20 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 22 820 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrok 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka (z částky částka od datum do datum), kapitalizovaným úrokem ve výši částka (z částky částka ve výši 21% ročně od datum do datum), zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 21% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum, kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovanou, a na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka a žalovaná se zavázala, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka předchůdkyni vrátí v 60 týdenních splátkách v hotovosti po částka, když poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná za celou dobu uhradila pouze částka.

2. Žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná. Soud nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, a z nich zjistil následující skutečnosti.

3. Ze Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že předmětná smlouva je podepsána zástupcem právnická osoba a žalovanou. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena ze strany předchůdce žalobkyně částka částka v hotovosti, s tím, že žalovaná měla mimo tuto částku zaplatit částku částka, který představoval úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, tedy celková částka částka, když však současně bylo tučně uvedeno, že „ celková částka splatná zákazníkem představovaná celkovou dlužnou částkou sníženou o náklady na hotovostní inkaso splátek, bylo-li zvoleno zákazníkem, činí částka“. Žalovaná měla předmětné částky uhradit v 60 týdenních splátkách částka, když dále soud ze smlouvy zjistil, že smlouva měla sloužit k refinancování jiné půjčky. Současně se smlouvou byly předloženy smluvní podmínky, které však nebyly podepsány a ze kterých soud zjistil, že celkové RPSN činí 63,91% ročně.

4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je stávající zákazník, je na mateřské dovolené, výdaje její domácnosti činí částka, její příjem je částka a jsou zde další příjmy domácnosti, s tím, že měla doložit výměr podpory a rodičovský příspěvek.

5. Z přehledu uhrazených plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila celkovou částku ve výši částka, když však již od počátku bylo hrazeno nepravidelně, když první splátka byla zaplacena datum ve výši částka, další však až v únoru, a poté několikrát jednou za měsíc, když však měsíční splátky byly v poloviční výši toho, co měla žalovaná hradit a následně nedosahovaly ani výši týdenní splátky.

6. Z řady Arad soud zjistil, že průměrná výše úroků u bank při poskytování spotřebitelských úvěrů v dané době činila 14% ročně.

7. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky, když upomínka byla odeslána téhož dne, jak soud zjistil, z podacího lístku.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, když současně byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení. Oznámení s výzvou bylo odesláno dne datum. Ve smyslu výše uvedeného došlo k postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“ na současnou žalobkyni.

9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do datum, dále jen „obč. zák.“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

13. Žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. obč. zák., která však nebyla uzavřena platně. Žalovaná předmětnou smlouvu podepisovala v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků, když se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák.

14. Je třeba zdůraznit, že poplatek, který měl představovat úroky a poplatek za placení v hotovosti a poplatek za administrativní činnost, byl v podstatě jen skrytým úrokem, když výše poplatku za administrativu a placení v hotovosti neodpovídaly skutečným nákladů na tyto činnosti, a tedy byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru, když v roce 2011 se úroková sazba u úvěrů pohybovala kolem 14% ročně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

15. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, nedostatečnou určitou ve smyslu § 37 obč. zák., když celkový poplatek plnil skrytou funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, je toto ujednání absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

16. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V řízení však bylo prokázáno, že žalované byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zaplacena částka částka a žalovaná z této částky uhradila částka, a proto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši částka.

17. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částka podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum, když bylo prokázáno, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána až dopisem ze dne datum, který byl odeslán dne datum, tedy dle zákonné fikce (srov. § 573 o.z.) se má za to, že výzva byla doručena dne datum, tedy od datum se žalovaná dostala do prodlení. z absolutně neplatné smlouvy.

19. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ačkoliv to byla žalovaná, která měla ve věci větší úspěch, s ohledem na skutečnost, že jí žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, Velkomoravská 4. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.