20 C 194/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 889 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 889 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 11 889 Kč od 11. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 889 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 29. 9. 2021.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla 29. 9. 2021 uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se sjednaným počátkem pojištění od 29. 9. 2021. Pojištění bylo sjednáno úhradou prvního pojistného žalovaným. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 3 432 Kč pololetně. Cena pojistného odpovídala ročnímu nájezdu vozidla 5 500 km ročně, cena za 1 km mimo interval byla 0,44 Kč. Žalovaný byl povinen odeslat při ukončení smlouvy žalobkyni stav tachometru. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pojištění. Následně byla v souladu s pojistnými podmínkami cena pojistného navýšena na 6 510 Kč pololetně od 29. 9. 2022. Pojištění bylo posléze ukončeno z důvodu neplacení pojistného ke dni 29. 12. 2022. Za období od 29. 9. 2021 do 30. 12. 2022 vznikl žalovanému dluh na pojistném ve výši 3 309 Kč. Pojistnou smlouvou byla sjednána cena pojistného pro počet ujetých kilometrů vozidlem do 5 500 km ročně. Z přehledu vyplynulo, že žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván upomínkami k doložení stavu tachometru v době od 4. 10. 2021 do 9. 10. 2022, a to rovněž SMS zprávami. Povinností žalovaného bylo doložit fotografií stav tachometru ke konci pojištění, což žalovaný neučinil, proto žalobkyně dopočítala žalovanému dlužné pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů, tj. 25 000 Kč ročně v souladu se smluvními podmínkami. Žalovaný tak byl dále povinen zaplatit pojistné vypočtené jako 19 500 km x 0,44 Kč/km, tj. 8 580 Kč. Žalovaný byl proto žalobkyni povinen zaplatit celkem částku 3 309 Kč + 8 580 Kč, tj. 11 889 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku ze dne 28. 11. 2022 a předžalobní výzvu ze dne 23. 1. 2023.

4. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve spojení s § 2772 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vzniká pojištění odpovědnosti z provozu vozidla prvním dnem po uzavření smlouvy, není-li ujednána doba vzniku pojištění. Podle § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2758 odst. 2 o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 12 odst. 1 písmena e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.

5. Listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve které se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši půlročních splátek 3 432 Kč při nájezdu vozidla do 5 500 km ročně plus 0,44 Kč za 1 km najetý nad sjednaný interval. Následně bylo v souladu s pojistnými podmínkami pojistné navýšeno na částku 6 510 Kč pololetně od 29. 9. 2022 do budoucna. Pojištění bylo ukončeno z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Za období od 29. 9. 2021 do 30. 12. 2022, kdy došlo k zániku pojištění, dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 3 309 Kč. Povinností žalovaného bylo doložit stav tachometru ke konci pojištění, což žalovaný neučinil, proto žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami dopočítala pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů, tj. 25 000 Kč ročně. Pojistné bylo dopočteno jako 19 500 km x 0,44 Kč/km, tj. 8 580 Kč. Žalovaný byl proto povinen žalobkyni zaplatit částku 3 309 Kč + 8 580 Kč, tj. 11 889 Kč. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o. z. právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení z dlužné částky pojistného, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni tak vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 11 889 Kč od 11. 1. 2023 do zaplacení. Se zřetelem na všechny shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby ze dne 17. 10. 2023, když se jednalo o krátké doplnění tvrzení na dotaz soudu. Soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát (sp. zn. 27 C 222/2023, 13 C 240/2023).