20 C 40/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vydržení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou vlastníky (SJM) nemovité věci, a to pozemku p. číslo – ostatní plocha, o celkové výměře anonymizováno obci obec, katastrální uzemí, vymezeného Geometrickým plánem číslo rok, vyhotoveným společností právnická osoba, se sídlem adresa, ověřeným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, pod číslo jednací, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladu řízení částku 32 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaných příjmení jméno příjmení.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladu spočívající ve svědečném, a to ve výši 1 939 Kč.

1. Žalobou ze dne 29. 5. 2020 ve smyslu změny žaloby ze dne 16. 9. 2021 se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky, ve smyslu společného jmění manželů, nemovité věci, a to pozemku p. číslo – ostatní plocha, o celkové výměře anonymizováno, v obci obec, katastrální uzemí, vymezeného Geometrickým plánem číslo rok, vyhotoveným společností právnická osoba, se sídlem adresa, ověřeným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, pod číslo jednací (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedli, že od nabytí nemovitých věcí prostřednictvím kupní smlouvy z roku rok užívají předmětné nemovitosti v dobré víře, že jsou jejich vlastníky. Na základě žádostí manželů příjmení z ledna roku 2020 o prodej části pozemků p. číslo učiněnou v souvislosti s výstavbou jejich garáže, kterou si příjmení zčásti postavili na pozemku žalobců, zjistili žalobci, že užívají část pozemku (předmětné nemovitosti) žalovaných. V rámci kupní smlouvy, kterou žalobci uzavřeli s bratry anonymizováno (předchůdci žalobců), žalobci nabyli 3 nemovitosti v rozsahu anonymizováno m² a shodný rozsah žalobci i užívají. Žalobci však nevěděli a ani nemohli vědět, že jsou pozemky posunuté, že část svých pozemků neužívají, ale že užívají část pozemku ve vlastnictví žalovaných a jejich předchůdců. Předmětné pozemky jsou ohraničeny plotem, který byl na stejném místě i v době koupě pozemků, a tvoří s domem žalobců jeden celek. Dále uvedli, že žalobci jsou oprávněnými držiteli předmětných pozemků po více než 10 let, kdy z jedné strany je jejich pozemek ohraničen původním oplocením (tvořeným souvislým betonovým základem, do něhož jsou instalovány kovové sloupky, mezi které bylo a je nataženo pletivo) a z druhé strany garáží anonymizováno Dobrá víra v oprávněnou držbu předmětných pozemků nebyla nikdy zpochybňována až do doby, kdy je oslovili příjmení s tím, že polohově jsou všechny pozemky posunuté. Od datum, kdy byla uzavřena kupní smlouva, oplocení na pozemku bylo, žalobci nebyli nikdy informováni, že předmětné pozemky jim nepatří, a že by měli být ve vlastnictví žalovaných. Na základě těchto informací, požadují, aby soud určil, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalobců, neboť došlo k řádnému vydržení.

2. Žalovaní navrhli žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedli, že předmětný pozemek je v jejich vlastnictví. Žalobci sice předmětný pozemek užívají, avšak nesvědčí jim dobrá víra, že by jsou oprávněnými vlastníky. Žalobci nedoložili žádnou listinu, která by mohla být považována za titul k nabytí předmětných nemovitostí, tedy neprokázali existenci písemného projevu vůle, o kterou by mohli opírat dobrou víru ani samotné vydržení vlastnictví. Co se týká plotu a připlocení předmětného pozemku k nemovitosti žalobců, pak k tomu došlo z praktických důvodů, aby se právním předchůdcům žalobců nezabíhal anonymizováno na další pozemek. Stalo se tak při vědomí, že předchůdci mají obligační titul k osobnímu užívání pozemku bez věcně právního titulu. Je potřeba také zdůraznit, že vlastnické právo žalovaných je řádně zapsáno v katastru nemovitostí včetně grafického znázornění v katastrální mapě, nejedná se zde tedy o sporné hranice pozemků ani rozpor se stavem evidovaným v katastru nemovitostí. Při běžném samotném porovnání výměru a tvaru sousedních pozemků a nahlédnutí do katastrálních map, by muselo být samotných žalobcům zřejmé, že předmětné pozemky v jejich vlastnictví nejsou. Dále žalovaní uvedli, že pozemek žalobců má z uliční čáry cca 3,5 m a oplocení je aktuálně 7 m, tedy i tato skutečnost svědčí o tom, že žalobci nepostupovali s obvyklou mírou opatrnosti. Zcela proti dobrým mravům je pak celková představa, že právní předchůdci žalovaných z dobré víry dovolili předchůdcům žalobců užívat jejich pozemek a nyní se právní nástupci namísto vděčnosti domáhají určení vlastnictví k předmětné nemovitosti. Na jednání dále žalovaný sdělil, že pozemek za oplocením neužívali úmyslně, neboť doposud je nemovitost pronajata a pozemek chtěli užívat až následně, až se do domu přestěhují a budou zde vychovávat děti.

3. Soud nařídil jednání, v rámci kterého byly provedeny listinné důkazy a výslechy svědků, když současně došlo k místnímu šetření a ze všech těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Žalobci a žalovaní jsou sousedé, kdy mezi nimi vznikl spor o vlastnictví pozemku v důsledku dlouhodobého užívání pozemku ze strany žalobců, který dle zákresu v pozemkových mapách, evidovaných v katastru nemovitostí, patří do vlastnictví žalovaných. V řízení bylo zjištěno, že žalovaní dům s okolními pozemku zakoupili od paní příjmení, dcery paní příjmení, a to Kupní smlouvou ze dne datum. Ve smlouvě jsou označena řádně čísla pozemku a celková výměra anonymizováno m² (viz Kupní smlouva ze dne datum). Žalobci svůj dům včetně pozemku zakoupili od jméno a jméno příjmení kupní smlouvou ze dne datum (viz Notářský zápis NZ anonymizováno rok, spisová značka), ve které byly pozemky rovněž řádně označeny, avšak výměra zde není uvedena. jméno a obec anonymizováno se stali vlastníky předmětných nemovitostí na základě dědických rozhodnutí po svých rodičích (viz rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně D 2132/92, Nd253/93 ze dne 27. 7. 1994 a usnesení Okresního soudu v Hodoníně D 438/2001-24 ze dne 26. 6. 2001). Vlastnictví žalobců i žalovaných je řádně zapsáno v katastru nemovitostí, když zápis pozemků odpovídá kupním smlouvám ze dne datum a ze dne datum (viz výpis z Katastru nemovitostí LV rok, katastrální uzemí ze dne 2. 4. 2020 a výpis z Katastru nemovitostí list vlastnictví, katastrální uzemí ze dne 29. 4. 2020). Žalobci vyzvali žalované výzvou ze dne 2. 4. 2020, aby s žalobci uzavřeli souhlasné prohlášení o vzniku vlastnického práva vydržením, a to k nově vytvořenému pozemku číslo o výměře anonymizováno m², vzniklého vyčleněním z pozemku číslo, který je zakreslen na geometrickém plánu číslo rok, který ověřil anonymizováno příjmení jméno, když tento geometrický plán byl součástí výzvy (viz souhlasné prohlášení, geometrický plán, výzva ze dne 2. 4. 2020). Dále soud zjistil, že číslování v tomto geometrickém plánu bylo následně potvrzeno katastrálním úřadem pod číslem anonymizováno číslo rok číslo dne 28. 4. 2020. Ve výzvě byli žalovaní informováni, že na základě žádosti manželů příjmení o prodej části pozemku p. číslo na které je zčásti postavená jejich garáž, zjistili, že užívají v dobré víře část pozemku žalovaných, a to p. číslo která je ohraničena oplocením, kdy toto oplocení bylo pravděpodobně vybudováno právním předchůdcem žalovaných. Výzva byla žalovaným doručena 7. 4. 2020 (viz podací stvrzenka ze dne 3. 4. 2020 a informace o zásilce RR240884631CZ a RR240884631CZ). Na to reagovali žalovaní podáním prostřednictvím jejich právního zástupce ze dne 15. 4. 2020, ve kterém uvedli, že zásadně s návrhem nesouhlasí, neboť se s žalobci pokoušeli v lednu dohodnout na výměně pozemků, avšak jejich návrh nebyl ze strany žalobců akceptován, a proto žádají o vyklizení pozemku číslo do 30. 4. 2020. Dále byl právním zástupcem žalovaných zaslán dopis právní zástupkyni žalobců ze dne 17. 4. 2020, ve kterém ji sdělil, že držba ze strany žalobců není oprávněná, neboť je v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí. Znovu bylo zopakováno, že se pokoušeli dohodnout, když pro žalované je jediným řešením výměna pozemku, avšak na to žalobci nepřistoupili, a proto mají předmětný pozemek vyklidit. Žalobci prostřednictví právní zástupkyně zaslali žalovaným výzvu ze dne 19. 5. 2020, ve které vyzývají žalované k uzavření dohody.

5. Z geometrického plánu číslo rok, s jehož očíslováním parcel dal katastrální úřad souhlas (anonymizováno číslo rok číslo, dne 1. 9. 2021) soud zjistil, že tímto geometrickým plánem byl vyčleněn z pozemku číslo pozemek číslo o výměře anonymizováno m², tedy se jedná o zakreslení parcely, která je předmětem tohoto sporu ke dni vyhlášení rozsudku. Parcela oproti původní (původně uplatněné v žalobě – pozn. soudu) je zkrácena o cca 1,5 m, tedy nezahrnuje travnatý pás před bránou směrem k silnici a začíná až od plotu.

6. Podáním ze dne 5. 5. 2020 adresovaným zdejšímu soudu manželé příjmení navrhli zahájení smírčího řízení dle § 67 o.s.ř., jehož předmětem mělo být uzavření smíru mezi manželi příjmení a žalobci, dle kterého by se manželé příjmení stali vlastníky pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m² a parc. č. st. číslo o výměře anonymizováno m², které vznikly oddělením z pozemku parc. číslo list vlastnictví, na základě geometrického plánu vyhotoveného právnická osoba anonymizována dvě slova, pod číslo ze dne 9. 1. 2020.

7. Z čestného prohlášení jméno příjmení a její matky jméno příjmení (dříve příjmení), když čestná prohlášení nebyla datována, soud zjistil, že obě shodně uvedly, že předmětný pozemek, který si nárokují žalobci, byl v roce rok bezplatně poskytnut do užívání sousedům příjmení. příjmení příjmení uvedla, že se tak stalo asi z důvodu lepšího přístupu k cestě, paní příjmení uvedla, že k oplocení došlo, neboť manželé příjmení měli anonymizováno, který běhal na volno, tak aby neběhal na jejich pozemek. Dále shodně uvedly, že po celou dobu měly obě strany povědomí o tom, kdo je řádným vlastníkem předmětného pozemku.

8. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že manželé příjmení se„ uvolnili, předat část pozemku č. par. číslo (les) o výměře anonymizováno m² (šířka anonymizováno, délka anonymizováno) do trvalého užívání přejímajícím“, manželům příjmení. Současně si dohodli, že až budou anonymizováno dům prodávat, budou o tom příjmení informováni a oni se dále rozhodnou o předání pozemku.

9. Z vyjádření finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 6. 10. 2020 soud zjistil, že daň z předmětné nemovitosti je hrazena žalovaným.

10. Dále bylo zjištěno, že paní příjmení zakoupila pozemek o výměře anonymizováno, p. číslo číslo o výměře anonymizováno m² v roce rok od města a v roce 1963 se na místě nacházely stromy (záznam podrobného měření změn z roku 1993, kupní smlouva ze dne datum, letecké měřičské snímky z roku 1963 a 1997).

11. Ze znaleckého posudku č. rok ze dne datum zpracovaného jméno příjmení pro účely dědického řízení po jméno příjmení soud zjistil, že jako součástí pozemku jsou uvedeny venkovní úpravy dle § 10 a §7 (sklad nářadí, dřevěná dílna, ploty v zahradě, ocelová vstupní branka, ocelová vjezdová brána, chodník z dlaždic, betonové vstupní schody, vodovodní přípojka, kanalizace a plynová přípojka), když tyto úpravy jsou ve znaleckém posudku blíže rozepsány.

12. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka – anonymizováno soud zjistil, že bylo povoleno užívání přístavby rodinného domu č. pop. číslo, obec, ulice a číslo, na pozemcích: stavební parcela číslo, číslo v kat. území obec. Součástí stavby je přístřešek pro osobní automobil. V odůvodnění bylo mimo jiné uvedeno, že bylo zkoumáno, zda mohou být dotčena vlastnická práva nebo jiná práva vlastníků pozemků a staveb na nich a byl podle toho určen okruh účastníků. Jako účastníci vystupovali pouze žalobci. Z žádosti o opravu rozhodnutí soud zjistil, že žalobci dne 7. 1. 2022 podali žádost na stavební úřad, když se dožadují doplnění parcelního čísla číslo, které nebylo v kolaudačním rozhodnutí uvedeno, a na kterém se nachází část přístřešku. (Do vyhlášení rozsudku nebylo o žádosti rozhodnuto - pozn. soudu).

13. Z místního šetření, které je zachyceno v protokole, bylo zjištěno, jak vypadají pozemky ve skutečnosti. Na pozemku p. číslo je umístěno oplocení, což je zachyceno i na fotografiích ze šetření a fotografiích, které soudu předložili žalobci. Toto oplocení neodpovídá vytyčeným bodům v terénu (kolíky uvnitř pozemku a žlutý bod před branou), které byly na pozemek umístěny v době vytyčení pozemku, tedy zhruba od podání žaloby. Z místního šetření bylo zjištěno, že žalobci užívají pozemek žalovaných, když východní strana oplocení (rovnoběžná) s domem, nejblíže k domu) je cca o metr dál ve směru od domu žalobců, tedy o 1 m po celé délce je zmenšen pozemek žalovaných (určení vydržení této části pozemku se žalobci nedomáhají, pozn. soudu) a jižní část oplocení pozemku žalovaných (tedy stěna kolmá na dům žalobců je posunutá v neprospěch žalovaných cca o 5 metrů po celé délce plotu). Žalobci na pozemku žalovaných mají z větší části umístěn přístřešek pro stání vozidla, jeho krytí, část chodníku vedoucího k domu a prostor po celé šíři vjezdové brány podél plotu. Na pozemek domu se dá dostat z přední strany domu, kde je umožněn průchod k bílému plotu a brance. Šíře neoploceného pozemku z druhé strany domu, tedy od bílého plotu, neumožnuje příjezd vozidla až k domu, nad to je zde umístěn chodník a nachází se zde přívod vody a plynu.

14. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že se jedná o právní předchůdkyni žalovaných, která s nimi v roce rok podepsala kupní smlouvu, na základě které žalovaní do svého vlastnictví nabyli předmětné nemovitosti, s tím, že rozloha pozemku odpovídala zákresu v katastru nemovitostí. Současně soudu předložila smlouvu ze dne datum, ze které bylo zjištěno, že její rodiče poskytly předchůdcům žalobce, manželům příjmení část pozemku k užívání, s tím, že až se bude pozemek prodávat, tak rodiče rozhodnou, co s ním dál. Od roku rok bydlí svědkyně na Slovensku, do té doby v předmětném místě bydlela, ale v posledních 13 letech se o nemovitosti nijak nezajímá. Prodej pozemku probíhal tak, že než došlo k podpisu smlouvy, byli se žalovaní podívat na pozemek a následně si vše ověřili na katastru nemovitostí. Dále soud zjistil, že v březnu roku 2020 ji volala žalobkyně a dotazovala se na nějakou smlouvu týkající se předmětných pozemků, svědkyně našla smlouvu z roku rok a žalobci si pro ni dojeli do obec. Oplocení postavili asi manželé příjmení, když matka jí říkala, že oni měli psa, tak asi proto si to připlotili. Předmětné pozemky se začaly řešit, protože příjmení mají postavenou nezkolaudovanou garáž a při tom se zjistilo, že část garáže mají na straně žalobců, kteří si následně zavolali geodeta. Rodiče jí nikdy nesdělili, že by prodali část pozemku a svědkyně také žádnou část pozemku neprodala, až jako celek žalovaným.

15. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení soud zjistil, že se jedná o souseda, který má nezkolaudovanou garáž, která zasahuje na pozemek žalobců. K ortofotomapě se zobrazenými parcelami dle zápisu v katastru nemovitostí uvedl, že pozemek číslo je jeho. Současně donesl pozemkovou mapu z roku 2008, která se shoduje se současným stavem. Uvedl, že pan příjmení chodil průchodem vedle jeho pozemku. Z cesty tam byla kovová brána, která tam je dodnes. Do domu se nastěhoval v roce rok a oplocení tam již bylo a používali ho anonymizováno, ale následně plot posunul směrem k pozemku svědka pan příjmení, předchůdce žalovaných do míst, tak je dnes. Přístřešek na auto si žalobci postavili asi hned, co se nastěhovali, nebo po pár letech. Souhlas ke stavbě garáže dostal v roce rok, ale nikdy ji nenechal zapsat na katastru nemovitostí, neboť, mezitím, co to postavil a co šel na stavební úřad, mu bylo sděleno, že souhlas nedostane, neboť se budou finské domky bourat. V devadesátých letech byl dvakrát na katastru, a tam mu sdělili, že se na to má vykašlat, má platit daně, že nikoho nezajímá stará garáž. Teď to chtěl dát do pořádku, neboť má děti, je už starší, a proto udělali zaměření cca asi 2 až 2,5 roků nazpět a zjistilo se, že všechny pozemky jsou posunuté, že půlka jeho garáže stojí na pozemku žalobců, a zároveň žalovaní zjistili, že žalobci užívají jejich pozemek. Jakým způsobem to zjistili, to neví, on to nikomu neříkal. Následně se všichni sešli u žalobců na zahradě, asi 14 dní po tom měření a snažili se problém vyřešit. To se nepovedlo. Kolem garáže na severní straně byla cestička, komu patřila, nevěděl, domníval se, že asi státu a následně městu. Žalobci pozemek koupili od anonymizováno, a to v tom stavu, jak je to teď. Dokud tam bydleli anonymizováno a příjmení, tak anonymizováno užívali půlku zahrady. Plot tam postavil pan příjmení. S paní příjmení bydlel nějaký čas v domě její syn, anonymizováno, který již zemřel. Neví o ton, že by byla někdy zaměřována cesta.

16. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení soud zjistil, že do domu se nastěhovala v roce rok, zelená brána (rovnoběžně s cestou, která je na fotografiích zakrytá zelenou plachou – pozn. soudu) tam byla tak, jak je teď. Co se týká plotu uvnitř (kolmo na dům žalobců – pozn. soudu), tak ten zasahoval více do pozemku pana příjmení (žalovaných – pozn. soudu), ten si potom nechal pozemek oplotit sám, po dohodě s panem příjmení, tedy pan příjmení plot postavil do míst, jak je dnes. Sám jí říkal, že potřebuje více místa pro pěstování rajčat a okurek. O stavbu garáže žádali v roce rok a hned potom začali stavět. Zelenou branku, tak jak je tam dodnes pan příjmení používal k vyvážení věcí ze zahrady. O velikosti pozemku se s anonymizováno nikdy nebavili. V roce 2018 proběhla digitalizace, tak dceru napadlo pozemek přeměřit, zda je vše v pořádku a u toho se zjistilo, že polovina garáže stojí na pozemku sousedů, žalobců. Oni to zatím do pořádku nedali, čekají, jak dopadne tento spor. Zatím jim žalobci pouze řekli, že jsou ochotni jim vyjít vstříc, je si jistá, že se spolu dohodnou. Po zaměření se sešli na pozemku žalobců, a to s žalobci, žalovanými a panem příjmení, a tam se dozvěděli, jak to s těmi pozemky je. Přístřešek tam žalobci mají asi 10 let. Kolem jejich domu se v minulosti nic nevyměřovalo, jen někdy v roce 2020 nebo 2021 proběhlo měření asi předmětného pozemku a v 90. letech nějaké měření pro plyn nebo cestu. O tom, že jsou nějaké neshody v rámci rozdělení pozemků, se spolu s žalobci bavili, ale jenom tak povšechně někdy v roce 2015, 2016 při nějaké oslavě. Bavili se různě, co přistavovali, že budou dělat chodník, ale nikdy neříkali, že by měli pochybnosti o vlastnictví pozemku, ale že tam je něco špatně, na to si stěžovalo hodně lidí, ale to až v poslední době. Poprvé pochybnosti o zaměření pozemku v místě mezi místními obyvateli se objevili někdy v těch letech rok rok, protože když si někdo koupil v té době pozemek, tak zjistil, že je tam něco špatně.

17. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení soud zjistil, že se jedná o bývalého vlastníka nemovitostí, které jsou v současnosti ve vlastnictví žalobců. Jeho rodiče předmětný domek (který byl následně prodán žalobcům – pozn. soudu) koupili někdy v roce rok, on tam bydlel do rok, od rok bydlí ve obec. U domu byla předzahrádka a směrem k betonové cestě byla proluka, kdy jeho otec uvažoval, že by to koupil, ale zjistil, že už to koupil pan příjmení (původní manžel paní příjmení, pozn. soudu), a tak se s ním otec domluvil, že tu část může užívat. Udělali se ploty, skácel se dub a pozemek mohli užívat neomezeně, potom, co pan příjmení zemřel a paní příjmení se znovu vdala za pana příjmení, tak pan příjmení si tam udělal výsek, který užíval. příjmení příjmení pozemek nechtěla prodat. Předmětný pozemek byl celou dobu pana příjmení a paní příjmení, ale oni ho nepoužívali, tak ho neomezeně užívali jeho rodiče. Rodiče koupili, co se dalo a zbytek užívali od anonymizováno. Předmětem kupní smlouvy s žalobci jsou pozemky, které jsou ve smlouvě uvedené. Kupní smlouvu a prodej domu zajišťoval bratr, který je již po smrti. S žalobci se svědek setkal na minulém soudu a při prodeji, kdy se smlouva podepisovala u advokáta, na pozemku s nimi nikdy nebyl. Prodávalo se přesně to, co bylo uvedeno ve smlouvě, s bratrem se blíže o prodeji nebavili, prodali to nejvyšší nabídce. Plot zhotovil pan příjmení pro svou vlastní potřebu, o plotu, že ho zhotovil pan příjmení žalobcům on a asi ani jeho bratr neřekl, když nebyl důvod, v kupní smlouvě jsou jednoznačně uvedena čísla pozemků. Po předestření současné katastrální mapy, uvedl a na mapě jednoznačně ukázal, že zhruba v šíři pozemku žalobců vedla proluka směrem k cestě a ta byla p. příjmení, později příjmení, pan příjmení si následně, co potřeboval, oplotil, zbytek nepotřeboval. Neví, zda proběhla prohlídka před koupí, ale předpokládal, že ano, že to bratr zařídil. Pozemek za plotem směrem k žalobcům paní příjmení prodat nechtěla, říkala, že ho nechává pro dceru.

18. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení soud zjistil, že ví o tom, že mezi žalobci a žalovaným probíhají dohady o pozemku. příjmení je vlastníkem domu od roku rok, ale bydlel v domě od roku rok. příjmení sám spory o pozemek nemá. Po smrti p. příjmení se jejich synové snažili prodat nemovitost, probíhali tam prohlídky, ale u žádné z nich přítomen nebyl. Nevěděl, kdy se stavěl přístřešek pro auto a ani ho nikdo jako vlastníka sousedního pozemku neoslovil. Poté, co proběhla digitalizace, došlo k posunu, s tím, že on si taky část pozemku musel dokoupit od města. Je tam i nějaký posun s žalobci, ale zatím se o tom moc nebavili, jen si řekli, že to nějak vyřeší, ale spory v žádném případě nepovedou. Dva roky zpátky byl přítomen setkání na zahradě žalobců, kde byl i pan celé jméno žalovaného. Tam je paní celé jméno žalobkyně seznámila se situací, k žádné dohodě nedošlo. Pro něj informace o posunutí pozemku byla novinka. Naproti pergole je nějaký pletivový plot, tím byl ohraničen druhý pozemek, původně ten pozemek byl větší, ale komu patřil, zda příjmení nebo panu příjmení, to nevěděl. Před smrtí paní příjmení se plot posunul tak, že se zvětšil pozemek pana příjmení a od té doby je plot asi v tomto místě. Plot stavěl nejspíš pan příjmení.

19. Podle § 134 odst. 1až 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (1). Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125) (2). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce (3). Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby (4).

20. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

21. Podřazením zjištěných skutečností pod shora uvedená právní ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Předmětem tohoto sporu bylo určení, zda žalobci po právu vydrželi ve smyslu § 134 odst. 1 obč. zák. předmětnou nemovitost, pozemek, který je předmětem tohoto sporu, který nepřetržitě užívají od roku 2002. Mezi účastníky nebylo sporné, že by žalobci předmětný pozemek užívali, avšak bylo mezi nimi sporné, zda jej využívají v dobré víře, že jsou jeho vlastníky.

23. S ohledem na typ žaloby (§ 80 o.s.ř.), bylo nejprve nutné zkoumat, zda je zde existence naléhavého právní zájmu. Dle ustálené judikatury, v případě určení vlastnického práva k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy právní zájem, pokud má být právo, jehož se žalobci domáhají, zapsáno do katastru nemovitostí a tímto má být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru. Což je i v tomto případě, tedy tato podmínka je splněna.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobci zakoupili nemovitosti od bratrů anonymizováno na základě kupní smlouvy ze dne datum, když bratři anonymizováno se stali vlastníky na základě dědických řízení po jejich rodičích, a to rozhodnutím Okresního soudu v Hodoníně D 2132/92 ze dne 27. 7. 1994 a usnesením Okresního soudu v Hodoníně D 438/2001-24 ze dne 26. 6. 2001. Bylo prokázáno, že paní příjmení zakoupila pozemek p. číslo v roce rok. Rovněž bylo prokázáno, že již v té době rodina příjmení užívala předmětné nemovitosti, když pozemek se v čase vzhledově měnil a namísto stromů, je zde v současnosti trávník. Je potřeba zdůraznit, že předmětný pozemek sice rodina příjmení užívala, jak bylo prokázáno z dohody ze dne datum, ale nikoliv jako vlastníci, ale na základě dohody mezi manželi příjmení a anonymizováno, kdy tato dohoda byla uzavřena písemně dne datum, když o tom věděli i potomci, kteří neměli nejmenší pochybnost o rozsahu pozemku, jak současných žalobců, tak žalovaných, což bylo prokázáno výpovědí pana příjmení a paní příjmení (přímých předchůdců účastníků) tedy, věděli, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalovaných a žalobci je pouze mohou užívat.

25. Soud dále zkoumal, v jakém rozsahu žalobci předmětné pozemky užívají, po jak dlouhou dobu a zda jakožto držitelé předmětného pozemku měli nebo neměli, při obvyklé míře opatrnosti, mít pochybnost o tom, že jim vlastnické právo vzniklo, tedy zda věděli nebo mohli vědět, kudy vede hranice v terénu, zda je tato skutečnost rozpoznatelná, zda vůbec existuje titul, od něhož žalobci odvozují své vlastnické právo, jak tvrdili a zhodnotit další okolnosti.

26. Námitku žalovaných, že zde neexistuje žádný právní titul, na základě kterého by žalobci mohli odvozovat své vlastnické právo, soud posoudil jako nepřiléhavou. Bylo sice jednoznačně prokázáno z kupní smlouvy ze dne datum (NZ anonymizováno rok), že část parcely ve vlastnictví žalovaných, kterou žalobci užívají, nebyla součástí této kupní smlouvy, avšak při posouzení existence titulu, postačí tzv. titul putativní. Dobrá víra oprávněného držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Postačuje tedy domnělý právní titul (titulus putativus). Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka (srov. judikatura Nejvyššího soudu, 22 Cdo 1398/2000, ze dne 27.02.2002). K tomu soud ještě odkazuje na další judikaturu, dle které K nesouladu dochází i tak, že držitel, který koupil pozemek, se omylem chopí na základě kupní smlouvy i části (příp. i celého) sousedního pozemku, který ve skutečnosti nekoupil, v omylu, že jde o část jeho pozemku. V tomto případě je tu domnělý (putativní) titul, o který se držba opírá, a to kupní smlouva, zakládající vlastnictví ke skutečně koupenému pozemku. K tomu, aby bylo možno držbu považovat za oprávněnou, je ještě třeba posoudit, zda omyl držitele, který vedl k uchopení držby, byl omluvitelný. Judikatura Nejvyššího soudu, vycházející z presumpce dobré víry držitele, připouští oprávněnou držbu v případě, že držitel se chopí i (části) sousedního pozemku, který ve skutečnosti nekoupil; jedním z hledisek pro posouzení oprávněnosti držby je i porovnání výměru koupeného a omylem drženého pozemku. Oprávněnou držbu nelze podle okolností výjimečně vyloučit ani v případě, že výměra drženého sousedního pozemku dosahuje až 50% výměry skutečně koupeného pozemku, za zcela výjimečných okolností i více. Ve prospěch dobré víry držitele pozemku svědčí i to, že nabytý a držený pozemek tvoří ohrazený ucelený funkční celek, pozemek byl připlocen k pozemku právních předchůdců držitele, přičemž přístup na něj byl možný jen z nemovitosti držitele. Významná je i skutečnost, že skutečný vlastník pozemku po celou dobu držby nedal najevo svůj nesouhlas a nebránil své vlastnické právo; to nasvědčuje závěru, že ani on nepředpokládal, že soused drží část jeho pozemku. Jsou-li dány uvedené skutečnosti, pak lze dobrou víru držitele vyloučit jen v případě, že jsou tu okolnosti, ze kterých vyplývá, že držitel věděl nebo musel vědět, že drží cizí pozemek (jeho část). Naopak dobrou víru držitele nevylučuje, že si nenechal nabytý pozemek odborně vymezit (např. geometrem) (22 Cdo 2451/2011 ze dne 23. 08. 2011).

27. Soud tedy zhodnotil, že předmětná kupní smlouva, by tzv. putativní titul představovat mohla, ale bylo nejprve potřeba zjistit, zda se nejedná právě a pouze o subjektivní přesvědčení žalobců, tedy že dle existujících okolností lze vyloučit dobrou víru žalobců a že žalobci museli vědět, že drží část cizího pozemku.

28. Místním šetřením ve spojení s katastrální mapou s označenými pozemky a výpisem z katastru nemovitostí LV rok a LV číslo bylo prokázáno, že zakreslené parcely neodpovídají skutečnosti. Už při běžném zhlédnutí je zřejmé, že průchod na pozemek žalobců byl úzký, trochu zastrčený, v délce cca 2, 5 m, přičemž vstup na pozemek byl mimo linii domu. Ve skutečnosti, je vchod, který žalobci užívají v dvojité délce vrat, když jedna část slouží pro vjezd vozu na pozemek pod přístřešek, druhá část jsou vrata, za kterými se nachází posekaný trávník a je v šíři taky přes dva metry. Celková část, kterou žalobci užívají je v šířce cca 5,5 m. Je možné, že v určitých případech nejsou 3 m podstatnou odchylkou, ale v tomto měřítku se jedná o viditelný rozpor, snadno rozpoznatelný pouhým okem a náhledem na zakreslení pozemků. Nejedná se o hranici uprostřed pozemku, ale jedná se o vstup ze silnice, kdy orientace v mapě i na místě není složitá. Na místě lze vidět, že pás, který slouží jako vstup k domu je naproti domu, nikoli mimo něj. Již toto zakreslení mělo žalobce přimět k přezkoumání velikosti pozemku a doptání se na skutečný stav. Toto však žalobci neučinili, když sami uvedli, že se ani do katastrální mapy nebyli podívat a spokojili se s tím, co viděli na místě a automaticky předpokládali, že plot ohraničuje jejich pozemek. Je bez významu, že v době, kdy žalobci předmětné nemovitosti nakupovali, nebyl k dispozici dálkový přístup do katastru nemovitostí, když běžně se osoby nakupující nemovitostí dostavovali osobně na katastr, za účelem nahlédnutí do katastrálních map a za účelem kontroly skutečného vlastníka nemovitosti. Žalobci soudu nesdělili, že by jim bránila nějaká překážka k provedení této kontroly.

29. Judikaturně je sice ustáleno (viz výše), že pokud pozemek tvoří jeden celek s oplocením, může to svědčit o dobré víře držitele. Nikoliv však v tomto případě. Tak by to mohlo být, pouze pokud by žalobci nezanedbali svou povinnost řádně si ověřit, co kupují a při koupi zachovali běžnou opatrnost, tedy porovnali parcelní čísla se skutečným stavem. Pokud to žalobci neřešili, jednalo se o jejich pochybení a nedbalost, která nemůže v daném případě požívat právní ochrany na úkor vlastnického práva žalovaných.

30. Ačkoliv žalobci argumentují, že rozměr pozemku je shodný, pak je potřeba zdůraznit, že pakliže věděli skutečnou výměru pozemku, muselo se tak stát na základě jiných skutečností, než ze znění kupní smlouvy z roku rok, ve které předmětné výměry uvedené nejsou. Tedy, pokud tvrdí, že věděli, jak velkou parcelu kupují, pak museli vycházet z listin, které lze dohledat v katastru nemovitostí a tím spíše je neomluvitelná jejich nedbalost, pokud se současně nepodívali na zakreslení.

31. Co se týká kolaudačního rozhodnutí ze dne datum, pak v dané věci se jednalo pouze o povolení k přístavbě domu, přístřešek se nijak neřešil, pouze bylo konstatováno, že součástí pozemku je přístřešek. V dané věci nezbyde než konstatovat, že buď místní šetření neproběhlo – což by odpovídalo výpovědi sousedů, anebo proběhlo, avšak nedostatečně, když nebylo zjištěno, že přístřešek se nachází na nemovitosti žalovaných. Avšak ani v jednom případě se nemůže jednat o pochybení žalovaných, nebo jejich předchůdců, kteří o této kolaudaci, případně o místním šetření nebyli informováni, což potvrzuje i skutečnost, že jedinými účastníky byli žalobci. Že se v dané věci jednalo nedbale, a to i ze strany žalobců svědčí i fakt, že oni sami o opravu požádali, až nyní, nikoliv v roce rok, ačkoliv přístřešek se částečně nachází na jejich pozemku, avšak nikoliv parcele číslo jak bylo uvedeno v kolaudačním rozhodnutí, ale na parcele číslo.

32. Z dopisů, které si vzájemně zasílali právní zástupci účastníků (dopisy ze dne 7. 4. 2020, 15. 4. 2020, 17. 4. 2020, 19. 5. 2020), bylo prokázáno, že se strany pokoušely svůj spor vyřešit, když však žalovaní trvali pouze na výměně pozemků a žalobci maximálně na odkupu, když spíše trvali na prohlášení, že pozemek vydrželi. Bylo prokázáno, že strany mezi sebou za celou dobu nebyly schopny nalézt shodu. A ačkoliv soud chápe těžkou situaci žalobců, kdy oni v současnosti de facto nemají vlastnické právo k pozemkům vedoucí k cestě, když svůj pozemek mají částečně zastavěný garáží manželů příjmení (jak bylo prokázáno zakreslením parcel, tak výpovědí manželů příjmení, tak i návrhem ze dne 5. 5. 2020), je potřeba zdůraznit, že tuto situaci nelze řešit vydržením, když pro toto nejsou splněny zákonné podmínky (viz výše), ale jen dohodou mezi zúčastněnými stranami, kdy je však potřeba brát v potaz odůvodněné potřeby všech zúčastněných stran. Pokud strany nenaleznou kompromis, budou muset své spory a stávající situaci řešit opětovně soudní cestou.

33. Co se týká znaleckého posudku č. rok zpracovaného pro účely dědického řízení, na který se odkazovali žalobci, že již v tomto posudku bylo označeno oplocení jako součást pozemku žalobců, pak je potřeba zdůraznit, že povědomí žalobců o tomto dokumentu v době koupě domu s pozemky neexistovalo, tedy ani nemůže svědčit pro jejich dobrou víru a skutečnost, že oplocení neodděluje pozemky žalobců a žalovaných, ale je na pozemku žalovaných bylo jednoznačně prokázáno svědeckou výpovědí pana příjmení, jako předchozího vlastníka domu a pozemku před žalobci. Pokud znalec nedostatečně zpracoval znalecký posudek jedná se o jeho pochybení, nikoliv o pochybení žalovaných nebo jejich předchůdců.

34. Je teda potřeba zdůraznit, že po celou dobu, žalovaní měli povědomí o skutečnosti, jak jejich pozemek vypadá, když toto potvrdila svědkyně příjmení, která jednoznačně vypověděla, že žalovaní si předmět koupě ověřovali, ona jakožto předchůdkyně věděla, že pozemek sahá až za plot, když uvedla, že plot tam byl jako pozůstatek z doby, kdy v místě bydleli anonymizováno, což potvrdil i předchůdce žalobců pan příjmení, který jednoznačně uvedl, že pozemek, který žalobci požadují uznat jako vydržený nikdy součástí nemovitosti nebyl, jeho rodiče jej chtěli zakoupit, ale byl prodaný a paní příjmení, později příjmení ho nechtěla prodat. Skutečnost, že plot postavil pan příjmení, není pro danou věc relevantní, když toto prokazuje pouze to, že plot už tam byl v době koupě nemovitosti ze strany žalobců, když však tato skutečnost nemění nic na povinnosti žalobců při koupi vystupovat jako řádní hospodáři a předmět koupě si ověřit dostupnými prostředky, což žalobci neučinili.

35. Z vyjádření finančního úřadu ze dne 6. 10. 2020, soud vzal za prokázané, že žalovaný řádně platí daň z předmětné nemovitosti.

36. Co se týká svědeckých výpovědí ostatních sousedů paní příjmení, pana příjmení a pana příjmení, tak jejich výpověď v podstatě dokreslovala prokázaná fakta, tedy že plot byl postaven panem příjmení, že anonymizováno užívali půlku zahrady, že k problémům s pozemky došlo po digitalizaci, kdy i pan příjmení si byl nucen odkoupit část pozemku od města. Avšak jejich výpověď není podstatná, co se týká povědomí o vlastnictví předmětné nemovitosti, když uvedli, že se o tom se sousedy nikdy nebavili, nebyla to jejich věc, a jak to mezi sebou měli majetkově předchůdci žalobců a žalovaných neví. V dané věci vypovídali jen své dohady bez jakékoli faktické vědomosti o vlastnictví, když současně všichni vystupovali v pozici, kdy reálně nemají vyřešené majetkové nesrovnalosti v daném místě.

37. Pokud soud blíže nehodnotil některé provedené důkazy (záznam podrobného měření změn z roku 1993, kupní smlouva ze dne datum, letecké měřičské snímky z roku 1963 a 1997) činilo tak proto, že s ohledem na jednoznačnou výpověď pana příjmení byly tyto důkazy nadbytečné.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 450 Kč. Tato částka sestává z odměny za právní službu dle § 9 dost. 4 písm. b) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t“), tj. 3 100 Kč za jeden úkon, když za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 17. 8. 2020, vyjádření ze dne 12. 7. 2021, účast na jednání ve dne 15. 3. 2021, 5. 1. 2022 a 7. 2. 2022, když za jednání ve dne 5. 1. 2022 náleží odměna za 3 úkony, když jednání trvalo cca 4,5 hodiny a účast na místním šetření) náleží žalovaným částka 27 900 Kč, dále za 0,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) ve spojení s odst. 3 a.t. za stručné vyjádření k výzvě soudu ze dne 26. 8. 2021 ve výši 1 550 Kč a z 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za každý právní úkon (srov. § 11 ve spojení s § 13 a.t.), tj. 3 000 Kč. Právní zástupce žalovaných není plátcem DPH, tedy tato náhrada nebyla přiznána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.