22 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 642 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 642 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 642 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli [číslo]. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a zůstal žalobkyni dlužen na nedoplatku pojistného a poplatcích částku 1 642 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 150 Kč od 17. 8. 2019 (den následující po zániku pojistné smlouvy) do 15. 7. 2020 (den podání žaloby).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

1. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno 9 slov] – [anonymizováno]“ [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], v níž se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 3 986 Kč. To však žalovaný nečinil a za období od 11. 5. 2019 do 16. 8. 2019 zůstal dlužen na pojistném částku 1 642 Kč, což vyplývá z inkasní bilance pojistné smlouvy. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisy ze dne 24. 6. 2019, 16. 9. 2019 (v němž byl informován o zániku pojistné smlouvy ke dni 15. 8. 2019) a 16. 10. 2019. Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky ještě předžalobní upomínkou ze dne 27. 1. 2020, podanou k poštovní přepravě téhož dne.

1. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2772 odst. 1 občanského zákoníku, není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy.

1. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

1. Na základě shora uvedených důkazů má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno 9 slov] – [anonymizováno]“ [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], v níž se žalovaný zavázal platit sjednané pojistné, žalovaný však této své povinnosti řádně nedostál a zůstal žalobkyni dlužen částku na pojistném ve výši 1 642 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, soud vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy do dne podání žaloby.

1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V ustanovení § 14b advokátního tarifu je jednoznačně uvedeno, že se má aplikovat v řízeních, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby žalobce podává opakovaně. Je zřejmé, že aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 15. 7. 2020, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b advokátního tarifu o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.