20 C 31/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 65 507,79 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 65 507,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 65 507,79 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, se zamítá.

II. Vzájemný návrh žalovaného ze dne 6. 6. 2022, kterým se žalovaný domáhal po žalobkyni zaplacení částky 97 105 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení, se zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 37 734,41 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení ze vzájemného návrhu nepřiznává.

V. Žalovanému se vrací poměrná část soudního poplatku ve výši 3 856 Kč.

1. Žalobou ze dne 20. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 507,79 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], která byla uzavřena dálkově přes [webová adresa], a na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 65 507,79 Kč. Před poskytnutím úvěru zaslal žalovaný žádost a příslušené dokumenty, dle kterých byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr měl být splacen nejpozději 15. 3. 2021. Předmětný úvěr byl žalovanému poskytnut na účet žalovaného [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Dne [datum] došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávky k postoupení předmětné pohledávky z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínky žalobkyně neuhradil dlužnou částku, domáhá se jejího zaplacení žalobkyně soudní cestou. Následně žalobkyně změnila tvrzení ohledně VS, pod kterým odcházely platby z účtu předchůdce žalobkyně na účet žalovaného, a to [variabilní symbol] a [číslo].

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že si není vědom, že by s označenou společností uzavřel kdykoliv nějakou úvěrovou smlouvu. Ve smlouvě je sice uvedeno jeho jméno, rodné číslo a datum narození, avšak telefonní číslo, které je ve smlouvě uvedeno a email se nenachází a ani nenacházeli v dispozici žalovaného, tedy smlouvu nemohl uzavřít. Současně žalovaný učinil nesporným, že číslo účtu, na který měly odcházet finanční prostředky ze strany žalobkyně je jeho číslem účtu a má k němu zřízeno internetové bankovnictví, avšak s ohledem na jeho počítačovou negramotnost toto nevyužívá a tento účet pro žalovaného spravoval jeho syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po doručení žaloby začal žalovaný situaci prověřovat a zjistil, že ze strany žalobkyně odešlo na jeho účet pouze 48 430,99 Kč, nikoliv tvrzených 65 507,79 Kč a nadto ve smlouvě je uvedena výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Společnost [příjmení] [příjmení] navíc porušila zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když nedostatečně zkoumala úvěruschopnost, protože kdyby tak učinila řádně, nemohla by úvěr poskytnout, když s žalovaným nejednala, tedy nemohla zjistit výši jeho příjmů ani výdajů.

3. Podáním ze dne 6. 6. 2022 se žalovaný domáhal formou vzájemné žaloby po žalobkyni uhrazení částky 97 105 Kč, když uvedl, že kontrolou výpisu z účtu zjistil, že žalobkyně poskytla v období od 9. 1. 2018 do 21. 4. 2021 na účet žalovaného částku 13 100 Kč, avšak žalovaný na její účet uhradil prostřednictvím 21 plateb částku 110 205 Kč, tedy žalobkyně se na úkor žalovaného obohatila o 97 105 Kč, kterou žalovaný vzájemnou žalobou požaduje uhradit.

4. Soud nařídil jednání, na kterých provedl dokazování listinami, které předložili oba účastníci řízení, a z nich zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že listina není podepsaná. Jako věřitel je uvedena společnost [právnická osoba], a jako klient žalovaný. Výše uvěrového limitu je v čl. II. bod 2 uvedena jako 35 000 Kč Součástí smlouvy měly být obchodní podmínky, které také nebyly podepsané.

6. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že úvěruschopnost byl přezkoumána dle interních kritérií, kdy klient mohl mít max. 3 závazky u jiných věřitelů, 0 vedených exekucí, nulový záznam v ISIRu, požadovali uvedení příjmu a výdajů, interně se ověřovali závazky u jiných společností, žadatel ověřen v ISIR, CEE, DB a inkasních agentur a s tím, že pokud se jedná o stálého klienta, pak se posuzuje zejména platební morálka.

7. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 9. 1. 2018 odeslána částka 10 000 Kč, dne 19. 2. 2018 částka 1 000 Kč, dne 12. 4. 2018 částka 1 300 Kč a dne 13. 5. 2018 částka 800 Kč.

8. Z potvrzení společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] soud zjistil, že [právnická osoba] zaslala na účet žalovaného, vždy pod [variabilní symbol] následující platby: dne 26. 6. 2018 částka 5 000 Kč, dne 15. 8. 2018 částka 500 Kč, dne 17. 9. 2018 částka 700 Kč, dne 16. 10. 2018 částka 800 Kč, dne 14. 11. 2018 částka 10 000 Kč, dne 14. 1. 2019 částka 2 400 Kč, dne 28. 2. 2019 částka 15 000 Kč, dne 27. 3. 2019 částka 1 200 Kč, dne 18. 7. 2019 částka 5 001 Kč, dne 29. 10. 2019 částka 3 500 Kč, dne 20. 11. 2019 částka 6 700 Kč, dne 18. 12. 2019 částka 2 600 Kč, dne 17. 3. 2020 částka 7 800 Kč, dne 4. 5. 2020 částka 1 600 Kč, dne 25. 5. 2020 částka 2 500 Kč a dne 17. 6. 2020 částka 2 600 Kč, tedy celkem 67 901 Kč.

9. Z předloženého seznamu plateb a výběrů soud zjistil pohyb na účtu, když však nebylo nijak konkretizováno, o jaký účet se jedná, ani kdo předmětné výběry provedl.

10. Z platební informace (bez data) ve spojení s interními informacemi o úvěru soud zjistil, že [právnická osoba] evidovala za žalovaným celkovou dlužnou částku 65 507,79 Kč, když jako referenční číslo bylo uvedeno [číslo].

11. Z doručenky, která potvrzuje odeslání žaloby, soud zjistil, že žalovanému byla žaloba ze strany soudu doručena dne 20. 12. 2021.

12. Z výzvy k úhradě ze dne 20. 4. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky vyplývající z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo].

13. Z emailové komunikace mezi zástupce žalobkyně a zástupcem žalovaného dne 1. 3. 2021 soud zjistil, že zástupce žalovaného se dotázal, jak byla uzavřena předmětná smlouva, když žalovaný žádné úvěry nevyřizoval a zástupce žalobkyně mu sdělil, že předmětná smlouva byla uzavřena dne [datum] prostřednictvím komunikačních kanálů na dálku (podepsána 4místným pinem) a na základě toho bylo umožněno čerpání v období od 9. 1. 2018 do 17. 6. 2020, od června 2020 zaznamenali 9 pokusů o dočerpání, vše bylo zamítnuto. Dále bylo uvedeno, že od 12. 2. 2018 do 17. 11. 2020 byly měsíční splátky řádně hrazeny ze stejného bankovního účtu, na který [právnická osoba] [příjmení] peníze vyplácela.

14. Z dopisu ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] [příjmení] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 13 665,34 Kč, když tuto částku evidují jako po splatnosti 60 dnů, když se to týká úvěru [číslo].

15. Z výpisu z účtu žalovaného za rok 2018 soud zjistil, že na tento účet chodila mzda syna žalovaného a v roce 2018 z účtu žalovaného na účet [anonymizováno] byla zaslána částka, pod [variabilní symbol], ve výši 17 000 Kč, dále pod [variabilní symbol] byla na účet žalovaného připsána celková částka 13 100 Kč ze [právnická osoba], pod [variabilní symbol] odešla na účet [příjmení] [příjmení] částka 5 000 Kč a pod [variabilní symbol] odešla z účtu žalovaného na účet [anonymizováno] částka 20 100 Kč. Za rok 2019 byla pod [variabilní symbol] na účet žalovaného připsána částka 36 401 Kč a odeslána částka na účet [anonymizováno] bank ve výši 48 600 Kč a za rok 2021 nebyla pod [variabilní symbol] na účet žalovaného připsána žádná částka, ale byla odeslána částka na účet [anonymizována dvě slova] ve výši 7 140 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] soud zjistil, že za rok 2020 byla na účet [právnická osoba] [příjmení] uhrazena částka 57 905 Kč (na jednání ve dne 23. 5. 2022 mylně uvedena částka 49 705 Kč), pod [variabilní symbol]. Na účet žalovaného pod [variabilní symbol] byla připsána částka 14 500 Kč, tedy na účet žalovaného za léta 2018 až 2021 byla pod [variabilní symbol] připsána částka ve výši 67 901 Kč a na účet [anonymizováno] pod shodným VS odeslána z účtu žalovaného částka ve výši 133 745 Kč, s tím, že ze [právnická osoba] na účet žalovaného pod jiným VS byla odeslána ještě částka ve výši 12 300 Kč a pod jiným VS z účtu žalovaného na účet [anonymizováno] částka 5 000 Kč.

16. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek (pohledávka [číslo]) a z oznámení o postoupení pohledávky soud vzal za prokázané, že [právnická osoba] postoupila evidovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ 17. Žaloba není důvodná.

18. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní, potažmo její předchůdkyní [právnická osoba] byla uzavřena jakákoliv smlouva, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytovala finanční prostředky, když žalobkyně k tomuto nedoložila potřebné důkazy, žalovaný toto popíral a prokazoval, že s jeho účtem nakládal s jeho svolením jeho syn, což bylo prokázáno, jak telefonním číslem a emailovou adresou, kterou vlastnil syn žalovaného, tak i skutečností, že na tento účet chodila mzda syna žalovaného. Předložené listiny neobsahovaly podpis a ani ze strany žalobkyně nebyl prokázán jiný způsob uzavření smlouvy (ústně, dálkově, atd.) mezi [právnická osoba] a žalovaným.

19. Avšak bylo prokázáno, že na předmětný účet žalovaného byla ze strany [právnická osoba] zaslaná v období roku 2018 2021 částka ve výši 81 001 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit, jinak by se dopustil bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z., když nelze jít k tíži žalobkyně skutečnost, že žalovaný nechal disponovat se svým účtem svého syna, tedy se ve smyslu § 444 o.z. nemůže dovolat nedostatku zmocnění. Toto zmocnění však dopadá výlučně jen na dispozici s účtem žalovaného nikoliv na možnost za žalovaného uzavírat smlouvy.

20. Z výše uvedeného tedy bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 81 001 Kč, avšak současně bylo prokázáno, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně ještě před postoupením pohledávky uhradil částku mnohem vyšší, než mu byla poskytnuta, a to v celkové výši 138 745 Kč, tedy žalovaný se nedopustil bezdůvodného obohacení a povinnost uhradit jakoukoliv další částku není po právu, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

21. Co se týká vzájemné žaloby, tu žalovaný ještě před tím, než ji soud začal projednávat, vzal v celém rozsahu zpět, a proto soud vzájemnou žalobu ve smyslu § 96 o.s.ř. zastavil a rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku v souladu s § 10 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

22. O náhradě nákladů řízení za žalobu rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byla v řízení o žalobě zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 734,41 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 507,79 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, porada s klientem dne 14. 1. 2022 a 26. 5. 2022, odpor včetně odůvodnění odporu ze dne 15. 12. 2021, účast u jednání ve dne 23. 5. 2022 a 17. 10. 2022, a písemné podání ve věci ze dne 6. 6. 2022) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 905,46 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 10. 2022 náhrada 1 463,40 Kč za 144 ujetých km v částce 1 063,40 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 5. 2022 náhrada 1 442,06 Kč za 144 ujetých km v částce 1 042,06 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 185,46 Kč ve výši 6 548,95 Kč.

23. Pokud zástupce žalovaného žádala přiznat odměnu i za úkon nahlížení do spisu dne 27. 9. 2022, toto mu soud nepřiznal, neboť v tomto konkrétním případě neshledal, že by mělo být nahlížení do spisu považováno za samostatný úkon, za který náleží odměna, tak jak o tom hovoří judikatura Ústavního a Nejvyšších soudů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 5 Azs 33/2008, nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18).

24. Ohledně náhradě nákladů řízení za vzájemnou žalobu soud rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., když řízení o vzájemné žalobě bylo zastaveno ještě před zahájením jejího projednání a žalobkyně ve vztahu k vzájemnému návrhu neučinila jediný úkon.