22 C 206/2018

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 1 168 496,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 856 668 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 856 668 Kč od 3. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které žalobce požaduje, aby žalovaná žalobci zaplatila částku 311 828,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 311 828,01 od 3. 7. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 141 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. , jméno FO, .

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů částku 16 533,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů částku 39 702,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky 1 168 496,01 Kč s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že účastníci uzavřeli dne 19. 6. 2014 smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, (dále též jen „smlouva“), na základě které žalovaná zhotovila pro žalobce dvě kotelny na vytápění bytových domů v ulici , jméno FO, č. , hodnota, , , adresa, , z nichž každá měla sloužit pro dva vchody. Dílo bylo realizováno v měsících lednu až dubnu roku 2015 a dne 13. 4. 2015 došlo k jeho předání. Již krátce po instalaci a v tzv. první topné sezóně roku 2015/2016 se začaly projevovat nesrovnalosti v provozu díla, avšak jejich příčiny se nepodařilo odhalit. V tzv. druhé topné sezóně roku 2016/2017 některé z nesrovnalostí přetrvávaly, a proto v lednu roku 2017 žalobce tyto problémy shrnul žalované v e-mailu (mj. akcentoval, že přes anuloid neprochází teplo, že tepelná čerpadla nespolupracují, často vykazují poruchy a neudrží teplotu a že je dílo nadměrně hlučné), avšak ani osobní schůzka dne 26. 1. 2017 nevedla ke shodě o existenci a způsobu řešení vad. Žalovaná tak většinu vad neuznala a nezávislý znalec – společnosti , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) ve své zprávě ze dne 10. 4. 2017 identifikoval pouze tři vady (nepředávání tepla anuloidem, závady v zařízení , Anonymizováno, a hlučnost potrubí chladiva) a jako řešení prvních dvou navrhl instalaci akumulační nádoby místo anuloidu a instalaci řídicího systému zn. , Anonymizováno, (stran třetího problému řešení nenalezl). Žalovaná však přesto většinu přetrvávajících vad neuznala a žádné jiné řešení nenavrhla. Žalobce proto jednak nechal zpracovat znalecký posudek z oboru energetiky, jednak využil smluvní možnosti zajistit odstranění vad třetí osobou, kterou nalezl na jaře roku 2018 a která pro něj zpracovala projekt přestavby, za který žalobce zaplatil 19 200 Kč; podle projektu měla přestavba stát 728 348 Kč. Nad rámec těchto částek nyní požaduje po žalované též slevu z ceny díla ve výši 276 768 Kč za nadměrnou hlučnost, kterou byl nucen kompenzovat dvanácti nájemcům slevou z nájemného, a zvýšené náklady na provoz (nadspotřebu elektrické energie v hodnotách 21 786 kWh v roce 2016 a 31 154 kWh v roce 2017) v částce 144 180,01 Kč.

2. Žalovaná nárok ani částečně neuznala a v prvé řadě setrvala na stanovisku, že dílo nevykazuje vady žalobcem tvrzené, za něž by měla být odpovědná. Namítala, že od žalobce neobdržela žádnou relevantní písemnou reklamaci díla a ani z žaloby není zřejmé, kdy se tak mělo stát; od května roku 2017 až do podání předžalobní výzvy žalobce žalovanou nekontaktoval. Co se týče částky 728 348 Kč za přestavbu díla, takový nárok z vadného plnění žalobci nenáleží, neboť není zřejmé, z jakého titulu by měl tuto částku hradit; to samé platí také o částce 19 200 Kč za zpracování projektu přestavby. Co se týče slevy z ceny díla za nadměrnou hlučnost, kterou žalobce vyčíslil na 276 768 Kč, uvedená vada předně vůbec nebyla prokázána a žalovaná za ni nenese odpovědnost, nadto ji žalobce neuplatil bez zbytečného odkladu, a proto mu právo z vadného plnění nelze přiznat; není rovněž jisté, zda výše uvedená částka přiměřené slevě odpovídá. Konečně pokud jde o zvýšené náklady na provoz topného systému v letech 2016 a 2017, které žalobce vyčíslil na 144 180,01 Kč, namítá žalovaná, že náklady na provoz byly vypočteny pouze nezávazně a nepředstavují položku, kterou byl předmět díla definován. Výpočty spotřeby vychází z teoretických ideálních provozních podmínek, avšak konkrétní náklady závisí na konkrétních a značně variabilních místních podmínkách (např. konstrukce domu, způsob zateplení, větrání, nastavení teploty teplé vody či klimatické podmínky); přesná výše skutečných výdajů na provoz topného systému se proto nedá předem přesně stanovit.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že dne 19. 6. 2014 uzavřely „Smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, “, jejímž předmětem bylo (podle čl. 2 odst. 1) provedení prací a dodávek v rozsahu návrhu zakázky v programu , Anonymizováno, , který je nedílnou přílohou č. 1 této smlouvy, a dále podle položkového rozpočtu zakázky, který taktéž tvoří přílohu č. 2 smlouvy. Přílohou č. 3 smlouvy byla též „Servisní smlouva“. Dílo měly tvořit dvě samostatné kotelny vždy společně pro dva vchody a každá kotelna měla být tvořena mj. 4 ks tepelných čerpadel , Anonymizováno, , 5 ks zásobníků , Anonymizováno, a 2 ks , Anonymizováno, kotlů , Anonymizováno, . Realizace díla měla být zahájena 1. 9. 2014 a ukončena do 31. 12. 2014, kdy mělo dojít k provedení topné zkoušky (čl. 4 odst. 1 smlouvy). Cena díla byla dle čl. 5 odst. 1 smlouvy ujednána na 3 900 783 Kč bez DPH, tj. 4 485 900 včetně DPH, jako pevná a nepřekročitelná po celou dobu realizace díla, s možností úpravy pouze dodatkem ke smlouvě (čl. 5 odst. 3 smlouvy). Součástí ceny byla též projektová dokumentace a projektová dokumentace skutečného provedení (čl. 5 odst. 5 smlouvy). Zhotovitel poskytl objednateli za provedené dílo záruku v délce 24 měsíců s tím, že materiály, výrobky a zařízení s vlastními záručními listy mají záruční lhůtu v délce a za podmínek dle těchto záručních listů, minimálně však 24 měsíců (čl. 7 odst. 3 smlouvy). Zhotovitel dále odpovídá za vady, které má dílo v době předání nebo které se vyskytly v záruční době, jejichž příčinou je použití nevhodných materiálů, technologických postupů nebo technologickou nekázní (čl. 7 odst. 6 smlouvy). Objednatel je povinen zjištěné vady písemně reklamovat u zhotovitele (na níže uvedené adresy) bez zbytečného odkladu a identifikovat, o jaké vady se jedná, jak se projevují a v jaké lhůtě požaduje jejich odstranění (čl. 7 odst. 7 smlouvy). Zhotovitel se zavázal bezplatně odstraňovat vady díla, které se projeví v záruční době a nést veškeré náklady spojené s dostavením se na místo a odborným posouzením veškerých reklamovaných vad (čl. 7 odst. 10 smlouvy). V reklamaci pak objednatel uvede, jak se závada projevuje a jakým způsobem požaduje sjednat nápravu; je přitom oprávněn požadovat odstranění vady dodáním náhradního plnění, nebo opravou, je-li vada opravitelná (čl. 7 odst. 11 smlouvy). Vady z reklamací pak má zhotovitel povinnost odstranit způsobem a ve lhůtách předvídaných čl. 7 odst. 12 smlouvy, tj. nastoupit k jejich odstraňování nejpozději do tří pracovních dnů od doručení reklamace, nejde-li o vadu havarijního charakteru (pak do 24 hodin), v případě drobných vad a ostatních vad musí nastoupit k jejich odstranění do pěti pracovních dnů a odstranit je nejpozději do 14 dnů od nástupu; pouze v případě, že charakter, závažnost a rozsah vady neumožní lhůtu 14 dnů splnit, dohodou se smluvní strany na lhůtě delší. Konečně, podle čl. 7 odst. 13 smlouvy, platí: „Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění záruční vady ve sjednaných termínech, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jiný subjekt a náklady zhotoviteli, u něhož uplatnil reklamaci, vyúčtovat. Zhotovitel je povinen je uhradit do 10 dnů poté, co obdržel vyúčtování.“.

4. Účastníci se nicméně neshodli předně na tom, zda dílo vykazovalo vady, zda je žalobce náležitě notifikoval a dal žalované příležitost k jejich odstranění před tím, než zadal opravu topného systému jinému dodavateli, a zda tento provedl opravu za cenu v místě a čase obvyklou. Mezi účastníky dále nepanovala shoda ani ohledně výkladu čl. 2 odst. 1 smlouvy, který hovoří o tom, že nedílnou součástí smlouvy je návrh zakázky v programu , Anonymizováno, ; zatímco žalobce vnímá údaje o garantované spotřebě elektrické energie vypočítané programem , Anonymizováno, a uvedené v návrhu zakázky jako závazné, žalovaná jejich závaznost zpochybňuje a namítá, že údaje jsou toliko orientační. Sporná je mezi účastníky též hlučnost díla, potažmo nutnost její kompenzace slevou z nájemného; žalovaná nevnímá jako najisto postavené, že zdrojem hluku je právě topná soustava. Konečně se účastníci neshodli ani v tom, zda čištění topného systému, pořízení hadice do kotelny a instalace nových armatur, ventilů a akumulační nádoby bylo účelné.

5. Soud ve věci provedl následující důkazy:

6. Před uzavřením smlouvy o dílo (jejíž obsah byl shrnut výše) zaslala žalovaná žalobci dne 15. 4. 2014 e-mail, v němž shrnuje nabídku a její parametry (zejména fakt, že pokud má žalobce zájem využívat bivalentní zdroj co nejméně, je na místě ponechat původních 8 jednotek tepelných čerpadel). Přílohou byl rovněž výpočtový program se zobrazením jednotlivých údajů, na základě přehledu spotřeby tepla a vody za posledních 6 let. Tento e-mail navazoval na e-mailovou žádost žalobce ze dne 24. 3. 2014 o zaslání propočtu přechodu vytápění a ohřevu teplé vody pomocí tepelných čerpadel, respektive alternativní nabídky systému jen s tepelným čerpadlem bez případného ohřevu vody na 85°C.

7. V dokumentu s názvem „, Anonymizováno, “ vyčíslila žalovaná předpokládanou roční úsporu elektrické energie po instalaci předmětu díla v hodnotě 775 823 Kč a návratnost investice na 5 let.

8. V rámci dokumentace pro stavební povolení zpracoval Magistrát města , adresa, v září roku 2014 „Hlukovou studii“, podle které „nebude situace před okny řešeného obytného domu (ani okolních obytných činžovních domů) provozem tepelných čerpadel ovlivňována a bude zaručeno dodržení nejvyšších přípustných hodnot dle nařízení vlády č. 272/2011 ze dne 24. 8. 2011 pro den i noc“. Dne 27. 10. 2014 vydala Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje pod č. j. KHSOC/22509/2014/PV/HOK, závazné stanovisko k projektové dokumentaci pro stavební povolení „, právnická osoba, A. , jméno FO, 3, 5, 7, 9 , adresa, Zdroje tepla“, v němž se odkázala na výše uvedenou hlukovou studii.

9. Funkčnost díla byla ověřena „Technickou zprávou“ z ledna 2015 č. , Anonymizováno, , vyhotovenou , jméno FO, , který v jejím závěru vyslovil, že navrhované řešení odpovídá závazným normám platným v době zpracování projektu. Dále žalobce předložil také „Technickou zprávu“ z ledna 2017, vyhotovenou Ing. , jméno FO, po servisním zásahu.

10. V e-mailu ze dne 7. 1. 2016 doporučil jednatel žalované žalobci jako řešení problémů s přechodem tepla přes anuloid do sekundárního okruhu mj. seřízení výkonu oběhového čerpadla, vyvážení a regulaci topné soustavy, vyřešení zavzdušnění systému či výměnu termostatického ventilu. Toto doporučení navazovalo na e-mail ze dne 16. 12. 2016, v němž jednatel žalované trval na tom, že problémy topné soustavy vyřešilo odstranění vnitřní přepážky anuloidů, respektive demontáž akumulačních nádob o velikosti 50 l v obou kotelnách a jejich nahrazení přímým propojením mezi trojcestným ventilem a anuloidem za pomoci potrubí o stejné dimenzi jako je v primárním okruhu.

11. V jiném e-mailu ze dne 7. 1. 2016 doporučil jednatel žalované žalobci provádět čištění odkalovačů a proplachování jednotek nejlépe jednou za 2 až 3 týdny, dokud se systém nevyčistí s tím, aby pan , jméno FO, zaškolil žalobcem vybranou osobu, která toto čištění bude pravidelně provádět. V navazujícím e-mailu ze dne 16. 1. 2016 zástupce žalobce odkázal na čl. 2 odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo, v němž se žalovaná zavázala provést dílo s odbornou péčí, a na str. 12 instalačního manuálu (který tvoří s poznámkami a zvýrazněními podstatných částí tělo zprávy), kde se doporučuje nainstalovat dodatečný filtr na vodní okruh topení. Žalobce požadoval okamžité sjednání nápravy (montáž filtrů na zpátečku topného okruhu).

12. Dne 22. 1. 2016 se společnost , Anonymizováno, vyjádřila e-mailem adresovaným žalované k funkčnosti topného systému, kdy projekt jako takový považovala za vyhovující požadavkům v technických podkladech pro tepelná čerpadla. Na základě vlastní zkušenosti nicméně uvedla, že problémem v těchto případech není tepelné čerpadlo, ale vliv hydrauliky celé topné soustavy; k hydraulickému oddělení tepelného čerpadla a zbytku soustavy by se vyplatilo instalovat akumulační nádrž o velikosti cca 15 l na 1 kW výkonu zdroje.

13. Dne 3. 3. 2016 vydala společnost , Anonymizováno, stanovisko k úpravě topného systému a navrhla v něm žalované dvě varianty řešení. Plán A počítal s nastavením větší hystereze ohřevu TUV, aby nedocházelo k častému přepínání trojcestného ventilu mezi TV a ÚT. V jeho souvislosti společnost , Anonymizováno, upozornila, že čidlo by se mělo nacházet v zásobníku TUV, nikoli mimo něj, a dále uvedla, že bez úpravy anuloidu a vyřešení předávání tepla není jisté, zda má smysl instalovat akumulační nádrž; v danou chvíli tedy považovala za zásadní vyřešit v rámci „, adresa, A“ předávání tepla do soustavy. , právnická osoba, počítal s instalací akumulační nádoby, což společnost , Anonymizováno, označila za náročnější a nákladnější řešení, neboť i po nainstalování akumulační nádoby bude třeba systém zaregulovat a dořešit stávající problémy, jinak není jisté, zda se stávajícím nastavením bude fungovat. V případě volby tohoto řešení byla společnost , Anonymizováno, připravena se podílet na jedné třetině nákladů částkou 45 360 Kč (tj. částkou 22 680 na každou z kotelen).

14. Poté žalovaná informovala žalobce dopisem ze dne 7. 3. 2016 o tom, že jako řešení neprůchodnosti tepla z primárního okruhu přes anuloid do sekundárního okruhu navrhuje demontovat stávající anuloid a akumulační nádobu o objemu 50 l a namísto nich nainstalovat akumulační nádobu o objemu 200 l, která zlepší hydraulické poměry na straně tepelných čerpadel a převezme funkci anuloidu. Podle tvrzení žalovaná zůstala tato nabídka bez reakce.

15. Fakturou č. , tel. číslo, ze dne 4. 11. 2016 vyúčtovala společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . částku 268 640 Kč za chemické čištění topného systému, a to na základě smlouvy o dílo ze dne 21. 9. 2016. Dne následujícího zaslala tato společnost žalobci předávací protokoly k tomuto chemickému čištění.

16. V e-mailu ze dne 12. 1. 2017 nazvaném jako „Reklamace“ reklamoval žalobce provoz kotelen, tedy to, že přes anuloid neprochází teplo, že tepelná čerpadla nespolupracují a často vykazují poruchy, že dílo vykazuje nadměrný hluk, že pojistné ventily netěsní a taktéž dopouštěcí ventil v jedné z kotelen je vadný, že ukazatele tlaku jsou vadné, že venkovní senzory neměří přesně teplotu, že bivalentní zdroje nespínají podle nastavení ve vizualizaci a že z topného okruhu uniká voda. Odstranění těchto závad žalobce očekával do 31. 1. 2017.

17. E-mailem ze dne 13. 1. 2017 nazvaným jako „doplnění reklamace“ žalobce doplnil seznam vad v tom směru, že po výměně oběhového čerpadla TUV neobdržel podklady pro reklamaci (fakturu), že nemá k dispozici dokumentaci včetně zdrojových kódů a hesel k ovládacímu programu (žádal o nahrávku originálního software, nikoli vlastního software žalované) a že tepelná čerpadla při venkovní teplotě nad 30° C nepracují. V závěru e-mailu vyjádřil ochotu přistoupit na odstranění vad opravou nejpozději do 31. 7. 2017.

18. Podle protokolu , Anonymizováno, . , Anonymizováno, vyhotoveného Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, dne 16. 1. 2017 o měření hluku provedeném dne 9. 1. 2017 překračuje výsledná hodnota hladiny akustického tlaku v obytné místnosti bytu č. 24 v 9. nadzemním podlaží domu , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, , hygienický limit pro noční dobu.

19. Dne 26. 1. 2017 se konalo jednání žalobce a žalované za účasti právního zástupce žalobce jako zapisovatele. V zápisu z tohoto jednání byly shrnuty dosud reklamované vady díla s poznámkou, zda je žalovaná uznává, či nikoli. Jelikož valnou většinu vad žalovaná neuznala, dohodly se strany na posouzení vad nezávislým znalcem – společností , Anonymizováno, , anebo osobou, kterou tato společnost určí.

20. Ze zprávy z jednání (respektive kontrolního dne) konaného dne 10. 4. 2017 mezi společností , Anonymizováno, a právní zástupkyní žalobce vyplývá, že společnost , Anonymizováno, jakožto nezávislý znalec určený oběma účastníky identifikoval problémy topného systému spočívající v tom, že anuloid nepředává teplo, že chladivo ve stoupačce vykazuje hlučnost a že existují závady v zařízení , Anonymizováno, (chybová hlášení C5, LH nebo A6). Jako řešení navrhla společnost , Anonymizováno, instalaci akumulační nádoby místo anuloidu a regulátoru kaskády , Anonymizováno, ; pokud však jde o nadměrnou hlučnost potrubí, řešení v danou chvíli k dispozici neměla. Podle zprávy měla další schůze a kontrola zařízení v místě samém proběhnout při venkovní teplotě do -2°C, a to za přítomnosti projektanta, žalované, žalobce a společnosti , Anonymizováno, . Podpis zástupce žalované na zprávě chybí.

21. Žalobce reagoval e-mailem z 13. 4. 2017 a shrnul v něm jednotlivé vady, z nichž valnou většinu nepokládal za vyřešenou. Mj. v této skupině vad znovu zmínil, že přes anuloid neprochází teplo, že tepelná čerpadla nespolupracují, často vykazují poruchy, neudrží a nedosáhnou nastavenou teplotu a při venkovní teplotě nad 30°C nepracují vůbec, že dílo vykazuje nadměrný hluk, že pojistné ventily netěsní, že ukazatele tlaku jsou vadné, že venkovní senzory neměří přesně teplotu, že jednotky umístěné na střeše domu namrzají a že žalobce nepředal přístup k ovládacímu software.

22. E-mailem ze dne 18. 5. 2017 reagovala žalovaná obsáhle na vytknuté a dosud nevyřešené vady díla. Co se týče vady spočívající v tom, že přes anuloid neprochází teplo, uvedla žalovaná: „Podle našeho názoru a záznamů z webové vizualizace teplo přes anuloid prochází. (…) To potvrdili také zástupci , Anonymizováno, . Co se týče doplnění systému kotelen o akumulační nádobu, tak to jsme řešili už v loňském roce. Jen pro krátké shrnutí k tomu můžu uvést toto: typový projekt jsme pro tyto instalace obdrželi od pracovníků dodavatele , Anonymizováno, . (…) Podle tohoto projektu se realizovaly zakázky v , adresa, , 2x v , adresa, . Všechny tyto kotelny dodnes bez problémů fungují. Nebyl tedy žádný důvod zpochybňovat správnost návrhu u těchto dvou akcí v , adresa, . Obecně se akumulační nádoby doporučují pro tepelná čerpadla, která fungují na principu ON/OFF. V , adresa, jsou jednotky s invertorem – regulací výkonu a v těchto případech se akumulace obecně nevyžaduje. Pokud se nyní v provozu prokázalo a zástupci , Anonymizováno, to připustili, že bude vhodné zapojení akumulační nádoby, tak to považujeme za rozšíření systému nad rámec původní smlouvy o dílo a rozpočtu jako vícepráce. Už loni jsme dodali rozšířené schéma o akumulaci a rozpočet s tím, že se , Anonymizováno, zavázal část ceny těchto víceprací zaplatit. Zástupci BD však realizaci nepožadovali. Pokud nyní je ze strany BD požadavek na tyto vícepráce, tak navrhujeme obnovit jednání v této věci. Požadavek na provedení na naše náklady neuznáváme.“. Žalovaná rovněž odmítla hradit náklady na výměnu regulátoru (jak navrhovala společnosti , Anonymizováno, ), pojistných ventilů (zde namítala, že výměna se děje v rámci záruky, a proto není důvod, proč by ji měla financovat ona), rovněž odmítla poskytnout slevu z ceny díla v návaznosti na (domněle) vadné ukazatele tlaku, rozporovala tvrzenou vadu spočívající v tom, že venkovní senzory neměří přesně teplotu (kdy tvrdila, že už při instalaci snímačů teplot byly teploty na obou místech rozdílné, avšak podle sledování na vizualizaci čidla ukazují správně), a poruchovost čerpadel (tu odůvodňovala zadáváním nesmyslných požadavků na chod tepelného čerpadla ze strany žalobce, jako například extrémně vysokou teplotu vody, které systém vyhodnocuje jako chybu). Odmítla rovněž odpovědnost za to, že při teplotách nad 30°C čerpadla nepracují, neboť tento fakt vyplývá z implicitních vlastností systému a objevuje se v technickém listu, který měl žalobce od začátku k dispozici, a za namrzání venkovních jednotek instalovaných na střeše domu, které považovala za běžný stav v zimním období.

23. Dne 19. 6. 2018 vystavil Ing. , jméno FO, žalobci na vrub fakturu č. , Anonymizováno, za „vypracování projektové dokumentace úpravy zdroje tepla na akci , jméno FO, “ částku 19 200 Kč, se splatností k 3. 7. 2018. Dle předběžného rozpočtu vyhotoveného , jméno FO, dne 19. 6. 2018 měla cena úpravy jedné kotelny činit 364 174 Kč (celkem pro dvě kotelny tedy 728 348 Kč); přílohou tohoto rozpočtu je též položkový rozpočet. Za provedenou rekonstrukci kotelen potom vystavil dne 18. 11. 2018 fakturu č. , Anonymizováno, na částku 569 934 Kč. Úhradu těchto částek potvrzují výpisy z účtu č. , č. účtu, za období května 2018 až dubna 2019.

24. K prokázání nadspotřeby elektrické energie předložil žalobce faktury vystavené na jeho vrub společností , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne 9. 2. 2016 (na částku 58 066 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 2. 2016 (na částku 58 856 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2016 (na částku 36 782 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2016 (na částku 38 160 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 4. 2016 (na částku 38 721), č. , hodnota, ze dne 8. 4. 2016 (na částku 38 714 Kč), č. , tel. číslo, ze dne 9. 5. 2016 (na částku 28 589 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2016 (na částku 26 514 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2016 (na částku 17 884 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2016 (na částku 18 073 Kč), č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2016 (na částku 13 959 Kč), č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2016 (na částku 14 023 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 8. 2016 (na částku 12 508 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 8. 2016 (na částku 11 916 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 9. 2016 (na částku 11 601 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 9. 2016 (na částku 11 185 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 10. 2016 (na částku 11 173 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 10. 2016 (na částku 10 624 Kč), č. , tel. číslo, ze dne 8. 11. 2016 (na částku 27 659 Kč), č. , tel. číslo, ze dne 8. 11. 2016 (na částku 25 418 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 12. 2016 (na částku 37 594 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 12. 2016 (na částku 36 563 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2017 (na částku 52 155 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2017 (na částku 51 299 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 2. 2017 (na částku 72 437 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 2. 2017 (na částku 71 090 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2017 (na částku 48 344 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2017 (na částku 46 851 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 4. 2017 (na částku 34 742 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 4. 2017 (na částku 30 975 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 5. 2017 (na částku 29 830 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 5. 2017 (na částku 27 116 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2017 (na částku 16 309 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2017 (na částku 15 815 Kč), č. 9108377885 Kč ze dne 10. 7. 2017 (na částku 11 395 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 7. 2017 (na částku 11 407 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 8. 2017 (na částku 11 696 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 8. 2017 (na částku 11 807 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 9. 2017 (na částku 11 274 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 9. 2017 (na částku 11 588 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2017 (na částku 16 366 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2017 (na částku 16 630 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 11. 2017 (na částku 24 445 Kč), č. , hodnota, ze dne 8. 11. 2017 (na částku 24 585 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 12. 2017 (na částku 32 158 Kč), č. , hodnota, ze dne 10. 12. 2017 (na částku 35 319 Kč), č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2018 (na částku 41 624 Kč) a č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2018 (na částku 42 748 Kč).

25. K úhradě zažalované částky vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovanou předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2018. Zásilka ze dne 29. 6. 2018 se vrátila právnímu zástupci žalobce jako nedoručená.

26. Dne 21. 5. 2018 zaplatil žalobce za hadici kotelny částku 27 360 Kč (viz výpis z účtu č. , č. účtu, z téhož dne). Dále fakturami č. , hodnota, -0019 a 2019-0020 ze dne 29. 3. 2019 vyúčtovala společnost , Anonymizováno, žalobci za „(…) dodávku, montáž, opravu, zapojení a zprovoznění zařízení MaR“ celkové částky 88 375,20 Kč a 89 957,60 Kč; zaplacení těchto částek potvrzuje výpis z účtu žalobce č. , č. účtu, ze dne 8. 4. 2019.

27. Znalecký posudek č. 133/19 vyhotovený Ing. , jméno FO, a nazvaný jako „Posouzení topnému systému s tepelnými čerpadly“ dospěl k závěrům, že zvolené technické řešení kotelny nebylo pro tento typ otopného systému dostačující z hlediska vytápění. Řádnou funkci kotelen umožnila výměna anuloidů za akumulační nádobu. Vnitřní jednotky vysokoteplotního systému obsahují 2 kompresory a jsou zvláštní svojí specifickou hlučností a frekvenčním spektrem, což v praxi znamená, že chladivovým potrubím se nepřenáší chvění a vibrace, které je u invertorů minimální, ale hluboké frekvence se nesou právě chladivovými rozvody. Znalec později v rámci ústního doplnění znaleckého posudku připustil, že na místě samém nebyl a že technická zpráva uvedená v bodě 2.0 posudku (písemná zpráva konzultanta , jméno FO, ) a technická zpráva Ing. , jméno FO, nejsou součástí znaleckého posudku a sloužily pouze pro potřeby znalce; v posudku vycházel ze schémat zapojení Ing. , jméno FO, a z informací od zadavatele posudku. Trval nicméně na závěru, že instalovaný anuloid byl nevhodný a nemohl fungovat bez současné instalace akumulační nádrže, neboť pro 1kW výkonu tepelného čerpadla je třeba 10 l vody v nádrži, což znalci sdělil Ing. , jméno FO, na základě zkušenosti pracovníků, kteří tato tepelná čerpadla instalují; zvolený topný systém si tak žádal 560 l vody a tepelné čerpadlo si „přisávalo“ z vlastního výstupu část ohřáté vody do svého vstupu, což mělo za následek, že přestalo pracovat a (se zpožděním) obnovilo činnost, až když poklesla vstupní teplota, což mělo za následek pulzaci čerpadla, která se negativně odráží v jeho životnosti. Jako další problém označil malý teplotní spád anuloidu, potažmo větší množství vody obíhající v tepelném čerpadle než v topném systému. Dále uvedl, že při zkoušce systému měla být zkoumána teplota vody v posledním patře a že hluk systému je důsledkem dvou kompresorů, z nichž každý pracuje na jiné frekvenci. Závěrem připustil, že některé vstupní informace (zejména ty, které se týkají nadlimitního hluku) si osobně neověřil, ale převzal je od zadavatele posudku, nicméně nepovažuje je ve věci za klíčové. Konečně uvedl, že při hodnocení přiměřenosti ceny za opravu systému vycházel z informací od Ing. , jméno FO, .

28. Svědek Ing. , jméno FO, , který pro žalovanou vyhotovil projektovou dokumentaci pro předmětný bytový dům a který svou výpověď doplnil o písemné „Stanovisko k projektové dokumentaci Zdroje tepla pro bytový dům A. , jméno FO, 3, 5, 7, 9“ ze dne 10. 4. 2019, trval na tom, že jím zpracovaný projekt nevykazuje žádné nedostatky, což potvrdily jak zkoušky topného systému, tak audit tohoto projektu zpracovaný Ing. , jméno FO, nazvaný jako „Posouzení řešení zdroje tepla“ ze dne 9. 4. 2019. Vysvětlil, že v systému existují dva okruhy (primární s určitým množstvím teplé vody a sekundární, který disponuje samostatnými čerpadly). V místě, kde se proudy studené a teplé vody setkávají, je třeba instalovat buď anuloid, anebo akumulační nádobu, kdy volba toho či onoho řešení je závislá na doporučení dodavatele tepelného čerpadla. Správnost zvoleného řešení si ověřil podle „Projekčních pokynů pro rychlý návrh čerpadel země/voda“ od značky Ecoforest. V závěru své výpovědi nicméně připustil vadu anuloidu, která byla řešena vyčištěním topných okruhů od kalů a zajištěním provozu bivalentního zdroje tepla (elektrokotle).

29. Svědek , jméno FO, , který provedl montáž rozvodů vody, topení a klimatizace (jež nebyly předmětem reklamací či jiných výhrad), se po dokončení montážních prací objevil na místě samém ještě dvakrát, a to jednou kvůli hluku a podruhé kvůli anuloidu, který svědek na pokyn projektanta upravil vypálením většího otvoru tak, aby do topení proudil větší proud vody. Všiml si, že bivalentní zdroje byly vypnuty, což dle jeho názoru nebylo správné. Svědek dále uvedl, že byl přítomen jednání, na němž byly projednávány návrhy na řešení problémů otopného systému, a později naceňoval slepý rozpočet k nákresům, které byly přílohou e-mailu ze dne 7. 3. 2016. Kromě toho čistil také filtry u tepelných čerpadel, neboť se zanášely pískem a kalem ze staré kotelny.

30. Podle svědka , jméno FO, , který provádí za společnost ENBRA servis tepelných čerpadel, nebylo čerpadlo předmětem reklamace, avšak svědek ze začátku vykonával servis čerpadla častěji, neboť síťka se zanášela. Vzpomněl si také, že jednou přenastavoval oběhová čerpadla v elektrických ohřívačích, ale kdy se tak stalo, si přesně nepamatoval.

31. Svědek , jméno FO, starší jakožto osoba, která prováděla elektrickou instalaci systému, sice ve své výpovědi popřel, že by obdržel z hlediska dodávky elektrozařízení nějaké výhrady (ty, o nichž věděl, se týkaly pouze topenářské stránky), nicméně uvedl, že zástupce žalobce pan Ing. , jméno FO, žádal o předání přístupových hesel a kódů, aby mohl v rámci vzdáleného přístupu k ovládání topného systému vykonávat administrátorskou funkci s možností určovat jednotlivé parametry, nikoli plnit jen funkci obsluhy. Od té doby svědek nevykonával kontrolu nad topným systémem a nemohl garantovat funkčnost elektrických zařízení po této stránce. Svědek , jméno FO, mladší, jakožto osoba v pozici programátora a vývojáře softwaru pro topný systém, ve vztahu k softwarové stránce projektu v podstatném směru potvrdil výpověď , jméno FO, staršího a nad její rámec doplnil, že tvrzeným důvodem, pro který zástupce žalobce žádal jak o udělení administrátorských oprávnění, tak o úpravu zdrojového kódu (např. pro korekci čidel), bylo, že topný systém netopil dostatečně. Ačkoli se svědek necítil být odborníkem na vytápění, zarazilo ho, že zástupce žalobce vypnul či blokoval bivalentní zdroj tepla. Svědek nicméně od chvíle, kdy zřídil zástupci žalobce administrátorská oprávnění k software, již v nastavení systému nic neměnil, přestože se do něj několikrát podíval, aby zjistil, jaké změny Ing. , jméno FO, činí.

32. Jednatel žalované v účastnické výpovědi, nad rámec obsahu vyjádření k žalobě a jejich doplnění, uvedl, že každý výrobce zdroje tepla (zde společnost , právnická osoba, .) má zpracovaný instalační manuál tohoto zařízení i schéma zapojení v konkrétním domě, která jsou pro žalovanou při instalaci závazná, navíc servisní společnost (zde , právnická osoba, .) by zařízení nebyla ochotná uvést do provozu, bylo-li by schéma v rozporu s požadavky výrobce. V návaznosti na dokumenty s názvem „Prováděcí předpis pro tepelná čerpadla , Anonymizováno, “, „Doporučené schéma , Anonymizováno, a bivalentní zapojení , Anonymizováno, “, „Technická data tepelných čerpadel Rotex“ (z něhož vyplývá minimální objem vody v instalaci 20 l na jednotku tepelného čerpadla), „Potvrzení o správnosti zapojení schématu zdroje tepla“, „Referenční dopis“ týkající se tří předchozích zakázek (které dle sdělení jejich objednatelů jsou projektovány stejným způsobem jako systém sporný a bez problémů fungují od roku 2013 s tím, že minimálně v jednom případě se jedná o prakticky stejný bytový dům jako v souzené věci), dvě typizovaná doporučená schémata a print screeny software pro regulaci kotelen (z nichž je patrno, že v prosinci 2016 až dubnu 2017 teplo přes anuloid procházelo a ten tedy fungoval správně), trval na tom, že žalovaná musela k oddělení primárního a sekundárního okruhu použít anuloid, nikoli akumulační nádobu. Systém s anuloidem se využívá u tepelných čerpadel s invertorem, který je možné výkon čerpadel regulovat podle požadavků na vytápění, zatímco řešení s akumulační nádobou se používá u systému tepelných čerpadel v provozním režimu ON/OFF, neboť tepelná čerpadla neumí regulovat výstupní teplotu vody a tuto funkci činí směšovací ventil. V době vypracování projektové dokumentace pro žalobce tedy žalovaná dodržela veškeré obvyklé postupy pro instalaci čerpadel a dle názoru jednatele tedy jí zvolené řešení bylo správné. Dále na obhajobu žalované uvedl, že ta vždy bezodkladně reagovala na připomínky žalobce k provozu topného systému, a dodal, že velká část problémů s kotlem byla způsobena neodbornými zásahy do regulace, zejména vypínáním bivalentních zdrojů. Na základě několika jednání se zástupci žalobce a společnosti , Anonymizováno, navrhovali vylepšení systému kotelny o instalaci akumulační nádoby za cenu 260 000 Kč pro obě kotelny, ale tyto návrhy byly zamítnuty; z tohoto důvodu považuje angažování jiného dodavatele za bezdůvodnou. Na podporu tohoto názoru se odvolal na e-mail ze dne 18. 5. 2017, v němž žalovaná navrhla obnovit jednání o instalaci akumulační nádoby (jakožto zásadního vylepšení systému, inspirovaného řešením ve , adresa, ), avšak nedostala na něj žádnou odpověď; rok se nedělo nic a poté žalobce rovnou podal žalobu. Co se týče nadlimitního hluku, nad rámec již uvedeného doplnil, že učinil dotaz na obyvatele bytu č. , hodnota, (vedle bytu, v němž probíhalo měření), který jakýkoli hluk negoval, stejně jako dotaz na jednu paní z vedlejšího vchodu, která hlučnost hodnotila podstatně lépe v porovnání se stavem před realizací zakázky. Po instalaci systému přitom byl jednatel žalované na místě samém asi desetkrát a ani jednou nezjistil, že by přes anuloid neprocházelo teplo nebo že by byl systém nadměrně hlučný, a to ani u potrubí, ani ve strojovně výtahu či na střeše. Co se týče výpočtového programu High Temp Guru, uvedl jednatel žalované na pravou míru, že byl vyvinut pro interní potřebu společnosti , právnická osoba, . a že na základě dodaných údajů navrhne počet jednotek tepelných čerpadel, ohřívačů teplé vody a bivalentních zdrojů. Takový návrh pak slouží projektantům jako podklad, ale počty je třeba ještě prověřit. Součástí tohoto programu je též orientační výpočet spotřeby energie (na základě konstrukčního řešení každého domu), avšak opět slouží jen pro interní potřebu společnosti , právnická osoba, . a není závazný; v souzené věci tím spíše, že v době podpisu smlouvy o dílo nebyla ještě vypracována projektová dokumentace kotelny, a proto tento výpočet byl dodán pouze z důvodu specifikace technického vybavení kotelen.

33. Za účelem prověření funkčnosti topného systému nechal soud vypracovat revizní znalecký posudek č. 13/2021 ze dne 19. 3. 2021 ke znaleckému posudku Ing. , jméno FO, č. 133/19 ze dne 16. 4. 2019, a to znaleckým ústavem , adresa, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „znalecký ústav“). V době místního šetření (provedeného znaleckým ústavem v záporných venkovních teplotách a v denních hodinách – na rozdíl od původního měření hluku) byla soustava oproti projektové dokumentaci již upravena způsobem popsaným na str. 10 znaleckého posudku, a tedy provoz byl koncepčně odlišný od provozu navrženého projektovou dokumentací ve vztahu ke způsobu provozu při přípravě teplé vody. Z revizního posudku plyne hlavní závěr (viz str. 38), opřený o provedené šetření na místě samém a analýzu koncepce projektu včetně posouzení návrhu vybraných parametrů a prvků, že dílo tak, jak bylo realizováno, nezajišťovalo řádné vytápění a přípravu teplé vody pro objekt bytového domu. Koncepce přednostní přípravy teplé vody a nedostatečný výkon bivalentního zdroje pro tuto koncepci řešení znemožňoval v zimním období řádné vytápění domu. Expanzní zařízení nedokázalo zajistit provozní přetlaky v mezích potřebných pro provoz soustavy a bylo další příčinou jejích poruchových stavů. Pro zajištění energie při provozu odtávání výparníků a vyrovnání nerovnosti v průtocích otopné vody na straně zdroje a odběru tepla pro vytápění nebyla navržena akumulační nádoba; zařízení HVDT (tj. hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků; dále znovu jen „anuloid“) nemohlo tyto funkce splnit. Celé tepelné soustavy pro vchody 3, 5 a 7, 9 nebyly v zimním období schopny trvalého a plynulého provozu. Na str. 41 znaleckého posudku se znalecký ústav vyjádřil v tom smyslu, že samotná výměna anuloidu za akumulační nádobu by všechny technické problémy nebyla s to vyřešit, nadto ani v současném provozu není funkce zdroje za všech stavů řádná, neboť výkonové parametry za nejnižších venkovních teplot nezajistí potřebné množství tepla a teoretický sezónní topný faktor je nižší než normově požadovaný. Ve své důsledku tak systém i po provedených úpravách spotřebovává více elektrické energie, než by mohl při odlišném technickém projektovém řešení. Vhodnost volby akumulačních nádob namísto anuloidu pak znalecký ústav znovu podrobně vysvětlil na str. 42 posudku. Na správné fungování systému přitom nemohly mít vliv zásady žalobce do řídicího systému, protože systém v automatickém provozu nefungoval správně; zásahy žalobce tak byly vedeny snahou o dodávku tepla do vytápění, při kterém se uchýlil k ručnímu řízení provozu v rámci možností daných softwarem. Pokud jde o nadlimitní hlučnost díla, dospěl znalecký ústav k závěru, že v denní době nebyly v bytové jednotce, jejíž majitel si na hlučnost soustavy stěžoval, překročeny předepsané hodnoty limitních hladin akustického tlaku ani v jednom ze sledovaných míst, jakkoli tato skutečnost nijak nerozporuje závěr SZÚ , adresa, , který prováděl měření v době noční. Znalecký ústav nicméně poznamenal, že jednou z příčin zvýšeného akustického tlaku může být stavební úprava předmětného prostoru (rozdělení pokoje na dvě části vestavnou konstrukcí sahající od podlahy po strop), i když zdroj hluku je primárně jinde. Konečně, pokud jde o vliv zvoleného řešení na zvýšenou spotřebu elektrické energie, zaujal znalecký ústav zdrženlivý a spíše teoretický postoj, neboť přesný provozní SPF systému (tj. Seasonal Performance Factor či sezónní topný faktor; dále jen „SPF“) nemohl zjistit, protože mu nebyly známy hodnoty vyrobené a do otopné soustavy a systému teplé vody dodané tepelné energie za stejné časové úseky, pro jaké je provedeno vyúčtování (chybí navíc data z doby, kdy byl systém v původní podobě). Vyslovil však názor (s výhradou, že se mohou objevovat odchylky v jednotlivých letech v závislosti na klimatických podmínkách i způsobu provozu domu), že pokud by byl systém navržen a realizován tak, aby splnil normovou minimální hodnotu SPF o hodnotě , hodnota, (namísto 2,48), byla by pro stejnou hodnotu vyrobené tepelné energie (307 MWh) spotřebována elektrická energie ve výši 113,7 MWh (tj. asi o 1/6 nižší); úspora by tak činila 10 MWh pro jednu polovinu domu napojenou na jeden zdroj, celkem tedy cca 20 MWh pro celý dům.

34. Při ústním doplnění revizního znaleckého posudku Ing. , jméno FO, , Ph.D., která se na vypracování znaleckého posudku podílela, vyplynulo nad rámec obsahu znaleckého posudku a písemného vyjádření znaleckého ústavu k námitkám účastníků, že ohřev vody za původní realizace probíhal přednostně, a proto docházelo k přerušením vytápění na dlouhou dobu; akumulační nádrž řešila tento problém vytvořením provozní rezervy pro určitý časový úsek. Dále byla s ohledem na výšku budovy poddimenzovaná i expanzní nádoba a bylo třeba vytvořit ještě větší přetlak a tzv. tlakově oddělit zdroj tepla a otopný systém budovy, a tedy samotná výměna akumulační nádoby (například podle schématu navrženého žalovanou, který je přílohou dopisu ze dne 7. 3. 2016) sama o sobě a bez dalšího problémy otopné soustavy neřešila. Za současného stavu tedy označila systém za provozuschopný, byť poddimenzovaný pro špičkové hodnoty zimního období, kdy teplota klesá až k -15°C (což by mohlo vyřešit jedno tepelné čerpadlo nebo jeden elektrokotel navíc, ale za cenu horšího topného faktoru při volbě druhého řešení). Zpochybnila, že zvolené řešení neobstojí s ohledem na technický vývoj od roku 2014 dosud a trvala na tom, že se jedná spíše o problém technického řešení (kdy, zjednodušeně řečeno, může být expanzní nádoba lehce naddimenzovaná, ale nikoli poddimenzovaná). Dodala dále, že zvolená velikost expanzní nádoby, respektive zabezpečovacího zařízení, byl problém konkrétního domu, který má 8 nadzemních podlaží, avšak přednostní systém ohřevu teplé vody by pravděpodobně činil potíže i v jiných domech s více obyvateli, protože v tomto případě nezáleží na výšce domu, ale na tom, kolik lidí v danou chvíli teplou vodu odebírá (s tím, že odkázala na graf na str. 20 znaleckého posudku zobrazující tzv. odběrové špičky). Zdrženlivě se nicméně vyjádřila k otázce, zda zapojení elektrokotlů až za anuloidem, je problematické či nesprávné; dle jejího názoru je hydraulika příliš složitá na jednoduchý závěr o tom, co by kde fungovalo a jak. Přesto vyjádřila názor, že tento způsob zapojení není správný a mohl být důvodem, proč se teplo nedostávalo za anuloid, byť tuto hypotézu nešlo ověřit kvůli proběhlé úpravě systému. K nadspotřebě elektrické energie zástupkyně znaleckého ústavu doplnila, že do znaleckého posudku zakomponovala údaje o spotřebě, které jí poskytl žalobce, ale neporovnávala tyto údaje s tím, co měla údajně slíbit žalovaná v pozici dodavatele. Analýza znaleckého ústavu tak zohledňovala teoretickou spotřebu tepla pro tento typ budovy a venkovní teplotu a porovnáním všech teoretických faktorů se skutečnou spotřebou tepla nezjistila výraznou nadspotřebu. Připustila sice, že by instalace jednoho dalšího tepelného čerpadla mohla vést k navýšení SPF, avšak není jisté, zda by se taková investice vyplatila (cena tepelného čerpadla a příslušenství jí v daném okamžiku nebyla známa) a spíše předpokládala delší časovou návratnost. Konečně ke způsobu měření hladiny hluku osvětlila, že kolega Ing. , jméno FO, , Ph.D., který tuto část posudku zpracovával, čekal na okamžik, kdy bude tepelné čerpadlo v provozu, přičemž odfiltrovával další ruchy z okolí; jiný zdroj než tepelné čerpadlo se v daném místě nenacházel. Připustila nicméně, že na hladinu hluku může mít vliv např. konstrukce budovy či zařízení umístěná na její střeše, avšak komplexní odpověď by mohlo podat pouze podrobnější znalecké zkoumání.

35. Soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění z předložených schémat topného systému jakožto přílohy dopisu ze dne 7. 3. 2016, avšak tato schémata posloužila jako podklad znaleckému ústavu (respektive jeho odborníkům) při podání ústního doplnění revizního znaleckého posudku.

36. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry:

37. Účastníci uzavřeli dne 19. 6. 2014 smlouvu o dílo, která se v úvodní části odkazuje na § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), přesto, že v době uzavření smlouvy již nabyl platnosti a účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), který obchodní zákoník nahradil. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákoníku, se však „tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti“. Na smlouvu tak plně dopadají ustanovení §§ 2586 an. občanského zákoníku, který ji definuje jako smlouvu, kterou se „zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit“ (§ 2586 odst. 1 tohoto zákona). Předmětná smlouva o dílo nicméně obsahuje z větší části autonomní úpravu práv a povinností oproti citovaným ustanovením občanského zákoníku, a tedy soud vycházel právě z takto odlišně ujednaných práv a povinností smluvních stran.

38. Zásadní otázka, kterou bylo třeba v řízení podat odpověď na prvním místě, byla existence vad otopného systému. Na ni podal zevrubnou odpověď revizní znalecký posudek č. 13/2021 ze dne 19. 3. 2021, který dospěl k závěru, že technické řešení, které žalovaná zvolila, bylo z více důvodů nevyhovující a nebylo s to zajistit řádné vytápění a přípravu teplé vody pro objekt bytového domu. Zástupkyně znaleckého ústavu při ústním jednání přesvědčivě vyvrátila námitky strany žalované proti výše uvedeným technickým zjištěním a závěrům, a proto soud již jen odkazuje na rekapitulaci obsahu revizního znaleckého posudku a jeho ústního doplnění tak, jak je provedeno v předcházející části odůvodnění tohoto rozsudku.

39. Žalovaná nicméně v řízení vznesla zásadní námitku, že původní výhrady vůči otopnému systému byly užší a zahrnovaly jen dílčí výtky typu „teplo neprochází přes anuloid“, „tepelná čerpadla nespolupracují“ nebo „systém vykazuje nadlimitní hlučnost“; v průběhu řízení je však žalobce nepřípustně rozšířil do podoby, kdy rozporoval funkčnost systému jako celku pro nevhodnost zvoleného technického řešení. Soud k této námitce uvádí, že provedené důkazy sice indikují, že názor žalobce na důvody nikoli optimálního fungování otopného systému se v čase vyvíjely, avšak tento vývoj byl dán jednak nadprůměrnou složitostí předmětu díla, jednak reakcemi žalované a společnosti , Anonymizováno, , které v průběhu času určité dílčí vady uznávaly, či naopak neuznávaly, a které v návaznosti na vlastní zjištění navrhovaly různé varianty řešení problémů a poté případně i prováděly nápravu dle dohody s žalobcem. Je třeba si uvědomit, že žalobce hodnotil kvalitu a funkčnost otopného systému primárně podle toho, zda svým fungováním směřuje k očekáváním a výsledkům, pro které byl pořízen (tj. zcela prozaicky: zda se voda ohřívá na požadovaný počet stupňů, jak vysokých teplot je dosaženo v obytných místnostech, jaký hluk soustava vydává, atd.), a teprve sekundárně pojmenovával možné příčiny, proč se tak neděje (v mezích toho, co mu umožňovaly technické znalosti dané problematiky, které se v průběhu negociací s žalovanou či třetími osobami z oboru přirozeně rozšiřovaly). Dospěl-li tedy žalobce po několika měsících (z jeho pohledu neúspěšného) reklamačního procesu k závěru, že příčina, proč systém nefunguje dle očekávání, je hlubší a neredukovatelná na pouhou nefunkčnost jednotlivých jeho komponentů, a tedy že patrně spočívá v nevhodně zvoleném technickém řešení, a byl-li navíc v tomto názoru utvrzován i třetími subjekty (včetně samotné společnosti , Anonymizováno, ; viz její stanovisko ze dne , právnická osoba, . 2016 a 10. 4. 2017), logicky se promítl i do žalobcova náhledu.

40. Na dalším místě se soud soustředil na výklad čl. 7 smlouvy, v jehož rámci si účastníci zvolili úpravu odlišnou od příslušných ustanovení občanského zákoníku. Pro přehlednost soud rekapituluje, že podle čl. 7 odst. 6 smlouvy zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo v době předání nebo které se vyskytly v záruční době, jejichž příčinou je použití nevhodných materiálů, technologických postupů nebo technologickou nekázní. Soud má za to, že všechny vytýkané vady spadají do rámce vymezeného citovaným článkem jak časově (tj. až na výjimky, o nichž bude pojednáno níže, byly všechny odhaleny a notifikovány v záruční době a bez zbytečného odkladu a rovněž všechny souvisely s nevhodností technologických postupů, jak dovodil znalecký ústav).

41. Podle čl. 7 odst. 7 smlouvy má objednatel povinnost zjištěné vady písemně reklamovat u zhotovitele (na níže uvedené adresy) bez zbytečného odkladu a identifikovat, o jaké vady se jedná, jak se projevují a v jaké lhůtě požaduje jejich odstranění. V reklamaci pak objednatel uvede, jak se závada projevuje a jakým způsobem požaduje sjednat nápravu; je přitom oprávněn požadovat odstranění vady dodáním náhradního plnění, nebo opravou, je-li vada opravitelná (čl. 7 odst. 11 smlouvy, ve spojení s čl. 7 odst. 12 smlouvy, který obsahuje konkrétní lhůty k řešení a odstranění vad, a to v členění podle závažnosti vady). Podle názoru soudu dostál žalobce i těmto povinnostem, neboť všechny vady podrobně popsal a jejich výčet zaslal žalované (nejčastěji na e-mailovou adresu , e-mail, nebo , e-mail, ), často s výslovným označením „Reklamace“ například v předmětu e-mailové zprávy, spolu s uvedením doby, do které očekává jejich nápravu. Důkazem toho je ostatně výše shrnutá obsáhlá korespondence účastníků z období od ledna roku 2016 do května roku 2017, případně korespondence mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, , která ve věci plnila svého druhu odborný a nezávislý dohled.

42. Nyní se soud dostává ke stěžejnímu a spornému čl. 7 odst. 13 smlouvy, podle kterého „Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění záruční vady ve sjednaných termínech, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jiný subjekt a náklady zhotoviteli, u něhož uplatnil reklamaci, vyúčtovat. Zhotovitel je povinen je uhradit do 10 dnů poté, co obdržel vyúčtování.“; právě na něm vystavěl žalobce svůj nárok na úhradu částky 19 200 Kč za projekt pro realizaci doporučených opatření a částky 728 348 Kč představující odhadovanou cenu takové opravy díla. Tento článek přitom nelze posuzovat odděleně od čl. 7 odst. 10 smlouvy o dílo, v němž se žalovaná zavázala bezplatně odstraňovat vady díla, které se projeví v záruční době a nést veškeré náklady spojené s dostavením se na místo a odborným posouzením veškerých reklamovaných vad. Hlavním důvodem, proč soud uznal právo žalobce zajistit si opravu topného systému třetí osobou, byl obsah e-mailu ze dne 18. 5. 2017, v němž žalovaná podrobně reagovala na vytknuté a dosud nevyřešené vady díla. Soud na tomto místě připomíná, žalovaná většinu výhrad vůči fungování topného systému odmítala, a pokud i uznala vhodnost úpravy, výslovně se distancovala od toho, že by se měla na úhradě takové změny jakkoli finančně podílet, stejně jako odmítla hradit náklady na výměnu dalších součástek jako například regulátoru nebo pojistných ventilů, odmítla poskytnout slevu z ceny díla v návaznosti na (domněle) vadné ukazatele tlaku, rozporovala vadnou funkci venkovních senzorů či svou odpovědnost za poruchovost čerpadel. Za klíčovou přitom soud považuje tuto pasáž naposledy zmíněné e-mailové zprávy: „Podle našeho názoru a záznamů z webové vizualizace teplo přes anuloid prochází. (…) Pokud se nyní v provozu prokázalo a zástupci , Anonymizováno, to připustili, že bude vhodné zapojení akumulační nádoby, tak to považujeme za rozšíření systému nad rámec původní smlouvy o dílo a rozpočtu jako vícepráce. Už loni jsme dodali rozšířené schéma o akumulaci a rozpočet s tím, že se , Anonymizováno, zavázal část ceny těchto víceprací zaplatit. Zástupci BD však realizaci nepožadovali. Pokud nyní je ze strany BD požadavek na tyto vícepráce, tak navrhujeme obnovit jednání v této věci. Požadavek na provedení na naše náklady neuznáváme.“. Dle názoru soudu je v kontextu tohoto vyjádření jako celku nepodstatné, že žalovaná vyzvala žalobce k obnově jednání v této věci; skutečnost, že (nota bene po několikaměsíčním bezvýsledném jednání) odmítla provedení úprav topného systému (který, jak se později na základě znaleckých posudků ukázalo, skutečně nebyl v původní podobě schopen zajistit řádné vytápění a přípravu teplé vody pro objekt bytového domu) na své náklady, fakticky odmítla reklamaci i odstranění vad, a proto nastoupily účinky čl. 7 odst. 13 smlouvy o dílo, tj. právo žalobce zajistit si odstranění vad (opravu) třetí osobou na náklady žalované, aniž by bylo o věci nezbytné znovu (a patrně bez většího či dokonce zásadního efektu, vezme-li soud v potaz průběh a výsledky již proběhnuvších schůzek) jednat. Obdobně soud nevyvodil žádný následek z faktu, že žalobce nereagoval na návrh úprav topného systému ze dne 7. 3. 2016; i kdyby tak žalobce učinil, v řízení bylo prokázáno, že navržená úprava by nebyla s to vyřešit problémy, kterými topná soustava trpěla, a dosáhnout jejího bezproblémového fungování (viz závěry revizního znaleckého posudku ve spojení s ústním doplněním Ing. , jméno FO, , Ph.D.).

43. Na tomto místě soud považuje za potřebné zdůraznit, že pokud by žalobce neprokázal, že částky 19 200 Kč a 728 348 Kč skutečně za opravu topného systému vynaložil, nemohl by mu ji soud přiznat. V řízení nicméně žalobce doložil, že Ing. , jméno FO, uhradil za vypracování projektové dokumentace úpravy zdroje tepla na akci , jméno FO, 3, 5, 7, 9 , adresa, “ částku 19 200 Kč. Dle předběžného rozpočtu vyhotoveného , jméno FO, dne 19. 6. 2018 měla cena úpravy jedné kotelny činit 364 174 Kč (celkem pro dvě kotelny tedy 728 348 Kč), nicméně nakonec tentýž subjekt vyúčtoval žalobci za tuto úpravu pouze částku 569 934 Kč (ta byla uhrazena dílem v listopadu roku 2018, dílem v lednu roku 2019). Dále žalobce v dubnu roku 2019 zaplatil společnosti , právnická osoba, částky 89 957,60 Kč a 88 375,20 Kč za montáž regulačních prvků zařízení MaR (měření a regulace), což bylo rovněž podloženo výpisy z účtu. Konečně žalobci v souvislosti s vadami topného systému vznikly i další náklady, například v listopadu roku 2016 vydal částku 268 640 Kč za čištění topného systému, které se dělo na doporučení žalované (viz e-mail ze dne 7. 1. 2016). Je evidentní, že tyto částky (i bez případného započítání čištění topného systému, které lze podřadit pod nezbytnou údržbu i v případě, pokud by systém fungoval bez problémů) přesahují zažalovaných 728 348 Kč (tj. činí 748 266,80 Kč bez částky vynaložené na čištění topného systému). Žalobce přitom po předložení zmíněných dokladů nezměnil (nerozšířil) žalobu a setrval na původním návrhu, který bral v potaz předpokládanou cenu opravy topného systému podle původního rozpočtu vyhotoveného , jméno FO, .

44. Související námitku žalované, že cena za úpravu topného systému není cenou v místě a čase obvyklou, soud nevnímal jako věcně relevantní. Zaprvé, formulace čl. 7 odst. 13 smlouvy se nezmiňuje o „ceně obvyklé“ jakožto jediné přípustné ceně, kterou žalobce může žalované vyúčtovat v případě její pasivity či vyložené neochoty se na odstranění vad podílet; jinými slovy, čl. 7 odst. 13 smlouvy není na „ceně obvyklé“ vůbec konstruován a dává (byť možná neúmyslně) žalobci poměrně široký prostor pro zajištění opravy kýmkoli, jakkoli a za jakoukoli cenu (s výjimkou naprostých excesů). Tím, že žalovaná vytýkané vady neuznala a výslovně a jednoznačně odmítla jakoukoli participaci na jejich odstranění, vzala na svá bedra jak riziko, že soud v případě sporu může existenci vad hodnotit jinak, tak riziko, že cena za odstranění vad žalobcem vyúčtovaná nebude „ceně obvyklé“ plně korespondovat. Nešlo rovněž přehlédnout, že námitky k vyúčtované ceně opravy se objevily teprve v závěrečné fázi řízení, ač mohly být uplatněny dříve. Z uvedených důvodů nepovažoval soud za hospodárné provádění dalšího znaleckého posudku znalcem z oboru oceňování, neboť i kdyby znalec dospěl k závěru, že opravu systému bylo možné pořídit i za cenu nižší, ničeho by to neměnilo na konstrukci čl. 7 odst. 13 smlouvy, který reflektuje vůli smluvních stran v okamžiku uzavření smlouvy (bez ohledu na to, jak strany její praktické dopady zpětně hodnotí). Soud proto žalobci nárok na úhradu částek 19 200 Kč a 728 348 Kč přiznal a tyto částky promítl do výroku I. tohoto rozsudku.

45. Co se týče hlučnosti díla a konsekventní slevy z nájemného, pomocí které žalobce kompenzoval zhoršenou kvalitu bydlení v dotčených bytech, jak již bylo shrnuto výše, závěry znaleckého posudku plně nepodpořily tvrzení, že dílo tuto nadměrnou hlučnost vykazovalo. Jak již bylo konstatováno v rámci shrnutí provedených důkazů, v bytové jednotce, jejíž majitel si na hlučnost soustavy stěžoval, nebyly překročeny předepsané hodnoty denních limitních hladin akustického tlaku ani v jednom ze sledovaných míst, nadto jednou z příčin zvýšeného akustického tlaku mohly být též stavební úpravy předmětného prostoru. Klíčovým důvodem, proč soud neuznal nárok žalobce na slevu z ceny díla odpovídající sníženému nájemnému, však byla smluvně zakotvená povinnost žalobce písemně reklamovat u zhotovitele (žalované) zjištěné vady „bez zbytečného odkladu“ (čl. 7 odst. 7 smlouvy). Soud se ztotožnil s názorem žalované, že nadměrná hlučnost díla mohla být namítána již v rámci první topné sezóny nebo po jejím skončení (tj. na přelomu let 2015/2016), neboť se na rozdíl od řady jiných nedostatků dá detekovat i s pouhými laickými znalostmi. Objevila-li se nadměrná hlučnost hned na počátku uvedení topného systému do provozu (duben 2015) a byla-li přesto poprvé vytknuta teprve v lednu roku 2017, nelze notifikaci takové vady s více než ročním zpožděním možné uznat jako oznámení vady „bez zbytečného odkladu“. Pokud se nadměrná hlučnost objevila teprve později, pak vznikají pochybnosti o její přímé souvislosti s provozem otopné soustavy a s přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku nelze vyloučit jiné její příčiny. Pouze pro úplnost soud dodává, že hluková studie z roku 2014 zpracovaná pro účely stavebního povolení, neřešila hlučnost topné soustavy uvnitř bytového domu, ale pouze z vnějšku (tj. laicky řečeno, do jaké míry je topnou soustavu možné slyšet před okny obytného domu či z okolních domů). Soud proto neuznal část zažalovaného nároku ve výši 276 768 Kč a promítl jej do výroku II. tohoto rozsudku, jímž žalobu částečně zamítl.

46. Zbývá tak posoudit poslední ze zažalovaných nároků, a to nárok na náhradu škody ve formě nadspotřeby elektrické energie na provoz topného systému, který žalobce na podkladě vystavených faktur za odběr elektrické energie vyčíslil na 276 768 Kč. Soud nejprve v obecné rovině uvádí, že odpovědnost za škodu je zvláštním závazkovým vztahem mezi škůdcem a poškozeným, který vyplývá z předchozího porušení smluvní povinnosti ze strany škůdce (závazek ze smlouvy), a jenž je založen na povinnosti škůdce nahradit poškozenému takto způsobenou škodu, a tomu odpovídající právo poškozeného tuto náhradu po škůdci žádat a případně se jí domáhat i u soudu. Podle § 2913 občanského zákoníku „[p]oruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou straně nebo i osobě, v jejímž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“. Obecnými předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy jsou zaprvé objektivní stránka, tedy porušení smluvní povinnosti, zadruhé vznik újmy ve sféře poškozeného (ať již ve formě materiální škody, či nemajetkové újmy) a zatřetí příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy (tzv. kauzální nexus). Povinnost k náhradě škody v případě porušení smluvní povinnosti je založena na objektivním principu, a tedy zavinění (subjektivní stránka) se nezkoumá a v úvahu přichází pouze naplnění některého z liberačních důvodů uvedených v § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se lze smluvní odpovědnosti zprostit, prokáže-li škůdce, že „(…) mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá v době, kdy byl škůdce s plnění smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“.

47. V souzené věci měl soud na podkladě provedeného dokazování zcela jasno, že byla naplněna objektivní stránka odpovědnosti za škodu (tj. porušena smluvní povinnost žalované dodat žalobci funkční dílo, schopné zajistit řádné vytápění a přípravu teplé vody pro objekt bytového domu) i vznik škody (nadspotřeba elektrické energie). Současně nic nenasvědčovalo a žalovaná se ani nedovolávala existence některého ze zákonem předvídaných liberačních důvodů. Stran kauzálního nexu soud uvádí, ten nebyl prokázán zcela. Jak plyne ze závěrů revizního znaleckého posudku, znalecký ústav se k otázce, zda nadspotřeba elektrické energie měla původ ve vadách topného systému, postavil zdrženlivě, a to jednak z toho důvodu, že nedisponoval údaji k naprosto přesnému výpočtu provozního SPF, jednak proto, že spotřebovaná elektrická energie může vykazovat v jednotlivých letech odchylky v závislosti na klimatických podmínkách i způsobu provozu domu. S výhradou výše uvedeného přesto připustil, že pokud by byl systém navržen a realizován tak, aby splnil normovou minimální hodnotu SPF o hodnotě , hodnota, (namísto reálných 2,48), úspora by tak činila 10 MWh pro jednu polovinu domu napojenou na jeden zdroj, celkem tedy cca 20 MWh (tj. 20 000 kWh) pro celý dům. Soud tedy vyšel z takto odhadnutých úspor a dospěl k závěru, že v roce 2016 by úspora mohla činit částku 54 160 Kč (k níž dospěl součinem počtu kWh odhadnutých znaleckým ústavem a průměrnou cenou za 1kWh uvedenou žalobkyní ve vyjádření ze dne 7. 10. 2021, tj. součinu čísel 20 000 kWh a 2,708 Kč) a částku 54 960 Kč (k níž dospěl stejným algoritmem, pouze součinem čísel 20 000 kWh a 2,478 Kč), celkem tedy 109 120 Kč. V této části tedy soud žalobci nárok na náhradu škody přiznal a zahrnul ho do výroku I. tohoto rozsudku; co do částky 35 060,01 Kč žalobu zamítl, což promítl do výroku II. tohoto rozsudku).

48. Pro úplnost soud dodává, že žalovaná nijak nerozporovala výpočet nadspotřeby, zejména ceny za 1 kWh tak, jak k ní dospěl žalobce vlastními výpočty na podkladě vyúčtování dodavatelem elektrické energie, a proto soud z této hodnoty vycházel. Dále poznamenává, že podobně jako žalovaná pojímá odhad úspory elektrické energie vypočtený programem , Anonymizováno, jako toliko orientační a spíše směřující k návrhu zakázky jako takové než k přesnému a nepodkročitelnému stanovení spotřeby, jakkoli byl nedílnou součástí (přílohou) smlouvy o dílo. Ani smlouva a ani odhad úspory však neobsahuje výslovné prohlášení o závaznosti tohoto výpočtu či o garantování takto odhadnuté spotřeby, respektive úspory elektrické energie). Soud dále vzal v úvahu vysvětlení žalované, čím je výstup uvedeného programu ovlivněn a limitován, i dílčí stanovisko znaleckého ústavu, který názor žalované potvrdil v tom směru, že finální spotřeba elektrické energie je závislá na mnoha faktorech, které nelze předem předvídat (počasí) a ze strany žalované ovlivnit (způsob provozu bytového domu).

49. Žalobce má podle § 1970 občanského zákoníku právo požadovat z pozice věřitele po žalované jakožto dlužníkovi, který se ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tento zákonný úrok požadoval žalobce od 3. 7. 2018 na základě předžalobní výzvy, kterou se nepodařilo žalované doručit, neboť se z příslušné adresy odstěhovala.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný ze 73 %, ve zbývajících 27 % byla úspěšná žalovaná; žalobci tak náleží nárok na 46 % nákladů řízení.

51. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 58 425 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobce učinil ve věci patnáct úkonů právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé - žaloba, vyjádření k věci samé ze dne 5. 3. 2019, 13. 5. 2019, 14. 5. 2021, účast na jednáních dne 7. 3. 2019 v délce 2 hodiny 40 minut, dne 11. 9. 2019 v délce 4 hodiny, dne 11. 2. 2020 v délce 3 hodin, dne 7. 9. 2021 v délce 2 hodiny 20 minut a dne 4. 1. 2022 v délce 1 hodiny 40 minut. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 advokátního tarifu 12 980 Kč (celkem 194 700 Kč) a dále mu podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 4 500 Kč). Soud nicméně neuznal jako úkon právní služby doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů právního zástupce žalobce ze dne 8. 4. 2019, 10. 10. 2019, 11. 3. 2020 a 7. 10. 2021, neboť úkon (zde žaloba) má být učiněn perfektní hned napoprvé.

52. Soud zástupci žalobkyně přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jednáním u soudu, a to za 10 hodin (tj. 20 započatých půlhodin), v souhrnné výši 2 000 Kč (viz § 14 odst. 3 advokátního tarifu), a dále náhradu cestovních výloh v souvislosti s jednáním u soudu, a to ve výši 4 783,15 Kč [cesta z , adresa, a zpět pětkrát vozem ŠKODA Fabia RZ , SPZ, (o celkové délce 164 km, při ceně benzínu 33,10 Kč/l v roce 2019, 32 Kč/l v roce 2020, 27,80 Kč/l v roce 2021 a 37,10 Kč/l v roce 2022, průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a základní náhradě na 1 km jízdy ve výši 4,10 Kč v roce 2019, 4,20 Kč v roce 2020, 4,40 Kč v roce 2021 a 4,70 v roce 2022).

53. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 43 256,46 Kč) činí po zaokrouhlení 307 664,61 Kč; podle poměru úspěchu a neúspěchu náleží žalobci po zaokrouhlení 141 526 Kč (46 % z částky 307 664,61 Kč).

54. Výrokem IV. a V. uložil soud účastníkům zaplatit náklady státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Tyto náklady jsou představovány souhrnnou částkou 61 236 Kč, z nichž částka 55 660 Kč tvoří náklady na vyhotovení revizního znaleckého posudku Vysokého učení technického v Brně, Fakulty stavební, částka 3 942 Kč náklady na ústní doplnění znaleckého posudku Ing. , jméno FO, a konečně částka 1634 Kč představuje svědečné pro svědka , jméno FO, mladšího. S ohledem na 27 % neúspěch žalované v tomto řízení jí soud uložil k úhradě částku 44 702,28 Kč, od nichž soud odečetl žalovaným složenou zálohu na vyhotovení prvního znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, a žalobci uložil zaplatit zbývajících 73 % nákladů ve výši 16 533,72 Kč.