20 C 45/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 74 258,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 74 258,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady, spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 45 513 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 74 258,46 Kč z titulu kupní smlouvy ze dne [datum], kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále též„ prodávající“). Prodávající dodala žalované dne [datum] celkem 44 tun pelet (BB A2 o velikosti 6mm, kdy BB znamená big bag, tj. velký vak o hmotnosti 1 – 1,1 tun, A2 značí kvalitu výhřevnosti necertifikovaných pelet, u nichž max. podíl popela činí max. 1,2 %). Za to vystavila faktury [číslo] [číslo] vždy na částku 94 875 Kč, obě splatné [datum], představující dodávku vždy 22 tun pelet. Žalovaná po splatnosti faktur požádala o snížení kupní ceny o 40 %. Prodávající si následně odvezla 14,4 tun dosud nespálených pelet, za což vystavila dobropis [číslo] na odpovídající kupní cenu 62 100 Kč a rovněž nabídla žalované 15% slevu. To žalovaná odmítla stejně jako možnost uzavření dohody o narovnání. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná poté dne [datum] vystavila fakturu [číslo] na částku 92 725,36 Kč z titulu jednostranného započtení pohledávek. Žalobkyně námitky žalované neakceptovala: k částce 55 695,36 Kč za nevyrobenou tepelnou energii z důvody nekvalitního paliva uvedla, že dle odebraných vzorků byla výhřevnost skutečně o něco menší než v minulé dodávce, avšak v rámci jednotek %, nikoliv o 35 %. K částce 4 600 Kč za 2 kusy spálených žhavičů a k částce 5 430 Kč za práci a cestovné servisního technika žalobkyně uvedla, že tyto výdaje nebyly žalovanou prokázány; žalovanou zaslané fotografie spečených pelet neprokazují, že se jedná o pelety dodané prodávající a že opravdu došlo ke škodě. Ani ohledně částky 24 000 Kč za čištění kotlů nebylo doloženo, že uplatněná škoda byla způsobena spalováním pelet od prodávající. Žalovaná tedy doložila, že jí vznikla škoda, nikoliv to, že byla způsobena spalováním pelet dovezených prodávající, když odebírá pelety i od jiných dodavatelů. Sporná je i výše nárokované škody. Žalovaná následně zaplatila 30 387,14 Kč. Žalobkyně ve snaze o smírné vyřízení věci poskytla žalované další slevu z kupní ceny ve výši 18 446,9 Kč (tj. 15 %) a žalobou se tak domáhá pouze úhrady 74 258,46 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná nárok ani zčásti neuznala. Dne [datum] si u prodávající objednala dodání pelet A2 v BB, v rozsahu 1 kamion týdně v měsíci říjnu. Prodávající dodala dva kamiony pelet až dne [datum]. Žalovaná předmětné faktury neuhradila a naopak dne [datum] reklamovala dodané zboží, jelikož pelety neměly dostatečnou výhřevnost, oproti dříve dodaným peletám cca o 35 % nižší. Obsluha kotelny musela provádět odstávku kotlů a následné čištění zapečených pelet z roštu po 15 hodinách namísto po 72 hodinách, pětinásobně stouply náklady na čištění. Na kotelně KB2 se spálily 2 žhaviče v ceně 4 600 Kč z důvodu velkých zapečenců na roštech. [příjmení] na kotelně KB2 a KB3 vyrobily o cca 35 % méně tepelné energie. Výstupní teplota vody z kotle byla pouze 62 °C, ačkoliv má být 85 – 90 °C. Žalovaná proto odstoupila od dalších objednávek a požádala o snížení kupní ceny. Prodávající následně nespotřebované pelety v množství 15,4 tun odvezla a vystavila dobropis odpovídající 14 tunám. To žalovaná neakceptovala, stejně jako navrhovanou dohodu o narovnání, kterou ani předběžně neodsouhlasila. Vůči prodávající naopak uplatnila jednostranný zápočet pohledávek ve výši 92 725,36 Kč, sestávající z částky 55 695,36 Kč za nevyrobenou tepelnou energii z nekvalitního paliva, z ceny zničených hořáků ve výši 4 600 Kč, z cestovného servisního technika v částce 4 080 Kč, z práce servisního technika ve výši 1 350 Kč, ceny za čištění kotlů ve výši 24 000 Kč a ceny za nakládku a vykládku pelet ve výši 3 000 Kč. Úhradou částky 30 387,14 Kč dne [datum], představující rozdíl mezi pohledávkami účastníků, žalovaná považuje nárok prodávající za zcela vypořádán.

3. Žalovaná následně upřesnila, že její vyjádření k žalobě bylo myšleno jako vzájemný návrh a že požaduje po žalobkyni úhradu částky 92 725,36 Kč. Řízení o vzájemném návrhu žalované bylo usnesením soudu č. j. 20 C 45/2020-89 ze dne 1. 12. 2020 zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], oslovila prostřednictvím e-mailu žalovanou s nabídkou dodání pelet kvality A1 nebo A2 z [země], s popelnatostí do 0,9 %. Jak plyne z předložené metodiky stran certifikace kvality, pelety třídy A2 nesmí být chemicky ošetřovány a mohou obsahovat nepatrně vyšší obsah popela. Žalovaná si pelety objednala e-mailem dne [datum]. Na první dodávku pelet – PEL-6-SK-BB1100 byla vystavena faktura [variabilní symbol] na částku 94 875 Kč. Dle ručně psané poznámky žalované byla kupní cena uhrazena a kvalita byla odpovídající.

6. Na základě objednávky ze dne [datum], a to na pelety A2 v BB v množství 1 kamión týdně v měsíci říjnu, prodávající dodala žalované celkem 44 tun pelet PEL-6-SK-BB1100. Za to vystavila pro žalovanou dne [datum] faktury [číslo] (za 22 tun pelet) a [číslo] (za 22 tun pelet), vždy na částku 94 875 Kč. Obě faktury byly splatné dne [datum].

7. Dne [datum] žalovaná zaslala prodávající fotky zapečenců. Na to prodávající reagovala, že pelety by měly být stejné kvality jako první kamion. Dne [datum] žalovaná reklamovala dovezené pelety s tím, že se po 15 hodinách začali spékat na roště, měly o 35 % nižší výhřevnost. Obsluha kotelny musela provádět odstávku kotlů a následné čištění zapečených pelet z roštu po 15 hodinách namísto po 72 hodinách, pětinásobně stouply náklady na čištění. Na kotelně KB2 se spálily 2 žhaviče v ceně 4 600 Kč z důvodu velkých zapečenců na roštech. [příjmení] na kotelně KB2 a KB3 vyrobily o cca 35 % méně tepelné energie. Výstupní teplota vody z kotle byla pouze 62 °C, ačkoliv má být 85 - 90 °C. Uvedené vyplývá i z listiny Prohlášení o provedené servisní opravě, kterou dne [datum] vystavil [jméno] [příjmení], servisní technik žalované. Ten v prohlášení dále uvedl, že v peletách byly asi přidány i další organické suroviny kromě dřeva. Také dle vyjádření [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] byly pelety dodané prodávající nekvalitní a měly nižší výhřevnost, na roštech se spékaly a měly nižší výstupní teplotu. Na kotelně KB1 se používalo jiné palivo a takové problémy zde nenastaly. Žalovaná rovněž předložila dvě fotografie, na kterých měly být zničené a zpečené hořáky. Žalovaná proto odstoupila od objednávky dalších pelet, požádala o 40% slevu a upozornila, že na skladě mají ještě cca 14 BB. Z následné komunikace plyne, že prodávající si zbylé pelety odvezla, tyto analyzovala a uznala, že mohly mít nižší výhřevnost v rámci jednotek procent, nikoli však 35 %. Prodávající proto v e-mailu ze dne [datum] navrhla 15% slevu, tedy 16 875 Kč, dále úhradu zničených hořáků v ceně 4 600 Kč a cenu za 14 BB v částce 52 500 Kč, celkem tedy 73 975 Kč. Opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] prodávající dobropisovala žalované odvezené pelety ze dne [datum] ve výši 62 100 Kč (vč. DPH). V dopise ze dne [datum] žalovaná informovala žalobkyni, že její celkové výdaje činí celkem 129 955 Kč (při započítání 30% slevy za velmi nekvalitní již spálené palivo).

8. Z další e-mailové komunikace soud zjistil, že žalovaná návrhy prodávající neakceptovala a následně požádala prodávající o vystavení dobropisu na částku 97 525 Kč bez DPH (tato částka sestává z ceny spálených a odvezených pelet, ceny za dva zničené hořáky a ceny za nakládku a vykládku pelet). Prodávající tento požadavek neakceptovala. K tomu uvedla, že negarantovala výhřevnost, jen popelnatost, zápočet neakceptuje a žalovanou vyzvala k neprodlené úhradě faktur. Opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] prodávající dobropisovala žalované částku 4 537,7 Kč, a to ve vztahu k faktuře [číslo]. Dne [datum] žalobkyně v e-mailu uvedla, že dobropisy na požadovanou částku 38 004,40 Kč vystaví v případě sepisu dohody o narovnání. Dle předložené dohody o narovnání se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vystavit dobropis na částku 38 004,40 Kč a žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu 89 645,60 Kč. Následně žalovaná e-mailem sdělila, že s obsahem předložené dohody o narovnání nemá problém. Dohoda nebyla datována ani podepsána.

9. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informovaná téhož dne.

10. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 127 650 Kč (189 750 Kč – 62 100 Kč za odvezené pelety).

11. Fakturou [číslo] splatnou dne [datum] žalovaná vyfakturovala prodávající škodu způsobenou nekvalitním palivem v celkové výši 92 725,36 Kč. Tato částka sestávala z částky 55 695,36 Kč za nevyrobenou tepelnou energii, z ceny zničených hořáků ve výši 4 600 Kč, cestovného servisního technika v částce 4 080 Kč, práce servisního technika ve výši 1 350 Kč, ceny za čištění kotlů ve výši 24 000 Kč a ceny za nakládku a vykládku pelet ve výši 3 000 Kč. Žalovaná současně dne [datum] uplatnila vůči žalované jednostranné započtení pohledávek v uvedené výši s tím, že není prodávající ničeho dlužna. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovanou, že nárok uplatněný ve faktuře [číslo] neuznává.

12. Dle příkazu k úhradě, žalované dne [datum] zaplatila prodávající 28 237,50 Kč a 2 149,64 Kč.

13. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odstavce 2, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

16. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Podle § 98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

17. Soud má na základě provedeného dokazování i nesporných tvrzení účastníků, za prokázané, že na základě e-mailové komunikace mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání kupní smlouvy podle § 2079 o. z. a násl., na základě které prodávající, právní předchůdkyně žalobkyně, dodala žalované dne [datum] celkem 44 tun pelet (BB A2 o velikosti 6mm) Za to vystavila fakturu [číslo] fakturu [číslo] vždy na částku 94 875 Kč, obě splatné [datum], představující dodávku vždy 22 tun pelet. Žalované tak vznikla z titulu dané kupní smlouvy povinnost právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem 189 750 Kč nejpozději do [datum]. Mezi účastníky není sporu o tom, že zboží bylo v požadovaném množství dodáno a ani o tom, že žalovaná následně zboží reklamovala s ohledem na jeho kvalitu. Prodávající si zbylé, dosud nespálené, pelety odvezla a za to žalované vystavila dobropis [číslo] na částku 62 100 Kč a dále jí nabídla slevu s tím, že pelety mohly mít o něco málo menší výhřevnost, než v předchozí dodávce. Žalovaná na dlužnou částku následně uhradila toliko 30 387,14 Kč.

18. Jak plyne ze shora popsaného jednání mezi účastníky kupní smlouvy, mezi stranami nedošlo ke konsenzu ani ohledně konečné částky kupní ceny ani ohledně rozsahu a výše nároků žalované stran tvrzeného nekvalitně dodaného zboží. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu konstatuje, že žalobkyně prokázala svůj nárok na úhradu kupní ceny, kterou při dobrovolném poskytnutí slevy, požadovala v konečné důsledku ve výši 74 258,60 Kč. Soud konstatuje, že za situace, kdy nebyla prokázána konkrétní výše pohledávky z titulu odpovědnosti za vady dodaného zboží, je na žalobkyní poskytnutou slevu třeba pohlížet jako na prominutí dluhu ve smyslu § 1995 odst. 1 o. z. Prominutí dluhu je dohodou. Pokud věřitel uskuteční jednání, jímž dluh promíjí, je na dlužníkovi, aby buď bez zbytečného odkladu prominutí dluhu výslovně odmítl, anebo plnil. Jestliže tak neučiní, nastupuje vyvratitelná domněnka jeho souhlasu s prominutím dluhu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná s prominutím dluhu výslovně projevila nesouhlas nebo přistoupila k zaplacení„ prominuté“ části kupní ceny. Soud tudíž zavázal žalovanou, aby žalobkyni uhradila požadovanou kupní cenu v částce 74 258,60 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky, žalobkyni vznikl v souladu s § 1970 o. z. dále nárok na úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, tedy od prvního dne prodlení žalované, stanoveného ve fakturách [číslo] [číslo].

19. Dle § 97 a § 98 o. s. ř., pokud pohledávka žalovaného převyšuje žalobcovu pohledávku, toto se skládá ze dvou částí; do výše žalované pohledávky jde o procesní obranu (soud se s ní vypořádá jen v odůvodnění rozhodnutí), nad žalovanou částku jde o vzájemnou žalobu a o ní musí soud rozhodnout výrokem (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1177/2009 ze dne 31. 5. 2011). Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná na jednání dne 19. 10. 2020 výslovně uvedla, že její vyjádření k žalobě bylo myšleno jako vzájemný návrh a že požaduje po žalobkyni úhradu částky 92 725,36 Kč. Řízení o vzájemném návrhu žalované bylo soudem zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku za podání vzájemného návrhu. Soud proto celé vyjádření žalované posuzoval jako procesní obranu, resp. za kompenzační námitku, kterou se žalovaná domáhá jednostranného započtení své pohledávky za žalobkyní. Následně se soud musel zabývat tím, zda jednostranné započtení žalované uplatněné před soudem i v rámci předžalobního jednání s prodávající, představuje pohledávku, která je způsobilá (co do výše žalobkyní uplatněného nároku) k započtení.

20. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany) uspokojení (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit samostatně u soudu. Občanský zákoník stanoví předpoklady, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) k započtení. Podmínkami jednostranného započtení se zabýval velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020. V něm vyložil, že smyslem ust. § 1987 odst. 1 o. z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky (tj. žalobkyně) před tím, aby dlužník pasivní pohledávky (tj. žalovaná) zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou nebo neurčitou je tedy pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. U nejisté či neurčité pohledávky musí být objektivní nejistota, např. o tom, zda vznikla, z jakého důvodu, jaká je její výše apod. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.

21. Pohledávka žalované za žalobkyní je z hlediska § 1987 o. z. nejistá a neurčitá a tudíž i nezapočitatelná. Soud k tomuto závěru dospěl z následujících důvodů: na straně jedné tu stojí pohledávka žalobkyně na zaplacení snížené kupní ceny, vycházející z titulu dodaných pelet, což žádný z účastníků nerozporoval a na stranu druhou pak nárok žalované na náhradu škody způsobené dodaným zbožím, který žalobkyně konstantně v rámci předsoudního i soudního jednání zpochybňoval, a to co do samotného vzniku škody v důsledku dodání pelet od prodávající a dále co do výše této škody. Co se týče pohledávky žalobkyně, žalovaná sice poukazovala, že si prodávající odvezla vyšší množství pelet (cca o 1 tunu více), než které dobropisovala, nelze zde však odhlédnout od toho, že se ve výsledku domáhala úhrady nižší kupní ceny pelet (při zohlednění 3 750 Kč bez DPH Kč za BB), než které žalované reálně dodala. K možnosti započtení pohledávky třeba konstatovat, že doposud zjištěný stav nikterak s jistotou neprokazuje žalovanou uplatněné jednotlivé nároky, tedy škodu způsobenou vyrobením menšího množství tepelné energie v důsledku nekvalitních pelet, skutečnost, že došlo ke spálení 2 žhavičů, a to jednak v ceně 4 600 Kč z jednak z důvodu velkých zapečenců na roštech způsobených peletami od prodávající, dále konkrétní výši nákladů na cestovné a práci servisního technika v důsledků nekvalitních pelet, dále že v důsledků dodaného zboží musela žalovaná vynaložit 24 000 Kč za čištění kotlů a rovněž že jí v toto souvislosti vznikly náklady za vykládku a nakládku odvezeného paliva ve výši 3 000 Kč za 3 hodiny práce. Sama žalovaná se ostatně domáhala zpracování znaleckého posudku, kterým měla být vyčíslena škoda způsobená dodanými peletami. Doposud vycházela pouze z předběžného vyjádření svého servisního technika. Mezi účastníky byla sporná i skutečná, nižší, výhřevnost dodaných pelet. Za takové situace by pak projednávání věci spočívalo primárně v tom, že by místo posuzování důvodnosti pohledávky žalobkyně byl stranami veden spor o existenci a výši tvrzené škody vzniklé žalované.

22. Jelikož pohledávka žalované, uplatněná z titulu náhrady škody a vyčíslená fakturou [číslo] není jistá a určitá ve smyslu § 1987 o. z. a současně se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti tohoto jednostranného započtení, nebylo jednostranné započtení žalované způsobilé přivodit (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné pohledávky žalobkyně. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení kupní ceny v žalobkyní požadované výši, jak plyne z výroku I. tohoto rozsudku. Soud současně podotýká, že i když účinky jednostranného započtení v dané věci nenastaly, neznamená to samo o sobě zánik samotné tvrzené pohledávky žalované. Důvodnost jejího nároku by však musela žalovaná prokazovat v samostatném řízení.

23. Soud nad rámec uvedeného poukazuje, že žalovaná v rámci jednání samotného jednak namítala, že jednostranný zápočet učinila z důvodu jí vzniklé škody způsobené nekvalitními peletami a vedle toho konstatovala, že jí bylo dodáno zboží jiné kvality, kdy zboží po jeho dodání dne [datum] reklamovala. Důsledky snížené kvality zboží, kdy tedy nebylo plněno řádně, a nároky kupujícího jsou taxativně vymezeny v § 2106 o. z. či § 2107 o. z. Žalovaná v rámci řízení před soudem žádný z těchto nároků vůči žalobkyni výslovně neuplatnila. Soud se jimi proto nemusel zabývat, a to ve spojitosti s výši žalobkyní přiznané částky.

24. Soud nepřihlížel k žalovanou předložené listině psané azbukou, která měla představovat certifikát kvality pelet. Jelikož byla listina předložena pouze v originále bez jejího překladu, tedy v jazyce, kterým soud nejedná, soud konstatuje, že z certifikátu neučinil žádná zjištění. Soud nezjistil žádné pro věc rozhodující podklady ani z žalovanou předloženého certifikátu kvality vystaveného pro [právnická osoba] Certifikát se tyká jiného dodavatele. Stejně tak s věcí skutkově nesouvisí protokol o měření paliva [číslo] dle žalované, dodané [právnická osoba] Soud zamítl návrh na provedení důkazu svědeckými výslechy pana [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení], když tyto důkazy považoval nadbytečné, kdy by nemohly nijak ovlivnit výsledné posouzení věci. S ohledem na princip ekonomie řízení jako nadbytečný zamítl rovněž návrh žalované na vypracování znaleckého posudku z oboru technické obory, specializace individuální topidla. S ohledem na zastavení řízení o vzájemném návrhu by byl tento důkaz zcela nadbytečným z hlediska posouzení žalobkyní uplatněného návrhu.

25. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. bylo dále žalované uloženo, aby žalobkyni zaplatila náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč, neboť se v dané věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 971 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 258,46 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření k podání žalované ze dne [datum] a [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v celkové výši 2 100 Kč. Dále náhradu nákladů řízení představuje náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestou k soudu dne 19. 10. 2020 a 7. 12. 2020 ve výši 1 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za celkem 16 půlhodin po 100 Kč a náhrada cestovních nákladů ve výši 2 758,75 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 358/2019 Sb. za cestu k jednání soudu v uvedených dnech na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 2 x 106 km, při spotřebě benzínu pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství 7,8 litrů na 100 km. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši 45 513 Kč.