22 C 128/2018

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 316 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení a z částky 50 000 Kč od 21. 6. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 141 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 141 000 Kč od 15. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 173 624 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na nákladech řízení částku, která bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném nejprve zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, později podal proti témuž žalovanému další žalobu (evidovanou zdejším soudem pod sp. zn. 4 C 352/2018) o zaplacení částky 141 000 Kč s příslušenstvím; soud poté obě řízení spojil ke společnému projednání s ohledem na totožnost účastníků a podobnost věci. Z první žaloby vyplynulo, že žalobce zapůjčil žalovanému dne [datum] na základě„ Smlouvy o zápůjčce“ částku 50 000 Kč se splatností do 30. 4. 2015, a na základě„ Smlouvy o zápůjčce“ ze dne [datum] částku 50 000 Kč se splatností dne 20. 6. 2015, avšak do dnešního dne žalovaný tyto částky nevrátil, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 10. 2015, kterou žalovaný obdržel dne 4. 11. 2015. Kromě nezaplacené jistiny se žalobce domáhal zaplacení zákonných úroků z prodlení běžících od 1. 5. 2015 (den následující po datu splatnosti) do zaplacení v případě první zápůjčky a od 21. 6. 2015 (taktéž den následující po datu splatnosti) do zaplacení v případě druhé zápůjčky. V druhé žalobě se podává, že žalobce zapůjčil žalovanému„ Smlouvou o zápůjčce“ ze dne [datum] částku 216 000 Kč se splatností do deseti dnů od převzetí písemné výzvy od zapůjčitele. Tuto výzvu ze dne 29. 10. 2015 si žalovaný převzal dne 4. 11. 2015, do dnešního dne však uhradil pouze 75 000 Kč, čímž dle názoru žalobce svůj dluh uznal. Kromě nezaplacené jistiny se žalobce domáhá z tohoto titulu i zaplacení zákonných úroků z prodlení běžících od 15. 11. 2015 (den následující po datu splatnosti zápůjčky) do zaplacení.

2. Žalovaný nárok opřený o smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum] zcela neuznal a popřel, že by si dvojí částku 50 000 Kč skutečně vypůjčil a že by podpisy na smlouvách byly jeho pravými a vlastnoručními podpisy. Pokud někdy s žalobcem jednal, pak pouze z pozice statutárního zástupce společnosti [právnická osoba], kdy naopak žalobce vystupoval jako statutární zástupce společnosti [právnická osoba] Žalobce tak patrně zneužil dodejky ke korespondencím vztahujícím se k jednáním účastníků za uvedené obchodní společnosti a předstíral, že takové zásilky obsahovaly výzvy či jiné písemnosti vztahující se k věci nyní souzené. Na svou obranu dále podotkl, že se mu nejeví logické, aby mu žalobce půjčoval další obnos v situaci, kdy již byl v prodlení s placením první zápůjčky. V průběhu řízení vznesl také námitku promlčení zažalovaného nároku. Ve vztahu ke„ Smlouvě o zápůjčce“ ze dne [datum] žalovaný taktéž popřel, že by částku 216 000 Kč vůbec přijal, a rovněž popíral samotné uzavření smlouvy o zápůjčce z důvodu, že podpis, který se na ní nachází, není jeho pravým a vlastnoručním podpisem. Zpochybňoval i své podpisy na potvrzeních o zaplacení dílčích částí zápůjčky (v souhrnné výši 75 000 Kč). Soud by podle jeho názoru měl zkoumat i to, z jakých prostředků žalobce žalovanému částku 216 000 Kč vyplatil. Závěrem svého vyjádření i ve vztahu k této smlouvě vznesl námitku promlčení, kdy promlčecí doba jeho názoru uplynula dne 4. 11. 2018, avšak žaloba byla soudu doručena teprve dne 6. 11. 2018.

3. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy:

4. Dne [datum] uzavřel žalobce jako zapůjčitel s žalovaným jako s vydlužitelem„ Smlouvu o zápůjčce“ a žalovanému poskytl částku 50 000 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil, že uvedenou částku přijal (čl. II této smlouvy), a zavázal se ji vrátit do 30. 4. 2015 (taktéž čl. II této smlouvy).

5. Dne [datum] uzavřel žalobce jako zapůjčitel s žalovaným jako s vydlužitelem„ Smlouvu o zápůjčce“ a žalovanému poskytl částku 216 000 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil, že uvedenou částku přijal (čl. II této smlouvy), a zavázal se ji vrátit do deseti dnů ode dne převzetí písemné výzvy od zapůjčitele; pokud se nepodaří výzvu doručit, započne lhůta běžet ode dne vrácení dodejky zpět zapůjčiteli (taktéž čl. II této smlouvy). Ve vztahu k této zápůjčce potvrdil žalobce dne [datum] přijetí částky 60 000 Kč, dne [datum] přijetí částky 5 000 Kč, dne [datum] přijetí částky 5 000 Kč a dne [datum] přijetí částky 5 000 Kč.

6. Dne [datum] uzavřel žalobce jako zapůjčitel s žalovaným jako s vydlužitelem„ Smlouvu o zápůjčce“ a žalovanému poskytl částku 50 000 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil, že uvedenou částku přijal (čl. II této smlouvy), a zavázal se ji vrátit do 20. 6. 2015 (taktéž čl. II této smlouvy).

7. K úhradě částky 100 000 Kč na podkladě smluv o zápůjčkách ze dne [datum] a [datum] vyzval žalobce žalovaného výzvou ze dne 29. 10. 2015 (podanou k poštovní přepravě dne 3. 11. 2015), v níž stanovil žalovanému dodatečnou lhůtu ke splnění této povinnosti do 8. 11. 2015. Uvedenou výzvu žalobce zaslal žalovanému na adresu [obec a číslo], na které se žalovaný podle známých informací v dané době zdržoval, a na této adrese žalovaný výzvu převzal podle dodejky dne 4. 11. 2015.

8. K úhradě částky 216 000 Kč na podkladě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného výzvou ze dne 29. 10. 2015 (podanou k poštovní přepravě dne 3. 11. 2015), a to ve lhůtě do deseti dnů od převzetí této výzvy, což se podle dodejky zásilky obsahující tuto výzvu stalo dne 4. 11. 2015. Stejně jako v předchozím případě byla zásilka dodána žalovanému na adresu [obec a číslo].

9. Žalobce zaslal prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce žalovanému též předžalobní upomínku ze dne 3. 10. 2017, a to dne 3. 11. 2015 na adresu [adresa žalovaného], ale zásilka se vrátila žalobci jako nedoručená dne následujícího.

10. Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace zkoumání ruční písma, uzavřel, že sporné podpisy na smlouvách o zápůjčce ze dne [datum], [datum] a [datum] pravděpodobně jsou pravými podpisy žalovaného. Při ústním jednání znalec v podrobnostech osvětlil jak důvody, které ho k tomuto závěru vedly, tak význam vyjádřené„ střední pravděpodobnosti“ (která se používá v případě, kdy není možné s ohledem na množství a identifikační hodnotu sporného a srovnávacího materiálu přijmou závěr kategorický) tak, aby nebyla chápána mylně.

11. Soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění z výpisu z účtu č. [bankovní účet], z něhož dne [datum] a [datum] (zde ve spojení s pokladním dokladem z téhož dne) byla vybrána na pobočce [právnická osoba] pokladnou dvakrát částka 50 000 Kč, neboť tento výpis sám o sobě neprokazuje skutečnost, že se tyto částky dostaly do dispoziční sféry žalovaného. Současně kromě tištěné verze této smlouvy předložil žalobce soudu ručně psanou„ Smlouvu o zápůjčce“ ze dne [datum], podle níž bylo žalovanému zapůjčeno 50 000 Kč, které měl žalovaný vrátit do 25 dnů.

12. Soud neprováděl důkaz odborným vyjádřením [jméno] [příjmení] ze dne 15. 5. 2019, neboť ta není znalcem v oboru písmoznalectví, a tedy toto její odborné vyjádření nemohlo nijak přispět k osvětlení otázky, zda podpisy žalovaného na smlouvách o zápůjčce jsou pravými a vlastnoručními podpisy žalovaného. Dále neprováděl důkaz fakturou [číslo] ze dne [datum], neboť ta se jedná plnění poskytnutého společností [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], s tím, že nebylo v konkrétní rovině tvrzeno, jakým způsobem se má tato faktura týkat souzené věci a jejích účastníků.

13. Soud konečně neprovedl důkaz ani svědeckou výpovědí pana [jméno] [příjmení]. Tento důkaz navrhl právní zástupce žalovaného ještě v době, kdy žalovaného zastupoval, a ještě před vypracováním pro věc zásadního znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Na další jednání, kdy již bylo právní zastupování žalovaného ukončeno a kdy již byl k dispozici znalecký posudek z oboru písmoznalectví, se však žalovaný nedostavil, a proto se ho soud nemohl dotázat, jaká tvrzení má tento důkazní prostředek podpořit za situace, kdy se klíčová námitka ukázala jako lichá, respektive ho v tomto směru poučit a vyzvat ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 118a odst. 1 téhož zákona, o povinnosti tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. Je přitom nepřípustné, aby soud za účastníka dovozoval skutková tvrzení z provedeného dokazování, případně aby tak činil sám účastník.

14. Na základě takto provedeného dokazování je zřejmé, že mezi účastníky byly uzavřeny celkem tři smlouvy o zápůjčce, a to dne [datum], [datum] a [datum], v režimu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle kterého„ (p) řenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“. Strany si ve všech smlouvách ujednaly též okamžik splatnosti, jak předpokládá § 2393 odst. 1 občanského zákoníku, avšak nesjednaly si žádné (smluvní) úroky dle § 2392 téhož zákona.

15. Ačkoli žalovaný namítal, že žádnou z těchto smluv s žalobcem neuzavřel, neboť podpisy na smlouvách nejsou jeho pravými a vlastnoručními podpisy, znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], toto tvrzení vyvrátil, neboť podle zjištění znalce jsou sporné podpisy na smlouvách o zápůjčce ze dne [datum], [datum] a [datum] pravděpodobně pravými podpisy žalovaného.

16. Soud nepochyboval ani o tom, že žalovaný od žalobce všechny sporné částky převzal, neboť toto převzetí podle (v zásadě shodně znějícího) čl. II všech tří smluv o zápůjčce žalovaný potvrdil přímo svými podpisy na předmětných smlouvách o zápůjčce. Námitky žalovaného, že k předání hotovosti vůbec nedošlo, proto soud vyhodnotil rovněž jako nedůvodné a účelové. Stejně tak nemůže hrát ve věci žádnou roli, z jakých zdrojů žalobce zápůjčky žalovanému poskytl.

17. Co se týče námitek promlčení ve smyslu § 609 občanského zákoníku (podle kterého se právo promlčí, nebylo-li vykonáno v promlčecí lhůtě), § 629 odst. 1 občanského zákoníku (podle něhož promlčecí lhůta trvá tři roky) a § 619 odst. 1 téhož zákona (podle něhož promlčecí lhůta u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé), nárok ze„ Smlouvy o zápůjčce“ ze dne [datum] by se promlčel k datu 1. 5. 2018 (s ohledem na datum splatnosti zápůjčky dne 30. 4. 2015), nárok ze„ Smlouvy o zápůjčce“ ze dne [datum] k datu 21. 6. 2018 (s ohledem na datum splatnosti zápůjčky dne 20. 6. 2018) a nárok ze„ Smlouvy o zápůjčce“ ze dne [datum] k datu 15. 11. 2018 (den následující po uplynutí desátého dne poté, co žalovaný obdržel dne 4. 11. 2015 výzvu k vrácení zapůjčené částky). Žaloba týkající se nároků z prvních dvou jmenovaných smluv byla soudu doručena dne 27. 4. 2018, žaloba týkající se třetí smlouvy dne 6. 11. 2018, tedy v obou případech ještě před uplynutím promlčecí lhůty.

18. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud žalobci přiznal právo na zaplacení částky 100 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum] (výrok I. rozsudku) a částky 141 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (výrok II. rozsudku), spolu s úroky z prodlení od data splatnosti jednotlivých zápůjček, neboť dle § 1970 občanského zákoníku„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“.

19. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, proto mu náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč, ze složené zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobce učinil ve věci čtrnáct úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)), a to dvojí přípravu a převzetí zastoupení, dvojí výzvu k plnění, dvojí podání ve věci samé – žaloba, repliku k vyjádření žalovaného ze dne 22. 3. 2019 (v řízení sp. zn. 4 C 352/2018), ze dne 22. 3. 2019 a šest účastí u jednání zdejšího soudu, a to dne 26. 2. 2019 v trvání 55 minut, dne 11. 7. 2019 v trvání 45 minut (v řízení sp. zn. 4 C 352/2018), dne 16. 4. 2019 v trvání 35 minut, dne 28. 1. 2020 v trvání 45 minut, dne 6. 4. 2021 v trvání 15 minut a dne 16. 11. 2021 v trvání 1 hodiny. Za každý z těchto úkonů náleží zástupci žalobce podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, ve spojení s § 7 bodu 5 advokátního tarifu, odměna v tarifní hodnotě 9 300 Kč, celkem tedy 130 200 Kč. Dále mu za ně podle § 13 téže vyhlášky náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z nich, celkem tedy 4 200 Kč. Zástupce žalobce se výslovně vzdal náhrady nákladů spojených s cestovným na jednání soudu a náhrady za ztracený čas strávený cestou ke zdejšímu soudu. Celkem pak náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 28 224 Kč) představují po zaokrouhlení částku 173 624 Kč.

20. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného jakožto neúspěšného účastníka nahradit státu náklady, které v řízení uhradil v souvislosti s odměnou znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jejich výše bude stanovena samostatným usnesením.