22 C 174/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 136 125 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 136 125 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 125 Kč -) od 1. 4. 2018 do zaplacení -) od 1. 5. 2018 do zaplacení -) od 1. 6. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 125 Kč -) od 1. 7. 2018 do zaplacení -) od 15. 8. 2018 do zaplacení -) od 1. 9. 2018 do zaplacení -) od 1. 10. 2018 do zaplacení -) od 1. 11. 2018 do zaplacení -) od 1. 12. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 125 Kč od 24. 5. 2018 do 31. 5. 2018, dále od 15. 6. 2018 do 30. 6. 2018, a dále úroku z prodlení ve výši 9 % ročně od 15. 8. 2018 do 31. 8. 2018 a od 28. 9. 2018 do 30. 9. 2018.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 89 758 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 136 125 Kč s příslušenstvím, která představuje neuhrazené nájemné za měsíce březen až listopad roku 2018. Žalovaná na základě ústní dohody užívala vymezenou část žalobcova pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za účelem prezentace svých betonových plotů, současně jí byla dána k dispozici stavební buňka pro administrativní činnost a kontakt se zákazníky. Za to se žalovaná zavázala žalobci hradit měsíčně 15 125 Kč (včetně DPH). Žalovaná pozemky a buňku využívala od července 2016 do listopadu 2018. Výstavka betonových plotů se na daném pozemku nacházela až do března 2021, kdy ji žalobce odstranil. Za dobu trvání nájmu žalovaná uhradila platby jen několikrát. Žalobce odmítl, že by předmětné prostory využíval pro sebe obchodní manažer žalované [jméno] [příjmení], který opakovaně jednal jménem žalované, nikoliv samostatně.

2. Žalovaná nárok žalobce ani zčásti neuznala. Předně vznesla námitku nedostatku své pasivní legitimace a vedle toho i námitku promlčení. Žalovaná neuzavřela s žalobcem nájemní smlouvu, neužívala jeho prostory a neměla tak ani povinnost hradit nájemné. Uznala, že v prostorách žalobce měla v minulosti vystaveny své výrobky, nicméně tuto agendu od května 2017 převzal [jméno] [příjmení], obchodní partner žalované. Žalovaná rovněž uvedla, že si vystavené výrobky převzal v dubnu 2018. Jeho povinnost hradit nájemné byla zohledněna v odměně za služby, které poskytoval žalobci. Mezi oběma fungovalo směnné„ barterové“ hospodářství. K jednotlivým platbám ve prospěch žalobce uvedla, že v roce 2016 a 2017 se jednalo o platby z titulu tvrzeného nájemního vztahu, nicméně v roce 2018 šlo o platby za přepravu zboží.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování níže specifikovanými listinami a výslechem svědka i obou účastníků. Z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 7 950 m2 v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví].

5. Žalobce vyfakturoval žalované pronájem reklamní plochy vždy ve výši 15 125 Kč, a to fakturou [číslo] 2016 (za říjen 2016, splatnou dne 20. 10. 2016), [číslo] 2016 (za prosinec 2016, splatnou dne 23. 12. 2016), [číslo] 2017 (leden 2017, splatnou dne 25. 1. 2017), [číslo] 2017 (za únor 2017, splatnou dne 21. 2. 2017), [číslo] 2017 (za březen 2017, splatnou dne 22. 3. 2017), [číslo] 2017 (za březen 2017, splatnou dne 22. 3. 2017), [číslo] 2018 (za březen 2018, splatnou dne 30. 3. 2018), [číslo] 2018 (za květen 2018, splatnou dne 23. 5. 2018), [číslo] 2018 (za červen 2018, splatnou dne 14. 6. 2018), [číslo] 2018 (za srpen 2018, splatnou dne 14. 8. 2018), [číslo] 2018 (za září 2018, splatnou dne 11. 10. 2018), [číslo] 2018 (za listopad 2018, splatnou dne 17. 11. 2018).

6. Z předloženého přehledu plateb plyne, že žalovaná poukázala na účet žalobce dne 31. 10. 2016 částku 20 375 Kč (označeno 129 2016) a dále pak vždy částku 15 125 Kč, a to dne 31. 10. 2016 (130 2016), 12. 4. 2017 (a to dvakrát – 1 2017, 156 2016), dne 12. 9. 2017 (8 2017) a dne 21. 9. 2018 (a to dvakrát – 019 2017 2017). U plateb je vždy uvedena firma žalované.

7. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužného nájemného dopisem ze dne 17. 7. 2018 a předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2019. V reakci na to žalovaná přípisem ze dne 20. 3. 2019 popřela, že by kdy uzavřela jakoukoliv smlouvu. Prostory byly užívány [jméno] [příjmení], nikoliv žalovanou.

8. E-mailovou zprávou zaslanou [jméno] [příjmení] (z adresy [email]) dne 8. 6. 2016 byl žalobci adresován návrh nájemní smlouvy. V ní se měl žalobce zavázat přenechat žalované část pozemku žalobce o výměře 200 m2 za účelem propagace výrobků nájemce a současně měla být na pozemku umístěna mobilní buňka sloužící ke komunikaci nájemce se zákazníky. Nájemné mělo být sjednáno ve výši 10 000 Kč měsíčně. Smlouva nebyla účastníky podepsána.

9. Žalobce v e-mailu ze dne 21. 9. 2018 adresovanému účetní [jméno] [příjmení] a dalším dvěma subjektům s internetovou doménou [webová adresa] vyzval k doplacení neuhrazeného nájemného. Na to mu [jméno] [příjmení] (byť komunikovala z domény [webová adresa], pod uvedením„ účetní“ bylo vždy připojeno označení„ [anonymizováno] stav“ a„ [anonymizována dvě slova]“) dne 21. 9. 2018 vyzvala žalobce, ať se podívá na účet, že mu již dvě platby poslali a ať věc řeší dále s panem [příjmení]. Žalobce dne 11. a 17. 11. 2018 u jmenované účetní urgoval úhradu dalších plateb.

10. Žalobce ve svém účastnickém výslechu vypověděl, že ho asi před 3 nebo 4 lety oslovil pan [příjmení]. Představil se jako zástupce žalované s tím, že si chtěli v [obec] vytvořit pobočku. Potom s ním přijel i dne 24. 5. 2016 pan [příjmení], který si následně vybral na pozemku žalobce místo pro výstavku produktů. Jednalo se zhruba o 200 m2, 8 až 10 řad po 5 metrech, na každém modulu bylo zhruba 5 ukázek plotů. Další schůzka proběhla s panem [příjmení] dne 25. 7. 2016 Pan [anonymizováno] rovněž potřeboval kancelář, kterou mu žalobce také poskytl. Dohodli se na ceně 10 000 Kč a poté ještě 2 500 Kč za kancelář. Vše fungovalo na ústní bázi, už neví, proč nájemní smlouva nebyla podepsána. Pan [anonymizováno] se v areálu vyskytoval v podstatě pořád, proto komunikace s žalovanou probíhala právě přes něj. Žalobci vypomáhal i s jeho prací a také realizoval a zajišťoval prodej plotů. Nikdy se nebavili o tom, že by výstavka patřila někomu jinému než žalované. Faktury byly zasílány měsíčně z e-mailu žalobce, ale chystal je pan [příjmení]. O ukončení spolupráce se s nikým nebavil, proto také nadále vystavoval faktury. Žalobce až se zpožděním, když mu účetní předložila seznam neplatičů, zjistil, že faktury nejsou proplaceny. Neplacení řešil s panem [příjmení], který nechápal, proč žalovaná faktury neproplácí a následně s panem [příjmení], který ho zase odkazoval na pana [příjmení]. Ten pak žalobci sdělil, že žalovaná nemá peníze. Žalobce pak zjistil, že spolu nadále podnikají. Poté, co žalovaná přestala komunikovat, přestal vystavovat i faktury a na své náklady odstranil umístěné zboží.

11. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že pan [příjmení] je obchodní partner či zástupce žalované pro oblast [obec], měl vymezeny mantinely, ve kterých se mohl pohybovat. Jejich spolupráce započala zhruba v roce 2015 nebo 2016, dohodli se na provozování činnosti u žalobce, kde si žalovaná zřídila výstavku. Na počátku řešili i uzavření písemné smlouvy, k tomu ale nedošlo. Žalobcem předložený návrh smlouvy je typově smlouvou sjednávanou žalovanou. Mezi účastníky nebylo řešeno, jak dlouho bude jejich spolupráce probíhat, ani vypořádání při případném ukončení spolupráce. Vše měl zajišťovat pan [příjmení]. Žalobce věděl, že žalovaná vše připravuje pro pana [příjmení]. Jejich dohody byly vždy na gentlemanské úrovni. Žalovaná žalobci proplatila 6, nebo 8, možná 10 faktur, už neví, v jaké výši. Faktury byly vždy proplaceny opožděně, a to až poté, co se„ gentlemansky“ vypořádali s panem [příjmení]. Faktury žalovaná hradila proto, aby pomohla panu [příjmení] se postavit na vlastní nohy při jeho podnikání, ale nestalo se tak. Poslední faktury byly hrazeny z důvodu přepravy zboží. Žalovaná pak upřesnila, že částka 12 500 Kč poskytovaná žalobci byla výsledkem dohody mezi účastníky a panem [příjmení]. Pan [anonymizováno] se dohodl s žalobcem na spolupráci formou barteru s tím, že mu bude vypomáhat s jeho podnikáním. Pan [anonymizováno] podle něj víc pracoval pro žalobce. V roce 2016 až do poloviny roku 2017 byly vzorky plotů ve vlastnictví žalované, následně byly převedeny na pana [příjmení]. Žalobce nicméně dále fakturoval na žalovanou. Účastník si nevybavil, jakým způsobem řešili převzetí výrobků panem [příjmení] ani samotné převzetí činnosti od žalované. Nevybavil si ani, zda jim pan [příjmení] za převod vzorků něco uhradil, spíše ale ne, protože vzorky nemají pro žalovanou žádnou zásadní hodnotu. Nevzpomenul si, zda vystavené výrobky byly účetně či jinak evidovány a ani to, zda došlo k přepisu evidence z žalované na pana [příjmení]. Stejně tak si již nevzpomněl, zda byli vyzýváni k odvezení výstavky a nevěděl ani to, zda je tam nadále umístěna. Žalovaná měla ještě jednu výstavku přímo v [obec], poté tam byl umístěn billboard, za užívání této plochy platila nájem.

12. Svědek [jméno] [příjmení] označil svůj vztah k žalované za dobrý, k žalobci naopak za špatný, jelikož při jejich spolupráci nebyly dodržovány dohody. S žalobcem se seznámil, když s žalovanou hledali vhodný obchodní prostor. Prvotnímu jednání mezi účastníky nebyl přítomen, nebyl si ani jistý, co bylo předmětem jejich spolupráce, ale domnívá se, že šlo o uskladnění nebo předprodej materiálu. V tuto dobu se u žalobce asi ještě nenacházela výstavka. Předpokládá, že ji tam umístila žalovaná, ale neví kdy se tak stalo, v areálu nebýval často. Pro žalovanou pracoval od roku 2016 nebo 2017 (měl na starosti obchodní schůzky s klienty žalované, zaměření, montáže). Od roku 2017 už podnikal vlastním jménem na sebe, zprostředkovával prodej výrobků od žalované. Neví, jak účastníci mezi sebou řešili umístění výstavky, nevybavuje si žádnou smlouvu o spolupráci či užívání, nevylučuje ale, že mu prošla pod rukama. Nedisponuje žádnou písemnou smlouvou o spolupráci mezi ním a žalobcem, ani mezi ním a žalovanou. Není mu známo, zda a kolik žalovaná platila za užívání pozemku či buňky, fakturace neřešil. Od žalobce ale věděl, že s žalovanou byla dohodnuta částka 12 500 Kč. Výstavka měla zhruba 80 m2. Žádné výrobky žalované nebyly v areálu uskladněny, někdy si něco dovezli a pak to zase odvezli. Materiál rozvážel žalobce, kterému zákazníci platili za rozvoz zboží. V areálu se nacházela buňka sloužící pro deponii žalobce, ve které svědek vyřizoval zákazníky a kterou příliš nevyužíval. Poté upřesnil, že se v areálu nacházela i další samostatná buňka připravená v souvislosti s prodejem plotů, tu ale nevyužíval, protože více pracoval pro žalobce. Mezi ním a žalobcem bylo dohodnuto fungování na principu barteru, pro žalobce vykonával servis deponie, kypřil půdu, komunikoval se zákazníky, vystavoval faktury, oproti tomu bylo sjednáno, že nebude platit nájem. Předmětem nájmu měla být samostatná buňka a výstavka. Barter navrhl asi svědek, pravděpodobně předpokládal, že na straně žalobce bude špatná platební morálka. Rovněž uvedl, že žalovanou zastupuje do dneška, nikdy sám vlastní činnost v této oblasti nevykonával, výrobky považoval vždy za vlastnictví žalované. Od roku 2016 doposud působil pouze v areálu žalobce a v nynějších prostorách v [anonymizováno]. Nevybavil si, kdy přesně ukončil svoji činnost v areálu žalobce, a nevybavil si, od kdy působí v [anonymizováno], možná 2018, 2019. Ačkoliv si vybavuje, že žalobci řekl, že přebírá obchod pod sebe, v další části svého výslechu popřel, že by se před žalobcem vyjadřoval tak, že by výstavka byla jeho. Nebyl si ani vědom toho, že by žalobci zasílal dne zprávu z 24. 7. 2019 ohledně odvezení zboží, v níž také odmítl, že by výstavka byla jeho.

13. Rovněž byla předloženy výpisy z textové konverzace, které byly zčásti již předestřeny v rámci svědecké, příp. účastnické výpovědi žalobce. Žalobce měl ve svém telefonu pod [číslo] uveden kontakt„ [příjmení] [anonymizováno]“, včetně fotografie svědka. Dne 23. 5. 2016 byla zaslána zpráva, ve které„ [příjmení] [anonymizováno]“ sdělil, že navazuje na sobotní setkání, že se kolegovi věci líbily a rádi by si s žalobcem sjednali schůzku. Dne 10. 7. 2018 mu žalobce sdělil, že žalovaná v roce 2017 zaplatila jen 3 platby a v roce 2018 nic. Dne 13. 1. 2019 žalobce vyzval [příjmení], ať co nejdříve pořeší [příjmení], který žalobce naopak odkázal na [příjmení]. Na to mu [příjmení] odpověděl, že tam musí zajet a že žalobce ví, že se věci mají jinak. Dne 14. 1. 2019 [příjmení] sdělil, že to na něj [příjmení] hodil a že mu nic neúčtuje. Dne 10. 2. 2019 mu zaslal zprávu s tím, že [anonymizována dvě slova] tam má stále vzorkovnu a nikdo mu nic neplatí. Dne 13. 3. 2019 se žalobce ptal, jestli se [příjmení] s [příjmení] už dohodli, co s výstavkou, a na to mu odpověděl, že s ním [příjmení] nekomunikuje a že po nikom rozhodně nic nepřebírá. Dne 24. 3. 2019 žalobce psal [příjmení], že předpokládal, že se staví dořešit pronájmy a že má dojem, že [příjmení] to směřuje na [příjmení]. Zajímalo by ho, zda mu [příjmení] neřekl, ať si to platí sám a on to záměrně fakturoval na [anonymizována dvě slova]. Na to mu [příjmení] odpověděl, že už se k ničemu vyjadřovat nebude, že má plné zuby toho, jak si s ním každý chce manipulovat. Dne 21., 24. a 26. 4. 2019 řešili, kdy se zastaví pro ploty. Dne 24. 7. 2019 [příjmení] uvedl, že se zeptá [příjmení], co má dělat se zbouranou výstavkou, protože jeho není. V průběhu května až července 2019 žalobce opakovaně vyzýval k řešení či odvezení plotů. Dne 30. 7. 2019 bylo na dotaz, jak se dohodl s [příjmení] sděleno, že mu nebere telefony. Ze SMS zpráv odesílaných z čísla [číslo] označeného jako„ [anonymizována dvě slova]“ bylo zjištěno, že se pisatelé v červenci 2016 domlouvali na schůzce. Poté žalobce dne 14. 1. 2018 vyzýval k zaslání peněz a ptal se, jestli budou dál pokračovat s ploty. Dne 13. 1. 2019 žalobce psal, že dohoda byla s [anonymizována dvě slova] a že mu sice přes telefon slibují, ale nic nehradí. Žalobce opakovaně vyzýval ke komunikaci a placení také v průběhu srpna až prosince 2018. Na to bylo reagováno jen dvakrát s tím, že zavolá později. Ze SMS zpráv odesílaných z čísla [číslo] označeného jako„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“ bylo zjištěno, že žalobce v průběhu září 2019 opakovaně urgoval zaslání plateb za nájemné.

14. Ačkoliv žalobce k důkazu navrhoval ještě fotografie, k důkazu je nepředložil a soud jimi dokazování nemohl provést.

15. Podle § 2302 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ustanovení tohoto pododdílu (pozn. soudu - zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání) se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

16. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Podle § 2217 odst. 1 a 2 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. Podle § 2218 o. z. se nájemné platí měsíčně pozadu 18. Podle § 574 o. z. je právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

19. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že mezi žalobcem coby výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a žalovanou byla v roce 2016 sjednána smlouva o nájmu nebytových prostor sloužících k podnikatelským účelům žalované podle § 2201 a násl. ve spojení s § 2302 a násl. o. z. Smlouva byla sjednána ústně. Občanský zákoník ani jiný související právní předpis nestanovuje stranám povinnost sjednání smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání výlučně písemnou formou. Bylo by proto přehnaně formalistické podmiňovat úspěšnost žalobního nároku doložením zcela přesného znění dané smlouvy. To by totiž ve svém důsledku v podstatě znamenalo popření možnosti uzavírání smluv v jiné než písemné podobě i v případě, kdy ji zákon nevyžaduje. Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy. Byť se žalovaná bránila, že mezi účastníky žádná taková smlouva sjednána nebyla, z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že právní vztah mezi účastníky lze kvalifikovat právě jako vztah nájemní.

20. Soud má za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovanou, jednající prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení], došlo ke shodě o úplatném přenechání části pozemku žalobcem za účelem podnikatelské činnosti žalované. Mezi účastníky byl dostatečně určitě vymezen předmět, jakož i účel nájmu. Následné, přinejmenším počáteční, chování žalované odpovídalo posuzované vůli účastníků obsažené v nájemní smlouvě, a to co do podoby i rozsahu, v jaké byly dle žalobce, jehož tížilo břemeno tvrzení i důkazní, ujednány. K samotnému obsahu nájemní smlouvy lze uvést následující: na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované do užívání účastníky vymezenou část pozemku, na které žalovaná umístila výstavku betonových plotů za účelem jejich prezentace zákazníkům. Současně žalobce dal žalované k dispozici buňku pro administraci a jednání se zákazníky. Žalovanou nebylo vyvráceno tvrzení žalobce, že by mezi účastníky nepanovala shoda o rozsahu vymezené části pozemku, dle žalobce o velikosti zhruba 200 m2, z jedné strany ohraničené plotem a silnicí. Byť v řízení nebyl předložen konkrétní náčrt s užívaným prostorem, příp. tento nebyl vymezen jinak, toto podle soudu nebrání platnosti sjednané smlouvy, neboť žádným z účastníků nebyly vznášeny pochybnosti o rozsah užívané plochy. Platnosti uzavření nájemní smlouvy (v jakékoliv formě) nebrání ani to, že mezi účastníky nebyla sjednána konkrétní doba trvání nájmu.

21. Skutečnost, že byl vytvořen písemný návrh nájemní smlouvy, který byl žalobci zaslán z e-mailu s doménou žalované a o které jednatel žalované prohlásil, že se typově jedná o smlouvy sjednávané žalovanou, potvrzuje toliko to, že mezi žalobcem a žalovanou probíhala jednání o písemném stvrzení ústně dohodnutých podmínek vzájemných poměrů. Smlouva však prokazatelně podepsána nebyla, a proto z ní soud blíže nevycházel. To ovšem na druhou stranu neznamená, že nájemní vztah mezi účastníky nevznikl a neexistoval.

22. Soudu nevznikly pochybnosti o tom, že smlouvu sjednal žalobce z pozice pronajímatele a žalovaná z pozice nájemce. S žalobcem jednal jak přímo jednatel žalované [jméno] [příjmení], tak i její obchodní zástupce [jméno] [příjmení], který komunikoval vždy jménem žalované a i jeho e-mail obsahoval doménu„ [anonymizováno]“. I v průběhu další komunikace [jméno] [příjmení] často tvrdil, že se musí obrátit na žalovanou, resp. jejího jednatele, jejíž výrobky byly na pozemku žalobce umístěny. Jednatel žalované komunikoval s žalobcem společně s [jméno] [příjmení] a žalobci z ničeho nemohly vzniknout důvodné pochybnosti o tom, že by [jméno] [příjmení] nebyl oprávněn jednat za žalovanou a rovněž, že jednal nikoliv jako zástupce žalované a jejím jménem, ale samostatně jménem vlastním a na vlastní odpovědnost. Soud považuje za logickou verzi žalobce, že po celou dobu oslovoval primárně [jméno] [příjmení], který se v areálu často pohyboval a na rozdíl od jednatele žalované byl komunikativní. Na pozemku byly od počátku vztahu v roce 2016 nepochybně umístěny výrobky žalované. Ta sice tvrdila, že výstavku v roce 2017, příp. až v dubnu 2018, převedla na [jméno] [příjmení], který pak začal jednat svým jménem samostatně. Tato skutečnost však nebyla žalovanou nijak doložena. Sám jednatel žalované uvedl, že vše mělo fungovat na ústní bázi, a proto neexistuje jakýkoliv písemný podklad o tom, že by činnost žalované v areálu žalobce byla převedena formálně či fakticky na svědka, aby se dalo považovat za podnikání svědka vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, dále, že by toto bylo také prokazatelným způsobem oznámeno žalobci anebo, že by výrobky dříve vlastněné žalovanou byly formálně či fakticky převedeny na tohoto svědka.

23. Závěr o nedostatku pasivní legitimace žalované nebylo možné učit ani z účastnické výpovědi jednatele žalované ani ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Výpověď svědka, kterou se žalovaná snažila prokázat svou skutkovou verzi, soud neshledal jako přesvědčivou. [jméno] [příjmení] se netajil tím, že aktuálně má k žalobci negativní vztah, zatímco k žalované vztah naopak dobrý, jelikož spolu nadále spolupracují. Svědek po celou dobu svého výslechu mluvil obecně, ani přes výzvy soudu se nedokázal k věci vyjádřit souvisle a konkrétně, mluvil vyhýbavě, nevzpomínal si na žádné detaily ohledně sjednávání či průběhu nájmu, umístění výstavky, řešení nájemného, spolupráce s žalobcem či aktuální práce s žalovanou, a to vše při zohlednění toho, že se jedná o obchodního zástupce, který dle svých slov pracoval a pracuje pouze s žalovanou. Svědek kupř. vyhýbavě mluvil o existenci buňky určené pro žalovanou, když až při předložení náčrtu žalobcem připustil, že se na pozemku vlastně nacházela i další buňka. Nedokázal se blíže vyjádřit k užívání pozemku svým vlastním jménem, k převzetí obsahu práce z žalované na svou vlastní osobu a ani k tomu, zda a kdy na něj přešlo vlastnictví či právo užívání k výrobkům žalované. Za této situace pak soud nemohl na základě této svědecké výpovědi konstatovat, že by smlouva byla sjednána již od počátku se svědkem nebo, že by v průběhu roku 2017 či 2018 došlo k převodu práv a povinností z nájemní smlouvy z žalované na svědka, čímž by také u něho došlo k převodu závazku hradit nájemné. Mezi účastníky a svědkem nebylo rozporu ohledně toho, že svědek (spolu) pracoval jak s žalobcem, tak i žalovanou, nicméně nebylo prokázáno, že by v obecně tvrzeném ujednání o barterové spolupráci svědka a žalobce, bylo zahrnuto nájemné za užívání pozemku a buňky svědkem coby nájemcem.

24. Ze všech těchto důvodů soud uzavřel, že pasivně legitimovanou v dané věci je právě žalovaná, tedy, že nájemcem byla v zažalovaném období žalovaná, nikoliv [jméno] [příjmení]. Žalovaná nepochybně smlouvu uzavřela a v rozhodném, zažalovaném, období ji pak ani nevypověděla.

25. Co se týče námitky žalované, že tvrzená WhatsApp/sms komunikace představuje nepřípustný důkaz, neboť byla soudu předložena až po uplynutí koncentrační lhůty, pak k tomu třeba uvést, že koncentrace řízení stanovaná dle § 118b o. s. ř. se vztahuje na sdělení rozhodných skutečností a důkazních návrhů o nich, nikoli i na předložení včas označených důkazních prostředků, pokud soud nestanoví jinak. Koncentrace v zásadě omezuje účastníka co do navrhování důkazů, nikoliv jejich předkládání. Žalobce v koncentrační lhůtě poskytnuté na jednání soudu dne 30. 5. 2022 tuto komunikaci k návrhu učinil. Vedle toho soud pokládá za podstatné, že podstatný obsah části těchto zpráv byl předestřen již na jednání soudu během výslechu žalobce a svědka. Soud rovněž k námitkám žalované uplatňovaných v průběhu řízení konstatuje, že nepovažuje za rozporné s principy dokazování, aby účastník nahlédl do svého mobilního telefonu a mohl předestřít zprávy nebo aby mohl„ konfrontovat“ druhého účastníka nebo svědka tak, aby se mohl k těmto skutečnostem vyjádřit a reagovat na ně. Žalovaná se ostatně mohla k těmto důkazům vyjádřit na jednáních soudu. Obsah těchto zpráv navíc rozhodně nepředstavoval jediný ani stěžejní důkaz pro rozhodnutí o nároku žalobce, toliko zapadal do skutkové verze žalobce o tom, že se účastníci v polovině roku 2016 dohodli na vzájemné spolupráci (žalovanou nepopřenou), soudem právně kvalifikované jako nájemní smlouva, dále, že se žalobce opakovaně snažil kontaktovat jednatele žalované, a to přímo či prostřednictvím [jméno] [příjmení], a to jak ohledně nájemného, tak i při odstraňování zboží žalované z pozemku žalobce. Žalovaná přitom v průběhu řízení nevznesla žádnou relevantní či konkrétní námitku zpochybňující pravost či obsah těchto zpráv.

26. Konečně má soud za prokázanou existenci dohody o sjednání nájemného, a to ve výši 10 000 Kč za užívání pozemku a 2 500 Kč za kancelář, celkem tedy v částce 15 125 Kč měsíčně při připočtení DPH. Žalovaná se v průběhu řízení domáhala toho, aby byly provedeny originály, nikoliv pouze kopie, faktur, jimiž žalobce účtoval žalované měsíční nájemné. Soud však má za to, že k posouzení nároku nebylo nutné, aby soud vyzýval žalobce k předložení originálů faktur. Jednak ani z obrany žalované nevzešly žádné indicie, že by faktury byly vytvořeny tendenčně či dodatečně po úhradě částky ze strany žalované a jednak předložené faktury nebyly zásadním či jediným důkazem pro prokázání existence nájemního vztahu nebo dohody o výši nájemného. Soud má výši žalobcem tvrzeného nájemného za prokázanou především z výpisu z účtu žalobce, na který mu žalovaná zasílala platby v tvrzené výši. Žalovaná tedy nepochybně znala číslo účtu žalobce, na který mělo být nájemné hrazeno, když na něj poukazovala předchozí platby. Dále nelze odhlédnout od skutečnosti, že ve výpisu z účtu, na který byly žalovanou poukazovány platby ze strany žalované, byla vždy uvedena firma žalované a rovněž variabilní symbol odpovídal číselnému označení faktury za příslušné období (ani z tohoto důvodu soud však nepovažoval za potřebné pro rozhodnutí ve věci disponovat originály faktur). Soud nepřisvědčil obraně žalované spočívající v tvrzení, že předmětné částky byly v (promlčené) době zasílány za nájemné a v roce 2018 (v nepromlčené) době byly zasílány v téže výši z titulu přepravy zboží. Nepřistoupil ani na tvrzení jednatele žalované, dle kterého se sice jednalo o platby za nájem, ale žalovaná je žalobci hradila místo [jméno] [příjmení], se kterým se hodlala vypořádat po fakturaci a samostatně.

27. Disponovat originály faktur nebylo z pohledu soudu důležité ani pro určení splatnosti nájemného. Žalobce ani přes výzvy ze strany soudu neprokázal, že by doba splatnosti byla mezi účastníky sjednána dostatečně určitým způsobem, aby nastala vždy v určitý konkrétní den (případně, že bylo sjednáno jiné nežli měsíční nájemné). Ačkoliv žalobce tvrdil, že faktury se vystavovaly na konci měsíce s tím, že splatnost měla nastat vždy ve stejný den, takový závěr však z předložených faktur nevyplývá, neboť splatnost se v jednotlivé měsíce lišila. Soud z ničeho taktéž nedovodil, že by úhrada nájemného měla být vázána na vystavení faktur žalobcem, pročež nelze tvrdit, že by mezi účastníky existovala dohoda o ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele – na základě vystavené faktury. Vystavení daňového dokladu nebylo nutné k tomu, aby žalovaná měla a mohla splnit svůj závazek. Naopak, nájemné byla povinna hradit i bez adresného vyzvání ze strany věřitele. Vystavené faktury proto mohly mít v dané věci význam zejména z hlediska stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění, který je primárně významný pro povinnost plátce daně z přidané hodnoty přiznat tuto daň. Ujednání o splatnosti nicméně není podstatnou náležitostí nájemní smlouvy, a proto soud vyšel z toho, že je na místě aplikovat ustanovení § 2218 o. z., které se použije tehdy, není-li jiného ujednání mezi smluvními stranami. Byť je zjevné, že žalovaná doposud hradila nájemné nepravidelně, je třeba při obecné aplikaci shora uvedeného ustanovení vyjít z toho, že nájemné měla platit pozadu za každý měsíc.

28. Soud nepřisvědčil žalované ani ohledně její obecně uplatněné námitky promlčení. Za situace, kdy nebyla prokázána dohoda o splatnosti, příp. o splatnosti ponechané na vůli věřitele, promlčecí doba se neodvíjela od žalobcem stanovené splatnosti ve vystavené faktuře. S ohledem na užití obecné úpravy splatnosti nájemného dle § 2218 o. z. bylo třeba vyjít z toho, že žalovaná se dostala do prodlení každého prvního dne měsíce následujícího po měsíci, za nějž mělo být nájemné hrazeno. Žalobce podal žalobu dne 31. 3. 2021. Nejstarší nárok představoval požadavek žalobce na úhradu nájemného za kalendářní měsíc březen 2018, což znamená, že žalovaná se s jeho úhradou dostala do prodlení dne 1. 4. 2018 a žaloba tak byla podána během tříleté promlčecí lhůty (viz § 609 a násl., a dále pak § 629 o. z.).

29. Lze tak shrnout, že při prokázání, že se na pozemku žalobce po dohodě účastníků nacházela po dobu několika let prezentační výstavka s výrobky žalované a že zde žalovaná měla k dispozici i stavební buňku, není možné uzavřít, že se tak dělo bez právního důvodu nebo z důvodu, který dodatečně odpadl, a že žalovaná mohla užívat cizí majetek bezúplatně, tedy bez dohodnutého protiplnění. Žalovaná se nemůže zprostit povinnosti hradit nájemné za užívání cizích prostor ani s odkazem, že je užíval [jméno] [příjmení], jelikož nebylo prokázáno, že by jednal v rozhodnou dobu samostatně, nikoliv v zastoupení žalované anebo že by na něj přešla povinnost hradit nájemné. Soud proto ze všech uvedených důvodů přiznal žalobci nárok na úhradu měsíčního nájemného za dobu od března do listopadu 2018, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši ke dni vzniku prodlení žalované, které nastalo vždy k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, za nějž bylo nájemné požadováno. Pouze v případě měsíce července soud přiznal dle žalobního petitu nárok na úhradu nájemného až od 15. 8. 2018. V případech, kdy žalobce požadoval úroky z prodlení i za dobu, kdy žalovaná v prodlení ještě nemohla být (v případě měsíců květen červen, srpen a září 2018), soud žalobu částečně zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl neúspěch pouze v nepatrné části, vztahující se k poměrné části příslušenství ve čtyřech případech. Soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení v plné výši, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 807 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 136 125 Kč sestávající z částky 6 580 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 26. 5. 2022, účast na jednání soudu ve dnech 30. 5. 2022, 22. 8. 2022 v délce přesahující 2 hodiny a 10. 10. 2022) a z částky 3 290 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 advokátního tarifu (předžalobní výzva) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 2 400 Kč. Soud nepřiznal žalobci samostatnou odměnu za podání ze dne 29. 6. 2022, neboť ačkoliv byl žalobce k tomuto vyjádření vyzván ze strany soudu, jednalo o skutečnosti, které žalobce měl nebo mohl učinit již v samotné žalobě při splnění své povinnost vylíčit dostatečně všechny rozhodné skutečnosti, příp. v reakci na vyjádření žalované. Soud proto žalobu a vyjádření z 26. 5. a 29. 6. 2022 považoval za dva úkony právní služby. Právní zástupce žalobce dále požadoval odměnu za vyjádření k podání žalované ze dne 3. 1. 2022. Žádné podání ve věci samé však v uvedený nebo jiný, časově blízký den, neučinil. Stejně tak v průběhu řízení neučinil žádné další podání, za které by mu příslušela odměna za účelně vykonaný úkon právní služby. Dále náhradu nákladů řízení představuje náhrada za promeškaný čas advokáta žalobce strávený cestou k soudu ve dnech 30. 5, 22. 8. a 10. 10. 2022 dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za celkem 36 půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 3 600 Kč, a náhrada cestovních nákladů ve výši 13 204,83 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou 511/2021 Sb. Za každou ze tří cest k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 544 km, při průměrné spotřebě nafty 7,2 l na 100 km mu náleží cestovné ve 4 401,61 Kč. Dohromady přiznal soud žalobci (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši 89 758 Kč.