20 C 5/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem: a) pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – budova [adresa], způsob využití: rodinný dům; b) pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova bez [adresa] ev., způsob využití: jiná stavba; c) pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova bez [adresa] ev., způsob využití: garáž; a d) pozemku parc. [číslo]; vše v [katastrální uzemí] [ulice], [územní celek], část obce: [obec], okres [okres], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném pro [katastrální uzemí] [ulice] Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], se zrušuje.

II. Nemovité věci a) pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – budova [adresa], způsob využití: rodinný dům; b) pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova bez [adresa] ev., způsob využití: jiná stavba; c) pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova bez [adresa] ev., způsob využití: garáž; a d) pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí] [ulice], [územní celek], část obce: [obec], okres [okres], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném pro [katastrální uzemí] [ulice] Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na vypořádání podílu částku 1 745 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně ½ náhradu nákladu, sestávající ze zaplaceného znalečného, a to ve výši 11 961,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně ½ náhradu nákladu, sestávající ze zaplaceného znalečného, a to ve výši 11 961,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou se žalobce domáhal vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou specifikovány ve výroku I a II rozsudku. Uvedl, že historicky byly nemovitosti ve vlastnictví obou rodin, když původní žalovaný je bratrem žalobce a otcem žalovaného (v průběhu řízení došlo k darování části nemovitosti ve vlastnictví původního žalovaného na jeho syna, současného žalovaného, poznámka soudu). Předmětnou nemovitost po smrti [jméno] [celé jméno žalovaného] (otec žalobce a děda žalovaného) nikdo dlouhodobě neužívá, což se podepisuje na postupně zhoršujícím se stavu nemovitosti. Současně vztahy mezi účastníky nejsou dobré, což znemožňuje i jakékoliv uzavření dohody o vypořádání předmětných nemovitostí. Situaci se žalobce snažil řešit, když z vlastní iniciativy po úmrtí otce zadal ocenění nemovitosti, přičemž žalobcem oslovený odhadce vymezil hodnotu mezi 3-4 mil Kč, čemuž odpovídá kupní cena 3,5mil Kč, která byla předběžně sjednána s vážnými zájemci o koupi. Z předjednaného prodeje však následně sešlo. Dále uvedl, že je mu známo, že syn původního žalovaného (v době rozhodnutí„ žalovaný“ poznámka soudu) dříve uvažoval o využití nemovitostí, ale jak žalobce, tak žalovaný mají vyhovující bydlení zajištěno a nepředpokládá, že by někdo z nich nemovitosti užíval k bydlení. Žalobce před podáním žaloby původního žalovaného vyzval, ať se vyjádří k možnosti vypořádání, a jak by si to představoval, na to mu však původní žalovaný pouze odpověděl, že má zájem na spravedlivém, a pokud možno mimosoudním vyřešení situace a že si sjednal právní zastoupení, kdy se s nimi právník brzy spojí, avšak navzdory urgenci, se tak nestalo. Dále uvedl, že účastníci jsou ve sporu ohledně nesení nákladů zatímní správy a energií. S ohledem na nemožnost reálného rozdělení navrhl, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce a on na vypořádání uhradil žalovanému částku 1 750 000 Kč.

2. Původní žalovaný uvedl, že nesouhlasí s navrhovaným výrokem rozsudku, když ve skutečnosti žalobci nejde o vypořádání, ale jen o umělé navýšení ceny, za kterou by byl ochoten odprodat svůj podíl jeho synovi. Popřel, že by v rámci vypořádání vystupoval pasivně, když již v březnu roku 2019 nabízel žalobci, že jeho podíl odkoupí jeho syn za částku 800 -850 tis. Kč, s tím, že až po třech měsících mu bylo odpovězeno, že má odhad na částku 3,6 -4 mil. Kč, avšak odmítl mu ukázat znalecký posudek. Žalovaný dále uvedl, že on sám v prosinci roku 2020 zařídil vyhotovení nezávislého znaleckého posudku, dle kterého byly nemovitosti oceněny částkou 1 700 000 Kč.

3. Dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva mezi původním žalovaným a jeho synem, na základě, které bylo rozhodnuto usnesením č.j. 20 C 5/2021-108, že se návrhu žalobce, aby do řízení namísto dosavadního žalovaného vstoupil jeho syn [celé jméno žalovaného], vyhovuje a nadále soud jednal s žalobcem a novým žalovaným.

4. Soud nařídil jednání, na kterém provedl důkazy, které označili oba účastníci řízení a z nich zjistil níže uvedené skutečnosti.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí] - [ulice] a [list vlastnictví], [katastrální uzemí] soud zjistil, že ke dni 13. 1. 2021 byly spoluvlastníky předmětných nemovitostí v podílu id. ½ žalobce a jeho bratr [celé jméno původního účastníka] (původní žalovaný, pozn. soudu). Z darovací smlouvy ze dne [datum] (NZ 660/81, N 815/81) soud zjistil, že žalobce nabyl pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – budova [adresa], způsob využití: rodinný dům a pozemek parc. [číslo] se všemi součástmi datem od své babičky [jméno] [příjmení]. Druhou id. polovinu těchto nemovitostí obdržel darem původní žalovaný od své matky, a to na základě darovací smlouvy [datum rozhodnutí] (NZ1483/90 a N 1650/90). Z nahlížení do katastru nemovitostí ke dni 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že id. podíl ½ předmětných nemovitostí přešly z [celé jméno původního účastníka] na [celé jméno žalovaného].

6. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2020, která byla odeslána téhož dne, soud zjistil, že žalobce vyzval původního žalovaného mimo jiné k vypořádání předmětných nemovitostí, s tím, že pokud by měl původní žalovaný zájem, je žalobce připraven je za adekvátní finanční protiplnění převést do jeho vlastnictví, případně do vlastnictví třetí osoby, s tím, že zde žalobce uvádí, že původní žalovaný avizoval možnost převodu na syna. Dále uvedl, že hodnota nemovitosti je cca 3,5mil Kč. Současně dává na zvážení i variantu, že pokud by žalovaný neměl zájem, je ochoten jeho podíl za částku 1 750 000 Kč odkoupit, popřípadě nemovitost prodat, když všechny varianty se jeví jako vhodnější než soudní prodej.

7. Z emailové komunikace z prosince 2020 mezi původním žalovaným a právním zástupcem žalobce a mezi původním žalovaným a žalobcem soud zjistil, že dne 7. 12. 2020 původní žalovaný sdělil, že věc předal svému právnímu zástupci a následně zaslal žalobci vyúčtování provozních nákladů na nemovitosti za 2. pololetí roku 2020, s tím, že zástupce žalobce mu odpověděl, že obecně náklady by měly být 50/50, avšak současně poukázal na dohodu ohledně„ společného fondu“ a připomněl mu, že slíbil brzké kontaktování ohledně vypořádání, avšak to se do 21. 12. 2020 nestalo.

8. Dopisem ze dne 17. 12. 2020 původní žalovaný zaslal žalobci vyúčtování za 2. pol. roku 2020, a to v částce 3 098,78 Kč, když současně uvedl, že by měl žalobce platit více, když elektřinu a vodu užívá především žalobce. Původní žalovaný následně dne 31. 1. 2021 napsal zástupci žalobce dopis, který odeslal dne 2. 2. 2021, ve kterém uvedl, že souhlasí s tím, že spoluvlastnický vztah s žalobcem je problematický, když z větší části to zavinil svým chováním žalobce svým nevhodným chováním a od měsíce července 2020 nepřispěl ničím na provozní náklady, když před tím vedli na provozní náklady„ společnou pokladnu“, ve které byly finanční prostředky po otci a kterou žalobce téměř celou vybral. Dále namítal, že mu nebyl předložen znalecký posudek a dle jeho posudku má nemovitost hodnotu 1 700 000 Kč a navrhl odkoupit podíl pro syna za částku 850 000 Kč, s tím, že současně je ochoten prodat svůj podíl v [část obce] za 80 000 Kč. V případě, kdy by tato nabídka byla nevyhovující, přistupuje na nabídku odprodeje jeho podílu žalobci za částku 1 750 000 Kč. Emailem ze dne 8. 2. 2021 zástupce žalobce sdělil původnímu žalovanému, že akceptuje druhotně navrhované řešení, tedy že žalobce odkoupí jeho podíl za částku 1 750 000 Kč s výplatou v řádu několika měsíců. Komunikace probíhala dál, když dopisem ze dne 1. 3. 2021 zástupce původního žalovaného zaslal dopis zástupci žalobce, ve kterém sděluje, že s ohledem neprokázání zajištění finančních prostředků, navrhuje převést předmětné nemovitosti na syna (žalovaného), a to za částku 850 000 Kč. V emailech ze dne 1. 3. 2021 pak reaguje právní zástupce žalobce, že se stanovisko žalovaného liší s jeho dřívějším stanoviskem a je pro ně neakceptovatelné, když měl za to, že se už dohodli, že podíl odkoupí žalobce za částku 1 750 000 Kč. Z emailu zástupce žalobce ze dne 4. 10. 2022 adresovaného zástupci žalovaného soud zjistil, že žalobce setrvává na svém konstantním návrhu.

9. Ze znaleckého posudku č. 7667-83/20 ze dne 28. 12. 2020, který vypracoval Ing. Titl, kdy objednatelem byla společnost [právnická osoba], soud zjistil, že ke dni 28. 12. 2020 obvyklá cena rodinného domu, [list vlastnictví] [anonymizováno] činila 1 700 000 Kč. Pro srovnání znalec použil tři nemovitosti nacházející se ve [obec], avšak ani u jedné nepoužil skutečnou cenu, když použil cenu, kterou našel na internetu a kterou následně redukoval.

10. Z tržního posouzení ze dne 19. 8. 2019, které bylo zhotoveno Liborem Grabcem, z Explicit reality soud zjistil, že cena předmětných nemovitostí byla stanovena částkou 2 944 242 Kč.

11. Ze znaleckého posudku č. 6416/ 2021 ze dne 29.3.2021, který zpracoval Ing. Čech, když zadavatelem byl [celé jméno původního účastníka], soud zjistil, že cena obvyklá činí 1 750 000 Kč. Ve znaleckém posudku bylo k porovnání použito 5 nemovitostí, když pouze dvě byly z [obec], jeden z [obec] [anonymizována dvě slova], jeden ve [obec] a jeden ve [obec] Ani v jednom případě nebyla použita skutečná prodejní cena 12. Ze znaleckého posudku č. 5916/ 2021 ze dne 17. 9. 2021, který nechal zhotovit soud a který vypracoval znalec STATIKUM s.r.o., znalecká kancelář soud zjistil, že obvyklá cena činí 3 490 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že údržba objektu neodpovídá řádné a pravidelné údržbě, nachází se zde zvýšená vlhkost a nemovitost nelze reálně rozdělit po funkční stránce. Ve znaleckém posudku byly použity 4 porovnávací nemovitosti, všechny ve [obec], kdy u třech byly k dispozici realizovaná ceny a jedna cena byla nabídková. Součástí znaleckého posudku bylo i vyjádření k předchozím znaleckým posudkům. Tento důkaz oba účastníci akceptovali a nepožadovali k němu výslech znalce.

13. Z potvrzení o výši zůstatku na účtu u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že běžný zůstatek na účtu žalovaného činí ke dne 11. 10. 2022 částku 2 000 100 Kč.

14. Z rodného listu soud zjistil, že žalovaný má společného syna s paní [jméno] [příjmení], když syn se narodil [datum] v [obec].

15. Ze psané komunikace mezi žalobcem a původním žalovaným v období od 29. 9. 2020 – 15. 8. 2022 soud zjistil, že mezi sebou řeší staré i novější majetkové spory (o obrazy, vyúčtování provozních nákladů u předmětných nemovitostí, postavení krbu v roce 1996, výměna plynového kotle v roce 2017, vinohrad v [část obce],„ společný fond“, dědictví, ošetřovné pro jejich otce), když oba se navzájem osočují z podvodů, krádeže a lhaní. Dále z usnesení OS v Hodoníně 31 D 483/2019-26 ze dne 20.5.2019 soud zjistil, že se jednalo o dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], otci žalobce a původního žalovaného, s tím, že byl zjištěn jen majetek nepatrné hodnoty a ten byl vydán původnímu žalovanému. Součástí tohoto majetku byl i pozemek v [část obce], [list vlastnictví], p.č. [rok] v ceně ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 18 987 Kč.

16. Z předložených fotografií soud zjistil stav předmětných nemovitostí, když to odpovídá vypracovanému znaleckému posudku znalce STATIKUM. Dále je na fotografiích zachycena rakev na auto původního žalovaného, klavír žalovaného, invalidní vozík po dědovi, pneumatiky žalovaného, krabice po dědovi, šopa na dříví žalovaného, nábytek, který v domě zůstal po zesnulém otci žalobce a původního žalovaného.

17. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 14. 12. 2021 znějící na částku 1 428 Kč, daňového dokladu [číslo] daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že byl opraven a vyměněn plynový kotel.

18. Z listiny nazvané stav účtu od klienta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], typ smlouvy penzijní připojištění soud zjistil, že manželka žalobce má naspořeno 668 966 Kč a z jejího výpisu z účtu stavebního spoření u [anonymizováno] [ulice] spořitelna soud zjistil, že konečný zůstatek je ve výši 221 689,18 Kč.

19. Z potvrzení o zůstatcích na účet žalobce vedených u [ulice] banky soud zjistil, že na osobním účtu má 11 026,41 Kč, na spořícím 1 103,64 Kč a na účtu investičních fondů má 377 395 Kč. A dále z výpisu spořícího účtu u [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že na tomto účtu má žalobce částku 715 900,19 Kč.

20. Z potvrzení o studiu ze dne 2. 9. 2022 soud zjistil, že starší syn partnerky žalovaného je ve školním roce 2022 žákem prvního ročníku [ulice] odborné učiliště [obec].

21. Z dohody o práci mimo kancelář ze dne [datum] a z prohlášení zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že žalovaný má zajištěn homeoffice na adrese [adresa žalovaného a původního účastníka].

22. Z prohlášení zaměstnavatele [jméno] [příjmení] ze dne 9. 11. 2022 soud zjistil, že i po návratu z mateřské dovolené bude zastávat pozici [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], když má povoleno vykonávat práci z domova, což je [obec].

23. Z pokladního deníku majitele [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl založen dne 19. 8. 2018 soud zjistil, že se do něj zapisovaly platby, které byly učiněny a příjmy (příspěvek na péči, důchod), které otec žalobce a původního žalovaného obdržel. Jsou zde zápisy od žalobce a od původního žalovaného. Od dubna 2019 jsou zde zápisy převážně původního žalovaného, když zápis v knize je ukončen ze strany žalobce, který v létě roku 2020 uvedl, že„ z důvodu tunelování společného fondu, končím a beru si svou část. …“ 24. Z výpisu z živnostenského subjektu [jméno] [příjmení], [IČO] soud zjistil, že podniká v oboru [anonymizována dvě slova]. Jedná se o osobu, která měnila v domě kotel.

25. Z účetních dokladů vystavených dodavateli E. ON Energie, a.s., Innogy Energie, s.r.o., VaK Hodonín, a.s. soud zjistil, že se jedná o dodávky na adresu [adresa], kdy jako zákazník je uveden původní žalovaný.

26. Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje JMK [číslo] [rok] ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že bylo zrušena a vrácena věc stavebnímu úřadu k novému projednání, když se jednalo o umístění stavby„ Novostavba rodinného domu“ na základě žádosti [anonymizováno] [příjmení], jejíž pozemky sousedí s předmětnými nemovitostmi. Odvolání, na jehož základě bylo rozhodováno, podal žalovaný a [jméno] [příjmení].

27. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je její partner, žalobce je strýc jejího partnera. Dále soud zjistil, že má byt v [obec], ale v současnosti bydlí u rodičů žalovaného ve [obec], kam se nastěhovali poté, co se jim narodilo dítě, když je lepší žít v domku se zahrádkou než v bytě. Po smrti dědy žalovaného začali řešit, že by tam mohli bydlet. Předmětná nemovitost se nachází asi 100 m od rodičů žalovaného. Starost o zahradu a pozemek řeší žalobce se svým bratrem, otcem žalovaného. Její syn z dřívějšího vztahu s nimi žije taky trvale v domě u rodičů žalovaného. Bydlí tam od doby, kdy byl covid, to měli homeoffice, pak se jim narodil syn a ve [obec] už by chtěli zůstat. Starší syn je v prvním ročníku, když nastoupil rovnou do [obec]. Co se týká předmětných nemovitostí, tam by chtěli bydlet, dům je velký, chtějí si ho opravit, o vinohradu nepřemýšleli. Peníze na vyplacení mají, ona má vlastní byt v [obec]. Co se týká vzájemných vztahů, tak s žalobcem byla v kontaktu asi jednou, ještě za života dědy, s žalovaným jsou ve vztahu asi 7 a půl let. Do domu chodili dost často, každý víkend, dokud děda žil, nebo se tam pravidelně pomáhalo. Co se týká stavu nemovitosti, tak se tam dá bydlet, ale chce to rekonstrukci. Pracuje jako [anonymizována dvě slova] a má domluvený homeoffice a žalovaný má rovněž dohodnutý homeoffice. Vztah dědy a jeho synů byl asi dobrý, oba dva se o něho starali. Jestli tam byly nějaké rozpory, tak ona u nich přítomna nebyla. Po smrti dědy je dům ve stejném nebo horším stavu, nic se na něm neopravuje. Řešil se jen kotel a otec žalovaného, když foukalo, tak tam chodil kontrolovat tašky na střeše. O domě s žalobcem mluvila jen jednou, a to na pohřbu dědy, když se jí ptal, zda o dům mají zájem a ona mu řekla, že ano.

28. Ze svědecké výpovědi [celé jméno původního účastníka], původního žalovaného, otce žalovaného a bratra žalobce soud zjistil, že po smrti otce se dohadovali, kdo koho vyplatí z nemovitosti. V současnosti se on stará o provozní věci k nemovitosti, parkuje tam auto, syn tam garážuje auto, takže každý týden tam chodí, někdy i vícekrát. Zběžně projde dům, zjistí kde, co spadlo, zda nějaká taška ze střechy, co se tam změnilo. Před smrtí otce zajistil revizi a výměnu plynového kotle a částečně opravil baterii v kuchyni. Součástí nemovitosti je zahrada a dvorek, kdy po smrti otce se s žalobcem domluvili, že žalobce bude obdělávat vinohrádek v rozsahu 100 keřů, on mu svoji půlku pronajme, a žalobce bude za něj sekat polovinu trávy. Ne vždy žalobce tuto dohodu dodržel. On řeší veškeré energie, když po smrti otce žalobce sdělil, že nemá o nemovitost zájem. Žalovaného napadlo, že by se tam mohli přestěhovat, tak chtěl energie přepsat na něj, ale protože žalovaný v té době pracoval v [obec] a dodavatelé po něm chtěli nejen kopii úmrtního listu, ale i usnesení o dědictví, tak se to nechalo na něm. Do úmrtí otce úklid zajišťoval s manželkou, někdy ve spolupráci s manželkou bratra. Po smrti otce se úklid nedělá, větrání probíhá samovolně díky nedoléhavosti oken a na zimu se dům temperuje. Starší syn [jméno] [příjmení] u nich bydlí prakticky 3 a půl roku, v době covidu školu dělal dálkově. Jezdí s ním i na dovolenou. V současnosti studuje střední odbornou školu v [obec]. Žalobce o nemovitost projevil zájem až někdy na jaře 2020, kdy on si to dal do souvislosti s tím, že sousedka p. [příjmení] začala mluvit o tom, že se její pozemek dá rozdělit na 2 části, že se na druhé části postaví dům a dá se to výhodně prodat. Žalobce pak všude povídal, jak se na tom dá vydělat. V březnu 2019 činila hodnota nemovitosti 1 600 000 – 1 700 000 Kč, teď objektivně asi 3 000 000 Kč. V lednu 2021 bratrovi nabídl, že mu svou část nemovitosti prodá za 1 750 000 Kč, ale protože ho zná, když mu nikdy nic nevracel, tak usoudil, že nemá dost peněz a on nemá jistotu, kdy konkrétně mu zaplatí. Žalobce se na to ptala i jeho manželka, když on vždycky uvedl, že má 1 600 000 Kč v nějakých fondech, ale že neví, kdy to může vypovědět. Z toho usoudil, že by se peněz taky nemusel dočkat. Navíc žalobce po něm chtěl, aby na něho za tu cenu převedl ještě políčko, co zdědil po svém otci a chtěl 80 000 Kč za vinohrad v [část obce]. To se mu zdálo jako nehorázné navyšování požadavků. Ke dni úmrtí otce existovaly finanční prostředky asi 120 000 Kč, kdy se jednalo o peníze z příspěvku na péči pro otce a byla mezi nimi taková dohoda, že ty peníze jsou svědka, neboť se ženou odpracovali asi 2000 hodin péče a do smrti otce nepobrali za péči ani korunu. Co se týká ceny, tak s cenou, kterou on zjistil, tak bratr nesouhlasil, on zjistil od svého odhadce cenu 3 600 000 Kč – 4 000 000 Kč, takže se dohodli, že zjistí obvyklou cenu tak, že dali ceduli do okna, že je dům k prodeji. Navzájem se dohodli, že se zájemci budou mluvit oba, ale žalobce se mu nikdy neozval, jen mu tvrdil, že měl spoustu zájemců, a nakonec v prosinci 2020 našel jedny, kteří měli nemovitost koupit za 3 750 000 Kč s tím, že peníze seženou do konce dubna, ale když jim manželka volala, tak paní jí sdělila, že peníze nesehnali a dále je ani shánět nebudou. Nejvyšší nabídka, kterou on obdržel od důvěryhodné osoby, byla 2 a půl milionu. Ve skutečnosti neměl zájem nemovitost prodat, ale kdyby to koupil někdo za 3 750 000 Kč, tak by to prodali. O otce se staral on i žalobce. Manželka je [anonymizována dvě slova] a měla ho u sebe [anonymizováno] jako pacienta, takže se o něj starala i doma takže odhadem asi 60% péče poskytoval on s manželkou, zbytek žalobce. Jeho otec měl příjmy z důchodu, příspěvek na péči, a z počátku něco malého za prodej vína. Důchod mu stačil na pokrytí jeho potřeb. Peníze měl v hotovosti v ocelové kasičce. Když otec potřeboval větší péči, tak se mu podíval do kasičky a byla tam částka 79 000 Kč, výše se mu však nezdála, neboť by tam měl mít 413 500 Kč, a když se ho dotázal, kdo tedy ztenčil jeho finanční prostředky odpověděl:„ kdo, no [anonymizováno]“ Následně se zavedl pokladní deník, o otce se starali s žalobcem po týdnu, takže když někdo něco vybral, takto zapsal do pokladního deníku. On má s manželkou za to, že peníze, co v kasičce zbyly, tedy ve výši 119 000 Kč, takto je jejich odměna za péči. V rámci dědictví nátlak na žalobce nečinil, sešli se s notářkou, a ta to s nimi probrala.

29. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], matky žalovaného a švagrové žalobce soud zjistil, že žalovaný od svých 9 měsíců v podstatě celé dny trávil u tchyně s tchánem, kdy k nim měl mimořádný vztah a stejně tak i k domu. V podstatě po tom, co zemřel děda, tak v okamžiku, kdy ho odvážela pohřební služba, se jich žalobce ptal, zda někdo z nich má o dům zájem, že on o dům zájem nemá. Tak se dohodli, že by to bylo pro žalovaného a současně se dohodli, že se vyřeší i energie. Avšak to nešlo tak rychle, takže doposud jsou energie zapsané na manžela. Bavili se o odkupu, měli za to, že hodnota nemovitosti se pohybuje 1 600 000 – 1 700 000 Kč. Žalobce si to chtěl rozmyslet a na konci června jim sdělil, že mu odhadce řekl, že dům má hodnotu 3 600 000 Kč – 4 000 000 Kč. Následně zkusili dům nabídnout do prodeje a lidi chodili. Ale nikdo z nich nebyl ochoten zaplatit takto vysokou cenu. V prosinci je kontaktoval žalobce, že má zájemce, cca za 10 dnů jim byla zaslána předkupní smlouva k připomínkování a dále už se nikdo neozval. Ona pak později volala paní (vzhledem k tomu, že do konce dubna měl být dům vyklizen) a ta jí sdělila, že už o nemovitost nemá zájem. Energie v domě řeší manžel, čtvrtletně zasílá podklady žalobci. O dům se nikdo nestará, nerekonstruuje, jen když spadne taška, tak se zvedne a střecha se opraví. Žalobce měl zájem o vinohrad a využívá sklep a na oplátku seká trávu. Žalovaný s partnerkou a dětmi bydlí u nich, a to od covidu. Starší syn navštěvuje střední odborné učiliště v [obec]. Žalovaný se rozhodl, že se nastěhuje do [obec] v době, kdy zemřel děda. Žalobce má zájem o předmětné nemovitosti jen proto, že to chce rozdělit na dvě parcely a tu druhou část prodat. Jeho děti bydlí v [obec] u [obec] a v [obec]. V jednu chvíli nemovitost chtěli prodat, ale jen pokud by za to někdo zaplatil 3,5mil Kč. Oni navrhovali cenu 1 600 000 Kč – 1 700 000 Kč, to žalobce nechtěl, tak se ho ptala, jestli chce nemovitost koupit žalobce a on uvedl, že má peníze v nějakých fondech, kdy by mohl mít peníze k dispozici, nikdy neodpověděl. Pochopili, že dostat peníze od švagra není možné. V tuto chvíli mají zájem čistě o tuto nemovitost ve [obec], neboť ona vychovávala své děti 80 metrů od jejího tchána ve [obec] a stejně takto chce poskytnout i svému synovi. Tchán měl pokladnu, kterou si zamykal až do léta 2018, to požádal jejího manžela, aby ji začal vést on. V době úmrtí tam bylo asi 70 000 Kč. Ona ty peníze brala tak, že vzhledem k tomu, že se o něj starala, každou neděli vařila oběd a ze 400 000 Kč tam zbylo cca 70 000 Kč, tak ty peníze jsou jejich. Určitě o něj pečovala více ona, sice se s žalobcem střídali po týdnu, ale ona tam chodila ještě po večerech. Měli spolu výslovně dohodu, že z příspěvku na péči se bude hradit péče, ale že peníze ponechají v kase, kdyby se jeho zdravotní stav zhoršil, a bylo by nutné dát ho do nějakého penzionu.

30. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], manželky žalobce, soud zjistil, že k dispozici na vyplacení podílu mají na jejím penzijním spoření a stavebním spoření částku 800 000 Kč a manžel má na asi 1 000 000 Kč v bance. Výslovně souhlasila, aby se předmětné finanční prostředky použili na vypořádání v tomto sporu.

31. Soud zamítl provedení důkazu výpisem z registru živnostenského podnikání [anonymizováno] [příjmení], výslechem pana [příjmení], pana [příjmení] a jednáním na místě samém, když tyto důkazy byly k meritu věci irelevantní.

32. Podle § 1140 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

33. Soud má na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků za prokázané, že účastníci jsou ve smyslu § 1115 a následující o.z podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to v rozsahu id. ½. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že dům nelze reálně rozdělit, ani jeden z nich nechce ve spoluvlastnictví setrvat a ani jeden z nich v domě v současnosti nežije.

34. Z tvrzení obou účastníků pak bylo také prokázáno, když tato skutečnost byla potvrzena i znaleckým posudkem č. 5916/ 2021, fotografiemi domu a interiéru domu a rovněž svědeckými výpověďmi, že dům je v neudržovaném stavu, když se na něm dělají jen nejnutnější opravy, aby nemovitost nezchátrala a dokud nebude vyřešeno spoluvlastnictví, ani jeden z účastníků nemá zájem do nemovitosti investovat čas a své prostředky.

35. Mezi účastníky však byla sporná cena předmětných nemovitostí a způsob vypořádání, když oba účastníci měli zájem o přikázání věci do jejich výlučného vlastnictví a vyplacení podílu druhému.

36. Za účelem zjištění ceny nemovitosti strana žalovaná v řízení předložila znalecký posudek č. 7667-83/20 ze dne 28. 12. 2020 a č. 6416/ 2021 ze dne 29. 3. 2021, dle kterých cena nemovitosti činí cca 1 750 000 Kč. Soud vzal za prokázané, že ani v jednom posudku nebyly v rámci srovnání použity tři prodané nemovitosti v místě předmětných nemovitostí se skutečnou prodejní cenou. V případě posudku č. 6416/ 2021 bylo sice použito 5 srovnávacích vzorků, avšak jen dvě ve [obec] a ani u jedné nebyla uvedena skutečně realizovaná cena a v případně posudku č. 7667-83/20 byly sice užity 3 nemovitosti ve [obec], avšak ani v tomto případě nebyla zjištěna skutečná prodejní cena. Dále byla hodnota nemovitostí prokazována tržním posouzením, které předložil žalobce, když hodnota předmětných nemovitostí byla stanovena na částku 2 944 242 Kč, avšak toto posouzení nebylo nijak řádně odůvodněno a pro účely soudního řízení bylo nepřezkoumatelné. Soud proto nakonec ustanovil znalce, společnost STATIKUM s.r.o., znalecká kancelář, která vypracovala znalecký posudek č. 5916/ 2021 ze dne 17. 9. 2021, ze kterého soud zjistil, že obvyklá cena činí 3 490 000 Kč. V tomto znaleckém posudku se znalec vypořádal i s výše uvedenými znaleckými posudky a znalec za účelem vypracování posudku použil 4 porovnávací nemovitosti, všechny ve [obec], kdy u třech byly k dispozici realizovaná ceny a jedna cena byla nabídková. S ohledem na akceptaci závěru ve znaleckém posudku ze strany obou účastníků a vzhledem k řádnému, jasnému a srozumitelnému vysvětlení závěru a způsobu, jak k němu znalec dospěl, soud upustil od výslechu znalce a vycházel z tohoto znaleckého posudku při stanovení ceny nemovitostí.

37. Soud se tedy zabýval tím, zda jsou účastníci schopni druhého vyplatit, tedy zda disponují částkou cca 1 750 000 Kč, případně zda jsou tuto částku schopni získat. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2024/2016 ze dne 18. 10. 2016).

38. Potvrzením o stavu účtu žalovaného bylo prokázáno, že ten má k dispozici částku cca 2 mil Kč a žalobce schopnost uhradit předmětnou sumu prokázal výpisy z účtu své manželky a její svědeckou výpovědí a svými výpisy z účtu (u [ulice] banky a [jméno] [příjmení] [anonymizováno]), dle kterých mají k dispozici rovněž částku cca 2 mil Kč. Soud tedy shrnuje, že oba účastníci prokázali svou solventnost ve smyslu schopnosti vyplatit vypořádací podíl druhému z účastníků.

39. Současně bylo prokázáno, že ani jeden z účastníků v domě nežije, když žalobce má zajištěno vlastní bydlení a žalovaný žije se svou partnerkou a dětmi v domě u rodičů, když však partnerka má družstevní byt v [obec].

40. Soud se tedy zabýval dalšími okolnostmi a skutečnostmi, které uváděli účastníci řízení a které mohly mít vliv na přikázání do vlastnictví jednoho nebo druhého účastníka.

41. Mezi účastníky byl hlavní bod sváru starost o nemovitost, hrazení nutných poplatků a dědictví po otci a dědy žalovaného, když navzájem jeden druhého osočoval ze lži, krádeže, nedostatku zájmů. V této věci bylo prokázáno (svědeckými výpověďmi matky žalovaného a přítelkyně žalovaného), když o tom nebyl mezi stranami spor, že účastníci se dohodli, že žalobce bude sekat trávu a na oplátku bude moct využívat celý vinohrad, když žalovaný měl na sebe napsány energie (viz účetní doklady od E. On Energie a.s., Innogy Energie, s.r.o, VaK Hodonín, a.s.), o které se staral, když původně se tyto částky hradily z tzv. společného fondu, tj. z peněz, které zbyly po otci, ale které nebyly zahrnuty do dědictví. Jak bylo v řízení prokázáno, tento způsob stranám nevyhovoval, když obě strany měly pocit, že je ta druhá strana okrádá a na jejich úkor se obohacuje. Po zhodnocení velkého množství písemné komunikace, dědického usnesení a pokladního deníku vzal soud za prokázané, že ani u jedné ze stran nelze shledat větší či menší zavinění na rozvrácení jejich vztahu. Jediné, co bylo prokázáno, byla jejich jednoznačná nevraživost vůči sobě a neochota se jakkoliv přizpůsobit a dojít ke smírnému řešení. Avšak nebylo prokázáno, že by se jeden nebo druhý o nemovitost více staral, nebo se o ní zapříčinil, když oba svou polovinu získali darem (darovací smlouva mezi žalovaným a jeho otcem ze dne [datum], darovací smlouva ze dne [datum] (NZ 660/81, N 815/81) a darovací smlouva ze dne [datum] (NZ 1483/90, N 1650/90).

42. Předložené rozhodnutí Krajského úřadu JMK [číslo] 2021 sice prokazuje, že žalovaný aktivně vystupoval proti stavbě na sousedním pozemku, která by mohla mít dopad i na jejich nemovitost, ale nejedná se o důkaz, který by jakkoliv zvýhodňoval žalovaného oproti žalobci, když soudu nebylo předloženo dostatečné množství důkazů, aby vůbec mohl posoudit, zda to bylo v zájmu domu, pozemku, jak vystupoval žalobce a jaký konkrétní dopad případná stavba mohla mít na nemovitosti.

43. Zásadním pro rozhodnutí, komu bude dům a okolí přikázáno do vlastnictví byly svědecké výpovědi, prohlášení zaměstnavatele paní [příjmení] a žalovaného a potvrzení o studiu pro staršího syna paní [příjmení]. Z těchto důkazů totiž bylo zjištěno, že to byl žalovaný, který se přestěhoval s celou rodinou do [obec], kde bydlí u rodičů a který si za účelem přestěhování do [obec] zařídil, včetně jeho partnerky homeoffice a přeložení pod pobočku do [obec], tak aby mohli bydlet ve [obec]. Shodně tak starší syn už dochází do školy ve [obec], tedy lze očekávat, že žalovaný se svou rodinou zde chtějí setrvat.

44. Námitka žalobce, že při vyplacení podílu by si žalovaný mohl sehnat jiné bydlení ve [obec] je částečně relevantní. Je ale zapotřebí vzít v potaz, že žalobce se nechtěl do nemovitosti nastěhovat, chtěl užívat max vinohrad a sklep s tím, že uvedl, že by v domě mohli bydlet v budoucnosti jeho vnuci. Jeho vnuci jsou však nezletilí a nemají ještě dochozenou povinnou školní docházku, tedy nelze předpokládat, že by se v nejbližší době mohli do [obec] přestěhovat, kdy děti žalobce v současnosti bydlí v [obec] u [obec] a v [obec], jak bylo prokázáno svědeckou výpovědí matky žalovaného, avšak žalovaný v domě u svých prarodičů vyrůstal, jak vypověděla jeho matka, má zájem se do nemovitosti nastěhovat a má i možnost toto učinit, když po pracovní stránce i osobní udělal vše, aby mohl ve [obec] bydlet, tedy přikázání věci do jeho vlastnictví je způsob, jak nemovitost ochránit, zajistit ji rekonstrukci a zabránit dalšímu znehodnocení. Nadto z výpovědi rodičů žalovaného, jeho partnerky, z dopisu původního žalovaného žalobci je zřejmé, že zájem o nemovitost žalovaný projevil hned po smrti svého dědy.

45. Pokud se jedná o listinu, dle které původní žalovaný souhlasí s prodejem části žalobci, pak tuto listinu je potřeba chápat v celkovém vyznění jejich komunikace, kdy oba měnili své postoje k dané věci a jediné, na čem trvali, byla jejich představa o ceně, která však byla natolik odlišná, že způsobila nemožnost uzavření dohody a jediným řešením, jak zjistit skutečnou hodnotu bylo vypracování znaleckého posudku nestranným znalcem, kterého vybral soud.

46. Na základě výše uvedeného soud proto ve smyslu § 1143 o.z. rozhodl tak, že přikázal předmětné nemovitosti do vlastnictví žalovaného a s ohledem na prokázání dostatečných finančních prostředků na jeho účtu, avšak s ohledem na výši podílu, stanovil lhůtu k vyplacení podílu v délce 30 dnů od právní moci rozsudku.

47. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, dle kterého v řízeních iudicium duplex nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody, když v daném případě soud zvláštní důvody neshledal.

48. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku bylo znaleckému ústavu usnesením č. j. 20 C 5/2021-299 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 38 Co 207/2021-323 ze dne 31. 5. 2022 přiznáno 26 922,50 Kč, když z rozpočtových prostředků soudu bylo vyplaceno 23 922,50 Kč. S ohledem na výsledek řízení proto byla uložena každému z účastníků povinnost nahradit státu částku 11 961,25 Kč Kč, tj. polovina.