20 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , bytem , adresa, , je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 17 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .

1. Žalobkyně požadovala, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem pozemku, který je specifikován ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že ona je v katastru nemovitosti zapsána jako vlastník podílu o velikosti id. ½, ale ve skutečnosti je vlastníkem celého pozemku. Vysvětlila, že byla výlučným vlastníkem pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k.ú. , adresa, a výlučným vlastníkem pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , vše na LV , Anonymizováno, . Na pozemku p.č. , hodnota, původně stála garáž, která byla odstraněna na základě rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 14. 12. 1981 a následně na pozemku p.č. , hodnota, a části parcely p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl postaven žalobkyní a jejím manželem rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a to na základě stavebního povolení ze dne 31. 7. 1980, který byl zkolaudován dne 15. 1. 1985. Dle geometrického plánu, měl pozemek stát pouze na parcele , Anonymizováno, , která měla mít novou větší výměru na úkor pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to 124 m², když pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, měl mít novou výměru 303 m². Darovací smlouvou ze dne , datum, převedla žalobkyně na svou dceru , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když o tomto bylo zahájeno dne 27. 6. 1995 vkladové řízení, které bylo na základě usnesení ze dne 2. 11. 1995 přerušeno, když důvodem byla mimo jiné skutečnost, že rodinný dům (v daném rozhodnutí nesprávně označen č.p. , Anonymizováno, ) postavený žalobkyní a jejím manželem nebyl zapsán v katastru nemovitostí. Katastr doporučil uvedení věci do souladu s faktickým stavem. Dne 3. 4. 1996 byla žalobkyní ohlášena stavba rodinného domu na pozemku p.č. , hodnota, , k tomu byl doložen geometrický plán z roku 1984. Ohlášení rodinného domu bylo učiněno v době, kdy bylo řízení o povolení vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy přerušeno a v době zápisu předmětného rodinného domu byla žalobkyně stále ještě vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Následně došlo k zápisu rodinného domu do katastru a ke změně výměry parcely p.č. , hodnota, z 21 m² na 124 m² a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z 406 m² na 303 m². Vklad vlastnického práva na základě darovací smlouvy ze dne , datum, byl povolen až po provedení zápisu rodinného domu do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky zápisu vlastnického práva k předmětu daru nastaly ke dni 27. 6. 1995. Dcera žalobkyně se tak stala vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 303 m². Následně darovací smlouvou ze dne , datum, převedla dcera žalobkyně na , jméno FO, (dále jen „syna žalobkyně“) mimo jiné spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrady, o výměře 303 m². V roce 2015 došlo k obnově katastrálního operátu a katastr neoprávněně změnil výměry pozemku, a to u p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z 303 m² na 406 m² a u p.č. , hodnota, z 124 m² na 21 m². Dne , datum, , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) (dále jen „dcera žalobkyně“), darovala žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když druhým spoluvlastníkem byl syn žalobkyně. Poté žalobkyně obdržela ze strany katastrálního úřadu oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí, když byl doplněn pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 103 m² (na místě části původního pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to pouze pod rodinným domem č.p. , Anonymizováno, a změnil výměru pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na 303 m². Stavba rodinného domu je v současnosti vedena na pozemcích p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, . Žalobkyně vyjádřila svůj nesouhlas se změnou provedenou ze strany katastrálního úřadu, tomuto nebylo vyhověno, tedy se žalobkyně odvolala a Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně dne 16. 8. 2022 v podstatě nesouhlasu nevyhověl a jen upravil znění. S ohledem na skutečnost, že rodinný dům je nesprávně zapsán na pozemku p.č. , hodnota, , daroval syn žalobkyně žalobkyni na základě darovací smlouvy ze dne , datum, svůj spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ pozemku p.č. , hodnota, . Avšak žalobkyně má za to, že katastr nemovitosti pochybil, když dceři žalobkyně, nikdy nebyl darován pozemek pod rodinným domem (nebylo vůli ani jedné ze stran, aby toto bylo předmětem darovací smlouvy ze dne , datum, ) tedy ho dcera žalobkyně nemohla darovat žalovanému a stav, kdy žalovaný je zapsán jako spoluvlastník id. ½ pozemku p.č. , hodnota, , neodpovídá skutečnému stavu, a proto žalobkyně podává tuto žalobu. K projevu vůle žalobkyně doplnila, že by nebylo logické, aby dárkyně zamýšlela převést i tu část pozemku, na které se nacházela stavba rodinného domu, když jejím záměrem bylo, aby tento dům stál pouze na pozemku , Anonymizováno, , jak bylo zachyceno v geometrickém plánu, když o tomto úmyslu svědčí i skutečnost, že poté, co byl proveden zápis vlastnického práva k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, neměla žádná ze smluvních stran a ani žádná třetí osoba námitek vůči stavu tehdy zapsanému do katastru nemovitostí, přičemž nikdo ani nepodal žalobu na určení vlastnického práva.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že žalobkyně má v zásadě dva argumenty pro svou žalobu, a to že katastr nemovitostí měl rozhodnout o vkladu do katastru nemovitostí ve prospěch dcery žalobkyně ohledně pozemků p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne 1. 4. 1996, tedy až v den, kdy žalobkyně ohlásila stavbu rodinného domu na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, a to, že k datu , datum, , tedy k datu převodu id. ½ pozemku na žalovaného, měl pozemek uvedenou výměru 303 m², nikoli 404 m². Oba tyto argumenty již řešil Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně. Je potřeba zdůraznit k prvnímu argumentu, že dle § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, že podstatné skutečnosti pro vklad se zkoumají ke dni podání návrhu na vklad, tedy vklad na základě řízení zahájeného dne 27. 6. 1995 ve prospěch dcery žalobkyně byl proveden zcela v pořádku a nemohl být korigován skutečnostmi, které vyplynuly z žádosti žalobkyně o zápis stavby domu ze dne 1. 4. 1996. Nadto katastr se jednoznačně žalobkyni vyjádřil tak, že důvodem přerušení řízení rozhodně nebyla podmíněnost vkladu ohlášením stavby, ale to, že na některých převáděných nemovitostech vázlo omezení převodu nemovitostí, a že žalobkyně nebyla oprávněna nakládat sama s předmětem smlouvy. Proto jí bylo doporučeno, aby vzala návrh na vklad zpět, což neučinila, a naopak po odstranění překážek k provedení vkladu byl tento s účinky ke dni zahájení vkladového řízení proveden. K druhému argumentu je podstatné, že výměra je údajem pomocným a nezávazným. Co se týká tvrzení žalobkyně, že v roce 2015 byla v rámci změny výměr pozemků zakreslena místo rodinného domu garáž, tak toto je také nepravdivé, kdy nedošlo k zákresu garáže, ale hranice pozemku p.č. , hodnota, a p.č. pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Tedy současný stav byl vytvořen v souladu s právními předpisy, když to byla žalobkyně, která se snažila nechat zapsat stavbu rodinného domu více než 10 let po kolaudaci, a to v době, kdy již pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl převeden na dceru. Máme za to, že se jedná o ryze šikanózní žalobu, která má sloužit k oddálení rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 10 C 281/2020 u zdejšího soudu, kde se žalovaný snaží již více než 2 roky dospět se synem žalobkyně k rozhodnutí.

3. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl důkazy, které ke svým tvrzením předložili účastníci řízení a současně provedl navržený účastnický výslech žalobkyně. Současně soud zamítl provedení důkazu výslechem , tituly před jménem, , Anonymizováno, a dcery žalobkyně, paní , jméno FO, , když tyto důkazy byly navrženy až po koncentrační lhůtě a nejsou splněny výjimky pro jejich provedení ve smyslu § 118b o.s.ř. a dále zamítl provedení důkazů doručenkou k rozhodnutí Katastrálního úřadu , adresa, ze dne 2. 11. 1995, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a Stavební povolení Odboru výstavby a územního plánování , Anonymizováno, v , adresa, ze dne 31. 7. 1980, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když tyto důkazy byly k meritu věci nadbytečné.

4. Z výpisu katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně je výlučným zapsaným vlastníkem st. , Anonymizováno, a spoluvlastníkem v rozsahu id. ½ pozemku p.č. , hodnota, , když druhým spoluvlastníkem je žalovaný.

5. Z kupní smlouvy ze dne , datum, ve spojení s unesením sp. zn. 6 Nc 4C7/61 soud zjistil, že žalobkyně jako kupující nabyla dům č. p. , Anonymizováno, se stavební plochou , Anonymizováno, a zahradou p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vložce č. , hodnota, , k.ú. , adresa, .

6. Žalobkyně společně s manželem podala žádost ze dne 1. 4. 1996 na provedení zápisu rodinného domku č.p. , Anonymizováno, na , adresa, , postaveném na parcele č. , hodnota, , když tato žádost byla na katastr doručena dne 3. 4. 1996. Součástí žádosti bylo kolaudační rozhodnutí ze dne 15. 1. 1985, rozhodnutí o přidělení č.p. , Anonymizováno, , geometrický plán a demoliční rozhodnutí na garáž ze dne 14. 12. 1981, dle kterého měla být garáž odstraněna do 30. 12. 1981 svépomocí. Z geometrického plánu bylo zjištěno, že rodinný dům je zapsán na pozemku p.č. , hodnota, , který se měl zvětšit na úkor pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Geometrický plán je opatřen upozorněním, že pokud bude uzavírána kupní smlouva později než jeden rok po vydání GP, bude nutné odsouhlasit na středisku geodézie platnost stavu EN. Stavba byla zkolaudována dne 31. 10. 1984 a povolení k užívání bylo vydáno dne 15. 1. 1985.

7. Darovací smlouvou ze dne , datum, žalobkyně darovala své dceři dům č.p. , Anonymizováno, na st.pl. p.č. , hodnota, o výměře 183 m², p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sestávající se z 1. dílu – zahrady o výměře 256 m², a 2. dílu – ostatní plochy o výměře 150 m², když tyto nemovitosti byly zapsány na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu v , adresa, a k.ú. , adresa, . Současně bylo zřízeno věcně břemeno pro žalobkyni a její rodiče, a to doživotního, bezplatného a neomezeného užívání a požívání převáděných nemovitostí, jejich součástí a příslušenství. Současně bylo ve smlouvě uvedeno, že na nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena ani jiné právní vady, když pohledávka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zřízena smlouvou , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, zanikla jejím zaplacením.

8. Katastrální úřad rozhodl o přerušení vkladového řízení, které se týkalo zavkladování darovací smlouvy ze dne , datum, (sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) rozhodnutím ze dne 2. 11. 1995. Důvodem přerušení bylo, že na nemovitosti vázlo omezení převodu na základě smlouvy o půjčce ze dne 17. 12. 1981, reg. st. notářstvím pod č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Současně katastr upozornil, že na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl postaven rodinný dům, který byl postaven jak žalobkyní, tak jejím manželem, když se katastr domnívá, že dle jejich zjištění, je dům p.č. , hodnota, ve spoluvlastnictví manželů (žalobkyně a jejího manžela). Současně katastr doporučil vlastníkům nemovitosti, aby uvedli do souladu stav v katastru nemovitostí se skutečností a současně, aby předložili veškeré potřebné dokumenty.

9. Následně dcera žalobkyně darovala svému bratrovi darovací smlouvou ze dne , datum, dům č.p. , Anonymizováno, na st.pl. p.č. , hodnota, o výměře 183 m², p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrady o výměře 303 m², když tyto nemovitosti byly zapsány na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu v , adresa, a k.ú. , adresa, , a to v rozsahu id. ½. Současně ve smlouvě bylo uvedena existence práva doživotního, bezplatného a neomezeného užívání a požívání převáděných nemovitostí, jejich součástí a příslušenství, a to formou osobního závazku, pro žalobkyni a její rodiče.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , obec , adresa, , soud zjistil, že ke dni 7. 8. 2006 vlastnili nemovitosti zde uvedené (st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) syn a dcera žalobkyně, a to v podílu id. ½ každý, když výměra , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla 303 m². Dále soud zjistil, že ke dni 1. 1. 2015 byl k pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 303m² zapsán jako vlastník syn žalobkyně v rozsahu ½ a dcera žalobkyně v rozsahu ½ a bylo zde zřízeno věcné břemeno na základě smlouvy darovací ze dne , datum, . Ze shodného výpisu, avšak ke dni 25. 9. 2020 soud zjistil, že jako vlastníci pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 406 m² jsou zapsáni syn žalobkyně v rozsahu ½ a žalovaný v rozsahu ½ a je zde uvedeno i věcné břemeno pro žalobkyni na základě smlouvy darovací ze dne , datum, .

11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , obec , adresa, , soud zjistil, že ke dni 1. 1. 2015 byla k pozemku , Anonymizováno, o výměře 124 m² zapsána jako vlastník žalobkyně, s tím, že je zde uvedena poznámka „upozornění na probíhající obnovu katastrálního operátu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, “. Ze stejného výpisu, avšak ke dni 7. 8. 2006 soud zjistil, že jako jediný vlastník zde byla vedena žalobkyně a výměra pozemku byla 124 m², když žalobkyně se stala vlastníkem na základě kupní smlouvy ze dne , datum12. Darovací smlouvou ze dne , datum, dcera žalobkyně darovala žalovanému nemovitosti – zahradu o výměře 406m², parcela KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , podíl id ½ . Současně je zde uvedeno, že na nemovitosti vázne věcné břemeno o doživotním bezplatném užívání pro žalobkyni, když tato darovací smlouva společně s návrhem došla na katastr dne 6. 5. 2020.

13. Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj oznámením ze dne 16. 3. 2022 zaslal žalobkyni, žalovanému a synovi žalobkyně informaci, že došlo k opravě chyby v údajích katastru nemovitostí, a to tak, že v souboru popisných informací na LV , Anonymizováno, doplnil pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 103m², když na tomto pozemku stojí stavba č.p. , Anonymizováno, a změnil výměru pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na 303m² a uvedl, že stavba je v současnosti vedena na pozemcích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a současně došlo k zákresu parcely. Z odůvodnění soud zjistil, že k tomuto přistoupil katastr z vlastní iniciativy, když při vlastní činnosti zjistil, že není proveden zákres vnějšího obvodu rodinného domu a následně popsal historii předmětných parcel. Shrnul, že žalobkyně vlastnila na základě kupní smlouvy z roku , Anonymizováno, st. , Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a z této parcely byla vytvořena parcela p.č. , hodnota, – garáž. Tedy došlo k ponížení výměry pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na 406m². Následnou darovací smlouvou ze dne , datum, došlo k darování pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, s domem č.p. , Anonymizováno, a pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 406m² dceři žalobkyně a následně dne 3. 4. 1996 byla žalobkyní ohlášena stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , když k tomuto byl doložen geometrický plán z roku 1984, který však nerespektoval skutečnost, že část pozemku, a to pod rodinným domem, byla darována dceři žalobkyně. Při zápisu tohoto ohlášení došlo k chybě, kdy byla mylně navýšena výměra u pozemku p.č. , hodnota, v souboru popisných informací, když zákres stavby rodinného domu dle geometrického plánu proveden nebyl, neboť neodpovídal majetkoprávní skutečnosti. K tomu, že došlo k neoprávněnému navýšení p.č. , hodnota, bylo zjištěno v rámci obnovy katastrálního operátu v roce 2015 a výměra pozemku byla vrácena na původní výměru 21 m². A protože bylo současně zjištěno, že v souboru geodetických informací není zakreslen vnější obvod rodinného domu dle ohlášení z roku 1996 a dům se evidentně nachází na pozemcích různých vlastníků, byl vyhotoven neměřičský záznam, do kterého byla vyznačena stavba rodinného domu na dva pozemky, a to , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalobkyně) a nově vyznačeném p.č. , hodnota, (vlastnictví žalovaného a syna žalobkyně). Toto oznámení bylo žalobkyni zasláno dne 31. 5. 2022.

14. Následně Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, dne 30. 5. 2022 vydal rozhodnutí , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ve kterém se nevyhovuje nesouhlasu žalobkyně a jejího syna s provedením opravy týkající se zákresu st. p.č. , hodnota, , neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona. Ve svém rozhodnutí byl zopakován závěr z oznámení ze dne 16. 3. 2022, když současně se zabýval vyjádřením žalobkyně a jejího syna, když setrval na svém dosavadním právním názoru, tedy že postupoval správně, když v katastru nemovitosti jako vlastníkem pozemku p.č. , hodnota, je veden žalovaný a syn žalobkyně. Došlo k odvolání žalobkyně a jejího syna a následně Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně vydal rozhodnutí dne 16. 8. 2022, kterým změnil pouze znění výroku, nikoliv podstatu rozhodnutí a v odůvodnění zopakoval průběh změn. Současně zdůraznil, že obsah geometrického plánu z roku 1984, který byl předložen k zápisu až v roce 1996, byl neaktuální, neboť nevycházel z platného stavu katastru, čímž se stal pro účely zákresu stavby č. p. , Anonymizováno, do katastrální mapy nepoužitelným. Jelikož ale katastrální úřad tuto kolizní situaci nezjistil a tudíž dále nijak neřešil (např. výzvou k předložení aktuálního geometrického plánu, neboť KÚ tehdy neměl k dispozici jiný nástroj k zobrazení této stavby do katastrální mapy) a zákres stavby č. p. , Anonymizováno, do katastrální mapy neprovedl, jednalo se o pochybení vzniklé zřejmým omylem při vedení katastru a tedy katastr nepochybil, když z podnětu syna žalobkyně provedl opravu údajů katastru. Zdůraznil, že v době rozhodování, tedy v roce 1995 a 1996 platilo zákonné ustanovení, dle kterého katastr zkoumá podstatné skutečnosti ke dni podání návrhu na vklad. Současně odkázal na přerušení vkladového řízení ze dne 19. 4. 1995 a doporučení katastru, kterým se účastníci neřídili.

15. Darovací smlouvou ze dne , datum, syn žalobkyně daroval žalobkyni podíl o vel. ½ pozemku parc. č. , hodnota, .

16. Ze zákresů nemovitosti, které zhotovila žalobkyně soud zjistil zakreslení jednotlivých parcel od roku 1961 do 2020.

17. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že ona měla v úmyslu převést jen část pozemku, nikoliv pozemek pod rodinným domem č.p. , Anonymizováno, . Kdyby chtěla převést i pozemek pod domem, převedla by i 21 m² pod původní garáží. Ve smlouvě bylo uvedeno, že se převádí celá zahrada, protože ona nevěděla, že dům v katastru není zapsaný. Návrh na zápis domu dali až v roce 1996 kvůli přerušení, darovací smlouva pro dceru byla z roku 1995. Důvodem, proč dům nebyl zapsán dříve do katastru byla skutečnost, že děti byly malé, ona se o to nestarala, když to vše zařizoval manžel. Nedokázala se vyjádřit, z jakého důvodu se domnívala, že v době převodu na dceru bylo předmětem převodu zahrady pouze 303 m² nikoliv celých 406 m². O tom, že geometrický plán z roku 1984 v roce 1996 může být problém, nevěděla, měla za to, že pokud byla nějaká chyba, měl ji na to upozornit katastr nemovitostí. Ona smlouvu nechystala, ale připravoval ji doktor , Anonymizováno, , když mu oni dali pokyn, že chtějí darovat dům č.p. , Anonymizováno, a zahradu a smlouva se sepisovala na místě u advokáta. To, že dům byl zapsán do parcely p.č. , hodnota, ji bylo známo až v roce 2020.

18. Podle § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, dále jen „soz“, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanové jinak.

19. Podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

20. V řízení se žalobkyně domáhala určení, že pozemek p.č. , hodnota, , zapsaný na LV , Anonymizováno, je v jejím výlučném vlastnictví, když dle katastru nemovitosti je druhým vlastníkem žalovaný, a to oba v podílu id. ½ . Navrhovala, aby soud svým rozsudkem dal do souladu faktický stav se stavem zapsaným. Současně uvedla, že pozemek p.č. , hodnota, byl uměle vytvořen katastrem nemovitosti při obnově katastrálního operátu, když katastr se dopustil chyby a zapsal jako vlastníka i současného žalovaného, který však vlastníkem předmětného pozemku nikdy nebyl a není.

21. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že u zdejšího soudu ve věci sp. zn. 10 C 281/2020 probíhá spor, kde jako žalobce vystupuje syn žalobkyně a jako žalovaný, žalovaný, kde předmětem sporu je splnění povinnosti nabídnout nemovitost k odkupu, když se jedná o nemovitost p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zahrady na LV , Anonymizováno, .

22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je možné žalobu projednat z hlediska pravidel určovací žaloby, tedy zda je zde dán naléhavý právní zájem. Tato otázka již byla mnohokrát řešena s tím, že právní zájem na určení je dán vždy, když není v souladu zapsaný stav se stavem skutečným, což byl případ, na který se odvolávala žalobkyně.

23. Následně se tedy soud zabýval otázkou, jaký je skutečný stav, tedy komu svědčí vlastnické právo ve smyslu § 1105 o.z. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně trvala na tvrzení, že vlastnické právo nepřešlo již na předchůdce žalovaného, tedy její dceru v letech 1995/1996, soud pro posouzení tohoto období se řídil tehdy platnou legislativou, tedy především soz.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, ještě jako dítě, nabyla do svého výlučného vlastnictví kupní smlouvou ze dne , datum, dům č.p. , Anonymizováno, se stavební plochou p.č. , hodnota, a zahradou p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k.ú. , adresa, . Následně darovací smlouvou ze dne , datum, tento dům a zahradu darovala své dceři. Zahrada v době darování měla výměru 406 m² a sestávala z 1. dílu zahrady o výměře 256 m² a 2. dílu – ostatní plochy o výměře 150 m². Skutečný stav tedy byl takový, že stál dům a ze zadní strany domu byla zahrada. Na druhé straně zahrady byl postaven jiný dům, a to č.p. , Anonymizováno, , který však v době darování nebyl zapsán v katastru nemovitostí, když stavbu tohoto domu, žalobkyně do katastru nemovitosti nenechala zapsat.

25. Dům č.p. , Anonymizováno, byl postaven žalobkyní a jejím manželem na pozemku zahrady p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p.č. , hodnota, , kde původně stála garáž, která byla v roce 1981 odstraněna a dne 31. 11. 1984 byla stavba (dům č.p. , Anonymizováno, ) zkolaudována a od 15. 1. 1985 bylo vydáno povolení k užívání domu.

26. Následně bylo prokázáno, že řízení o vkladu vlastnického práva pro dceru žalobkyně na základě darovací smlouvy bylo přerušeno (sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), když na převáděné nemovitosti vázlo omezení převodu na základě smlouvy o půjčce ze dne 17. 12. 1981 (ačkoliv v darovací smlouvě pro dceru žalobkyně, bylo uvedeno, že toto omezení převodu již na nemovitosti č.p. , Anonymizováno, nevázne) a současně byla žalobkyně upozorněna, že předmětný dům je ve vlastnictví i jejího manžela. V tomto případě došlo k mylnému předpokladu katastru nemovitosti, že nemovitost je ve vlastnictví obou manželů, když vycházel z dokladů, které měl k dispozici, když současně nevěděl, že na druhé straně zahrady byl postaven jiný dům, a to č.p. , Anonymizováno, , když tuto skutečnost žalobkyně katastru nemovitosti nenahlásila. Současně katastr žalobkyni upozornil, aby vzala návrh zpět, a to do vyřešení spoluvlastnických vztahů a omezení převodu. Žalobkyně toto však neučinila, ale dne 1. 4. 1996 (tedy asi rok po darovací smlouvě pro dceru) podala spolu s manželem návrh na provedení zápisu rodinného domku č.p. , Anonymizováno, na ul , adresa, (tedy toho domu, pod kterým se nachází pozemek, který je předmětem tohoto sporu, pozn. soudu). Součástí návrhu bylo kolaudační rozhodnutí, demoliční rozhodnutí o demolici garáže, geometrický plán, dle kterého měla být nemovitost č.p. , Anonymizováno, zapsána na parcelu p.č. , hodnota, , tedy původní existující parcelu, na které stále garáž, s tím, že mělo dojít dle geometrického plánu k rozšíření výměry, a to tak, aby tato parcela byla pod celým domem. Geometrický plán byl z roku 1984, tedy v době návrhu byl 12 let starý a logicky neodpovídal skutečnému stavu, když vycházel ze stavu v roce 1984 a nikoliv z roku 1996, tedy již po darování předmětné zahrady dceři žalobkyně.

27. Nakonec, vzhledem k tomu, že žalobkyně nevzala návrh na zavkladování darovací smlouvy pro dceru zpět, došlo k zavkladování předmětu darovací smlouvy, tedy zahrady a domu č.p. , Anonymizováno, do vlastnictví dcery žalobkyně, a to ke dni podání návrhu na vklad, když takto to bylo učiněno v souladu s § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., jak potvrzuje i tehdejší judikatura např. rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 35 Ca 31/97 ze dne 25. 4. 1997 a dcera žalobkyně se stala vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, a zahrady , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v souladu s § 133 soz.

28. Následně darovací smlouvou ze dne , datum, dcera žalobkyně darovala svému bratrovi (synovi žalobkyně) id. ½ domu č.p. , Anonymizováno, a zahrady p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a současně bylo zřízeno věcné břemeno doživotního, bezplatného a neomezeného užívání a požívání předmětných nemovitostí pro žalobkyni a její rodič. Jak dále bylo prokázáno výpisy z katastru nemovitostí, syn žalobkyně v roce 2006 zpátky daroval své sestře, dceři žalobkyně, id. ½ domu č. p. , Anonymizováno, , která tento dům následně prodala žalovanému, který je v současnosti jejím jediným vlastníkem.

29. Dcera žalobkyně rovněž převedla svůj podíl o velikosti id. ½ na zahradě p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to darovací smlouvou ze dne , datum, na žalovaného, když zápis byl proveden dne 28. 5. 2020, když právní účinky zápisu nastaly dne 6. 5. 2020. V darovací smlouvě bylo jednoznačně uvedeno, že se jedná o nemovitosti na LV , Anonymizováno, , tedy zahrada o výměře 406 m², tedy odpovídající výměře, kterou nabyla v roce 1995. Druhým vlastníkem byl syn žalobkyně.

30. V roce 2015 byla v katastru nemovitosti zapsána poznámka „upozornění na probíhající obnovu katastrálního operátu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, “. O výsledku obnovy, a tedy o zjištění pochybení vzniklé zřejmým omylem při vedení údajů v katastru, informoval katastr nemovitostí žalobkyni, žalovaného i syna žalobkyně oznámením z 16. 3. 2022. Výsledek obnovy potvrdil následně i Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, rozhodnutím , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, a následně se tímto zabýval i Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně, který dne 16. 8. 2022 v podstatě předešlá rozhodnutí potvrdil, když ve svém odůvodnění zdůraznil, že obsah geometrického plánu z roku 1984, který byl předložen k zápisu až v roce 1996, byl neaktuální, neboť nevycházel z platného stavu katastru, čímž se stal pro účely zákresu stavby č. p. , Anonymizováno, do katastrální mapy nepoužitelným. Protože však katastrální úřad v té době kolizní situaci nezjistil, a tedy ani neřešil a zákres stavby č. p. , Anonymizováno, do katastrální mapy neprovedl, tedy se jednalo o pochybení vzniklé zřejmým omylem při vedení katastru, a katastr tak nepochybil, když z podnětu syna žalobkyně provedl opravu údajů katastru. Zdůraznil, že v době rozhodování, tedy v roce 1995 a 1996 platilo zákonné ustanovení, dle kterého katastr zkoumá podstatné skutečnosti ke dni podání návrhu na vklad.

31. Je tedy také potřeba zdůraznit, že nebyl proveden zákres, nikoliv zápis, když zápis proběhl, ale tak, že dům žalobkyně byl zapsán do parcely č. , hodnota, , která však výměrově byla o dost menší, než samotný dům, a proto katastr v rámci opravy chyby, vyhotovil neměřičský záznam, do kterého byla vyznačena stavba rodinného domu na dva pozemky, a to p.č. , hodnota, (ve vlastnictví žalobkyně) a nově vyznačeném p.č. , hodnota, (vlastnictví žalovaného a syna žalobkyně), když pozemek p.č. , hodnota, kopíruje stavbu, tedy dům žalobkyně č.p. , Anonymizováno, . Následně syn žalobkyně svůj podíl o vel. id. ½ na pozemku p.č. , hodnota, daroval žalobkyni darovací smlouvou ze dne , datum, , když právní účinky zápisu jsou platné ke dni 10. 11. 2022.

32. V době, kdy došlo k darování předmětného pozemku dceři žalobkyně, bylo běžné, že se zvlášť převáděl pozemek a zvlášť případná stavba na pozemku stojící. Stavba za účinnosti zákona č. 40/1960 Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2011 nebyla součástí pozemku, tedy v tomto případě nelze projev vůle odvodit ani od logického uspořádání dané věci, když nelze vyloučit, že vůle stran směřovala k darování pouze pozemku, obzvlášť, když zde bylo zřízeno věcné břemeno mimo jiné pro žalobkyni.

33. Přerušení vkladového řízení ze dne 2. 11. 1995 mělo žalobkyní upozornit na existenci nesrovnalostí, když jí katastr sdělil, že dům č.p. , Anonymizováno, je v majetku žalobkyně a jejího manžela a současně to vztáhl k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když v té době katastr nevěděl a ani nemohl vědět, že na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tedy na opačně straně zahrady, stojí další nemovitost č.p. , Anonymizováno, , když o tomto katastr nikdo neinformoval, tedy vycházel z údajů, které měl k dispozici. Kdyby žalobkyně jednala dle pokynů a zajímala se o věc, která ji byla vytknuta, sama by včas rozpoznala, že převádí pozemek i pod stavbou, tak jak bylo zachyceno v darovací smlouvě a mohlo, pokud to byla vůle všech účastníků, dojít ke změně v darování.

34. Sice žalovaný, jak potvrdil zástupce žalovaného na jednání ve dne 24. 5. 2023 potvrdil, že žalovaný nevěděl, že součástí pozemku je i pozemek p.č. , hodnota, , avšak to k prokázání projevu vůle není dostatečné. Shodně, jako u původního darování ze strany žalobkyně na její dceru. Listinné důkazy, předložené soudu, prokazují opak, případně velmi pravděpodobný opak, jak bylo uvedeno výše a nezbytným důkazem, pro prokázání vůle stran – tedy obou, je prokázání vůle i oné druhé strany, což se v tomto případě nestalo. Žalobkyně sice nakonec navrhla výslech své dcery a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , když tyto důkazy by k prokázání vůle druhé strany mohly směřovat, avšak byly navrženy až po koncentraci řízení, a to přesto, že soud žalobkyni poučil o chybějícím důkazu k tomuto tvrzení a současně i poučil o koncentraci řízení.

35. Je to tedy žalobkyně, která svým jednáním zavinila stávající situaci. Nejprve, ačkoliv měla k dispozici geometrický plán, nenechala nově vzniklou nemovitost řádně zapsat do veřejného rejstříku a následně nechala vypracovat u , tituly před jménem, , Anonymizováno, darovací smlouvu, kde obdarovanou je její dcera. Sama žalobkyně uvedla při své výpovědi, že sdělila , tituly před jménem, , Anonymizováno, , že chce, aby předmětem smlouvy byl dům č.p. , Anonymizováno, a zahrada. Jenže v té době v katastru nemovitostí nebyl zapsán její dům, ale byla tam pouze poznačena parcela , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jako zahrada a ani , tituly před jménem, , Anonymizováno, nemohl vědět, pokud tedy neznal místo osobně, což žalobkyně netvrdila a ani to nebylo prokázáno žádnými důkazy, že na druhém konci zahrady stojí další dům. Dále bylo v moci žalobkyně, aby v době přerušení vkladového řízení dala do souladu skutečný stav se stavem zapsaným, tedy vzala návrh zpět, a teprve poté, co bude zapsán dům p.č. , hodnota, , tak se svou dcerou vyhotoví novou darovací smlouvu, která bude zachycovat jejich skutečnou vůli, tedy dle tvrzení žalobkyně, převod pozemku, zahrady mimo pozemek pod domem p.č. , hodnota, . Žalobkyně to však z nějakého důvodu neučinila a vzhledem k tomu, že ani v řádné lhůtě nenavrhla výslech své dcery, která by mohla jednoznačně osvědčit, co bylo jejich společnou vůlí, soud musel vycházet z důkazů, které měl k dispozici. Jediný důkaz, který potvrzuje tvrzenou vůli, byla výpověď samotné žalobkyně, která však byla v rozporu s listinnými důkazy, dle kterých žalobkyně darovala dceři dům č.p. , Anonymizováno, a celou zahradu p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 406 m². Tedy ačkoliv výměra je jen pomocný údaj, v tomto případě, bez výpovědi dcery žalobkyně či jiné osoby odlišně od žalobkyně, je to jediné vodítko, kterého se soud mohl chytit a v darovací smlouvě je jednoznačně uvedena výměra a to, že se skládá ze dvou dílů, kdy jeden díl je zahrada a druhý – ostatní plochy – což mohlo odpovídat zastavěné části domu, když nadto pro žalobkyni zde bylo zřízeno věcné břemeno, tedy její užívání předmětných nemovitostí, převodem, nebylo nijak dotčeno a vzhledem k tomu, že jak již bylo uvedeno výše, v letech 1995/1996 bylo možno převést pozemek pod domem bez současného převodu domu, soud rozhodl tak, že žalobu zamítnul.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 000 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, podání ze dne 27. 2. 2023, účast na jednání dne 24. 5. 2023 přesahující dvě hodiny a účast na jednání ve dne 27. 9. 2023), tj. 15 500 Kč včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 500 Kč.