22 C 220/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 258 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 258 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 258 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 3 258 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění provozu motorového vozidla (povinné ručení a havarijní pojištění) [číslo]. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a zůstal žalobkyni dlužen na nedoplatku pojistného a poplatcích částku 3 258 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení od 19. 10. 2020 (den následující po zániku pojistné smlouvy) do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ [číslo] pro osobní automobil [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s počátkem pojištění dne [datum], v níž se žalovaný zavázal hradit pololetní pojistné ve výši 4 963 Kč. To však žalovaný nečinil a zůstal žalobkyni dlužen částku 3 258 Kč (včetně administrativního poplatku), což vyplývá z přehledu plateb. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisy ze dne 31. 7. 2020, 31. 8. 2020, 1. 10. 2020 a 29. 10. 2020 (v němž byl informován o zániku pojistné smlouvy ke dni 17. 10. 2020). Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky ještě předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2021, podanou k poštovní přepravě téhož dne.

1. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve spojení s § 2772 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniká pojištění odpovědnosti z provozu vozidla prvním dnem po uzavření smlouvy, není-li ujednána doba vzniku pojištění. Podle § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.

1. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

1. Na základě shora uvedených důkazů má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] pojistná smlouva„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ [číslo] v níž se žalovaný zavázal platit sjednané pojistné, žalovaný však této své povinnosti řádně nedostál a zůstal žalobkyni dlužen částku na pojistném a poplatcích ve výši 3 258 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, soud vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy do zaplacení.

1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V ustanovení § 14b advokátního tarifu je jednoznačně uvedeno, že se má aplikovat v řízeních, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby žalobce podává opakovaně. Je zřejmé, že aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 7. 5. 2021, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b advokátního tarifu o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.