20 C 199/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o: vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Ze společného jmění manželů se žalované přikazuje dluh u [právnická osoba], z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, reg. [číslo] ze dne [datum].

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací záloha ve výši 5 000 Kč.

1. Žalobou ze dne 11. 8. 2022 požadoval žalobce vypořádání společného jmění manželů. Uvedl, že manželství s žalovanou bylo uzavřeno dne [datum] a bylo ukončeno rozvodem, když právní moc rozsudku o rozvodu manželství nastala 8. 8. 2022. Uvedl, že požaduje vypořádat nemovitost, a to stavbu [obec], [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, vlastnicky patřící žalované, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] a závazek spočívající v uzavřené smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo], která byla uzavřena dne [datum], mezi [právnická osoba] a účastníky. V rámci doplnění žalobce požadoval na vypořádání podílů uhradit 500 000 Kč, když uvedl, že nemovitost je ve vlastnictví žalované.

2. Žalovaná uvedla, že předmětná stavba nespadá do společného jmění manželů, učinila nesporným, že však byla postavena za trvání manželství, když byla hrazena z peněz poskytnutých na základě smlouvy o hypotečním úvěru původně mezi účastníky a [právnická osoba], když po uplynutí fixace byl úvěr společně účastníky přeúvěrován a od 7. 4. 2022 činí jeho aktuální výše 1 450 159 Kč, s dobou splatnosti 24 let. Stavba byla zhotovena v průběhu roku 2016, když na stavbu byly použity prostředky ve výši 1 470 000 Kč z poskytnutého hypotečního úvěru a splátky po celou dobu splácí žalovaná. Ke stavbě uvedla, že ta byla vystavěna na pozemku, který patří výlučně jí, když předmětný pozemek obdržela na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Žalobce vlastnil nemovitost, ve které krátce bydleli, když však soužití s jeho matkou nebylo možné a následně žalobce nemovitost daroval své matce, darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná dále učinila předmětem vypořádání investici ze společného jmění manželů do jejího výlučného vlastnictví, a to finanční prostředky z hypotečního úvěru ve výši 1 470 000 Kč. Dále uvedla, že společná investice tedy činila 1 470 000 Kč a společný závazek činí 1 455 828,47 Kč (v listopadu roku 2022) - nesplacená výše úvěru.

3. Následně soud nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, které účastníci navrhli a z nich soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníky smlouvy jsou [právnická osoba] a žalobce a žalovaná jako dlužníci. Ze smlouvy soud zjistil, že účastníkům byl poskytnut úvěr ve výši 1 470 000 Kč, když měl být použit za účelem vypořádání úvěru na investici do domácnosti, výhradně k nemovitosti pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [rok] ke dni 2. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], když k těmto nemovitostem je zřízeno zástavní právo smluvní pro [právnická osoba] Současně soud zjistil, že předmětné pozemky nabyla žalovaná darovací smlouvou do svého vlastnictví.

6. Z korespondence účastníků soud zjistil, že před podáním žaloby se strany pokoušely dohodnout, avšak jejich představy se rozcházely.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně č.j. 13 C 123/2022-23 soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a byly rozvedeni rozsudkem, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2022.

8. Z výpisu z hypotečního úvěru [číslo] ze dne 31. 8. 2022 soud zjistil, že konečný zůstatek k tomuto dni činí 1 455 828,47 Kč, když se úvěr splácí z účtu žalované a poslední splátka byla uhrazena 15. 8. 2022, tedy ke dni zániku manželství činila dlužná částka 1 458 646,17 Kč.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], obec a [katastrální uzemí], ke dni 11. 11. 2022 soud zjistil, že matka žalobce vlastní dům v [obec], když vlastníkem se stala na základě darovací smlouvy ze dne [datum], když ze stejného LV, avšak ke dni 13. 7. 2022, soud zjistil, že původním vlastníkem nemovitosti byl žalobce.

10. Podle § 742 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

11. Žalobce požadoval vypořádání společného jmění manželů. Mezi účastníky nebylo sporné, že hypoteční úvěr, který si účastníci brali v roce 2022 přeúvěrovával původní společný úvěr a dále učinili nesporným, že je to žalovaná, která splácí předmětný úvěr, s tím, že žalobce ji ničeho nepřispívá a ani v budoucnu přispívat nehodlá. Rovněž bylo nesporné, že žalobce je nemocný, v průběhu manželství nebyl v zaměstnaneckém poměru, pobíral invalidní důchod a odměnu za brigády.

12. Soud vyzval žalobce, aby soudu doplnil, jaká konkrétní částka byla ze společného jmění manželů uhrazena na předmětnou nemovitost, tedy jaká konkrétní částka byla investována do nemovitosti a kdy se tak mělo stát. Avšak na tuto výzvu žalovaný konkrétními údaji nereagoval, když pouze uvedl, že soud by měl vyzvat žalovanou k vysvětlovací povinnosti. V této věci však není namístě přenášet důkazní břemeno na žalovanou, když sám žalobce dostatečně nesplnil výzvu soudu, aby konkretizoval, případně alespoň uvedl v konkrétních obrysech, kdy a jaká částka byla investována do nemovitosti a ani nesdělil, z jakého důvodu mu tyto informace nejsou známy.

13. Mezi účastníky nebylo rovněž sporné, že to byla žalovaná, která zajištovala chod domácnosti, starala se o finance i o stavbu domu. Žalobce na účet žalované za období od 18. 11. 2016 do 16. 6. 2022 zaslal 685 022 Kč, když tato částka představovala invalidní důchod a krátkodobé brigády.

14. Soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda předmětná nemovitost spadá do společného jmění manželů anebo je ve výlučném vlastnictví žalované.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [rok], pro [územní celek] soud zjistil, že žalované byly darovány pozemky v roce 2016, když ona byla výlučnou vlastnicí a následně na těchto pozemcích byla postavena nemovitost, která v souladu s § 506 o.z. se stala součástí pozemku, a to již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tedy vlastníkem jak pozemku, tak stavby, která je součástí pozemku se stala žalovaná. Tato skutečnost v průběhu řízení byla mezi účastníky nesporná. Za těchto okolností tedy má žalobce nárok na vypořádání toho, co ze společného jmění bylo vloženo do výlučného vlastnictví žalované ve smyslu § 742 odst. 2 o.z. V řízení bylo prokázáno, že do této stavby byla vložena částka 1 470 000 Kč, představující hypoteční úvěr, který by použit na stavbu domu. Pokud byla do nemovitosti investována i další částka, tak toto nebylo v řízení prokázáno.

16. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce by měl nárok na vyplacení částky 735 000 Kč, jakožto poloviny toho, co bylo ze společného jmění investováno do výlučného vlastnictví žalované. Žalobce požadoval rovněž valorizaci tohoto vnosu. K tomu soud upozorňuje na judikaturu Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022, kdy k valorizaci je možno přistoupit, jen pokud se tak účastníci dohodli. Jestliže by v konkrétní věci bylo nezohlednění valorizace vnosu v důsledku zvýšení hodnoty věci, na kterou byl vynaložen a ke které došlo až později, po vynaložení vnosu v rozporu s dobrými mravy anebo vedlo ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 o. z.), bylo by třeba k těmto okolnostem přihlédnout v rámci stanovení výše podílů na společném majetku (tzv. disparita podílů), aniž by bylo (zejména v případě rozsáhlejších rekonstrukcí staveb) nutné zjišťovat přesnou výši takového zhodnocení. V dané věci se však disparita neuplatní. Po celou dobu manželství to bylo tak, že žalovaná se starala o domácnost, chodila do práce a hradila hypotéku. Žalobce byl nemocný, pobíral invalidní důchod a výdělky z brigády. Za těchto okolností nelze dovodit, že by zde měla existovat disparita ve prospěch žalobce.

17. Soud tedy konstatuje, že po provedeném dokazování bylo prokázáno, že k vypořádání společného jmění manželů je hypoteční úvěr a částka 1 470 000 Kč, která byla vložena do nemovitosti ve vlastnictví žalované.

18. A ačkoliv dle platné judikatury, v řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, je možné, že ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do společného jmění manželů přikázán jen jednomu z manželů, když je však nutné pro takový postup souhlas manžela, kterému má být dluh přikázán a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují (srov. Rozhodnuté Nejvyššího soudu 22 Cdo 753/2020 ze dne 29. 6. 2021).

19. V daném případě jsou dány právě ony mimořádné okolnosti, když z nesporných účastnických výpovědí soud zjistil, že po celou dobu splácí hypoteční úvěr žalovaná, a to nejen v průběhu manželství, kdy hypotéka byla hrazena ze společných peněz, když žalobce svůj invalidní důchod posílal na účet žalované, ale především po rozchodu a rozvodu, to byl setrvalý stav, kdy splátky hradila pouze žalovaná, úvěr je zastaven její nemovitostí, do budoucna má v plánu úvěr splácet, nepočítá s tím, že by se na tomto splácení žalobce jakkoliv podílel, souhlasí s tím, že úvěr celý převezme a žalovaný splátky nehradil a ani do budoucna hradit nehodlá. Za těchto okolností soud rozhodl tak, že povinnost zaplatit předmětný úvěr přikáže žalované.

20. Soud tedy shrnuje, že žalobce by měl mít nárok na zaplacení částky 735 000 Kč, jakožto vnosu ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalované, ale současně má povinnost uhradit polovinu společného závazku, a to úvěru [právnická osoba], [anonymizováno] banky, z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, reg. [číslo] ze dne [datum], když dluh ke dni zániku manželství činí 1 458 646,17 Kč. S ohledem na skutečnost, že právo na vypořádání žalobce je cca stejné jako jeho závazek soud rozhodl tak, že žalované přikázal celý dluh na hypotečním úvěru a na vypořádání žalobci nepřiznal ničeho. Soud zdůrazňuje, že se jedná o mimořádnou situaci, kdy je zřejmé, že žalobci tímto rozhodnutím nevznikne škoda nebo riziko nesplácení ze strany žalované, když je to žalovaná, která má svou vlastní nemovitost zajištěnou zástavním právem, tedy v případě, kdy by žalovaná řádně dluh nesplácela, s nejvyšší pravděpodobností by se banka uspokojila na předmětné nemovitosti. V opačném případě, tedy kdyby soud rozhodl tak, že by žalovanému přiznal vypořádací podíl a dluh přikázal do spolupodílového vlastnictví, by žalovanou vystavil vysokému riziku, že bude hradit dvojnásobek, když žalovaný nepracuje a sám uvedl, že hypotéku nehradí a hradit nehodlá.

21. Co se týká částky, kterou žalobce v průběhu manželství zaslal žalované na účet, cca 685 000 Kč za období 18. 11. 2016 do 16. 6. 2022, tj. cca 66 měsíců manželství, pak se jedná o částku, která byla spotřebována právě na chod domácnosti a zajištění bydlení, když to odpovídá příspěvku do rodinné domácnosti ve výši cca 10 tis. Kč měsíčně, tedy se jedná o podílení se na rodinné domácnosti, nikoliv o vnos, který by měl být soudem vypořádán.

22. S ohledem na skutečnost, že v řízení k vypořádání společného jmění neexistují další věci, práva ani povinnosti, soud o jiných nerozhodoval.

23. Současně byla soudu předložena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, která však nebyla podepsána ani jednou stranou, tedy ji soud nehodnotí, když není relevantní.

24. Soud rozhodl o vrácení zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, která byla uhrazena za účelem vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění nemovitosti, když původně účastníci uváděli, že nemovitost spadá do společného jmění manželů, když v průběhu sporu bylo prokázáno, že předmětná nemovitost je ve výlučném vlastnictví žalované, tedy posudek se stal nadbytečným.

25. O náhradě nákladu řízení soud rozhodl v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne 5. 4. 2022, dle kterého zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.