22 C 275/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno sídlem Adresa advokátky o zaplacení 958 028 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 958 028 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 958 028 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 155 566,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů řízení částku, jejíž přesná výše bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 958 028 Kč s příslušenstvím, která má představovat náhradu škody, kterou žalovaný žalobkyni způsobil. Z podané žaloby vyplynulo, že žalobkyně byla manželkou pana , jméno FO, (narozeného , datum, a zemřelého , datum, ; dále též jen „zůstavitel“) a žalovaný je synem zůstavitele z jeho předchozího manželství. Jelikož zůstavitel nezanechal pro případ své smrti žádné pořízení o svém majetku, žalobkyně i žalovaný byli s ohledem na zákonnou dědickou posloupnost účastníci dědického řízení vedeného před Okresním soudem v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jen „dědické řízení“). Dne 10. 1. 2022 udělila žalobkyně žalovanému plnou moc k jejímu zastupování v dědickém řízení a podle této plné moci schválil žalovaný dohodu dědiců, na základě níž mu připadlo celé dědictví, čítající id. ½ pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a pozemků parc. č. , Anonymizováno, , všech v k. ú. , adresa, , a dále též (celý) pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále též jen „nemovitosti“). V rámci dědického řízení byly tyto nemovitosti oceněny souhrnnou částkou 1 962 773 Kč. Podstatou žaloby je námitka žalobkyně, že ke dni 10. 1. 2022, kdy žalovanému udělila plnou moc pro dědické řízení, si nebyla s ohledem na svůj zdravotní stav plně vědoma následků tohoto právního jednání. Skutečnost, že žalovaný tuto plnou moc předložil v dědickém řízení a uzavřel dohodu dědiců, na jejímž základě nabyl celé dědictví pro sebe, tak má příčinnou souvislost s újmou žalobkyně, která z dědictví nenabyla ničeho, ač by jí podle zákonné dědické posloupnosti náležela jeho polovina, jejíž hodnota je představována částkou 981 386,50 Kč. Žalobkyně nicméně zohlednila, že žalovaný vynaložil 46 717 Kč v souvislosti s pohřbem , jméno FO, , a tedy od poloviny hodnoty dědictví odečítá polovinu nákladů na pohřeb (tj. 23 358,50 Kč) a takto dospívá k částce zažalované. Ačkoli byl žalovaný k úhradě písemně vyzván předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2023, v níž mu žalobkyně stanovila dodatečnou lhůtu ke splnění povinnosti do 28. 2. 2023, dosud žalobkyni nic nezaplatil. Žalobkyně proto spolu s částkou 958 028 Kč nárokuje též zákonný úrok z prodlení z této částky od 1. 3. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný nárok ani částečně neuznal. V prvé řadě namítal, že již za života zůstavitele existovala dohoda účastníků, že nemovitosti jakožto rodinný majetek připadnou jemu, neboť spoluvlastnický podíl na nemovitostech obdržel ještě za života zůstavitele od své tety. Existenci této dohody nepřímo dokládá i skutečnost, že smlouvou ze dne 3. 6. 2005 bylo ve prospěch žalobkyně zřízeno věcné břemeno doživotního užívání; tímto právním jednáním , jméno FO, dle názoru žalovaného dal jasně najevo, že nemovitosti po jeho smrti připadnou žalovanému a žalobkyně v nich (pouze) dožije. Dalším nepřímým důkazem takové dohody je i přepis veškerých smluv na dodávku energií na žalovaného, a to po smrti , jméno FO, se souhlasem žalobkyně. K samotnému udělení plné moci dne 10. 1. 2022 žalovaný uvedl, že žalobkyni odvezl ze zařízení , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále též jen „zařízení , adresa, “), kde tehdy žalobkyně pobývala, na poštu za účelem ověření jejího podpisu na plné moci. Odjezd žalobkyně se přitom děl s vědomím zaměstnanců a nikdo z nich žalovanému nesdělil pochybnosti o svéprávnosti žalobkyně či o jejím mentálním rozpoložení. Žalovaný tedy trvá na tom, že ačkoli následně dne 26. 1. 2022 vydalo zařízení , adresa, prohlášení, že žalobkyně není orientována místem a časem, dne 10. 1. 2022 tomu tak nebylo a žalobkyně zcela jasně věděla, co podepisuje, a tímto podpisem dala jasně najevo svou vůli, aby nemovitosti po , jméno FO, zdědil výlučně žalovaný. Důkazem ostatně je i výsledek řízení vedeného u Okresního soudu v , Anonymizováno, o návrhu na omezení svéprávnosti žalobkyně.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že , jméno FO, byl ke dni svého úmrtí vlastníkem id. ½ nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , evidovaném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , tj. pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a pozemků parc. č. , Anonymizováno, . Současně nikdo nerozporoval, že spoluvlastníkem druhé id. ½ nemovitostí byl k datu úmrtí , jméno FO, právě žalovaný, a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Dále nebylo sporu o tom, že zůstavitel byl výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, evidovalo na LV č. , hodnota, . , jméno FO, , za nesporné lze označit též to, že ke dni podání žaloby byl žalovaný již výlučným vlastníkem všech těchto nemovitostí, a to na základě usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, o vypořádání SJM a dědictví ze dne 22. 3. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 22. 3. 2022.

4. Nikdo z účastníků dále nerozporoval, že v minulosti žalovaný spolu s , jméno FO, jako povinní z věcného břemene uzavřeli dne 3. 6. 2005 s žalobkyní jakožto oprávněnou z věcného břemene „Smlouvu o zřízení věcného břemene“, kterou povinní zřídili ve prospěch oprávněné „(…) právo doživotního a bezplatného užívání pokoje a kuchyně v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, postaveného na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , s právem volného přístupu k těmto místnostem a s právem spoluužívání veškerého příslušenství v domě a při domě, zejména spoluužívání chodby, verandy, WC, koupelny, kotelny, komory, dřevníku a spoluužívání pozemku p. č. st. , Anonymizováno, (…)“. Soudu byla předložena jak tato smlouva, tak výpis z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , evidovaný Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , z nichž je existence tohoto věcného práva patrná.

5. Nikdo v průběhu řízení nerozporoval ani to, že před Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. , spisová značka, probíhalo od září 2021 do května 2022 řízení o návrhu na omezení svéprávnosti žalobkyně a ustanovení opatrovníka její osobě. Mezi účastníky nebyl spor ani o výsledku tohoto řízení.

6. Za nesporné lze dále označit to, že dne 10. 1. 2022 žalovaný žalobkyni navštívil v zařízení , adresa, a odvezl ji na poštu, kde podepsala plnou moc pro žalovaného z téhož data. Nikdo nerozporoval ani tvrzení žalovaného, že o této návštěvě a jejím účelu informoval dceru žalobkyně , jméno FO, , neboť ta měla u sebe občanský průkaz žalobkyně a musela jej žalovanému zapůjčit pro účely ověření podpisu žalobkyně na plné moci pracovníkem České pošty, s. p. na pobočce „, adresa, “. Nebylo dále sporu o tom, že tato plná moc dle jejího textu žalovaného mj. opravňovala k tomu, aby jménem žalobkyně „dědictví odmítl, případně odmítl dědictví s výhradou povinného dílu, prohlásil, že dědictví neodmítá nebo že dědictví přijímá, uplatnil či neuplatnil výhradu soupisu, vzdal se dědictví ve prospěch jiného dědice, uzavřel dohodu o vypořádání dědictví, dohodu o rozdělení pozůstalosti, dohodu o výši dědických podílů, dohodu o vypořádání povinného dílu“ (to vyplývá i z obsahu této listiny).

7. Účastníci se konečně shodli na tom, že žalovaný v souvislosti s pohřbem , jméno FO, uhradil částku 46 717 Kč.

8. Sporný nicméně mezi účastníky byl zdravotní stav žalobkyně ke dni 10. 1. 2022, kdy udělila žalovanému předmětnou plnou moc, a to zejména v tom směru, zda si s ohledem na něj byla vědoma povahy a následků tohoto právního jednání a faktu, že její zájmy v dědickém řízení kolidují se zájmy žalovaného. Podpůrně se účastníci rozcházeli na v tom, zda žalobkyně vůbec kdy projevila (jiným způsobem) přání či dokonce vůli, aby žalovaný jejím jménem dědictví po , jméno FO, odmítl, vzdal se ho ve prospěch žalovaného nebo uzavřel dědickou dohodu stejného obsahu a smyslu.

9. Na základě provedených důkazů a výše shrnutých nesporných skutečností zjistil soud následující skutkový stav:

10. Podle propouštěcí zprávy vydané , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařkou rehabilitačního oddělení , právnická osoba, . dne 17. 8. 2021 byla v červenci 2021 žalobkyně na toto pracoviště přeložena z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nemocnice , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V naposledy zmíněném zdravotnickém zařízení se žalobkyně pro diagnózu „farmakorezistentní epilepsie“ podrobila dne 2. 6. 2021 lékařskému zákroku (operaci mozku) spočívajícím v implantaci intracerebrálních elektrod, a to vzhledem k vyčerpaným jiným terapeutickým možnostem. Po propuštění z rehabilitačního oddělení měla žalobkyně pokračovat ve cvičení dle instruktáže a podrobit se psychiatrické kontrole u , tituly před jménem, , jméno FO, (včetně doslovné zmínky o „ustanovení opatrovníka“), a rovněž logopedické kontrole.

11. Dne 19. 8. 2021, tedy jen dva dny po propuštění z výše uvedeného rehabilitačního oddělení, zplnomocnila žalobkyně žalovaného k tomu, aby ji v plném rozsahu zastupoval a vykonával veškeré úkony spojené s prodejem vozidla zn. Citroën, RZ , SPZ, ; podpis na této plné moci je úředně ověřen.

12. Dne 22. 9. 2021 podala paní , jméno FO, , která je dcerou žalobkyně, k Okresnímu soudu v , Anonymizováno, návrh na omezení svéprávnosti žalobkyně (tak, že není způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 5 000 Kč, a dále rozhodovat o svém zdravotním stavu) a na jmenování své osoby opatrovnicí; tento návrh naposledy zmíněný opatrovnický soud zaevidoval pod sp. zn. , spisová značka, . Z obsahu je zřejmé, že podání návrhu předcházelo dne 19. 8. 2021 vyšetření u psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, , který naznal, že se u žalobkyně vyskytuje „porucha organického spektra, kognitivní deficit dosahuje pásma demence středního stupně, kombinovaný s obrazem organické poruchy osobnosti a chování (obraz epileptické charakteropatie)“, a proto není schopna úspěšné a bezpečné autonomní existence, a naopak je závislá na dopomoci, péči a kontrole dalších osob. V návrhu je zmíněno mj. též to, že , jméno FO, o podání návrhu uvědomila dalšího blízkého příbuzného žalobkyně, a to žalovaného, který měl být s návrhem seznámen a měl s ním souhlasit.

13. Při jednání konaném dne 5. 1. 2022 před Okresním soudem v , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, byla žalobkyně schopna uvést pouze to, že bydlí v zařízení , adresa, , není tam spokojená a byla by raději doma, že předtím bydlela v , Anonymizováno, , že její manžel zemřel a že jí pomáhala dcera a sestra, jejíž jméno si vybavila jen s obtížemi. Soud proto upustil od dalšího výslechu žalobkyně s ohledem na očividné problémy s vyjadřováním. Poté nechal vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který shledal, že ke dni vypracování tohoto znaleckého posudku (tj. k datu 20. 5. 2022) se zdravotní stav žalobkyně, oproti popisu , právnická osoba, , výrazně zlepšil, a proto již neplatí závěr, že není schopna úspěšné a bezpečné samostatné existence, že je závislá na dopomoci, péči a kontrole ze strany druhých osob a že jmenování opatrovníka je z psychiatrického hlediska na místě. Při reflexi těchto závěrů vzala , jméno FO, návrh zpět a opatrovnický soud řízení usnesením ze dne 15. 8. 2022, č. j. , spisová značka, , zastavil.

14. Ve své svědecké výpovědi , jméno FO, dokreslila okolnosti celé věci tím způsobem, že žalobkyně dlouhodobě trpěla epilepsií a přibližně v letech 2020 až 2021 se její zdravotní stav (zejména četnost a intenzita záchvatů) zhoršil natolik, že v červnu roku 2021 podstoupila operaci mozku, kterou jí jako jediné zbývající řešení navrhli na , Anonymizováno, nemocnice , Anonymizováno, Po této operaci byla žalobkyně přesunuta do , adresa, na rehabilitační oddělení a poté domů do , Anonymizováno, , ale její zdravotní stav nebyl dobrý. Svědkyně například popsala, že žalobkyně sama nechodila, měla výpadky paměti a nebyla orientována v čase, tudíž nebyla mj. schopná sama užívat léky tak, jak bylo předepsáno. Vyslovila domněnku, že toto zhoršení zdravotního stavu, potažmo středně těžká demence, kterou diagnostikoval , právnická osoba, , byly důsledkem právě oné operace mozku. Svědkyně dále vysvětlila, že v období, kdy žalobkyně prožívala zhoršení epilepsie a kdy podstoupila operaci mozku a následnou rekonvalescenci, také vážně onemocněl její manžel , jméno FO, a dne 13. 9. 2021, tj. krátce před podáním návrhu na omezení svéprávnosti žalobkyně, zemřel v domově pro seniory. Nadto žalobkyně a svědkyně v tomto období spolu nevycházely příliš dobře; svědkyně měla pocit, že ač se snaží žalobkyni maximálně pomáhat, ta o její pomoc nestojí a přítomnost svědkyně v , Anonymizováno, ji rozčiluje. Situace tedy v září roku 2021 vyústila nejprve v podání návrhu na omezení svéprávnosti žalobkyně (o němž byl informován též žalovaný, který proti němu nic nenamítal) a později v říjnu roku 2021 v rozhodnutí umístit žalobkyni s jejím souhlasem do zařízení , adresa, . Tam však žalobkyně v přesně nezjištěnou dobu (patrně v říjnu nebo v listopadu roku 2021) utrpěla úraz, který si vyžádal hospitalizaci v nemocnici, kde se žalobkyně nakazila COVID-19, což byl další faktor, který se negativně podepsal na jejím již tak křehkém fyzickém a psychickém stavu. Když tedy žalobkyni v prosinci 2021 z nemocnice propustili zpět do zařízení , adresa, , byla slovy svědkyně „jako malé dítě“, a její stav byl jednoznačně horší než v září roku 2021. Dodala ale současně, že od cca listopadu 2021 do února 2022 byly v zařízení , adresa, zakázány návštěvy kvůli COVID-19, a tedy informace o žalobkyni měla svědkyně pouze díky telefonickému kontaktu s ní nebo zprostředkovaně od personálu. Subjektivně vnímala u žalobkyně zlepšení zhruba od konce dubna či začátku května roku 2022, kdy se zařízení , adresa, přestěhovalo na jinou adresu a kdy žalobkyně začala být více v kontaktu s lidmi.

15. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně se vyjádřila též svědkyně , jméno FO, , která se o ni starala v zařízení , adresa, . Uvedla, že z počátku řadila žalobkyni mezi „šikovnější“ pacienty, ale poté, co žalobkyně musela být po dobu cca 2-3 týdnů hospitalizovaná a prodělala COVID-19, se do zařízení , adresa, vrátila doslova „jako vyměněná“ a nikdo nevěřil, že se „z toho ještě někdy dostane“. Nebyla schopná se o sebe postarat, měla deficity v oblasti hygieny a samoobsluhy, nezvládala stát, chovala se nelogicky a zvláštně a nepoznávala personál, s nímž před hospitalizací přišla do styku. Kolísala mezi depresivní a agresivní náladou; jednou dokonce napadla svědkyni a její kolegyni nůžkami. Pro tento incident byla žalobkyně umístěna na uzavřené oddělení a nesměla chodit ven. I přes zákaz návštěv v době pandemie COVID-19 ji ale chodila pravidelně navštěvovat dcera , jméno FO, a pokud se nemohla s žalobkyní vidět, alespoň se na ni optala nebo jí něco přinesla. Psychický stav žalobkyně se však postupně zlepšil poté, co si na jaře její dcera v zařízení , adresa, vymínila, aby žalobkyni pouštěli ven z uzavřeného oddělení.

16. Dne 10. 1. 2022 podepsala žalobkyně ve , adresa, spornou „Plnou moc“ pro žalovaného, která ho mj. opravňovala k tomu, aby jménem žalobkyně „dědictví odmítl, případně odmítl dědictví s výhradou povinného dílu, prohlásil, že dědictví neodmítá nebo že dědictví přijímá, uplatnil či neuplatnil výhradu soupisu, vzdal se dědictví ve prospěch jiného dědice, uzavřel dohodu o vypořádání dědictví, dohodu o rozdělení pozůstalosti, dohodu o výši dědických podílů, dohodu o vypořádání povinného dílu“. Podpis žalobkyně je na této listině úředně ověřen pracovníkem České pošty, s. p. po předložení dokladu totožnosti.

17. Co se týče okolností uzavření plné moci, svědkyni , jméno FO, bylo známo, že žalobkyně a žalovaný řeší nějaké záležitosti související s dědictvím po , jméno FO, , ale blíže se o ně nezajímala, protože měla za to, že se jí osobně nijak netýkají. Navíc byla přesvědčená, že mezi žalobkyní a žalovaným existuje zažitá dohoda o tom, že veškerá pozůstalost připadne žalovanému a žalobkyně bude v domě v , Anonymizováno, pouze bydlet. Svědkyni tedy nepřekvapilo ani nenaplnilo pochybnostmi, když ji v lednu roku 2021 navštívil žalovaný, aby si zapůjčil občanský průkaz žalobkyně, aby mohlo dojít k ověření podpisu na plné moci, která se týkala právě dědictví po , jméno FO, . Ostatně, žalobkyně udělila v listopadu 2021 plnou moc i svědkyni, a to k vyřízení vdovského důchodu. Svědkyně přitom nepochybovala, že žalobkyně chápala, co podepisuje, stejně jako tomu bylo u podpisu smlouvy se zařízením , adresa, .

18. K plné moci se vyjádřila i svědkyně , jméno FO, , která (ač nemá vzdělání ve zdravotnickém oboru) předně vyslovila domněnku, že pokud žalobkyně v době rekonvalescence po onemocnění COVID-19 udělila někomu plnou moc, pak si pravděpodobně nebyla vědoma veškerých důsledků takového právního jednání. V této souvislosti si vybavila, jak jednou žalobkyni v zařízení , adresa, navštívil žalovaný, který se představil jako její syn. Svědkyně ho potkala před sesternou, kam se mu nedařilo skrz kulatou kliku dostat, a popsala ho jako „štíhlejší, mladší než já, světlejší typ“. Svědkyni tato návštěva překvapila, a to nejen proto, že do té doby docházela za žalobkyní jen dcera, ale hlavně proto, že o synovi žalobkyně nikdy ani nemluvila. Ukázalo se, že žalovaný chtěl občanský průkaz žalobkyně, o němž se domníval, že je uložen v trezoru na sesterně; svědkyni přitom nebylo známo, jak se svou žádostí pochodil.

19. Co se týče dalšího vývoje zdravotního stavu žalobkyně, lékařská zpráva vypracovaná , Anonymizováno, nemocnice , Anonymizováno, datovaná 13. 1. 2022 a podepsaná , tituly před jménem, , jméno FO, , nalézá u žalobkyně „objektivně neurologicky vstupně zpomalené PM tempo, těžkou smíšenou fatickou poruchu s dominantním postižením exprese, EEG a kognitivní deficit v pásmu syndromu demence středního stupně“. Z dokumentu nazvaného jako „Poskytnutí součinnosti“ datovaného 26. 1. 2022 vyplývá, že žalobkyně „není orientovaná místem, časem ani osobou“, že „odmítá nosit oblečení a sama se není schopna obléknout, je sociálně nezačlenitelná a vykonává fyziologické potřeby mimo místa (…) určená“, a proto nad ní musí mít personál neustálý zvýšený dohled. Kromě toho není schopna ani rozpoznat hodnotu peněz či jejich účel, a proto jsou její finanční prostředky uloženy na depozitním účtu, z něhož jsou hrazeny doplatky za léky, hygienické potřeby aj.

20. Dne 22. 3. 2022 proběhlo jednání před soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , Anonymizováno, , a to ve věci pozůstalostního řízení po , jméno FO, . Z protokolu o tomto jednání (č. j. , spisová značka, ) je evidentní, že jednání se účastnil pouze žalovaný, a to jednak jako účastník (pozůstalý syn), jednak v pozici zástupce žalobkyně jakožto pozůstalé manželky, a to na základě plné moci ze dne 10. 1. 2022. Z protokolu jsou dále zřejmá aktiva pozůstalosti, čítající jak id. ½ pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a pozemků parc. č. , Anonymizováno, , všech v k. ú. , adresa, v hodnotě 1 900 000 Kč, tak pozemek ve výlučném vlastnictví zůstavitele parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v hodnotě 62 773 Kč. Podle bodu XI. protokolu o jednání je dále zřejmé, že účastníci (tj. žalovaný a žalobkyně zastoupená žalovaným) uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle které žalobkyně z pozůstalosti nenabývá ničeho a žalovaný nabývá výše zmíněné nemovitosti. Tuto dohodu, včetně obvyklé ceny majetku po zůstaviteli, pak notář vtělil do usnesení ze dne 22. 3. 2022, č. j. , spisová značka, .

21. K duševnímu stavu žalobkyně ke dni 10. 1. 2022 se konečně vyjádřila znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku ze dne 29. 10. 2024, č. , č. účtu, . Ta dospěla k závěru, že schopnosti žalobkyně pochopit význam a důsledky právního jednání ve sledované době lze z psychiatrického hlediska hodnotit jako prakticky vymizelé, a to v důsledku stavů kvalitativní poruchy vědomí, podmíněných závažnými stresovými faktory biologickými (COVID-19, epilepsie), psychologickými (negativně polarizovaná afektivita po ztrátě důležité vztahové osoby, v souvislosti s komplikacemi závažných somatických nemocí, v souvislosti s institucionalizací), i sociálními (pandemická restrikce, sociální izolace, podnětová deprivace); to vše ve vulnerabilním terénu organického poškození mozku. Rekonvalescence žalobkyně přitom probíhala pozvolna a byla závislá na redukci provokujících stresorů (zejména na uvolnění pandemických restrikcí) s obnovením možnosti sociálních kontaktů s blízkými vztahovými osobami a s vnějším prostředím.

22. Při ústním doplnění znaleckého posudku znalkyně nad jeho rámec doplnila, že duševní poruchu žalobkyně lze také označit jako „pseudodemenci“, tedy jako reverzibilní poruchu kognitivních funkcí způsobenou různými patofyziologickými procesy. Ačkoli tyto procesy zpravidla progradují do demence, v případě žalobkyně došlo (s určitými deficity) k restituci předchozí výkonnosti. Vyjádřila přesvědčení, že oba psychiatři (tj. , právnická osoba, i , tituly před jménem, , jméno FO, ) popisují duševní stav žalobkyně v podstatě synonymicky, tedy za použití různých výrazů pro totéž. Znalkyně rovněž vysvětlila, že je skutečně možné, že si žalobkyně sice pamatuje na návštěvu žalovaného v zařízení , adresa, , ale již si nepamatuje svůj odchod na poštu za účelem ověření svého podpisu na plné moci, nebo třeba také agresivní výpad vůči pečovatelkám. Jedná se o důsledek přechodných (nealkoholových, organických) deliriózních zastření vědomí, kdy se vzpomínky vytvářejí, ale nesystemizují se, a kdy je myšlení špatně organizované. Poté, co dojde k restituci mozku (který je dlouhodobě vulnerabilní už pro epilepsii), se vzpomínka sice utvoří nebo je zkompletována díky dalším zdrojům, avšak vykazuje defekty (výpadky). Konečně znalkyně uvedla, že při zpracování znaleckého posudku sice přímo nepracovala s podezřením, že by posudek , právnická osoba, popisoval duševní stav žalobkyně záměrně a účelově závažněji, měl-li být podkladem pro omezení svéprávnosti žalobkyně, avšak i kdyby tomu tak bylo, ničeho to nemění na zjištění, že u žalobkyně po každém incidentu probíhala nějakou dobu restituce mozkových funkcí (připomněla sérii záchvatů z března 2021 a kognitivní deficity ještě v červnu 2021) a že nejinak tomu bylo i v lednu 2021. Vysvětlila, že ačkoli z tohoto období existuje (i jako důsledek restrikcí spojených s epidemií COVID-19, kdy se minimalizovaly mezilidské kontakty, včetně kontaktů lékařů s pacienty) minimum lékařských záznamů, duševní stav žalobkyně ilustruje například i protokol ze soudního jednání dne 5. 1. 2022. Tehdy žalobkyně dozajista mohla, ale přesto nebyla schopná, vyjádřit jak svou nespokojenost nad umístěním v zařízení , adresa, , tak domněnku, že do takového zařízení vůbec nepatří. Už vůbec nebyla schopná podniknout kroky k tomu, aby si život uspořádala jiným způsobem. Toho však v květnu 2021 očividně schopná byla, když ředitelce zařízení , adresa, sdělila, že už zde nechce být, když si zařídila jiné bydlení a když požádala kamarádku, aby jí pomohla se stěhováním.

23. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 958 028 Kč předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2023, a to ve lhůtě do 28. 2. 2023. Z odpovědi žalovaného datované dnem 26. 2. 2023 je patrno jednak to, že žalovaný výzvu obdržel ještě před takto stanovenou lhůtou k plnění, jednak to, že nárok žalobkyně neuznává a nehodlá mu vyhovět.

24. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník), podle kterého není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Současně na souzenou věc podpůrně dopadá i § 437 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

25. Neschopnost žalobkyně dne 10. 1. 2022 udělit žalovanému plnou moc k zastupování v dědickém řízení, včetně možnosti, aby žalovaný jejím jménem dědictví po , jméno FO, mj. odmítl, vzdal se ho ve prospěch jiného dědice či uzavřel dohodu o vypořádání dědictví, přitom byla přesvědčivě potvrzena znaleckým posudkem znalcem z oboru psychiatrie. To, že ke stejnému závěru, jakkoli více či méně laickému, dospěli i pracovníci zařízení , adresa, (viz vyjádření ze dne 22. 1. 2022), včetně svědkyně , jméno FO, , která žalobkyni ošetřovala, nijak odborný znalecký závěr nevyvrací, naopak jej věrohodně dokresluje.

26. Rovněž soud logicky dovozuje, že nebyla-li žalobkyně k výše uvedenému datu vůbec s to posoudit povahu a důsledky tohoto právního jednání, nebyla si schopna uvědomit ani existující rozpor mezi zájmy svými jakožto zastoupeným a zájmy žalovaného jakožto zástupcem. Co se týče tohoto rozporu zájmů zástupce a zastoupeného, připomíná soud pro úplnost, že jelikož , jméno FO, nepořídil o svém majetku pro případ své smrti formou dědické smlouvy nebo závěti, uplatnila se k pozůstalosti zákonná posloupnost ve smyslu § 1633 občanského zákoníku, ve spojení s § 1635 téhož zákona, kdy po zůstavitelovi měly dědit jeho děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Jako jediní dědicové po zůstaviteli tak přicházeli v úvahu jen žalobkyně a žalovaný, což ostatně plyne i ze závěrů soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci Okresního soudu v , Anonymizováno, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , a jejich zájmy na způsobu vypořádání pozůstalosti tudíž v rozporu být přinejmenším mohly.

27. Na tomto místě soud připomíná, že v průběhu soudního řízení žalovaný výslovně připustil jak to, že dne 10. 1. 2022 žalobkyni v zařízení , adresa, navštívil a že ji dokonce odtud odvezl na poštu, aby mohl být ověřen její podpis na plné moci, tak to, že si v souvislosti s tímto právním jednáním musel zapůjčit občanský průkaz žalobkyně od , jméno FO, , která jej měla u sebe v úschově. Je proto zcela irelevantní, že jej svědkyně , jméno FO, , která si tuto návštěvu vybavila, nepopsala v rámci své svědecké výpovědi zcela autenticky. Soud nemůže nepoznamenat, že je až s podivem, že žalovaný žalobkyni k podepsání plné moci přiměl i přes výše popsané komplikace (tj. zjištění, že žalobkyně u sebe nemá občanský průkaz a že se tento nenachází ani na sesterně, ale u , jméno FO, ) a navzdory tomu, že musel mít alespoň hrubou představu, proč se žalobkyně nachází v zařízení , adresa, a že o její svéprávnosti panují pochybnosti, je-li vedeno a stále není skončeno řízení o jejím případném omezení a o ustanovení opatrovníka. Zde soud znovu zdůrazňuje, že žalovaný se v průběhu tohoto soudního řízení nikdy neohradil proti tvrzení, že jej , jméno FO, o podání návrhu na omezení svéprávnosti žalobkyně přinejmenším informovala, pokud ho s ním dokonce detailně nekonzultovala. V tomto kontextu se proto jeví jako nepodstatné i to, zda žalovaného někdo z personálu upozornil, že o svéprávnosti žalobkyně existují pochybnosti; tuto pochybnost a navazující obezřetnost mohl nabýt sám, ať už s přihlédnutím k probíhajícímu opatrovnickému řízení, tak ke zjištění, že žalobkyně u sebe nemá občanský průkaz a že pro toto opatření asi existuje pádný důvod. Konec konců, ačkoli předmětem tohoto řízení není plná moc ze dne 19. 8. 2021, podepsaná jen dva dny po propuštění žalobkyně z rehabilitačního oddělení, časový kontext i v tomto případě odhaluje netrpělivost žalovaného a indikuje, že jeho cílem bylo vyřídit záležitosti, do nichž byla žalobkyně nějakým způsobem zainteresována, co nejrychleji, aniž by vyčkal vývoje jejího zdravotního stavu a měl postaveno najisto, že jí taková právní jednání umožňuje.

28. Žalovaný dále argumentoval existencí dohody účastníků či příslibu žalobkyně, že z případné pozůstalosti po , jméno FO, pro sebe nebude ničeho nárokovat. K tomu soud uvádí, že ačkoli svědkyně , jméno FO, existenci takové dohody mezi účastníky připustila, z právního hlediska je podstatné, že pokud bylo vůlí , jméno FO, , aby veškerý jeho majetek nabyl toliko žalovaný, měl tuto vůli projevit právně relevantním způsobem (například pořízením pro případ smrti ve formě dědické smlouvy či závěti, anebo jiným právním jednáním učiněným ještě za jeho života, například darováním či prodejem). Mezi tyto relevantní způsoby pořízení o majetku však (očividně nepsaná) dohoda mezi hypotetickými zákonnými dědici či (nepsaný) příslib žalobkyně nespadá. Žalobkyně tudíž skutečně mohla v nějaký moment svého života souhlasit či být srozuměna s představou žalovaného, komu dědictví po , jméno FO, připadne. Stejně tak ale mohla kdykoli až do momentu projednávání dědictví po zůstaviteli tento postoj změnit, protože i její postoje, životní okolnosti a její osobní a majetkové poměry mohly dostát změn (což se také stalo).

29. Žalobkyně se tak nestala plnohodnotným účastníkem dědického řízení, nebylo jí umožněno v tomto řízení uplatnit svá dědická práva a žalovaný jejím jménem na základě neplatné plné moci uzavřel dohodu, kterou se (v rozporu se skutečnou vůlí) vzdala toho, co by jí z dědictví po , jméno FO, náleželo, tj. vzdala se poloviny pozůstalosti (očištěné o polovinu nákladů pohřbu zůstavitele) v hodnotě 958 028 Kč.

30. Soud nejprve v obecné rovině uvádí, že žalobkyně mohla celou záležitost řešit z právního hlediska i jiným způsobem; v úvahu byt přicházely kroky vedoucí k odklizení usnesení, kterým bylo skončeno dědické řízení a nové projednání dědictví, při kterém by žalobkyně dostala prostor k uplatnění svých práv. Žalobkyně nicméně zvolila cestu sporu o náhradu škody, kterou jí žalovaný v dědickém řízení způsobil, a soud má za to, že se nejedná o postup právními předpisy či judikaturou bez dalšího vyloučený.

31. Odpovědnost za škodu je zvláštním závazkovým vztahem mezi škůdcem a poškozeným, jenž je založen na povinnosti škůdce nahradit poškozenému takto způsobenou škodu, a tomu odpovídající právo poškozeného tuto náhradu po škůdci žádat a případně se jí domáhat i u soudu. Podle § 2910 občanského zákoníku „[š]kůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“. Soud tedy má za to, že právo žalobkyně účastnit se dědického řízení jako plnohodnotný účastník a přednášet v něm návrhy souladné s její vůlí bylo udělením (neplatné) plné moci žalovanému a konsekventním uzavření dohody, že celá pozůstalost připadne jemu, fakticky eliminováno, a tudíž jednání žalovaného představovalo zásah do absolutního práva žalobkyně v intencích citovaného ustanovení.

32. Obecnými předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy jsou zaprvé objektivní stránka, tedy porušení práva žalobkyně, zadruhé vznik újmy v její sféře (ať již ve formě materiální škody, či nemajetkové újmy) a zatřetí příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy (tzv. kauzální nexus). Má se přitom za to, že způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, že škodu zavinil z nedbalosti (§ 2911 občanského zákoníku). Škoda se nahrazuje v penězích, není-li možná její náhrada uvedením v předešlý stav (§ 2951 odst. 1 občanského zákoníku).

33. Soud dodává, že civilní řízení je ovládáno zásadou projednací, a proto je třeba v prvé řadě tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti, a teprve poté k těmto tvrzení provádět důkazy. Žalovaný k samotným prvkům odpovědnosti za škodu (tedy k výši škody, k otázkám, kdo škodu způsobil a jakým jednáním a zda mezi nimi existuje příčinná souvislost) nenamítal ničeho a jeho obrana směřovala jiným směrem. Veškerá skutková zjištění a jejich právní subsumpce pod příslušné normy proto směřují k jednoznačnému závěru, že nárok žalobkyně je důvodný v celém rozsahu, což soud promítl do výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně má podle § 1970 občanského zákoníku též právo požadovat z pozice věřitele po žalovaném jakožto dlužníkovi, který se ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tento zákonný úrok požadovala žalobkyně od 1. 3. 2023, tedy od data následujícího po datu, k němuž měl žalovaný nejpozději dluh splnit podle předžalobní výzvy, na kterou odmítavě reagoval dne 26. 2. 2023.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

35. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 38 322 Kč, ze zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát žalobkyně učinil ve věci sedm úkonů právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 20. 9. 2024 a účast na třech jednáních dne 31. 10. 2023 v délce 1 hodina 27 minut, dne 13. 2. 2024 v délce 35 minut a dne 6. 2. 2025 v délce 1 hodina 3 minut]. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 advokátního tarifu 12 140 Kč (celkem 84 980 Kč) a dále mu podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za prvních šest úkonů (celkem 1 800 Kč) a 450 Kč za poslední úkon.

36. Soud zástupci žalobkyně přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jednáním u soudu, a to za 9 hodin (tj. 18 započatých půlhodin) v souhrnné výši 2 100 Kč (viz § 14 odst. 3 advokátního tarifu), a náhradu cestovních výloh v souvislosti s jednáním u soudu, a to ve výši 3 433,84 Kč (cesta z , adresa, a zpět vozem BMW X5, RZ , SPZ, o celkové délce 138,2 km, při ceně motorové nafty 38,70 Kč/l v roce 2024 a 34,70 Kč/l v roce 2025, průměrné spotřebě 7 l/100 km a základní náhradě na 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč, kdy jednosměrná cesta trvá podle webových stránek http://www.mapy.cz 1 hodinu 9 minut, tj. tři započaté půlhodiny po 100 Kč, respektive po 150 Kč v souvislosti s úkony učiněnými po 1. 1. 2025). Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 19 480,41 Kč) představují částku 155 566,25 Kč.

37. Výrokem III. uložil soud žalovanému zaplatit náklady státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady jsou představovány znalečným pro znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, a svědečným pro svědkyni , jméno FO, . Jejich výše bude stanovena samostatným usnesením.