22 C 261/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 913 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 913 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 907,42 Kč od 17. 3. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 3 907,42 Kč od 10. 3. 2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 476 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 4 913 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova se žalovanou uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě této smlouvy poskytl žalované částku ve výši 4 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 4 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí půjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně v celkové výši 364 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 129 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pak před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná však sjednané splátky řádně neuhradila, když uhradila pouze celkovou částku ve výši 1 580 Kč. Tato částka byla co do výše 92,58 Kč započtena na jistinu, co do výše 364 Kč byla započtena na úrok, co do výše 800 Kč byla započtena na poplatek za administrativní činnost, co do výše 292,03 Kč byla započtena na poplatek za hotovostní inkaso splátek a co do výše 31,39 Kč byla započtena na poplatek za životní pojištění. Žalovaná tak zůstala právnímu předchůdci žalobkyně dlužna 3 907,42 Kč na jistině, 907,97 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 97,61 Kč na poplatku za životní pojištění. Následně byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 17. 3. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (za období od 17. 3. 2017 do 6. 12. 2019 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, a to částkou 569,37 Kč) a dle smluvních podmínek rovněž úrok ve výši 20,98 % ročně za dobu od 10. 3. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (za období od 10. 3. 2017 do 6. 12. 2019 žalobkyně úrok kapitalizovala, a to částkou 2 281,71 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 4 000 Kč, která jí byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 129 Kč (celkem 6 493 Kč) právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Podle článku 9.7 Smluvních podmínek, bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Podle článku 1.2 Smluvních podmínek, v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé těchto Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni, kdy žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem z téhož dne. Tímto dopisem byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od obdržení tohoto dopisu. Odeslání tohoto dopisu žalobkyně prokázala doloženým podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 2 písm. e) zákona 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5000 Kč.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 4 000 Kč, která jí byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 129 Kč (celkem 6 493 Kč) právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

11. V tomto případě nebylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle shora citovaného § 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon nevztahoval na úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč. Soud proto neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci z doložené Karty zákazníka obsahující rovněž údaje o příjmových a výdajových poměrech žalované.

12. Soud pak žalobu posoudil jako důvodnou co do požadované zbývající části jistiny ve výši 3 907,42 Kč, co do zbývající části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 907,97 Kč a co zbývající části poplatku za pojištění ve výši 97,61 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.

13. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 20,98 % ročně ze zbývající části jistiny za dobu od 10. 3. 2017 do zaplacení, soud musel žalobu zamítnout, neboť není vůbec zřejmé, na základě čeho by mělo žalobkyni vzniknout právo na tento úrok, když v článku 1.2 Smluvních podmínek je výslovně uvedeno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé těchto Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Je samozřejmě obvyklé, že úrok za poskytnutí zápůjčky bývá sjednán až do úplného zaplacení, avšak v daném případě byl sjednán pevnou částkou s vyloučením dalšího úročení.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož měla žalobkyně v řízení pouze částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové částky 9 319,94 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 6 130,68 Kč (úroky i úroky z prodlení soud kapitalizoval ke dni sepsání rozsudku, tj. ke dni 27. 1. 2021). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 66 % a z 34 % neúspěšná (z 34 % byla úspěšná žalovaná). Žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení 32 % náhrady nákladů řízení.

15. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Žalobkyně pak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 476 Kč (32 % z 1 489 Kč). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.