20 C 213/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 100 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 100 000 Kč, a to za dobu od 3. 10. 2018 do zaplacení, v plné výši, určované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen převést na žalobkyni svůj obchodní podíl na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C [číslo], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a pokud by jeho hodnota dle stavu k datu podání žaloby nedosahovala částky 5 100 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 100 000 Kč, a to za dobu od 3. 10. 2018 do zaplacení, v plné výši, určované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, doplatit žalobkyni rozdíl do částky 5 100 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 100 000 Kč, a to za dobu od 3. 10. 2018 do zaplacení, v plné výši, určované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 175 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou ze dne 2. 10. 2021 požadovala žalobkyně, aby žalovaný byl povinen jí zaplatit částku ve výši 5 100 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 100 000 Kč, a to za dobu od 3. 10. 2018 do zaplacení, v plné výši, určované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ad eventum, aby byl žalovaný povinen převést na žalobkyni svůj obchodní podíl na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C [číslo], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a pokud by jeho hodnota dle stavu k datu podání žaloby nedosahovala částky 5 100 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 100 000 Kč, a to za dobu od 3. 10. 2018 do zaplacení, v plné výši, určované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, doplatit žalobkyni rozdíl do částky 5 100 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 100 000 Kč, a to za dobu od 3. 10. 2018 do zaplacení, v plné výši, určované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřel pan [jméno] [příjmení] jako dlužník a žalovaný jako věřitel smlouvu o půjčce a smlouvu o budoucích zástavních smlouvách, kdy předmětem smlouvy byla účelová půjčka ve výši 10 200 000 Kč, která byla určena výlučně na nákup 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ společnost“), [IČO], a s tím souvisejících pohledávek a movitých a nemovitých věcí. Dne [datum] převedl [jméno] [příjmení] obchodní podíl ve společnosti na svou sestru [jméno] [příjmení], která dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o budoucí smlouvě o převodu obchodního podílu, kdy se v bodě II dohodli, že pokud dlužník [jméno] [příjmení] nevrátí 10 200 000 Kč, uzavřou spolu smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti, kdy převodem budou zcela uspokojeny a vyrovnány pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Ve stejný den spolu uzavřeli smlouvu o zastavení obchodního podílu, kdy jako zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zřízeno zástavní právo k obchodnímu podílu ve společnosti. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřel. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný dohodu o vypořádání majetkových vztahů manželů z půjček poskytnutých za trvání manželství, kdy v bodě II a) se dohodli, že do výlučného vlastnictví žalovaného přecházejí veškerá práva a závazky vyplývající pro osobu věřitele ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a [datum] a v bodě III, že získá-li v budoucnu některá ze stran jakékoliv plnění ze smluv o půjčkách, je tato strana povinna vyplatit druhé smluvní straně polovinu tohoto plnění. Následně žalobkyně uvedla, že o tom, že půjčka byla splacena obchodním podílem, svědčí i časová posloupnost jednotlivých smluv a jednáních. Je nutno respektovat zásadu, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého činu, kdy žalovaný záměrně neinformoval žalobkyni o převodu obchodního podílu, a žalobkyně nevěděla, že má hlídat převody obchodního podílu, když dluh měl být splacen až do roku 2018. Dále zdůraznila, že v dané věci se užije ustanovení § 107 tzv. starého občanského zákoníku, kdy u bezdůvodného obohacení je lhůta 10 let, subjektivní lhůta byla rovněž splněna.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že mu nikdy nebyla vyplacena jistina ve výši 5 100 000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne [datum], a to ani přímo dlužníkem panem [příjmení] a ani jeho právním nástupcem, tedy nebyla naplněna základní podmínka pro výplatu poloviny plnění žalobkyni. Žalobkyně dostatečně neprokázala a ani netvrdí, na základě čeho dovozuje, že převod výše uvedeného podílu z paní [jméno] [příjmení] na žalovaného lze chápat jako plnění dle smlouvy o půjčce. Dále žalovaný zdůraznil, že návrh žalobkyně vychází z článku III. dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, která byla uzavřena [datum], která se řídí starou právní úpravou smlouvy o půjčce. Smlouva o půjčce je synallagmatický vztah, ve kterém věřitel půjčuje věci nebo peníze, a dlužník se zavazuje věc totožného druhu vrátit. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu 33 Odo 846/2006 a 29 Odo 350/2003 a dále dodal, že žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, že by žalovanému byly vráceny peníze a kdy se tak mělo stát, tedy je žaloba nedůvodná. Současně vznesl námitku promlčení, co do požadovaného plnění. Ke skutečnosti, že nedošlo k plnění od pana [příjmení], dále uvedl, že převod obchodního podílu byl bezúplatným převodem, tedy se jednalo o dar. Současně zdůraznil, že jen bdělým náležejí práva a žalobkyně do současnosti nepodala žalobu, kterou by se domáhala splnění povinnosti nebo podala žalobu na náhradu škody. Současně žaloba nekoresponduje s tím, čeho by se mohla žalobkyně domáhat, když by se mohla domáhat pouze zaplacení peněžní částky nikoliv převodu obchodního podílu. Opakovaně zdůraznil, že k převodu obchodního podílu došlo v roce 2012, tedy do tří let mělo být požadováno plnění, což však žalobkyně neučinila, tedy její nárok je promlčen.

3. Soud nařídil jednání, na kterém provedl účastníky navržené listinné důkazy, když návrh výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení] nebyl proveden s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezprostila [anonymizováno] [příjmení] mlčenlivosti, tedy její výslech nemohl být proveden. Z provedených důkazů soud zjistil, následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že byli manželé, když jejich manželství bylo ukončeno rozvodem, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2009. Za trvání manželství dne [datum] uzavřel pan [jméno] [příjmení] jako dlužník a žalovaný jako věřitel Smlouvu o půjčce a smlouvu o budoucích zástavních smlouvách, kdy předmětem smlouvy byla účelová půjčka ve výši 10 200 000 Kč (dále jen„ pohledávka“), která byla určena výlučně na nákup a) movitých věcí, b) nemovitých věcí, c) pohledávek v celkové nominální hodnotě 4 930 148 Kč s příslušenstvím za [právnická osoba] [anonymizováno] a d) obchodního podílu o velikosti 100% ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. Dlužník se v čl. II bod I. zavázal, že půjčku vrátí do 10 let od podpisu smlouvy. Dále se strany mimo jiné dohodly, že budou vyhotoveny zástavní smlouvy o zastavení obchodního podílu a movitých věcí, a to za účelem zajištění půjčky. Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne [datum] nabyl pan [příjmení] obchodní podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno], když převodcem byla [právnická osoba], [anonymizováno], za kterou jednal [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a žalovaný jakožto místopředseda představenstva.

5. Ze Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] jako převodce převedl na svou sestru [jméno] [příjmení] obchodní podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno], a to bezplatně. Za účelem zajištění pohledávky žalovaného vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zastavení obchodního podílu mezi žalovaným jako věřitelem a [jméno] [příjmení] jako dlužníkem, když ona obchodní podíl nabyla do vlastnictví od pana [jméno] [příjmení] dne 26. 11. 2008 a dále se v čl. II. bod 1 strany dohodly, že pokud nebude pohledávka uhrazena v dohodnutém termínu, může žalovaný obchodní podíl prodat v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě.

6. Ze Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] převedla na žalovaného bezúplatně svůj obchodní podíl ve [právnická osoba], [anonymizováno]. (dříve [právnická osoba]). Z prohlášení o vzdání se zástavního práva ze dne 20. 8. 2012 soud zjistil, že se žalovaný vzdal zástavního práva váznoucího na obchodním podílu [jméno] [příjmení] ve [právnická osoba] [anonymizováno].

7. Z dědického spisu po panu [příjmení], vedeného u [název soudu], sp. zn. 21 D 483/2009 soud zjistil, že dne 15. 6. 2009 žalovaný informoval notářku, že za panem [příjmení] měl pohledávku ve výši 11 005 000 Kč s tím, že pokud v rámci dědického řízení přejde v jeho prospěch vlastnické právo k nemovitosti a pozemku v k.ú. [obec] u [obec], na jejichž nákup poskytl půjčku, nebude požadovat žádné další nároky. Z protokolu ze dne 15. 10. 2009 soud zjistil, že synové pana [příjmení], prostřednictvím své matky, dědictví odmítli. Z usnesení č.j. 21 D 483/2009-62 ze dne 29. 7. 2010 soud zjistil, že byla schválena dohoda dědiců, když veškerý majetek nabyla sestra pana [příjmení], paní [jméno] [příjmení], když mimo jiné mezi aktiva patřily nemovitosti v k.ú. [obec] u [obec], na [list vlastnictví], pozemek p. [číslo] který byl součástí smlouvy o půjčce ze dne [datum] a součástí pasiv dědictví byl mimo jiné dluh u [celé jméno žalovaného], který činil v den smrti zůstavitele částku 11 005 000 Kč. Tato skutečnost byla sdělena žalovanému dopisem ze dne 29. 7. 2010, ve kterém mu bylo výslovně sděleno, že závazek po panu [příjmení] vůči němu, nabyla paní [jméno] [příjmení].

8. Dne [datum] mezi sebou žalobkyně a žalovaný uzavřeli Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů z půjček poskytnutých za trvání manželství, ve které se dohodli, že veškerá práva a závazky vyplývající pro osobu věřitele se smlouvy o půjčce ze dne [datum] a ze dne [datum], kde jako dlužník vystupoval pan [příjmení] (bod I. ve spojení s bodem II. dohody) přecházejí do výlučného vlastnictví žalovaného, když v článku III. se dále dohodli, že„ získá-li některá ze stran v budoucnu jakékoliv plnění ze smluv o půjčkách specifikovaných v čl. I. této smlouvy, tzn. bude-li této smluvní straně vyplacena dlužníkem či jeho právním nástupcem jistina, pak je tato strana povinna vyplatit druhé smluvní straně polovinu tohoto plnění“. Splatnost tohoto plnění byla v čl. III dohodnuta v délce 30 kalendářních dnů ode dne, kdy povinná strana prokazatelně obdrží plnění z některé smlouvy o půjčce. Současně se strany dohodly na povinnosti se navzájem informovat o finančních plněních, které získaly ze smluv o půjčkách. Dále účastníci mezi sebou uzavřeli i Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů pro dobu po rozvodu a úpravě společného bydlení, v rámci které půjčky uvedené v Dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů z půjček poskytnutých za trvání manželství nebyly uvedeny.

9. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským osudem v [obec], oddíl C, vložka [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl ve [právnická osoba] [anonymizováno] jediným společníkem od 3. listopadu 2008 do 21. 1. 2009 a paní [jméno] [příjmení] od 21. 1. 2009 do 26. 9. 2012. Bylo zde v období od 21. 1. 2009 do 26. 9. 2012 vedeno zástavní právo k obchodnímu podílu ve prospěch žalovaného, když žalovaný se stal jediným společníkem ve společnosti od 26. 9. 2012 do 10. 12. 2013 a od 10. 12. 2013 je i nadále společníkem ve společnosti s 50% podílem, když další 50% podíl vlastní paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], dříve [příjmení].

10. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne 18. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný na dotaz žalobkyně ohledně plnění na půjčky ji sdělil, že pan [příjmení] nedlouho po uzavření smlouvy a provozování firmy zahynul, firmu se podařilo převést na [jméno] [příjmení] a následně od ní odkoupit za nemalé peníze budovu v [obec]. Společnost měla vést její dcera [jméno], a to špatně, když společnost se podařilo zachránit poskytnutím dalších peněz a nakonec převzetím společnosti a usilovnou prací [jméno], když tedy v současnosti společnost vydělá na zanedbané investice jak do technologií, budov a celkového vybavení, tedy„ spíše než příjmy z půjček, jedná se o nalévání dalších financí do společnosti“.

11. Z čestného prohlášení, které sepsal žalovaný, soud zjistil, že žalovaný dne 16. 7. 2019 výslovně uvedl, že paní [jméno] [příjmení] nemá vůči němu žádné splatné či nesplatné závazky.

12. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, dále jen „o.z.“, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“, pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

14. Žaloba není důvodná.

15. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 5 100 000 Kč s příslušenstvím ad eventum převedení obchodního podílu žalovaného ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Mezi účastníky nebylo sporné, že účastníci byli manželé a před rozvodem uzavřeli smlouvu o vypořádání, na základě které žalovanému připadla mimo jiné pohledávka za panem [příjmení] ve výši 10 200 000 Kč, když tyto peníze mu byly zapůjčeny v průběhu manželství mezi účastníky. V rámci dohody o vypořádání se strany mimo jiné dohodly, že až bude tato pohledávka splacena, má žalobkyně nárok na ½ této částky, kterou ji žalovaný musí do 30 dnů od poskytnutí plnění uhradit, když současně byl povinen ji oznámit, až dojde k plnění.

16. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda a kdy byla předmětná pohledávka uhrazena, když žalovaný trval na tom, že s ohledem na skutečnost, že se jednalo o půjčky, kdy panu [příjmení] byly poskytnuty peníze, pak on, případně jeho nástupce, byl povinen žalobkyni vrátit opět peníze, což se však do dnešního dne nestalo. Žalobkyně uvedla, že předmětná pohledávka byla uhrazena převedením obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno], a to ze strany nástupce pana [příjmení], jeho sestry, [jméno] [příjmení].

17. Na danou věc se použije ve smyslu § 3028 o.z. dosavadní úprava, tj. občanský zákoník účinný do 31. 1. 2013. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že panu [příjmení] byla žalovaným na základě smlouvy o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák. ze dne [datum] poskytnuta částka ve výši 10 200 000 Kč, která byla účelová a směřovala k nákupu obchodního podílu, věcí movitých a nemovitých týkající se [právnická osoba] [anonymizováno] a pan [příjmení] se zavázal, že předmětné peněžní prostředky vrátí do 10 let od podpisu smlouvy a současně, že zřídí zástavní právo k věcem movitým a k obchodnímu podílu ve společnosti. Smlouvou ze dne [datum] pan [příjmení] nabyl obchodní podíl ve společnosti a následně celý obchodní podíl Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne [datum] převedl bezúplatně na svou sestru [jméno] [příjmení], která smlouvou ze dne [datum], při respektování dohody mezi žalovaným a panem [příjmení], zřídila zástavní právo k obchodnímu podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] ve prospěch žalovaného. Pan [anonymizováno] dne [datum] zemřel. Žalovaný se o této skutečnosti a o tom, že probíhá dědické řízení, dozvěděl nejpozději v červnu roku 2009, když notářce zaslal dopis, ve kterém ji sděloval, že má za zemřelým pohledávku ve výši 11 005 000 Kč a v případě, že když na něj přejde vlastnické právo k nemovitostem v [obec], pak nebude nic dalšího požadovat. Teprve poté sepsal s žalobkyní dohodu, ve které si upravili, kdo se po rozvodu stane vlastníkem jaké pohledávky, když v průběhu manželství uzavřeli více půjček. Jednoznačně si v dohodě ze dne [datum] upravili, že pohledávka za panem [příjmení] přejde na žalovaného a ten do 30 dnů ode dne, kdy mu bude půjčka splacena, zaplatí polovinu této částky žalobkyni. Žalovaný nikdy žalovanou neinformoval, že by došlo ke splacení této částky, pouze ji v dopise ze dne 18. 11. 2018 napsal, že se nedá hovořit o tom, že by měl nějaké peníze z půjček, když se mu povedlo získat obchodní podíl ve společnosti, kdy je ale nezbytné do této společnosti investovat nemalé peníze, tedy se jedná spíše než o příjmy o nalévání dalších financí do společnosti.

18. V řízení bylo prokázáno, že jedinou dědičkou (usnesení č.j. 21 D 483/2009-62 ve spojení s protokolem ze dne 15. 10. 2009 v rámci dědického řízení vedeného pod sp. zn. 21 D 483/2009) po panu [příjmení] se stala jeho sestra [jméno] [příjmení], na kterou přešel závazek vůči žalovanému z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum].

19. Následně došlo k tomu, že paní [příjmení] převedla na žalovaného bezúplatně svůj obchodní podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou ze dne [datum], žalovaný zrušil zástavní právo na tento obchodní podíl a od 26. 9. 2012 byl v obchodním rejstříku veden jako jediný společník. Současně žalovaný čestně prohlásil, že paní [příjmení] nemá vůči němu žádnou splatnou ani nesplatnou pohledávku, tedy je jednoznačné, že mezi ním a paní [příjmení] došlo ke splnění dluhu po panu [příjmení], když všechny nepřímé důkazy (smlouvy o převodu obchodních podílů, zástavní smlouva, čestné prohlášení, dědické řízení a i dopis žalovaného ze dne 18. 11. 2018) prokazují, že dohodou mezi žalovaným a paní [příjmení] došlo ke změně závazku a ona svůj závazek vůči němu splnila právě oním bezúplatným převodem obchodního podílu ve společnosti.

20. Co se týká námitky žalovaného, že mu nikdy nebylo plněno v penězích, tedy stejného druhu, jako byla poskytnuta půjčka, pak tuto soud posoudil jako lichou. Nelze aprobovat úmyslné obcházení zákona, ke kterému by tímto mohlo docházet, třeba jako v tomto případě, když zde bylo jednoznačně splněno na půjčku, a to tím, že ji žalovaný nahradil novou dohodou s dědičkou po panu [příjmení], když v souhrnu z provedených důkazů je zřejmé, že dluh za panem [příjmení] byl jeho dědičkou uhrazen, a to právě oním převedením obchodního podílu. Nadto je potřeba zdůraznit, že předmět plnění, tj. věci, které jsou vráceny v případě smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák., by měly být stejné jakosti a množství jako věci, které byly půjčeny, avšak v rámci uplatnění zásady autonomie vůle je možné sjednat odlišné ujednání (srovnej obdobně judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2340/2010). Co se týká odkazu žalovaného na judikaturu Nejvyššího soudu 33 Odo 846/2006 a 29 Odo 350/2003 ta s tímto závěrem není v rozporu.

21. V dané věci žalovaný uplatnil námitku promlčení ve smyslu § 101 obč. zák. Pro obecnou tříletou promlčecí dobu platí, že začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu. Tento den je počátkem běhu promlčecí doby. Dovolá-li se dlužník odůvodněně námitky promlčení, soud žalobu zamítne, aniž by zkoumal, zda uplatňované právo věřitele vůbec existuje či nikoliv (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 683/2006). V daném případě se tak stalo okamžikem zveřejnění žalovaného jako jediného společníka ve společnosti v obchodním rejstříku, tj. 26. 9. 2012 a od této doby běží tříletá promlčecí lhůta (srovnej § 101 obč. zák.), tedy je zřejmé, že právo bylo promlčeno již v roce 2015, konkrétně 26. 10. 2015, když lhůta k plnění byla v dohodě účastníku ze dne [datum] stanovena na 30 dní.

22. Co se týká tvrzení žalobkyně, že se na danou věci užije § 107 obč. zák., pak s tímto závěrem se nelze ztotožnit. Lze přisvědčit, že se užije právní úprava účinná do 31. 12. 2013, a to včetně běhu promlčecích lhůt (srov. § 3036 o.z.), avšak nikoliv právní úprava týkající se bezdůvodného obohacení, ale klasické promlčení, když v dané věci se jedná o závazek plynoucí ze smlouvy (dohoda účastníků ze dne [datum]), tedy není naplněna definice bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.), tj. nejedná se o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu ani plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, případně majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Námitka žalobkyně, že nelze po ní spravedlivě požadovat, aby v průběhu let sledovala různé obchodní rejstříky, je částečně důvodná. Důvodná v té části, že se tak mělo stát na základě informací od žalovaného, což on neučinil, tedy nesplnil svou povinnost a žalobkyně, pokud ji vznikla nějaká škoda, může z tohoto vyvodit následky. Avšak titul pro její žalobu nevycházel z onoho nedostatečného informování, ale z tvrzení, že půjčka byla splněna, a tedy z požadavku na zaplacení poloviny z vrácené půjčky. Výslovně žalobkyně (její právní zástupkyně) na jednání ve dne 20. 4. 2022 uvedla, že předmětem sporu je obdržené plnění žalovaným z půjčky panu [příjmení], a to na základě Dohody o vypořádání ze dne [datum], soud tedy nemohl rozhodnout o něčem, co sama žalobkyně neučinila předmětem sporu.

1. V tomto případě, však byla její pohledávka jednoznačně promlčena a s hledem na důvodně vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaného, soud žalobu zamítnul.

1. Co se týká druhého petitu, který žalobkyně požadovala a které bylo uvozeno ad eventum, tedy by odpovídala slovně tzv. eventuálnímu petitu. O eventuálním petitu hovoříme v případě, kdy se žalobce domáhá přisouzení určitého primárního plnění vyplývajícího z hmotněprávní skutečnosti, a pro případ (in eventum), že během řízení vyjde najevo skutková okolnost, jež toto primární plnění vylučuje, požaduje žalobce plnění jiné (eventuální). V tomto případě se v žalobním petitu kumulují dva nároky, přičemž druhý nárok může nastat jen tehdy, jestliže první nárok nebude moci být uspokojen, ačkoliv je po právu. Žalobkyně, žalovaný ani soud však v tomto případě nemají právo volit mezi dvěma plněními. Jeden nárok musí být vždy nutně primární a ten druhý připadá do úvahy, když první není objektivně možný. Jamile pak soud po projednání věci dojde k závěru, že je primární nárok možný, tak primárnímu nároku vyhoví a o eventuálním již nerozhoduje. O eventuálním petitu soud rozhoduje pouze tehdy, pokud primární petit zamítne z důvodu, že v něm navrhované plnění nebylo možné. Tedy s ohledem na skutečnost, že soud první navrhovaný petit zamítl, zabýval se druhou variantou petitu, avšak i v tomto případě došlo k zamítnutí návrhu, když v řízení bylo prokázáno, že tvrzený nárok žalobkyně je promlčen, tedy bylo na místě zamítnout žalobu jako celek.

1. O náhradě nákladu řízení soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. V předmětné věci měl plný úspěch žalovaný, a proto mu soud přiznal na náhradě nákladu řízení částku 175 450 Kč. Tato částka sestává z odměny za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, vyjádření ze dne 13. 1. 2022, porada s klientem dne 10. 1. 2022 a účast na dvou jednáních ve dne 20. 4. 2022 a 25. 5. 2022) vždy v částce 28 700 Kč (srov. § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ vyhláška“), tedy 5 x 28 700 Kč, tj. 143 500 Kč, dále z pěti paušálních náhrad za každý úkon po 300 Kč, tj. 1 500 Kč (srov. § 13 ve spojení s § 11 vyhlášky). S ohledem na skutečnost, že zástupce žalovaného je plátcem DPH, soud rovněž žalovanému přiznal 21% náhradu DPH z částky 145 000 Kč, tj. 30 450 Kč Náklady, tak jak byly přiznány, soud považuje za potřebně a účelně vynaložené k obraně žalovaného ve sporu.

1. Soud nepřiznal žalovanému náhradu za dva úkony, a to převzetí věci novým zástupcem a jeho seznámení se se spisem, když tyto náklady nejsou účelně vynaložené. Nemůže jít k tíži protistrany, pokud se žalovaný v průběhu sporu rozmyslí a zvolí si jiného zástupce. Je jeho právo toto učinit, ale náklady, které mu tímto vzniknou navíc, je povinen si hradit sám.