22 C 190/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci účastnic: 2. celé jméno účastnice , datum narození bytem adresa osvojitele a účastnice 3. celé jméno účastnice , datum narození bytem adresa osvojenkyně, účastnice a účastnice 4. celé jméno účastnice , datum narození bytem adresa osvojenkyně, účastnice a účastnice proti osvojenec: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně, účastnice a účastnice proti osvojiteli: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o osvojení zletilé osoby I. [celé jméno osvojenkyně], rozená [celé jméno účastnice], narozená dne [datum] v [obec], dcera [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] v [obec] a zemřelého dne [datum] v [obec], a [celé jméno účastnice], rozené [příjmení], narozené dne [datum] v [obec], je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem [celé jméno osvojitele], narozeného dne [datum] v [obec]. Osvojitel [celé jméno osvojitele], narozený dne [datum] v [obec], syn [jméno] [celé jméno osvojitele], narozeného dne [datum] ve [obec], a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené dne [datum] v [obec], se zapíše v knize narození matričního úřadu v [obec] ve svazku [anonymizována dvě slova] [rok] na straně [anonymizováno] pod pořadovým [číslo] namísto otce osvojence [jméno] [příjmení]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se podaným návrhem domáhal osvojení osvojenkyně, které je obdobou osvojení nezletilého s tím, že osvojenkyně je dcerou jeho manželky, která jí byla svěřena do její péče, přičemž všichni tři spolu žijí již řadu let ve společné domácnosti. O osvojenkyni se osvojitel staral jako o vlastní dceru a vytvořilo se mezi nimi vzájemné silné citové pouto. Se svým biologickým otcem se osvojenkyně dlouhodobě nestýkala, ten nadto v roce 1993 zemřel.

2. Osvojenkyně se k návrhu osvojitele připojila a vyslovila souhlas se svým osvojením. Rovněž matka osvojenkyně a zletilá dcera osvojenkyně ([celé jméno účastnice]) s tímto osvojením vyslovily souhlas. Co se týče nezletilé dcery osvojenkyně ([celé jméno účastnice]), souhlas s osvojením vyjádřil i její opatrovník.

3. Soud ve věci provedl dokazování rodným listem osvojenkyně, který osvědčuje, že se narodila dne [datum] v [obec] a je dcerou [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] v [obec], a [celé jméno účastnice], rozené [příjmení], narozené dne [datum] taktéž v [obec]. Z oddacího listu je zřejmé, že osvojitel a matka osvojenkyně uzavřeli dne [datum] manželství. Soud rovněž provedl důkaz rodnými listy obou dcer osvojenkyně a konečně úmrtním listem, jímž bylo prokázáno, že otec osvojenkyně [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] v [obec].

4. Dále soud vyšel se shodných tvrzení účastníků, na základě kterých učinil skutkový závěr o tom, že osvojitel žil od dětství s osvojenkyní a její matkou ve společné domácnosti, o osvojenkyni pečoval jako o vlastní dceru a s ohledem na příznivou rodinnou konstelaci se mezi nimi vytvořilo silné citové pouto. Osvojenkyně proto osvojitele vnímá jako svého jediného a pravého otce, ačkoli mezi nimi neexistuje příbuznost v biologickém smyslu, a obdobným způsobem vnímají osvojitele i obě dcery osvojenkyně (tedy stal se pro ně jediným a pravým dědečkem).

5. Obecné pravidlo pro osvojení zletilého a samotná možnost osvojení zletilého je obsažena v § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník):„ Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.“ 6. Situace, kdy je možné osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, taxativně vypočítává § 847 odst. 1 občanského zákoníku. V projednávané věci přichází do úvahy použití písm. c) zmíněného ustanovení„ osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti“ a písm. d)„ osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela“.

7. Negativní podmínku osvojení obsahuje § 847 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého„ Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů“.

8. Následky osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, upravuje odkazem na úpravu osvojení nezletilého ustanovení § 847 odst. 3 občanského zákoníku:„ Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.“ 9. Speciální úpravu ve vztahu k dětem osvojence obsahuje § 852 občanského zákoníku:„ Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.“ 10. Na základě shora uvedeného má soud za to, že byly splněny zákonem požadované předpoklady pro to, aby mohlo dojít k osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. Osvojitel je manželem matky osvojenkyně, zároveň o osvojenkyni pečoval jako o vlastní již v době její nezletilosti a v průběhu řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující tomu, že by osvojení mělo být v rozporu s dobrými mravy. Nejsou zde ani důvody, pro které by osvojení bylo v rozporu s odůvodněnými zájmy biologických rodičů osvojence, neboť matka osvojenkyně s osvojením souhlasí a otec osvojenkyně již zemřel. Nadto se k osvojení pozitivně staví i obě dcery osvojenkyně a s tímto osvojením souhlasí. Soud tudíž neshledal žádný zákonný důvod, který by bránil tomu, aby návrhu osvojitele bylo vyhověno, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.