22 C 292/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 12. 5. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba příjmení anonymizováno se žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému na jeho účet finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se pak zavázal tuto částku splatit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 11. 5. 2014. Tato smlouva pak byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně, kde žalovaný nejdříve vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, v níž uvedl rovněž údaje o svém rodném čísle, údaje o dokladu totožnosti a o čísle bankovního účtu. Žalovaný však své povinnosti splatit zápůjčku nedostál, když právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil a zůstal tak dlužen na jistině zápůjčky částku 1 000 Kč (poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožadovala). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení od 12. 5. 2014, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z doloženého elektronického formuláře označeného jako„ jméno anonymizována dvě slova“ soud zjistil, že žalovaný dne datum požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 Kč s poplatkem za poskytnutí ve výši 180 Kč s datem splatnosti ke dni 11. 5. 2014. Podpisem na dodejce žalovaný následně stvrdil, že mu dne 25. 4. 2014 byla předmětná částka vyplacena prostřednictvím poštovní poukázky. Smlouva mezi účastníky pak byla uzavřena v souladu s článkem 3 Standardních podmínek právního předchůdce žalobkyně, kdy podpis žalovaného byl nahrazen kliknutím na pole„ potvrdit“ poté, co mu byl vytvořen účet, k němuž mu bylo přiděleno jeho identifikační číslo umožňující přístup k tomuto účtu.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2018. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 6. 2020.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

10. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba příjmení anonymizováno a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit nejpozději do 11. 5. 2014, což však neučinil. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis tvořený kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní právního předchůdce žalobkyně v prostředí uživatelského účtu, k němuž měl přístup pouze žalovaný. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy prostý elektronický podpis postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 37 ICm 4495/2014 ze dne 28.1.2016 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně 33 Icm 547/2016 ze dne 5.6.2017). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

13. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.