20 C 34/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem Národní tř. 71, PSČ obec o zaplacení 84 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 84 700 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 7. 9. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 25 177 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 31. 7. 2019 domáhal po žalovaném zaplacení částky 84 700 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že jeho právní předchůdkyně, již zaniklá [právnická osoba] [anonymizováno 8 slov]. zjistila že její dlužník, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., uhradila svůj dluh ve výši 84 700 Kč v hotovosti k rukám žalovaného dne 2. 9. 2014. Žalovaný přitom ke dni 1. 8. 2014 rezignoval na funkci jednatele právní předchůdkyně žalobce, a proto přestal být ex lege jejím jednatelem dne 1. 9. 2014, byť v obchodním rejstříku bylo uvedeno datum 4. 9. 2014. Žalovaný přijatou částku nezaevidoval do účetnictví, nesložil ji do pokladny ani na bankovní účet právní předchůdkyně žalobce. Žalovaný uvedl, že danou částku započetl na své pohledávky vůči právní předchůdkyni žalobce (36 300 Kč coby nájemné nebytových prostor a 48 400 Kč za montáž střešní konstrukce a zateplení), ta však existenci takových započitatelných pohledávek odmítla. Vedle toho, žalovaný již dne [datum] postoupil na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. pohledávky vůči právní předchůdkyni žalobce právě v částce 84 700 Kč. Tedy, pokud by pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobce nebyly smyšlené, tyto by v době plnění patřily právě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Uvedená společnost však žádnou smlouvu o postoupení pohledávek neeviduje. Žalovaný tedy zneužil své postavení jednatele právní předchůdkyně žalobce k vlastnímu obohacení.

2. Žalovaný nárok neuznal. Předně zpochybnil postoupení pohledávky na žalobce. Smlouva o postoupení pohledávek byla podepsána dne [datum], tedy v den, kdy Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí o zrušení právní předchůdkyně žalobce. K věci samé uvedl, že coby jednatel právní předchůdkyně žalobce byl vymazán z obchodního rejstříku až dne 4. 9. 2014. Žalovaný i [právnická osoba] [anonymizováno] proto jednali v dobré víře, když uvedená společnost dne 2. 9. 2014 předala žalovanému částku 84 700 Kč. Žalovaný oprávněně použil přijatou částku na úhradu svých pohledávek vůči právní předchůdkyni žalobce. Žalovaný konečně na jednání soudu vznesl námitku promlčení. O tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení, se žalobce dozvěděl nejpozději v březnu 2015, a proto v březnu 2018 došlo k promlčení. V dané věci nedošlo ke stavění lhůty, neboť původní řízení před krajským soudem bylo zastaveno pro nečinnost účastníků.

3. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. 3. 2020, č. j. Ncp 49/2020-54, rozhodl, že věcně příslušným k projednání věci je Okresní soud Hodonín.

4. Žalobce se k jednání soudu dne 11. 1. 2021 bez omluvy nedostavil.

5. Soud na nařízeném jednání provedl dokazování listinnými důkazy z připojeného spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] ve věci žaloby právní předchůdkyně žalobce proti žalovanému o zaplacení částky 84 700 Kč, kterou žalovaný neoprávněně převzal od [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu faktury [číslo] tuto nadále neoprávněně zadržuje. Řízení bylo následně usnesením ze dne 14. 9. 2018, č. j. [číslo jednací] zastaveno dle § 107 o. s. ř. s odůvodněním, že Vrchní soud v Olomouci sice usnesením ze dne 28. 6. 2018, č. j. Cmo 153/2018-99 připustil do řízení vstup stávajícího žalobce na místo [právnická osoba] [anonymizováno 9 slov] (na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]), nicméně toto rozhodnutí nebylo účastníkům ani rozesíláno, neboť uvedená společnost byla k 30. 5. 2018 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce.

6. Soud má pro účely nyní souzené věci se zřetelem k uvedenému za prokázané, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby a současně ve věci nenastala překážka věci zahájené a nejedná se ani o věc pravomocně rozhodnutou.

7. Na základě provedeného dokazování pak soud zjistil následující skutkový stav.

8. Dle výpisu z obchodního rejstříku byl žalovaný jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno 8 slov]. od 23. 11. 2011 do 4. 9. 2014. Jmenovaná společnost vyzvala dne 18. 2. 2015 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. k úhradě dlužné pohledávky ve výši 84 700 Kč z titulu neuhrazené faktury [číslo] současně společnosti oznámila, že smlouvu o postoupení pohledávek mezi žalovaným a [právnická osoba] ze dne [datum] nepovažuje za právně účinnou. Jmenovaná společnost v podání ze dne 18. 3. 2015 doložila, že dne 2. 9. 2014 uhradila [právnická osoba] [anonymizováno 8 slov]. částku 84 700 Kč, a to k rukám žalovaného, a uvedla, že ve svém účetnictví neeviduje žádnou smlouvu o postoupení pohledávek. Společnost [anonymizováno] [anonymizováno 8 slov]. vyzvala dne 26. 8. 2015 žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 87 400 Kč z titulu nedoplatku faktury [číslo] splatné dne 8. 8. 2014. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 27. 8. 2015.

9. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

10. Podle § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

11. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 odst. 1 o. z., právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

12. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

13. Žalovaný v řízení uplatnil námitku promlčení, a proto soud musel primárně zkoumat, zda k promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení skutečně došlo, protože pak by bylo nadbytečné se zabývat tím, zda skutečně došlo ke vzniku majetkové újmy na úkor žalobce coby ochuzeného.

14. Zákon v případě bezdůvodného obohacení stanoví subjektivní – tříletou a objektivní – desetiletou lhůtu, přičemž tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze požadavku na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět. Jestliže došlo k promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení v důsledku uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty, je bez právního významu, zda bylo bezdůvodné obohacení získáno úmyslně, a zda tedy případně v době podání žaloby ještě běžela objektivní promlčecí lhůta. Pro určení okamžiku počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení je rozhodný okamžik, kdy se ochuzený dozví (příp. kdy se měl a mohl dozvědět) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4812/2010 ze dne 18. 1. 2011).

15. Žalobce coby postupník vstoupil do všech práv a povinností postupitele, [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] a přešlo na něj postavení postupitele ve stavu, který zde byl okamžiku účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. V daném případě tudíž nedošlo ani ke stavění a ani přerušení běhu promlčecí lhůty z důvodu, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce ani z důvodu konání soudního řízení sp. zn. 18 Cm 254/2015 před Krajským soudem v Brně, v němž nebylo jakkoliv meritorně rozhodováno. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty se proto v dané věci odvíjí od okamžiku, kdy se [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov], dozvěděla o tom, že došlo na její úkor k získání bezdůvodného obohacení a o tom, kdo toto obohacení získal.

16. Jak bylo prokázáno z provedeného dokazování, [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] vyzvala dne 18. 2. 2015 [právnická osoba] [anonymizováno] k zaplacení zažalované částky 84 700 Kč z titulu neuhrazené faktury [číslo]. Dopisem ze dne 18. 3. 2015 pak uvedená společnost oznámila právní předchůdkyni žalobce, že úhrada dané částky byla již provedena s tím, že tuto částku převzal žalovaný. Právě tímto okamžikem získala právní předchůdkyně žalobce povědomí o tom, že se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil. Ačkoliv z obsahu spisu nelze postavit najisto, kdy přesně byl dopis ze dne 18. 3. 2015 právní předchůdkyni žalobce doručen, lze vyjít z toho, že dne 26. 8. 2015 daná společnost vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení a nejpozději v uvedenou dobu započala běžet promlčecí lhůta, byť se tak s největší pravděpodobností stalo již v březnu roku 2015. Žaloba byla u krajského soudu podána až dne 31. 7. 2019, tedy prokazatelně po uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty. Jelikož žalovaný řádně namítl, že již uplynula tříletá promlčecí lhůta a žalobce tedy neuplatnil svůj nárok včas, kdy současně uplatněná námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, soud žalobu jeho celek zamítl, aniž by věcně zkoumal, zda je uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení oprávněný či nikoliv.

17. S ohledem na promlčení žalovaného nároku soud považoval za nadbytečné blíže hodnotit provedený důkaz výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného a prohlášením o rezignaci žalovaného ze dne 31. 7. 2014. Soud z téhož důvodu rovněž neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz svědeckým výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť tyto důkazy by nemohly mít jakýkoliv vliv na posouzení věci.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky 4 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání u Krajského soudu v Brně dne 25. 2. 2020 a u nadepsaného soudu dne 11. 1. 2021) v celkové výši 18 000 Kč a dále čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v celkové výši 1 200 Kč. Dále náhradu nákladů řízení představuje náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestou ke krajskému soudu dne 25. 2. 2020 ve výši 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za celkem 6 půlhodin po 100 Kč a náhrada cestovních nákladů ve výši 1 007,52 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 358/2019 Sb. za cestu k jednání soudu na trase [obec] - Brno a zpět, celkem 148 km, při spotřebě nafty pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství 8,2 litrů na 100 km. Dohromady přiznal soud žalovanému (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši 25 177 Kč.