22 C 333/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 442 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 612 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 995 Kč od 10. 10. 2022 do zaplacení a z částky 1 617 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 800 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 288 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 16 442 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o pohledávky ze smlouvy o poskytování monitorovacích služeb uzavřené se žalovaným dne 16. 6. 2022, při jejímž uzavření byla žalobkyně zastoupena společností , právnická osoba, . a smlouva byla podepsána elektronicky prostřednictvím digitální podpisové platformy , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy bylo žalovanému do vozidla instalováno zařízení sloužící k poskytování monitorovacích služeb a žalovanému pak byly monitorovací služby poskytovány do konce roku 2023. K montáži monitorovací jednotky do vozidla žalovaného došlo v místě jeho bydliště dne 13. 9. 2022 mezi 11:00 a 11:30 hod. Žalovaný byl povinen za poskytnuté služby uhradit sjednanou odměnu. Žalovaný předmětnou smlouvu nevypověděl, ani neučinil žádné písemné jednání směřující k ukončení smlouvy. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 29. 9. 2022 fakturu se splatností dne 9. 10. 2022 na částku 2 995 Kč a dne 30. 6. 2023 fakturu se splatností 11. 7. 2023 na částku 1 617 Kč. Jelikož žalovaný vyfakturované částky včas neuhradil, domáhala se žalobkyně jejich zaplacení žalobou, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 995 Kč za dobu od 10. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 617 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení smluvních pokut, které byly ve smlouvě sjednány ve výši 10 Kč za každý den prodlení. Žalobkyně smluvní pokuty požadovala v případě obou faktur vždy od prvního dne prodlení do dne podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a kapitalizovala je částkami 7 290 Kč a 4 500 Kč.

2. Žalovaný s uplatněnými nároky žalobkyně nesouhlasil. Uvedl, že službu GPS dostal zdarma v rámci balíčku za cca 15 000 Kč, když instalace zařízení a využívání této služby bylo podmínkou pro získání úvěru od společnosti , právnická osoba, .; o tom, že by měl za tuto službu platit, nebyl při sepisu smlouvy v , Anonymizováno, informován. Žalovaný nicméně nepopíral, že mu do vozidla bylo monitorovací zařízení nainstalováno. Po doručení první faktury, což bylo asi 14 dní po montáži GPS zařízení, se ale snažil tuto službu zrušit, a žalobkyni informoval o tom, že tuto službu má mít zdarma. Ze strany žalobkyně mu však bylo řečeno, že zrušení služby musí učinit přes , Anonymizováno, , žalovaný tak podal reklamaci společnosti , Anonymizováno, , kde na jeho telefonáty a emaily nikdo nereagoval. E-mail zaslaný společnosti , Anonymizováno, nemá žalovaný k dispozici, nedisponuje ani jinými důkazy ohledně telefonního hovoru se společností , Anonymizováno, . Reklamace vyřízena nebyla, služba GPS mu byla odpojena asi po dvou měsících od instalace zařízení, od té doby službu nevyužíval, aplikace v mobilním telefonu mu již nefungovala; skutečnost, že mu služba byla poskytována pouze po dobu cca dvou měsíců však není schopen doložit. Žalovaný dále uvedl, že další faktury mu byly ze strany žalobkyně zasílány v příloze e-mailu, která mu nešla otevřít. Konečně žalovaný zpochybnil i to, zda smlouvu vůbec elektronicky podepsal.

3. Z kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . prodala žalovanému osobní automobil Škoda Octavia III, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Smlouva byla uzavřena v listinné podobě, podle údajů na listině byla vytištěna uvedeného dne v 20:21 hodin, na předloženém stejnopise smlouvy je připojen pouze podpis prodávající a její razítko. Přílohou ke kupní smlouvě byl protokol o zkušební jízdě a předání vozidla.

4. Žalovaný dále doložil úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, ze dne 16. 6. 2022, kterou uzavřela se žalovaným společnost , právnická osoba, ., a to prostřednictvím zprostředkovatele - společnosti , právnická osoba, . Předmětem financování bylo vozidlo Škoda Octavia III, VIN: , VIN kód, . Společnost , právnická osoba, . se zavázala žalovanému poskytnout účelový úvěr na zaplacení ceny shora uvedeného vozidla. Celková částka úvěru měla být poskytnuta přímo na účet prodejce. Žalovaný zároveň předložil Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Splátkový kalendář a Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, . Úvěrová smlouva nicméně neobsahuje žádné ujednání, že by podmínkou poskytnutí úvěru byla instalace monitorovacího zařízení do předmětného vozidla a využívání monitorovacích služeb.

5. Samotná sporná smlouva je nazvána jako „Smlouva o poskytování monitorovacích služeb „, Anonymizováno, “ (dále též jen „smlouva“), žalovaný v ní vystupuje jako objednatel a žalobkyně jako poskytovatel. Ze záhlaví je patrné, že žalobkyně při sjednávání smlouvy byla zastoupena společností , právnická osoba, . Žalobkyně přitom doložila zmocnění ze dne 1. 1. 2021 pro společnost , právnická osoba, . k zastupování při uzavírání smluv o monitorování vozidel. Vedle smlouvy a obchodních podmínek žalovaná předložila též listinu nadepsanou slovy „INFORMACE O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ“. Předmětem smlouvy je poskytování monitoringu vozidla, konkrétně vozidla Škoda Octavia III, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , označeného stejně jako v kupní smlouvě z téhož dne. Služby monitoringu měly zahrnovat poskytování informace o okamžité pozici vozidla, podrobnou historii pohybu vozidla, možnost užívání mobilní aplikace a případně jiné souvisejících služby. Ve smlouvě je dále uvedeno, že „Součástí poskytovaných služeb není poskytnutí monitorovací jednotky, když objednatel je vlastníkem monitorovací jednotky, kterou nabyl na základě samostatné kupní smlouvy…“ Cena služeb je stanovena částkou 2 995 Kč za kalendářní rok s tím, že podmínky a způsob její úhrady jsou uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách, které tvoří přílohu a nedílnou součást smlouvy. Podle smlouvy měl objednatel povinnost dostavit se na pobočku zástupce poskytovatele 11. pracovní den po podpisu smlouvy ve 14:00 hodin, kde mu měla být provedena montáž monitorovací jednotky a její aktivace (případně bylo možné se dohodnout na jiném termínu). Pro případ, že se objednatel k montáži a aktivaci nedostaví, byl ve smlouvě sjednán závazek objednatele „hradit cenu za poskytované služby Monitoring AKTIV, v plné výši bez ohledu na skutečnost, že bez této své součinnosti nebude schopen tyto služby odebírat“. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu „od uzavření smlouvy do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byla tato smlouva uzavřena“. Zároveň bylo ve smlouvě sjednáno její automatické prodloužení o další kalendářní rok, „pokud do 60 dní před uplynutím této doby, kterákoli ze stran písemně neoznámí druhé straně smluvní, že na prodloužení smlouvy nemá zájem“.

6. Všeobecné obchodní podmínky, na které smlouva odkazovala, v části nadepsané „Cena za služby“ stanoví, že nárok za zaplacení ceny za služby „vzniká poskytovateli patnáctým kalendářním dnem ode dne uzavření Smlouvy“. Splatnost je dohodnuta ve dvou splátkách následujícím způsobem: „První splátka odpovídající jednoletému úseku poskytování služeb je splatná po uzavření Smlouvy na základě faktury vystavené poskytovatelem objednateli se splatností nejméně 10 dnů. Druhá splátka odpovídající doplatku ceny za zbytek kalendářního roku do konce sjednané doby trvání Smlouvy je splatná v následujícím kalendářním roce po podpisu Smlouvy na základě faktury vystavené poskytovatelem objednateli se splatností nejméně 10 dnů.“ Pro případ prodlení objednatele s úhradou faktury je v obchodních podmínkách upravena smluvní pokuta ve výši 10 Kč za každý den prodlení. A zároveň v případě prodlení se zaplacením ceny za služby je žalobkyně oprávněna okamžitě jednostranně přerušit poskytování služeb. Dále se v obchodních podmínkách uvádí, že reklamaci faktury je třeba uplatnit do 2 měsíců od jejího doručení. V obchodních podmínkách bylo ujednáno i to, že komunikace mezi žalovaným a žalobkyní týkající se ukončení smlouvy či reklamace vyúčtování bude probíhat prostřednictvím e-mailu nebo písemně na adresy uvedené ve smlouvě. Žalobkyně byla povinna do tří dnů potvrdit e-mailem žalovanému doručení takové e-mailové zprávy.

7. Na žalovanou částku 2 995 Kč vystavila žalobkyně na vrub žalovaného dne 29. 9. 2022 fakturu splatnou dne 9. 10. 2022, v níž je žalovanému účtován „monitorovací poplatek“, a to za období od 16. 6. 2022 do 15. 6. 2023. Další fakturou vystavenou dne 30. 6. 2023 splatnou dne 11. 7. 2023 žalobkyně žalovanému účtovala „monitorovací poplatek“ ve výši 1 617 Kč za období od 16. 6. 2023 do 31. 12. 2023.

8. O zaplacení částky 2 995 Kč byl žalovaný upomenut dopisem ze dne 4. 5. 2023 (který je zároveň předžalobní výzvou), v němž byla zároveň vyčíslena aktuální výše úroku z prodlení a smluvní pokuty. Zároveň bylo žalovanému nabídnuto, že v případě, zaplatí-li dlužnou jistinu a částku 1 200 Kč jako nákladů za upomínání ve lhůtě 14 dnů, nebude žalobkyně požadovat úhradu úroku z prodlení a smluvní pokuty.

9. Další předžalobní upomínka je obsažena v emailové zprávě ze dne 4. 5. 2023 zaslané žalovanému na adresu , e-mail, (tedy na adresu uvedenou jak v kupní smlouvě, tak ve smlouvě o monitorovacích službách).

10. Žalobkyně dále předložila výpis ze svého systému, kterým dokládala, že monitorovací zařízení ve vozidle žalovaného bylo využíváno, a to až do 29. 12. 2023.

11. Žalobkyně své nároky odvozovala od smlouvy o poskytování služeb, která je svou povahou smlouvou inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.

12. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovanému bylo na základě této smlouvy do vozidla nainstalováno monitorovací zařízení a žalovaný služby monitorování vozidla využíval. Námitka žalovaného, že si není jist, zda smlouvu vůbec (elektronicky) podepsal, se proto v kontextu nesporného tvrzení, že k instalaci monitorovací jednotky skutečně došlo, jeví jako ryze účelová. Sporné dále bylo, zda žalovaný je povinen za tyto služby žalobkyni zaplatit, když dle jeho tvrzení mu byly poskytnuty bezplatně v rámci balíčku za cca 15 000 Kč. Dále se strany neshodly na tom, v jakém období byly monitorovací služby žalovanému poskytovány, když žalovaný tvrdil, že tomu tak bylo pouze v období cca dvou měsíců, což žalobkyně rozporovala a tvrdila, že služby mu byly poskytovány až do konce roku 2023 (přinejmenším do 29. 12. 2023).

13. Soud v prvé řadě uvádí, že závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem jsou upraveny v díle 4 občanského zákoníku. Podle § 1811 odst. 1 veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně. Obsah smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný tak, aby si mohl snadno udělat představu o hlavních parametrech smlouvy, zejména o předmětu plnění, o ceně, její splatnosti, době trvání smlouvy a případných sankcích či jiných pro spotřebitele nepříznivých dopadů smlouvy. Soud má za to, že dotčená smlouva, která má podobu smlouvy formulářové, v tomto směru selhává.

14. Povaha monitorovacích služeb zjevně vyžaduje, aby ve vozidle byla instalována „monitorovací jednotka“. Podle obsahu smlouvy v době uzavření smlouvy měl být objednatel již vlastníkem monitorovací jednotky, a to na základě samostatné kupní smlouvy. Z obsahu smlouvy není zřejmé, kdy a od koho měl objednatel tuto jednotku zakoupit, z doložených listin na existenci takovéto kupní smlouvy nelze usuzovat a ostatně ani sama žalobkyně netvrdila, že by k uzavření kupní smlouvy došlo. Lze se tedy domnívat, že v rozporu s prohlášením předepsaným ve smlouvě o poskytování monitorovací služeb mělo k prodeji monitorovací jednotky dojít až při samotné montáži, aniž by byl objednatel dopředu srozuměn s tím, že vedle ceny za poskytované služby bude muset vynaložit další náklady (v neznámé výši) na pořízení monitorovací jednotky. Možnost zvážit výhodnost nabízených služeb se tak pro objednatele výrazně snižuje, neboť si včas (před uzavřením smlouvy o monitorovacích službách) nemůže udělat představu o finálních nákladech spojených s poskytovanou službou, do kterých je nutné zahrnout i náklady na pořízení monitorovací jednotky. Zároveň se však smlouvou zavazuje k úhradě ceny za monitorovací služby, a to i pro případ, že k montáži jednotky nedojde (např. i pro to, že objednatel nebude ochoten vynakládat další částku na její pořízení) a služby nebudou vůbec poskytovány. Soud též podotýká, že za ne zcela jasnou a srozumitelnou považuje samotnou informaci o ceně plnění a době trvání smlouvy. Ve smlouvě se uvádí cena 2 995 Kč za kalendářní rok, nicméně smlouva není uzavřena na dobu trvání jednoho roku, smlouva poněkud krkolomně stanoví, že je uzavřena na dobu „do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byla tato smlouva uzavřena“. Cena plnění pro daný konkrétní vztah (jehož trvání je vymezeno nikoli uvedením časové jednotky typu týden/měsíc/rok, či konkrétními daty, nýbrž citovanou definicí) tedy ve smlouvě uvedena není a je možné ji získat pouze přepočtem za použití udané roční ceny plnění. V kontextu posuzované věci, v níž žalovaný vůbec netvrdil, že monitorovací jednotka byla do jeho vozidla nainstalována oproti jakémukoli peněžitému protiplnění (ať již poskytnutému předem, nebo následně), soud však nedospěl k závěru, že by výše uvedené nepřípustné podmínky smlouvy na žalovaného jako spotřebitele fakticky negativně dopadly.

15. Pokud však žalovaný namítal, že mu měla být poskytnuta bezplatně i samotná monitorovací služba (respektive, že měla být uhrazena předem v rámci jakéhosi balíčku), toto tvrzení se mu i přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ve spojení s § 101 odst. 1 písm. a) a b) téhož zákona, prokázat nepodařilo. Ze samotné smlouvy naopak vyplývá, že služba mu měla být poskytována za úplatu; ani smlouva o úvěru a kupní smlouva neobsahují žádné ustanovení o „balíčku v hodnotě 16 000 Kč“, v rámci kterého by byla zakomponována i samotná monitorovací služba.

16. Žalovaný nijak nedoložil ani tvrzení, že mu monitorovací služba byla poskytována pouze cca dva měsíce. Ze samotné smlouvy je zřejmé, že tato byla uzavřena do 31. 12. 2023, s automatickým prodloužením, pokud jedna ze stran písemně neoznámí, že na jejím prodloužení nemá zájem. Z žalobkyní předloženého výpisu z jejího systému je dále patrné, že monitorovací zařízení ve vozidle žalovaného bylo skutečně využíváno až do 29. 12. 2023. Přitom není jakkoli podstatné, že žalovanému v tuto dobu dle jeho tvrzení (které však nebylo ničím doloženo) již nefungovala aplikace v mobilním telefonu, neboť tato nefunkčnost mohla být způsobena i řadou jiných příčin, a nemění to rozhodně nic na tom, že vztah založený smlouvou nadále trval (fungování aplikace nebylo podmínkou trvání smlouvy). Soud pro úplnost dodává, že nepovažuje za podstatné, že žalobkyně přestala žalovanému službu poskytovat teprve až od 30. 12. 2023, protože dle obchodních podmínek byla oprávněna (nikoli povinna) v případě prodlení žalovaného se zaplacením ceny za služby okamžitě jednostranně přerušit poskytování služeb (mohla tak učinit tedy již k datu 10. 10. 2022, což však neučinila, a služby poskytovala dál až do 29. 12. 2023).

17. Ostatně ani tvrzení, že žalovaný učinil úkony směřující k ukončení smlouvy, se mu nepodařilo prokázat, a totéž platí o reklamaci vystavených faktur; o důkazním břemenu k těmto tvrzením byl žalovaný rovněž ze strany soudu poučen v intencích § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání dne 25. 3. 2025.

18. Jelikož tedy žalovaný neunesl břemeno důkazní stran svých tvrzení, že monitorovací služba mu měla být poskytnuta zdarma, a tvrzení, že učinil vůči žalobkyni (eventuelně společnosti , právnická osoba, .) úkony směřující k ukončení smlouvy, a současně mu nesporně bylo do předmětného vozidla ŠKODA Octavia III instalována monitorovací jednotka, byl povinen zaplatit žalobkyni cenu za tyto služby, a to za celé období, jak bylo žalobkyní řádně vyfakturováno. S ohledem na prodlení žalovaného je opodstatněný i nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadovaných částek, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur.

19. Co se však týče nároku žalobkyně na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 11 830 Kč zde soud dospěl k závěru, že tento nárok důvodný není. Soud nepovažuje ujednání o smluvní pokutě za řádně sjednané, neboť nebylo součástí samotné smlouvy, ale obchodních podmínek. Obchodní podmínky přitom nesmí sloužit k tomu, aby do nich byla skryta ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých dodavatel předpokládá, že pozornosti spotřebitele takto snáze uniknou (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 Cdo 86/2015).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 17 961,26 Kč, přičemž jí bylo přiznáno 6 131,26 Kč (úroky z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tak byla z 34 % úspěšná a z 66 % neúspěšná (z 66 % byl úspěšný žalovaný) a žalovaný má tak vůči žalobkyni právo na zaplacení 32 % náhrady nákladů řízení.

21. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. platí, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Tím je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Náklady žalovaného tak v souladu s § 2 odst. 3, ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky, jsou tvořeny náhradou za tři úkony (odpor proti platebnímu rozkazu, příprava účasti na jednání a účast na jednání), a to ve výši třikrát 300 Kč. Soud proto žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení částku 288 Kč (32 % z 900 Kč).