeného soud žalobu posoudil jako nedůvodnou, když ze strany žalobkyně nebylo prokázáno bezdůvodné obohacení a jiného titulu, např. nesprávného vyúčtování se žalobkyně nedomáhala a s ohledem na její absenci u jednání, nemohla být ani poučena, tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítnul, když nebylo prokázáno bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ale bylo prokázáno plnění ze smlouvy, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, když sice žalobkyně byla v části úspěšná, avšak jen co do částky 1 740 Kč s úroky, což je nepatrná část ve vztahu k celku, který byl požadován, a proto soud žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 960 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 369,85 K, tj. 2 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání ve dne 6. 9. 2024 a dne 16. 10. 2024), tj. 11 760 Kč, a to včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 200 Kč.