20 C 77/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 753 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 753 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 16 753 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 3. 2024 po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 753 Kč s příslušenstvím. Požadovaná částka představuje náhradu škody, která žalobkyni vznikla tím, že žalovaný po ukončení smluvního vztahu o dodávce elektřiny neoprávněně odebíral elektrickou energii v odběrném místě , adresa, v době od 1. 4. 2023 do 14. 4. 2023, což bylo zjištěno sdělením majitelky nemovitosti a kontrolou v odběrném místě. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 21. 8. 2023, z e-mailové komunikace s novým uživatelem nemovitosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , fotokopie stavu elektroměru, žádosti ke zpřístupnění elektroinstalace nemovitosti ze dne 21. 7. 2023, faktury č. , hodnota, , ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, stanovení výše oprávněných nákladů, ceníku společnosti , Jméno žalobkyně, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny ke dni 31. 3. 2023 neoprávněně odebíral elektrickou energii v odběrném místě , adresa, , a to v období od 1. 4. 2023 do 14. 4. 2023. Množství odebrané elektřiny bylo zjištěno rozdílem stavu odebrané elektřiny v ukončovací faktuře a stavem elektroměru při předání nemovitosti žalovaným novému uživateli nemovitosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Majitelka nemovitosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, potvrdili, že elektřinu odebral v období od 1. 4. 2023 do 14. 4. 2023 právě žalovaný, který měl nemovitost v užívání. Žalobkyně dne 21. 8. 2023 demontovala elektroměr a následně vyhotovila podklady pro výpočet výše vzniklé škody, a to postupem dle § 16, 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Výše škody za neoprávněný odběr elektřiny 0,899 MWh žalovaným včetně souvisejících oprávněných nákladů byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, vystavenou na částku 16 753 Kč a splatnou dne 10. 10. 2023. Oprávněné náklady byly účtovány dle dodatku č. , hodnota, k rámcové dohodě uzavřené v rámci veřejné zakázky s názvem Kontrola odběrných míst a řešení neoprávněných odběrů ze dne , datum, a ceníku výkonů. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 26. 10. 2023 a předžalobní upomínkou ze dne 13. 11. 2023 (odeslanou dne 14. 11. 2023).

4. Ve věci se jedná o řízení s mezinárodním prvkem, jelikož žalovaný měl v době podání žaloby 20. 3. 2024 bydliště na území Slovenské republiky. Z lustrace v Registru obyvatel SR ze dne 24. 4. 2024 bylo zjištěno, že trvalý pobyt žalovaného je od 2. 1. 2012 na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Slovenská republika. Žalovaný se zřejmě na této adrese ke dni 20. 3. 2024 skutečně zdržoval a zřejmě se hodlá této adrese zdržovat i nadále, když dne 4. 7. 2023 zde převzal soudní zásilku. S ohledem na § 80 o. z. a § 85 o. s. ř. se bydlištěm rozumí místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam trvale. Bydlištěm žalovaného ke dni podání žaloby tudíž bylo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

5. Soud se při posuzování mezinárodní příslušnosti řídil Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I bis“). V daném sporu jedná o řízení ve věci deliktní odpovědnosti žalovaného (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-59/19, Wikingerhof, ze dne 24. 11. 2020, podle kterého „žalobu je třeba kvalifikovat jako smluvní, pokud se jeví, že je výklad smlouvy mezi žalovaným a žalobcem nezbytný k prokázání dovolené či naopak nedovolené povahy jednání.“).

6. Podle čl. 7 bodu 2 Nařízení Brusel I bis, „osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.“ V dané věci se přitom jedná o odpovědnost žalovaného za protiprávní jednání, tedy odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny. Zdejší soud je mezinárodně příslušný, neboť ke vzniku škodné události došlo v obvodu zdejšího soudu na adrese , adresa, .

7. Protože se v daném případě jedná o mimosmluvní závazkový vztah mezi účastníky s mezinárodním prvkem, zabýval se soud dále určením rozhodného práva, které se bude na závazkový vztah vztahovat. Vyšel přitom z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, „Řím II“. Dle článku 4 odst. 1 Řím II, „nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.“ Soud tak dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah účastníků se bude řídit českými právními předpisy.

8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, je neoprávněným odběrem elektřiny odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Podle § 51 odst. 3 téhož zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Na základě shora uvedeného dospěl soud po zhodnocení důkazů k závěru, že žalovaný v období od 1. 4. 2023 do 14. 4. 2023 neoprávněně odebíral elektrickou energii v nemovitosti na adrese , adresa, , aniž by měl platně sjednánu smlouvu o dodávkách elektřiny. Tím žalobkyni způsobil škodu ve výši 16 753 Kč. Ve věci nebyly shledány okolnosti dokládající, že žalovaný po ukončení odběratelsko-dodavatelského vztahu ke dni 31. 3. 2023 elektřinu nadále neodebíral, když majitelka nemovitosti na adrese odběrného místa a nový uživatel nemovitosti shodně potvrdili neoprávněný odběr žalovaným v uvedeném období. Jelikož žalovaný neuhradil uvedenou částku ve lhůtě splatnosti dle vystavené faktury č. , hodnota, , ocitl se s úhradou svého peněžitého dluhu v prodlení, proto přísluší žalobkyni také nárok na úrok z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení žalovaného stanoveného dle faktury č. , hodnota, . S ohledem na shora uvedené soud posoudil podanou žalobu jako důvodnou, v plném rozsahu jí vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobkyni vzniklý dluh včetně příslušenství zaplatil.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., za dva úkony po 100 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 3/2021, 23 C 93/2021), v nichž je předmětem řízení plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 5. 9. 2024, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby.