22 C 27/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do 8 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 8 520 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 480 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 809,16 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, uzavřenou smlouvu však není žalobkyně schopna doložit, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to ve dvou platbách – dne 29. 12. 2022 částku 5 000 Kč a dne 9. 1. 2023 částku 20 000 Kč.

2. Podáním ze dne 9. 5. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť v důsledku chyby v psaní neuvedla v žalobě, že žalovaný na výše uvedený závazek uhradil 8 520 Kč. V tomto rozsahu (včetně příslušenství) tudíž vzala žalobu zpět.

3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. Částečné zpětvzetí žaloby tedy soud promítl do výroku I. tohoto rozsudku, kterým řízení zastavil co do 8 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 8 520 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení; předmětem žaloby tak zůstala částka 16 480 Kč s příslušenstvím.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listin předložených žalobkyní, konkrétně z potvrzení o provedených platbách, soud zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně dne 29. 12. 2022 zaslala ze svého bankovního účtu na bankovní účet č. , č. účtu, částku 5 000 Kč a dále dne 9. 1. 2023 zaslala ze svého účtu na bankovní účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč. Vlastnictví předmětného účtu žalovaným bylo potvrzeno sdělením , právnická osoba, ., ze dne 23. 4. 2025.

6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2023, k níž žalobkyně doložila rovněž podací lístek z téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (zahrnující i náklady právního zastoupení) v celkové výši 59 960 Kč do tří dnů.

7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 o. z. platí, že „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“8. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč; žalovaný jí vrátil 8 520 Kč a zbývá mu doplatit 16 480 Kč. Toto plnění je nutno považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Dle výše citovaného § 2993 o. z. platí, že pokud strana plnila bez platného závazku (tedy i v případě plnění na neexistující závazek), má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 16 480 Kč.

9. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne 18. 12. 2023 žalobkyně prokázala podacím lístkem. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 občanského zákoníku stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalovanému předžalobní upomínka doručena dne 21. 12. 2023. Vzhledem k tomu, že byla žalovanému pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byl žalovaný povinen provést úhradu do 27. 12. 2023 a ode dne následujícího, tj. ode dne 28. 12. 2023, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala až od 29. 12. 2023, soud jí tedy přiznal úrok z prodlení od tohoto data.

10. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 146 odst. 2 téhož zákona, přiznal právo na poměrnou část nákladů řízení. Co se týče částečného zpětvzetí žaloby a částečnému zastavení řízení, k tomu došlo zaviněním žalobkyně, která opomněla uvést, že žalovaný na svůj dluh uhradil 8 520 Kč; z tohoto důvodu tedy byla žalobkyně úspěšná pouze částečně, a to z 66 % (z 33 % byl úspěšný žalovaný). Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů v poměrné výši 33 % (66 % - 33 %).

11. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 452 Kč; žalobkyně má právo na náhradu nákladů ve výši 33 % z této částky, tj. ve výši 809,16 Kč.