20 C 237/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Anonymizováno Adresa žalované o zrušení výživného

I. Rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 23. 7. 2007, č.j. , spisová značka, , kterým byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalované částkou 4 000 Kč měsíčně se mění tak, že se vyživovací povinnost žalobce s účinností od 1. 9. 2025 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce žalobou ze dne 15. 10. 2025 požadoval zrušení vyživovací povinnosti vůči jeho zletilé dceři, žalované. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná již pracuje od září 2025 pracuje, a proto požádal o zrušení vyživovací povinnosti od 1. 9. 2025.

2. Žalovaná navrhovala žalobu v celém rozsahu zamítnout. Potvrdila, že v současnosti nestuduje a pracuje, avšak má v plánu pokračovat ve studiu na vysoké škole, a proto žádala pouze o přerušení nikoliv o zrušení vyživovací povinnost.

3. Následně soud nařídil jednání a na tomto jednání provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

4. Žádostí ze dne 12. 5. 2025 požádal žalobce žalovanou o předložení potvrzení o studiu za rok 2024/2025. Ze dvou dopisů žalované ze dne 12. 5. 2025 a ze dne 31. 7. 2025 včetně podacích lístků soud zjistil, že žalovaná žalobci odpověděla, že s ohledem na skutečnost, že žalovaná nebyla přijata ke studiu na vysoké škole, bude její studiu přerušeno, a proto žádá o přerušení placení výživného, současně projevila přání ve studiu pokračovat a vyzvala žalobce k úhradě dlužného výživného a k placení na účet její maminky. Skutečnost, že žalovaná nebyla přijata ke studiu bylo zjištěno z rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ze dne 26. 6. 2025, když současně byla soudu předložena přihláška ke studiu pro rok 2026/2027. Z potvrzení , Anonymizováno, . soud zjistil platby, které byly učiněny v roce 2024 a v roce 2025 ze strany žalobce na účet matky žalované, vždy ve výši 4 000 Kč.

5. Současně z rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne 23. 7. 2007 soud zjistil, že se jedná o rozsudek, kterým byla naposledy stanovena výše výživného ze strany žalobce pro žalovanou, když tato výše měsíčního výživného činilo 4 000 Kč.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 163 o. s. ř. platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

8. Z předložených listinných důkazů a z nesporných tvrzení účastníků řízení vzal soud za prokázané, že rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, byla naposledy stanovena výše výživného, které je žalobce povinen platit žalované. Z dopisu žalované, z jejího vyjádření a z listiny nepřijetí na vysokou školu a z přihlášky na vysokou školu vzal soud za prokázané, že žalobkyně od 1. 9. 2025 nepokračuje ve studiu a je zaměstnaná, tedy nesplňuje předpoklady stanovené v § 911 o. z., tedy že ji lze přiznat výživné, pokud není se schopna živit sama. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. Co se týká požadavku žalované, aby výživné nebylo zrušeno, ale tato povinnost jen přerušena, pak tuto možnost zákony ČR neumožňují. Avšak v případě, kdyby žalovaná po nějaké době pokračovala ve studiu, které směřuje k jejímu lepšímu uplatnění na trhu práce a neumožňuje ji být zaměstnaná, může žalovaná podat nový návrh/žalobu na určení výše výživného, neboť dojde ke změně poměrů, která nový návrh umožňuje.

10. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když sice v řízení byl úspěšný žalobce, avšak ten náhradu nákladů nepožadoval a výslovně se právo na náhradu nákladů vzdal.