20 C 53/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 35 188,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 35 188,98 Kč, zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 97 210,02 Kč od 28. 4. 2021 do 27. 9. 2021, zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 35 188,98 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 42 820 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované původně domáhal zaplacení částky 132 399 Kč s příslušenstvím odpovídající jeho nákladům právního zastoupení v trestním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 3 T 58/2017 pro podezření z [anonymizována dvě slova], ušlé mzdě a hotovým výdajům vzniklým žalobci v důsledku trestního řízení. Žalobce dne 27. 10. 2020 uplatnil u žalované nárok na náhradu této majetkové újmy, 6 měsíční lhůta k vyřízení žádosti uplynula 27. 4. 2021. V podání ze dne 22. 10. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 97 210,02 Kč, neboť žalovaná dne 27. 9. 2021 tuto částku žalobci uhradila. Řízení bylo proto částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu č. j. 20 C 53/2021-57, ze dne 1. 11. 2021. Žalobce se tak nyní domáhá částky 35 188,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 97 210,02 Kč od 28. 4. 2021 do 27. 9. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 35 188,98 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení. Tato částka představuje žalobcem vynaložené náklady na zastoupení v trestním řízení, které žalovaná neuznala, a to polovinu odměny za převzetí a přípravu zastoupení advokátem dne 8. 9. 2016 ve výši 2 300 Kč, když žalovaná vyplatila žalobci za úkon částku 2 300 Kč, ačkoliv se jednalo o úkon právní služby, za který náležela žalobci náhrada nákladů odměny ve výši 4 600 Kč, neboť byl učiněn mimo běžnou pracovní dobu, a proto byla odměna za něj dvojnásobně navýšena. Dále představuje odměnu 4 600 Kč a režijní paušál 300 Kč za úkon účasti advokáta při výslechu podezřelého (žalobce) dne 8. 9. 2016 v době od 17:25 do 18:47 hodin, odměnu 4 600 Kč a režijní paušál 300 Kč za účast advokáta u ohledání místa činu 8. 9. 2016 v době od 19:30 do 20:10 hodin. Dále představuje částku zbývající poloviny odměny 1 150 Kč za úkon podání námitek proti formulaci otázek položených znalci 2. 10. 2016, když žalovaná vyplatila za tento úkon 1 150 Kč, ačkoliv se jednalo o úkon, za který měla být přiznána odměna advokátovi v plné výši. A dále částku 1 150 Kč za úkon 10. 10. 2016 - návrh na provedení důkazů, když žalovaná vyplatila za tento úkon 1 150 Kč, ačkoliv se jednalo o úkon, za který měla být přiznána odměna advokátovi v plné výši. K těmto částkám žalobce požaduje DPH. Dále se žalobce domáhal ušlé mzdy za měsíc září 2016 ve výši 6 712 Kč a za měsíc říjen 2016 ve výši 9 153 Kč, žalobce byl zaměstnán jako [anonymizována dvě slova] školy s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s počtem tříd do 23 a počtem žáků 330, byl i metodikem informačních technologií. K tomu žalobce uvedl, že v září a říjnu 2016 byl v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu psychických potíží pramenících z trestního stíhání. V této době neschopnosti pobíral pouze náhradu mzdy a rovněž nemohl odučit některé nadúvazkové hodiny, které měl mít celkem 4 v každém měsíci (1 týdně). Dále se žalobce domáhá náhrady nutných výdajů - nákladů za ubytování v [obec] ve výši 1 900 Kč v souvislosti s absolvováním [anonymizováno] vyšetření.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že vycházela ze stanoviska ředitele odboru odškodňování. Za úkon ze dne 8. 9. 2016 příprava a převzetí zastoupení náleží odměna ve výši jednoho úkonu 2 300 Kč Náklady vynaložené za účast advokáta u výslechu podezřelého a ohledání místa činu dne 8. 9. 2016 nelze považovat za účelně vynaložené náklady na změnu či zrušení nezákonného rozhodnutí, když usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce bylo vydáno až 9. 9. 2016. Za podání námitek proti formulaci otázek položených znalci dne 2. 10. 2016 náleží odměna ve výši jedné poloviny, za návrh na provedení důkazů 10. 10. 2016 náleží odměna ve výši jedné poloviny. Žalovaná nesouhlasila s proplacením náhrady mzdy za měsíc září 2016 a říjen 2016, když toto původně žalobce nedoložil žádnými důkazy. Rovněž škoda vzniklá úhradou za ubytování nebyla doložena.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce nárok na náhradu škody u žalované uplatnil dne 27. 10. 2020 a že žalovaná žalobci přiznala částku 97 210,02 Kč a tuto mu i dne 27. 9. 2021 uhradila.

4. Ze spisu Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 3 T 58/2017, vyúčtování právních služeb ze dne 22. 9. 2016, byly zjištěny následující skutečnosti: Žalobce vystupoval jako obviněný v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 58/2017. Dne 8. 9. 2016 v 16:15 hodin byl dle protokolu zadržen žalobce jako osoba podezřelá, kontaktoval advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dle protokolu byl proveden výslech žalobce v době od 17:25 do 18:47 hodin za účasti advokáta. Následně došlo k ohledání místa činu v době od 19:30 do 20:10 hodin za účasti advokáta. Usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, ÚO [obec], oddělení [anonymizována dvě slova] ze dne 9. 9. 2016, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, a to jako obviněného ze spáchání zločinu [anonymizována dvě slova]. Dne 21. 9. 2016 ukončil [anonymizováno] [příjmení] právní zastoupení žalobce, následně jej převzal nynější právní zástupce žalobce, dne 2. 10. 2016 byly současným právním zástupcem žalobce vzneseny námitky proti formulaci otázek položených znalci v souvislosti s provedením znaleckého posudku znalcem z oboru [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], dne 10. 10. 2016 byl podán zástupcem návrh na provedení důkazů – výslechu svědka. Následně byla podána proti žalobci obžaloba. Dne 31. 10. 2017 byl zdejším soudem vydán rozsudek č. j. 3 T 58/2017-225, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 11. 2017. Právní zástupci žalobce, kteří jej zastupovali z důvodu nutné obhajoby, učinili ve věci 23 úkonů právní služby, a to mimo jiné i přípravu a převzetí zastoupení dne 8. 9. 2016, účast při výslechu podezřelého dne 8. 9. 2016 v době od 17:25 do 18:47 hodin, účast u ohledání místa činu dne 8. 9. 2016 v době od 19:30 do 20:10 hodin. Za tyto úkony již žalobce advokátovi hradil, což bylo zjištěno z vyúčtování právních služeb ze dne 22. 9. 2016 a oznámení o zadání domácí platby. Dále byly učiněny úkony podání námitek proti formulaci otázek položených znalci 2. 10. 2016, návrh na provedení důkazů 10. 10. 2016. Z rozhodnutí o registraci k DPH soud zjistil, že oba advokáti žalobce byli plátci DPH.

5. Ze zdravotních záznamů [anonymizováno] [právnická osoba], prozatímní propouštěcí zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl od 12. 9. 2016 do 13. 9. 2016 hospitalizován na [anonymizováno] klinice Fakultní nemocnice [obec] z důvodu poruchy přizpůsobení, měl [anonymizováno] tendence, byly mu vydány léky, když dočasná pracovní neschopnost pokračovala do 21. 9. 2016. Opětovně byl v neschopnosti od 3. 10. 2016 do 16. 10. 2016 z důvodu funkční dyspepsie, to vše v souvislosti s psychosomatickými potížemi, které vznikly v důsledku zahájeného trestního stíhání.

6. Z výplatních lístků žalobce za rok 2016, výše náhrad za DPN, výkazu placené práce přesčas v roce 2016, 2017, rozvrhu hodin dle vyučujících ve školním roce 2016 2017 [anonymizováno] [obec], evidence docházky žalobce, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, bylo zjištěno, že žalobce pracoval jako [anonymizována tři slova], v měsíci září 2016 byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti v době od 12. 9. 2016 do 21. 9. 2016, neodučil žádné nadúvazkové hodiny. V době od 22. 9. 2016 do 30. 9. 2016 pobíral studijní volno. Průměrný hodinový výdělek byl 295,17 Kč Celkem mu za měsíc září 2016 bylo vyplaceno 28 409 Kč. V měsíci říjnu 2016 byl v dočasné pracovní neschopnosti v době od 3. 10. 2016 do 16. 10. 2016. Odučil 2 nadúvazkové hodiny, průměrný hodinový výdělek byl 250,78 Kč, celkem mu za měsíc říjen 2016 bylo vyplaceno 25 727 Kč. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že v uvedených měsících byl jeho tarifní plat 31 130 Kč, osobní příplatek 7 000 Kč, ostatní příplatky 7 500 Kč.

7. Z e-mailové korespondence bylo zjištěno, že žalobce sháněl jednolůžkový pokoj v [obec] v termínu 3. 10. 2016 až 4. 10. 2016, byl mu nabídnut v hotelu [anonymizována dvě slova] v ceně 1 900 Kč. Z potvrzení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný zde byl v uvedeném termínu ubytován, platba 1 900 Kč za ubytování byla žalobcem uhrazena.

8. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákona“),„ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ Podle § 5 písm. a), b) zákona,„ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.“ Podle § 7 odst. 1 zákona,„ právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.“ Podle § 31 odst. 1, 3 zákona,„ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.“ 9. Žaloba je důvodná.

10. Dle konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) ruší účinky rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, tj. činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. K tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1325/2004. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že žalobce má právo na náhradu škody spočívající v účelně vynaložených nákladech obhajoby, které žalobce vydal ve snaze zvrátit rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, jakož i s cílem zrušit účinky zahájeného trestního stíhání vydáním rozhodnutí o zproštění obžaloby.

11. Náklady žalobce jsou tvořeny odměnou jeho právních zástupců – náklady obhajoby, přičemž výše odměny zástupce za úkon právní služby činila v souladu s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhlášky“) 2 300 Kč, když ve smyslu § 10 vyhlášky byla tarifní hodnota v rámci trestního řízení 30 000 Kč, neboť žalobce byl obviněn z trestného činu pohlavního zneužití, za který zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let. Právní zástupce žalobce dne 8. 9. 2016 provedl v souladu s § 11 odst. 1 vyhlášky úkon příprava a převzetí zastoupení. Žalobce byl zadržen policejním orgánem toho dne mimo obvyklou pracovní dobu kanceláře právního zástupce v 16:15 hodin, proto nemohl být úkon vykonán v obvyklé pracovní době, soud vzal proto za prokázané, že advokát měl nárok na odměnu za tento úkon, zvýšenou dvojnásobně na částku 4 600 Kč, a to v souladu s § 12 odst. 1 vyhlášky, který stanovuje, že„ u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.“ Soud tak přiznal žalobci i navýšení za tento úkon ve výši 2 300 Kč. Právní zástupce dále provedl úkon účast při výslechu podezřelého dne 8. 9. 2016 v době od 17:25 do 18:47 hodin, účast u ohledání místa činu 8. 9. 2016 v době od 19:30 do 20:10 hodin. Soud k tomu uvádí, že ačkoliv usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno až 9. 9. 2016, tyto úkony byly úkony, které směřovaly ke změně či zrušení nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Nadto byly v daném případě dány předpoklady nutné obhajoby, kdy stát sám nutil žalobce být zastoupen advokátem, a tedy vynakládat finanční prostředky v trestním řízení, proto žalobci na jejich náhradu vznikl nárok. Soud proto žalobci přiznal odměnu advokáta za tyto úkony ve výši 2 x 4 600 Kč, když odměna za každý úkon byla navýšena dvojnásobně, neboť byly vykonávány mimo obvyklou pracovní dobu advokátní kanceláře. Dále žalobci přiznal i režijní paušál advokáta 2 x 300 Kč v souladu s § 13 odst. 3 vyhlášky. Právní zástupce dále provedl úkon podání námitek proti formulaci otázek položených znalci 2. 10. 2016, za tento úkon advokátovi dle názoru soudu přísluší odměna v plné výši ve smyslu § 11 odst. 3 vyhlášky, když se tento úkon blíží písemnému podání nebo návrhu ve věci samé, totéž platí i pro úkon ze dne 10. 10. 2016 - návrh na provedení důkazů, za tyto úkony soud proto žalobci přiznal 2x 1 150 Kč jako doplatky do plné ceny úkonů. Soud tak žalobci přiznal jím požadovanou částku 14 400 Kč. Protože bylo prokázáno, že právní zástupci žalobce jsou plátci DPH, rovněž soud přiznal žalobci i částku DPH z uvedené odměny ve výši 3 024 Kč, tj. celkem 17 424 Kč.

12. Dále bylo v řízení prokázáno, že v souvislosti se zahájením trestního stíhání došlo k akutní stresové reakci žalobce, v září 2016 byl hospitalizován na [anonymizováno] klinice [anonymizováno] v [obec] s diagnózou poruchy přizpůsobení, která se projevuje subjektivní tísní a dalšími poruchami emocí, jejímu rozvoji předchází stresová událost či události. V říjnu 2016 se mu rozvinula funkční dyspepsie v souvislosti s psychosomatickými potížemi. Z toho důvodu byl lékařem uznán dočasně pracovně neschopným v měsíci září a říjnu 2016. V roce 2016 v souladu s § 192 odst. 1,2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, žalobci jako zaměstnanci náležela od zaměstnavatele náhrada platu od 4. dne pracovní neschopnosti ve výši 60 % průměrného výdělku. V důsledku pracovní neschopnosti žalobci vznikla majetková újma, když nedosáhl na svůj běžný plat, a to v příčinné souvislosti s trestním stíháním. Žalobce pracoval jako [anonymizována dvě slova]. V době neschopnosti měl nižší plat a nemohl ani odučit nadúvazkové (přespočetné) hodiny. V souladu s přílohou nařízení vlády č. 75/2005 Sb., měl žalobce jako [anonymizována dvě slova] školy s [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s počtem tříd do 23 a počtem žáků 330 mít týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti 6 hodin. Protože byl jako [anonymizována dvě slova] metodikem informačních technologií, snížil se podle § 3 nařízení týdenní rozsah o 3 hodiny týdně. Přímá pedagogická činnost žalobce měla být ve školním roce 2016 2017 ve výši 3 hodiny týdně. Žalobce však učil dle rozvrhu pro školní rok 2016 2017 4 hodiny týdně, tedy měl každý týden jednu nadúvazkovou hodinu. Za každou tuto přespočetnou hodinu v týdnu přitom náležel žalobci v souladu s § 132 zákoníku práce„ příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.“ O příplatek za každou přespočetnou hodinu v důsledku pracovní neschopnosti žalobce přišel, když tyto přepočetné hodiny z důvodu pracovní neschopnosti a psychických problémů nemohl zcela odučit. Současně si žalobce v září 2016 vybral studijní volno ve smyslu § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, neboť byl dvakrát neplánovaně v pracovní neschopnosti a bylo třeba dořešit některé úkoly, které měl jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

13. Z výplatních pásek pak soud vzal za prokázané, že hrubá měsíční mzda žalobce v září 2016 by byla 47 991 Kč (tarifní plat 31 130 Kč + příplatek osobní 7 000 Kč +ostatní příplatky 7 500 Kč + 4 přespočetné hodiny 4 x 2 x 295,17 Kč), čistá mzda by byla 35 121 Kč (po odečtení daně 15 % ze superhrubé mzdy ve výši 7 590 Kč, odvodu sociálního pojištění 6,5 % ve výši 3 120 Kč, odvodu zdravotního pojištění 4,5 % ve výši 2 160 Kč), přičemž za září 2016 mu bylo vyplaceno 28 409 Kč, má tak nárok na náhradu škody ve výši rozdílu 6 712 Kč. Hrubá měsíční mzda žalobce v říjnu 2016 by byla 47 636 Kč (tarifní plat 31 130 Kč + příplatek osobní 7 000 Kč +ostatní příplatky 7 500 Kč + 4 přespočetné hodiny 4 x 2 x 250,78 Kč), čistá mzda by byla 34 880 Kč (po odečtení daně 15 % ze superhrubé mzdy ve výši 7 515 Kč, odvodu sociálního pojištění 6,5 % ve výši 3 097 Kč, odvodu zdravotního pojištění 4,5 % ve výši 2 144 Kč), přičemž za říjen 2016 mu bylo vyplaceno 25 727 Kč, má tak nárok na náhradu škody ve výši rozdílu, tj. 9 153 Kč Celkem tak z důvodu trestního stíhání žalobci ušla mzda ve výši celkem 15 865 Kč, na jejíž náhradu má nárok.

14. Co do požadavku na zaplacení hotových výdajů 1 900 Kč za pobyt v [obec] z důvodu podstoupení [anonymizováno] vyšetření soud uvádí, že bylo prokázáno, že žalobci tyto hotové výdaje v důsledku trestního stíhání vznikly, má tak nárok na jejich náhradu. Částku 1 900 Kč za ubytování v [obec] soud považuje za ještě přiměřenou a skutečnost, že předmětná částka byla uhrazena, byla prokázána emailem předmětného hotelu.

15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobci náleží částka 35 189 Kč, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobci uhradila z této částky 0,02 Kč, soud vyhověl co do požadavku na zaplacení částky 35 188,98 Kč a zavázal žalovanou k její úhradě.

16. Prodlení žalované nastalo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároku žalovanou, když ve smyslu § 15 odst. 2 zákona„ se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.“ V konkrétním případě byl nárok uplatněn 27. 10. 2020, posledním dnem šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání nároku byl 27. 4. 2021, a proto se žalovaná dostala do prodlení dne 28. 4. 2021, od kterého má žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 17. Soud tak přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 35 188,98 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení. Soud dále přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení i z původně žalované částky 97 210,02 Kč od 28. 4. 2021 do 27. 9. 2021, kterou žalovaná dobrovolně hradila dne 27. 9. 2021, neboť dle § 2054 odst. 2 o. z. tímto žalovaná uznala i důvodnost příslušenství takto uhrazené částky.

18. Lhůta k plnění (30 dnů) byla soudem stanovena delší, než zákon předpokládá, když jak žalobkyně, tak žalovaná s ohledem na organizačně-technické důvody na straně žalované, delší lhůtu shodně navrhly a soud neměl důvod návrhu žalobce nevyhovět.

19. Co se týká náhrady nákladů řízení, v řízení byl zcela úspěšný žalobce, když k částečnému zastavení řízení došlo z důvodu na straně žalované, která po podání žaloby částečně plnila. Žalobce tak má v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhláška“). Zástupce žalobce učinil ve věci šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, replika na vyjádření žalované dne 22. 10. 2021, porada s klientem dne 15. 2. 2022, účast u jednání dne 16. 2. 2022, účast u jednání dne 28. 3. 2022), za které mu náleží odměna v plné výši. Tarifní hodnota v době započetí úkonu příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, replika na vyjádření žalované ze dne 22. 10. 2021, činila 132 399 Kč, sazba mimosmluvní odměny za každý z těchto úkonů činila dle § 7 bodu 5 vyhlášky 6 420 Kč. Tarifní hodnota v době započetí úkonu porada s klientem dne 15. 2. 2022, účast u jednání dne 16. 2. 2022, účast u jednání dne 28. 3. 2022 byla ve výši 35 188,98 Kč, když sazba mimosmluvní odměny za tyto úkony činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky 2 540 Kč Celkem tak žalobci náleží odměna za šest úkonů právní služby ve výši 26 880 Kč. Soud nepřiznal odměnu za doplnění tvrzení, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby a je tudíž neúčelné. Soud rovněž přiznal podle § 13 odst. 4 vyhlášky paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, a to za každý z těchto úkonů. Rovněž se žalobci přiznává náhrada nákladů (cestovné) ve výši 1 927,8 Kč – cesta na jednání dne 16. 2. 2022 [značka automobilu], [registrační značka], spotřeba 5,5 l /100 km, cestovné [obec] - [obec] a zpět dne 16. 2. 2022, tj. 2 x 143 km = 286 km, tedy 286 km x 4,70 Kč/km = 1 344,2 Kč + 583,58 Kč, tj. (5,5 l /100 km) x 286 km x 37,10 Kč = 1 927,8 Kč, kdy soud vycházel z údaje o spotřebě pohonné hmoty pro kombinovaný provoz dle přiloženého technického průkazu 5,5 l /100 km, ceny pohonné hmoty za čerpání benzinu oktanového 95 dle § 4 vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 37,10 Kč, počtu ujetých kilometrů - celkem 286 km a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,7 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) Dále má žalobce nárok na zmeškaný čas na cestě á 100 Kč za každou započatou půlhodinu ve výši celkem 6 x 100 Kč, tj. 600 Kč ve smyslu § 14 odst. 3 vyhlášky. Žalobci se přiznává i náhrada nákladů (cestovné) ve výši 1 927,8 Kč – cesta na jednání [značka automobilu], [registrační značka], spotřeba 5,5 l /100 km, cestovné [obec] - [obec] a zpět dne 28. 3. 2022, tj. 2 x 143 km = 286 km, tedy 286 km x 4,70 Kč/km = 1 344,2 Kč + 583,58 Kč, tj. (5,5 l /100 km) x 286 km x 37,10 Kč = 1 927,8 Kč, kdy soud vycházel z údaje o spotřebě pohonné hmoty pro kombinovaný provoz dle přiloženého technického průkazu 5,5 l /100 km, ceny pohonné hmoty za čerpání benzinu oktanového 95 dle § 4 vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 37,10 Kč, počtu ujetých kilometrů - celkem 286 km a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,7 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) Dále má žalobce nárok na zmeškaný čas na cestě á 100 Kč za každou započatou půlhodinu ve výši celkem 6 x 100 Kč, tj. 600 Kč ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu Celkem tedy náklady žalobce (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 42 820 Kč. Takto přiznané náklady soud považuje za potřebně a účelně vynaložené k uplatnění práv u soudu.