22 C 107/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení neexistence práva věcného břemene

I. Určuje se, že věcné břemeno (služebnost pozemková), jemuž odpovídá právo cesty, jízdy a chůze vlastníka panujícího pozemku parc. č. , hodnota, (ostatní plocha) v k. ú. , adresa, , přes služebný pozemek parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , zřízené dle Pozemkové knihy kn. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, dle Kupní smlouvy z 21. 4. 1937, je promlčeno.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 23 327,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, , na náhradě nákladů státu 3 575,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala určení, že věcné břemeno (služebnost pozemková), jemuž odpovídá právo cesty, jízdy a chůze vlastníka panujícího pozemku parc. č. , hodnota, (ostatní plocha) v k. ú. , adresa, , přes služebný pozemek parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , zřízené dle Pozemkové knihy kn. vl. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, dle Kupní smlouvy z 21. 4. 1937 (dále též jen „věcné břemeno“), je promlčeno. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že promlčeno není, navrhovala, aby soud toto věcné břemeno zrušil. [Pozn.: pokud se v rozsudku uvádí čísla pozemkových parcel bez uvedení katastrálního území, rozumí se jím katastrální území , adresa, ].

2. V podané žalobě žalobkyně v podrobnostech popsala genezi a vývoj věcného břemene, včetně nabývacích titulů k němu se vztahujících, a předestřela soudu názor, že od okamžiku zřízení v roce 1937 došlo k zásadní změně nejen sociálních a profesních, ale i urbanistických poměrů (zastavěnosti daného území) na místě samém. Původní účel věcného břemene souvisel s praktickými potřebami transportu nákladu a odvíjel se zejména od faktu, že otočení povozu na úzkém pozemku nebylo technicky možné (couvání s koňským povozem bylo obtížné a s kravským povozem neproveditelné), a proto bývalo mezi majiteli sousedících hospodářských pozemků zvykem, že si vzájemně usnadňovali dopravu nákladu umožněním průjezdu přes své pozemky. Poté, co se změnila kultura původního pozemku (tehdy číslovaného č. , hodnota, ) z pastvy na zastavěnou plochu, ztratilo věcné břemeno svůj smysl a rovněž frekvence užití věcného břemene žalovaným a jeho právními předchůdci je od 80. let 20. století nulitní. Z výše uvedených důvodů má žalobkyně za to, že věcné břemeno je promlčeno. Z opatrnosti (pro případ, že by soud měl na otázku promlčení věcného břemene jiný názor) však namítá, že změnou poměrů došlo k hrubému nepoměru mezi oprávněností zápisu omezujícího práva a povinností toto právo strpět, a proto navrhuje jeho zrušení. Na výmazu věcného břemene ostatně trvá i zástavní věřitel služebného pozemku parc. č. , hodnota, . Pokusy o smírné vyřešení sporu přitom nevedly ke kýženému výsledku.

3. Žalovaný předně ve vyjádření k žalobě uvedl, že panující pozemek v současnosti nemá napojení na veřejnou cestu, což se projevilo mj. v tom, že při rekonstrukci v roce 2003 nebyl průjezd zazděn, aby služebnost mohla být zachována. Nesouhlasil dále s tvrzením, že přístup na panující pozemek realizuje skrz průjezd v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku parc. č. , hodnota, ; hned za tímto průjezdem totiž stojí stavba, kolem níž průjezd není možný, a současně se vedle ní nachází schodiště s tím, že oboje je dáno historicky. Jelikož je žalovaný po nedávném vážném úrazu invalidní, potřebuje k údržbě svého pozemku pořídit zahradní traktor na sekání trávy. Jediná možná varianta, jak se s takovým zařízením dostat na panující pozemek, je průjezd přes služebný pozemek parc. č. , hodnota, . Konečně žalovaný trval na tom, že se jedná o služebnost pozemkovou, která se váže k pozemku, nikoli k jeho osobě, a že věcné břemeno promlčeno není, neboť dne 23. 4. 2023 v 17:25 chtěl tohoto práva využít, což mu však žalobkyně neumožnila; písemně ji proto vyzval k nápravě a místo odpovědi žalobkyně podala žalobu. Závěrem dodal, že se s žalobkyní opakovaně marně pokoušel dohodnout na odkupu části jejího pozemku parc. č. , hodnota, , respektive průjezdu, ale k dohodě nedošlo. Žalovaný se domnívá, že důvodem, proč žalobkyně usiluje o určení, že věcné břemeno je promlčeno, případně o jeho zrušení, je smluvní sankce od zástavního věřitele, což však nemůže být relevantním důvodem.

4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), vše v obci a k. ú. , adresa, (dále též jen „služebný pozemek“). Podle výpisu z katastru nemovitostí je tento pozemek zatížen věcným břemenem – služebností cesty, jízdy a chůze pro dočasné majitele st. parc. č. , Anonymizováno, (po přečíslování st. parc. č. , hodnota, ), a to pro panující pozemek parc. č. , hodnota, (dále též jen „panující pozemek“), jež je ve výlučném vlastnictví žalovaného, který jej nabyl darovací smlouvou ze dne 20. 7. 2006 s právními účinky vkladu ke dni 8. 8. 2006. Služebný pozemek je zatížen též zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, pro věřitele , právnická osoba, ., a to do celkové výše 2 596 000 Kč. Vstup na panující pozemek žalovaný v současnosti zajišťuje přes sousedící pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, ; výlučným vlastníkem tohoto pozemku je manželka žalovaného, paní , jméno FO, .

5. Co se týče geneze vlastnických a užívacích vztahů v dané lokalitě, vycházel soud z mj. předložených kupních smluv, geometrických (polohových plánů) a z výpisu z pozemkové knihy pro pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, .

6. Dne 21. 4. 1937 uzavřela paní , jméno FO, , bytem , adresa, , jako prodávající kupní smlouvu s manželi , jméno FO, a , jméno FO, , bytem , adresa, . Touto smlouvou jim prodala část pozemkové parcely č. , Anonymizováno, (pastva) označenou číslem , hodnota, (stavební plocha) o výměře 767 m2 s tím, že rozdělení pastvy a zřízení stavební plochy povolil Okresní soud ve , adresa, svým usnesením ze dne , datum, Pozemek (pastva) č. , Anonymizováno, o výměře 13722 m2 přitom , jméno FO, nabyla odstupní a darovací smlouvou ze dne 23. 7. 1929. Geometrický (polohopisný) plán z 25. 3. 1937 zakresluje ono oddělení stavební částice z parcely č. , Anonymizováno, kdy z původní parcely č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , byla oddělena stavební plocha označená číslem , hodnota, o výměře 767 m2 ve prospěch (nových) manželů , jméno FO, a , jméno FO, , a původní parcele č. , Anonymizováno, zůstala výměra o zbývajících 12 955 m2. Kupní smlouva ze dne 21. 4. 1937 byla právním titulem pro zápis služebnosti cesty, jízdy a chůze přes pozemek p. č. , Anonymizováno, ve vl. č. , hodnota, co statek služebný ve prospěch dočasných majitelů stav. pl. , Anonymizováno, , co statek panující, a současně titulem pro zápis služebnosti bezplatného čerpání vody ze studny nacházející se na stav. pl. č. , hodnota, , podle obsahu odst. XIII. smlouvy ve prospěch , jméno FO, , její nejbližší přízně, resp. dočasné vlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, vložka č. , hodnota, .

7. Další geometrický (polohopisný) plán z 13. 10. 1937 zakresluje rozdělení stavební částice čís. 1180. Původní parcela (stavební plocha) č. , hodnota, o výměře 767 m2 se rozdělila na stavební plochu č. , Anonymizováno, o výměře 442 m2 a stavební plochu č. , Anonymizováno, o výměře 325 m2. Kupní smlouvou ze dne 18. 10. 1937 převedli prodávající manželé , jméno FO, a , jméno FO, , bytem , adresa, (tedy původní vlastníci celé stavební plochy č. , hodnota, ), její část pod novým číslem, Anonymizováno, , Anonymizováno, na , jméno FO, (později , jméno FO, ), bytem , adresa, jakožto kupující. Tato smlouva opět obsahuje poznámku o nyní sporném věcném břemeni, a to doslova (pozn.: s opravou zjevných překlepů): „Svoluje se na st. pl. č. , adresa, , vlož. čís. , Anonymizováno, vklad co statku trpícím a na st. pl. č. , adresa, , vlož. čís. která bude pro ni zřízena poznamenáním - co statku panujícím, práva služebnosti cesty, jízdy a chůze v šíři 3 m, dle obsahu tohoto odstavce, pro dočasné majitele st. pl. č. , adresa, .“. Shodně o poznamenání věcného břemene do pozemkové knihy rozhodl Okresní soud ve , adresa, v usnesení ze dne , datum, , a v této podobě se toto věcné břemeno do pozemkové knihy též promítlo.

8. Dne 9. 9. 1966 uzavřeli , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci darovací smlouvu s , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, jako obdarovanými. Předmětem daru byla parcela č. , Anonymizováno, , na němž stála stavba č. p. , Anonymizováno, . V darovací smlouvě se mj. uvádí, že: „Dům převádí se na obdarované bez břemene až na služebnost čerpání vody pod C 2 a služebnost cesty, jízdy a chůze pod , právnická osoba, ve vl. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, knihovně zajištěné.“. Situační plán ze 7. 11. 1965, označený č. , hodnota, , zachycuje tehdejší parcely č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a obsahuje informaci, že uživatelem pozemkové parcely č. , Anonymizováno, , která dosahuje výměry 325 m2, je , jméno FO, , bytem , adresa, . To samé vyplývá též z geometrického plánu z července 1973, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , za účelem zaměření novostavby.

9. Na základě „Dohody o provedení oplocení“ z 13. 6. 2003, uzavřené mezi , Jméno žalovaného, a , jméno FO, , se smluvní strany mj. dohodly na provedení oplocení mezi pozemky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (tehdy ještě , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1a , Anonymizováno, ), a to tak, že oplocení může být postaveno na původních základech z roku 1992, které však zasahují do pozemku č. , Anonymizováno, (tj. nyní parc. č. , hodnota, ), a oplocení tak nikdy nebude považováno za hranici mezi těmito pozemky. Na oplocení dále nesmí navazovat žádná další stavba z žádné strany a parcela č. , Anonymizováno, smí být využívána pouze jako zahrada. Dohoda dále stanovila materiál, výšku a délku oplocení.

10. Žalobkyně následně nabyla pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , do svého výlučného vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 18. 8. 2016, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 19. 8. 2016, s právními účinky vkladu k 10. 10. 2016, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí.11. , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , provedl opravu v údajích katastru nemovitostí, kterou účastníkům (tj. žalobkyni, žalovanému a paní , jméno FO, ) oznámil dopisem ze dne 15. 6. 2004. Oprava se týkala chybného přečíslování původních parcel č. st. pl. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

12. Dne 29. 3. 2022 deklarovala Okresní správa sociálního zabezpečení , adresa, v posudku o invaliditě č. j. , Anonymizováno, , že žalovaný je invalidní v I. stupni.

13. Dopisem ze dne 9. 1. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného ke schůzce za účelem mimosoudního jednání o věcném břemeni. Tato schůzka se měla konat dne 28. 1. 2023 v 16:30 hodin v rodinném domě č. p. , adresa, a žalobkyně již v dopisu předem avizovala, že věcné břemeno považuje za promlčené, a poukazovala na možnost žalovaného využívat k přístupu na panující pozemek průjezd v domě č. p. , adresa, . Dopisem ze dne 23. 1. 2023 žalovaný účast na jednání odmítl mj. s poukazem na fakt, že se jedná o služebnost pozemkovou, nikoli osobní, a že není vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , nadto tento průjezd nemůže s ohledem na svou velikost a stavbu, která se za ním nachází, sloužit pro cestu či jízdu.

14. Dopisem ze dne 24. 4. 2023, podaným k poštovní přepravě dne 28. 4. 2023, informoval žalovaný žalobkyni, že se dne 23. 4. 2023 v 17:25 neúspěšně domáhal realizace svého práva z věcného břemene, a to za účasti nejmenovaného svědka. Vyzval tedy žalobkyni k okamžité nápravě, jinak se bude svého práva domáhat soudní cestou. Zásilka se nicméně vrátila žalovanému dne 18. 5. 2023 jako nedoručená (nevyzvednutá).

15. Soud provedl ve věci výslechy svědků předně ke zjištění poměrů v místě samém. Toto zjištění bylo podstatné i s ohledem na námitky žalovaného, že se bezúspěšně pokoušel s žalobkyní domluvit na řešení sporu odkoupením části pozemku parc. č. , hodnota, přiléhající k pozemku parc. č. , hodnota, . Svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jsou sousedé účastníků s tím, že někteří z nich znají účastníky jen krátce a zběžně, byť v dané lokalitě bydlí víc než 20 let (, jméno FO, , , jméno FO, ), jiní od dětství či mládí (, jméno FO, , , jméno FO, ) a všichni popsali pouze s drobnými a nepodstatnými odlišnostmi nemovitost žalobkyně tak, že z uličního pohledu z leva má dům tři okna do ulice, dále následuje vchod do domu, vrata do průjezdu do dvora a vrata do garáže, která přiléhá k nemovitosti manželky žalovaného. Dále svědci shodně uvedli, že celý uliční prostor je zastavěný a souvisle zastřešený (s tím, že střecha nad průjezdem a garáží je o něco nižší než střecha nad domem), není zde žádná proluka. Svědek , jméno FO, (syn žalobkyně) upřesnil, že průjezd do dvora je široký cca 2,68 m a zhruba stejně vysoký, že pod ním vede kanalizace, a že se pod garáží nachází sklep a přívod vody. To byl také důvod, proč žalobkyně nepřistoupila na žalovaným navrhované řešení, že by žalovaný odkoupil pás pozemku přiléhajícího k nemovitosti manželky žalovaného, neboť by se tím celá situace spíše zkomplikovala (nutností zřídit jiné věcné břemeno), než s definitivní platností vyřešila, nadto by žalobkyně ztratila parkovací místo v podobě garáže.

16. Někteří ze svědků (, jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ) měli příležitost navštívit i nemovitost žalobkyně, byť v některých případech se tak stalo již před dávnou dobou, a potvrdili, že průjezd vede k pozemku žalovaného. Svědkyně , jméno FO, si nicméně vybavila, že v době výstavby zdi mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, se dotazovala , jméno FO, , proč tuto zeď nepostavili nepřerušovanou, a svědek , jméno FO, jí vysvětlil, že je to právě kvůli existujícímu věcnému břemeni. Shodně se vyjádřil i sám svědek , jméno FO, , který výstavbu zdi ukotvil do roku 2003.

17. Výslechy svědků dále směřovaly ke zjištění, zda žalovaný využíval své právo odpovídající věcnému břemenu průchodu a průjezdu přes nemovitost žalobkyně, případně kdy toto právo vykonal naposledy. Žádný ze svědků neviděl žalovaného či jeho právního předchůdce (tedy manžele , jméno FO, - prarodiče žalovaného ze strany jeho matky, jak upřesnila svědkyně , jméno FO, ) ani v současnosti, ani v minulosti vykonávat právo z věcného břemene, ani se o tento výkon (neúspěšně) pokoušet, neboť žalovaný využívá přístup přes dům, jež je ve vlastnictví jeho manželky , jméno FO, . Svědci nezaznamenali ani to, že by žalovaný používal na svém pozemku nějakou těžší strojní (zahradní) techniku. Svědkyně , jméno FO, doplnila, že v minulosti tyto průjezdy existovaly, pokud někdo bydlel za liniemi předních domů, což bývalo běžné nejen ve , adresa, , ale například i ve , adresa, .

18. Syn žalobkyně , jméno FO, ve své výpovědi nad rámec výše uvedených skutečností předně připustil, že toto řízení vyvolal za svou matku, a to na základě vlastního plánu rekonstrukce její nemovitosti a s tím souvisejícího požadavku úvěrující banky, aby byla zrušena veškerá věcná břemena na této nemovitosti váznoucí; pokud svědek požadavku banky nedostojí do ledna roku 2024, bude nucen hypotéku vrátit. Dále potvrdil, že žalobkyně je pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav upoutána na lůžko, a ačkoli svědek , jméno FO, momentálně žije ve Vlkoši, přes víkend se o ni v její nemovitosti stará. To byl patrně také důvod, proč v dubnu roku 2023 nezaznamenal pokus žalovaného o výkon práva z věcného břemene, nota bene, mělo-li se tak stát v průběhu pracovního týdne, kdy ve , adresa, nebývá a kdy se o žalobkyni stará pečovatelská služba, která nemá oprávnění nikoho pouštět do domu. K pokusům o smírné řešení s žalovaným dodal, že kam jeho paměť sahá, věcné břemeno je předmětem sporu již od 70. let. Žalovaný si ho hodlal ponechat pro jeho majetkovou hodnotu (byť přesně nevyčíslil, jak vysokou) a protože by chtěl jednou na pozemku parc. č. , hodnota, stavět; nabídku, že by od něj panující pozemek odkoupil svědek , jméno FO, , žalovaný taktéž odmítl s tím, že peníze nepotřebuje. Připustil dále, že stavebními úpravami zúžil průjezd z původních cca 2,85 m na cca 2,65 m, a to z důvodu nutnosti osadit průjezd novými garážovými vraty. Konečně svědek popsal i jemu známou podobu vstupu na pozemek parc. č. , hodnota, tak, jak jej nyní realizuje žalovaný. Vysvětlil, že žalovaný používá průjezd domem ve vlastnictví své manželky, za nímž následuje dvůr. Na dvoře stojí garáž a aby mohl žalovaný pokračovat na pozemek parc. č. , hodnota, , musí udělat jakési „esko“. O existenci schodů v tomto místě se svědek dozvěděl až nahlédnutím do fotodokumentace založené ve spisu.

19. Konečně svědkyně , jméno FO, (manželka žalovaného a cca od roku 1989 výlučný vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , jež nabyla od matky žalovaného, která si však v dané době ještě ponechala pozemek parc. č. , hodnota, ) potvrdila, že se žalovaný neúspěšně pokoušel o realizaci věcného břemene (práva průchodu na svůj pozemek skrz nemovitost ve vlastnictví žalobkyně). Nepamatovala si sice přesně datum, kdy se tak stalo, snad jen to, že to bylo navečer, ale událost popsala stejným způsobem jako v dopisu ze dne 24. 4. 2023. Na výslovný dotaz soudu potvrdila, že co je jí známo, nikdy předtím se žalovaný obdobným způsobem vstupu na svůj pozemek po žalobkyni nedomáhal. Současně kategoricky vyloučila, že by v budoucnu byla svolná k tomu, aby se přes její pozemek vstupovalo na pozemek ve vlastnictví žalovaného, přestože připustila, že nyní se tak děje, tj. žalovaný nyní prochází přes její pozemek a projíždí tudy sekačkou, kterou však musí přenést přes schody. Schody v betonové zídce přitom řeší výškový rozdíl mezi dvorem a zahradou; k jejich překonání nepoužívá svědkyně žádné zařízení, například rampu.

20. Soud neprovedl žádná zásadní skutková zjištění z předložených katastrálních map či fotografií místa samého, nicméně tyto pomohly dokreslit a lépe porozumět jak situaci na místě samém, tak předloženým listinám a výpovědím svědků. Soud rovněž nepřistoupil k provedení důkazu místním šetřením, neboť tímto způsobem by stěží mohl dospět k relevantním zjištění stran otázky, zda věcné břemeno je promlčeno, či nikoli. Neprováděl rovněž důkaz účastnickým výslechem žalobkyně, a to nejen s ohledem na subsidiaritu takové výpovědi, ale zejména s ohledem na její nepříznivý zdravotní stav, který ji připoutal trvale na lůžko. Žalovaný se svým účastnickým výslechem nesouhlasil.

21. Na tomto základě soud rekapituluje, že není pochyb o tom, že spor se týká věcného břemene ve smyslu § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Svou povahou lze projednávané věcné břemeno cesty, jízdy a chůze tak, jak bylo vymezeno ve 30. letech 20. století právními předchůdci účastníků, podřadit nejblíže pod nyní platný a účinný § 1276 občanského zákoníku, tedy pod služebnost cesty, která zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly, a pod § 1274 občanského zákoníku, tedy pod služebnost stezky, která zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

22. Podle § 611 občanského zákoníku platí, že se promlčují (…) všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Ustanovení § 633 občanského zákoníku pak upřesňuje, že brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let (odstavec první) a že právo na jednotlivé plnění z věcného břemene se promlčuje jako pohledávka (odstavec druhý). Dále podle § 618 občanského zákoníku platí, že promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. Promlčecí doba přitom trvá tři roky (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku) a majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (§ 629 odst. 2 občanského zákoníku). Konečně, podle § 631 téhož zákona, bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

23. Soud vycházel při posouzení věci také z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019, v němž se mj. konstatuje, že „Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude na místě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu.“.

24. Veden citovanými ustanoveními občanského zákoníku se tedy soud při provádění dokazování zaměřil na to, kdy, kým a jakým způsobem bylo právo z věcného břemene vykonáno naposledy. Zjistil přitom, že do podání žaloby na určení, že věcné břemeno je promlčeno, by takovým jednáním mohlo být pouze vyjednávání o způsobu provedení stavby betonové zídky mezi parcelami č. , hodnota, a , Anonymizováno, v polovině roku 2003. Jednání se sice odehrávalo mezi , jméno FO, a žalovaným, který v dané době nebyl vlastníkem panujícího pozemku (a jednal tak patrně v pozici zmocněnce od skutečného vlastníka), a záznam průběhu tohoto jednání vtělený do „Dohody o provedení oplocení“ z 13. 6. 2003 se nezmiňuje výslovně o věcném břemeni, výpověď svědka , jméno FO, v kontextu procesní obrany žalovaného však indikuje, že dohodnutý způsob realizace oplocení se zachováním mezery pro průchod či průjezd reflektoval právě toto existující věcné břemeno cesty, jízdy a chůze, které si žalovaný hodlal ponechat (jakkoli se stal vlastníkem panujícího pozemku teprve o cca tři roky později).

25. Od června 2003 však podle výpovědi svědků a dokonce i podle vlastního tvrzení žalovaný zájem o výkon práva z věcného břemene neprojevil a o takový výkon se ani nepokusil. V kontextu ustanovení § 611 a § 631 občanského zákoníku tak muselo být věcné břemeno promlčeno nejpozději k datu 13. 6. 2013 (tj. do deseti let od sepsání „Dohody o provedení oplocení“), a proto marný pokus žalovaného právo z věcného břemene opětovně vykonat dne 23. 4. 2023 v podvečerních hodinách nemohl vést k jeho pomyslnému „obživnutí“, a to tím spíše, že se tak stalo až po podání žaloby na určení, že věcné břemeno je promlčeno.

26. Stavěl-li žalovaný svou procesní obranu veskrze na tom, že sporné věcné břemeno mu zajišťuje jediný možný přístup na pozemek parc. č. , hodnota, a že případné určení, že je promlčeno, či jeho zrušení by mělo za následek nepřístupnost jeho pozemku z veřejné cesty, nezbývá soudu než v obecné rovině (znovu) vysvětlit, že uplynutí promlčení doby (v důsledku nevyužívání tohoto práva po více než 10 let) má za následek nejprve oslabení tohoto práva a poté, k námitce promlčení vznesené ze strany vlastníka služebného pozemku, dokonce jeho zánik. Jedná se o následek nastupující přímo na základě právní skutečnosti (uplynutí času) a pro jeho nástup není relevantní, zda k panujícímu pozemku existuje jiná přístupová cesta, či nikoli. Ostatně, na této logické posloupnosti je postaven i samotný institut promlčení práva z věcného břemene; jinak řečeno, pokud k výše popsanému následku dojde, znamená to, že osoba oprávněná z věcného břemene cesty, průjezdu a průchodu nutně musela buď využívat jinou formu přístupu na svůj pozemek, nebo na svůj pozemek nechodit vůbec, protože jinak by k promlčení věcného břemene nemohlo dojít. V souzené věci přitom provedené dokazování indikovalo, že žalovaný dlouhodobě až do dubna 2023 využíval přístup na svůj pozemek přes sousedící pozemek parc. č. , hodnota, , který je ve vlastnictví jeho manželky, byť s jistými omezeními jako například nutností překonávat převýšení v terénu po schodech.

27. Soud je v této souvislosti nucen v kontextu provedeného dokazování konstatovat, že současný stav je do značné míry důsledkem nepromyšlených převodů vlastnictví k nemovitostem sousedícím s pozemkem parc. č. , hodnota, , bez hlubšího zamyšlení se nad otázkou budoucího přístupu žalovaného k němu a s přílišným spoléháním se na existenci práva z věcného břemene, které se však v důsledku nevyužívání promlčelo způsobem výše popsaným. Ve věci dále není relevantní ani to, že mezi účastníky nedošlo k jinému smírnému řešení stran věcného břemene, neboť to nemá na promlčení žádný vliv. Lze nicméně konstatovat, že řešení, které žalovaný žalobkyni (respektive svědku , jméno FO, ) navrhoval (tj. odkup části pozemku parc. č. , hodnota, , přiléhající k pozemku parc. č. , hodnota, ), se ani soudu nejeví jako účelné a smysluplné, neboť by muselo dojít k demolici staveb zde stojících a faktické a právní vyřešení přívodu vody do nemovitosti žalobkyně.

28. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě na určení, že je věcné břemeno promlčeno, vyhověl.

29. Pro úplnost soud konstatuje, že podle § 41a odst. 2 o. s. ř., se nepřihlíží k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky nebo doložení času. Z tohoto důvodu tedy v souzené věci soud nepřihlížel k (podmíněnému) návrhu, aby v případě, že věcné břemeno není promlčeno, rozhodl o jeho zrušení. Současně poznamenává, že si je vědom toho, že žalobkyně takto formulovala žalobní petit na základě nepřiléhavého návodu ze strany samotného soudu v usnesení ze dne 17. 5. 2023, č. j. 22 C 107/2023-71, jímž byla vyzvána k opravě neurčitě formulované žaloby.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka žalobkyně učinila ve věci šest úkonů právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu: převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba, účast na třech jednáních dne 18. 7. 2023 v délce 2 hodiny 15 minut, dne 29. 8. 2023 v délce 56 minut a dne 12. 9. 2023 v délce 21 minut]. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 bodu 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu 2 500 Kč (celkem 15 000 Kč) a dále advokátce podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 1 800 Kč). Soud zástupkyni žalobkyně přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jednáními u soudu, a to za 3 hodiny (tj. 6 započatých půlhodin), v souhrnné výši 600 Kč (viz § 14 odst. 3 advokátního tarifu), a dále náhradu cestovních výloh v souvislosti s jednáním u soudu, a to ve výši 927,59 Kč [trojí cesta z , adresa, a zpět vozem VOLKSWAGEN Touran RZ , SPZ, (o celkové délce 41,2 km, při ceně motorové nafty 34,40 Kč/l, průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a základní náhradě na 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč)]. Advokátka žalobkyně přitom není plátkyní DPH. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 23 327,59 Kč.

31. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného coby neúspěšné strany sporu nahradit státu náklady, které stát v řízení platil svědkům v souvislosti s podáním jejich svědecké výpovědi. Svědkyni , jméno FO, soud vyplatil na svědečném částku 1 983,92 Kč a svědku , jméno FO, částku 1 592 Kč, celkem tedy 3 575,92 Kč, což soud promítl do výroku III. tohoto rozsudku.