22 C 37/2019

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 189 660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 63 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 63 000 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 126 660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 126 660 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 92 283,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů státu částku, jejíž přesná výše bude specifikována v samostatném usnesení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů státu částku, jejíž přesná výše bude specifikována v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně jako právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“), se domáhala po žalované zaplacení částky 189 660 Kč s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně prováděla pro žalovanou v období od 22. 1. 2018 do 5. 4. 2018 rekonstrukci rodinného domu ve , adresa, (dále též jen „rodinný dům“), a to na podkladě ústně uzavřené smlouvy o dílo podle žalovanou odsouhlasené cenové nabídky ze dne 16. 1. 2018, obsahující výčet stavebních prací a položkové ceny. V rámci této rekonstrukce provedla společnost , právnická osoba, na objektu rodinného domu sérii dodávek materiálu a stavebních prací, za které žalovaná zaplatila zálohu ve výši 320 000 Kč. V průběhu realizace se však žalovaná patrně z popudu svého syna, který v celé záležitosti významně figuroval, rozhodla rekonstrukční práce předčasně ukončit, a tedy všechny stavební práce tak, jak byly obsaženy v cenové nabídce, nakonec provedeny nebyly. Žalovaná odmítla podepsat i jakýkoli předávací protokol, a proto právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila alespoň „Rozpis provedených prací“, který žalované předala dne 20. 4. 2018 a vůči němuž žalovaná nevznesla žádné připomínky. Fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018, splatnou dne 27. 5. 2018, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované doplatek ceny skutečně provedených stavebních prací ve výši 189 660 Kč, který však žalovaná do dnešního dne neuhradila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě sice nejprve uznala, že pro ni společnost , právnická osoba, prováděla stavební práce – rekonstrukci rodinného domu č. p. , adresa, , a to na podkladě ústně uzavřené smlouvy o dílo, později však v řízení zpochybnila, zda smlouva o dílo byla vůbec uzavřena platně, a předestřela názor, že právní poměry účastníků lze posuzovat jedině podle ustanovení týkajících se bezdůvodného obohacení. Dále žalovaná trvala na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně toto dílo nedokončila ze své vůle a žalované dílo ani oficiálně nepředala. Jelikož právo na zaplacení ceny díla vzniká podle právní úpravy teprve jeho provedením, nevzniklo společnosti , právnická osoba, na doplatek ceny díla právo. V neposlední řadě vykazovalo dílo mnohé vady a nedodělky, které musel odstranit či dokončit jiný subjekt, a když si žalovaná nechala odborně posoudit rozsah provedených prací, dospěla navíc k závěru, že již byl fakticky pokryt zálohovou platbou.

3. V řízení učinili účastníci nesporným pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně obdržela od žalované technickou zprávu a zakreslení původního stavu rodinného domu, které zpracoval pan , jméno FO, , bytem , adresa, .

4. Mezi účastníky však v prvé řadě je předmětem sporu otázka, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou skutečně došlo k uzavření smlouvy o dílo v ústní formě. Názor, že se tak nestalo, žalovaná opírá o fakt, že neakceptovala nabídku právní předchůdkyně žalobkyně ani co do rozsahu, ani co do ceny (jak žalovaná opakovaně uvedla, cena díla se jí zdála příliš vysoká a nabídka zahrnovala i práce, o které neměla zájem). Naopak podle tvrzení strany žalující mělo k akceptaci nabídky dojít dne 22. 1. 2018.

5. Další spornou otázkou je, na čí popud byly stavební práce ukončeny; zatímco žalobkyně přichází se skutkovou verzí, že to byla sama žalovaná, kdo si přál, aby právní předchůdkyně žalobkyně v provádění rekonstrukce rodinného domu nepokračovala, žalovaná oponuje, že činnost ukončila právní předchůdkyně žalobkyně poté, co žalovaná odmítla uhradit fakturu č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018, respektive poté, co se žalovaná domáhala podrobnějšího vysvětlení obsahu „Rozpisu provedených prací“.

6. Zatřetí se účastníci neshodují na tom, zda žalovaná dílo a dokument s názvem „Rozpis provedených prací“ převzala, či nikoli. Žalobkyně tvrdí, že k předání díla (v tom rozsahu, v jakém je právní předchůdkyně žalobkyně stihla provést) i tohoto dokumentu došlo na konci dubna roku 2018, včetně vrácení klíčů od rodinného domu přímo žalované, zatímco žalovaná sice připouští, že jí byl tento dokument předložen, nicméně trvá na tom, že tímto způsobem nemohlo být dílo v právním smyslu předáno a převzato, navíc k tomuto dokumentu měla opakovaně při osobním jednání výhrady a žádala vysvětlení jednotlivých jeho položek.

7. Konečně, strany jsou ve sporu i ohledně toho, zda žalovaná rozporovala fakturu č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018 ve spojení s „Rozpisem provedených prací“, případně jakým způsobem. Zatímco žalovaná se odkazuje na dopis ze dne 5. 6. 2018, kterým reagovala na zaslanou fakturu č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018, podle tvrzení žalobkyně se tento dopis nedostal do právní sféry společnosti , právnická osoba, a i kdyby se tak stalo, nesplňoval podmínku řádného a včasného vytknutí vad. V průběhu řízení nicméně žalobkyně uznala, že tento dopis byl zaslán na adresu sídla společnosti , právnická osoba, , avšak k tomu pověřený subjekt jej právní předchůdkyni žalobkyně patrně nedoslal.

8. Žalovaná taktéž zpochybňovala aktivní legitimaci žalobkyně, neboť přílohou žaloby neučinila smlouvu o postoupení předmětné pohledávky. Tento nedostatek nicméně žalobkyně v průběhu řízení odstranila a předmětnou nedatovanou smlouvu o postoupení pohledávky v řízení předložila společně s oznámením o jejím postoupení ze dne 18. 10. 2018 (skutečnost, že žalovaná toto oznámení obdržela, již potom v řízení nikým rozporována nebyla).

9. Žalovaná také namítala, že za právní předchůdkyni žalobkyně jednala osoba k tomu neoprávněná. Bylo nicméně zjištěno, že dne 8. 8. 2017 udělil jednatel společnosti , právnická osoba, plnou moc panu , právnická osoba, k tomu, aby tuto společnost mj. zastupoval ve všech věcech a činil jejím jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných; poté žalovaná od této námitky ustoupila.

10. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy:

11. Dne 16. 1. 2018 zpracoval pan , jméno FO, pro žalovanou projektovou dokumentaci k rekonstrukci rodinného domu ve , adresa, , jejíž součástí byla též technická zpráva ze dne 28. 12. 2017. Projektová dokumentace (v souladu s přáním a záměrem žalované jakožto investora) počítala s výměnou stávající střešní krytiny, opravou dřevěného krovu, vybudování nové štítové zdi od základu a štítu ve střeše, přebudování stávajícího komínového tělesa na nové, s výměnou dřevěných oken a vstupních dveří za plastové, s instalací nových posuvných vrat, s úpravou vnitřních příček a omítek, se snížením světlé výšky místností sádrokartonovou konstrukcí s tepelnou mezistropní izolací, s demontáží dřevěných podlah a s provedením podlah nových s tepelnou podpodlažní izolací a konečně s tepelnou izolací venkovního zdiva. Součástí stavebních úprav mělo být také vybudování nové kanalizace s napojením na veřejnou kanalizační síť a nových vodovodních přípojek. Vedle toho se součástí úprav měla stát rovněž nová elektroinstalace, montáž nové vodoinstalace a zařizovacích předmětů. Projektová dokumentace pak jednotlivé typy prací v dalším textu popisuje v podrobnostech.

12. Podle „Cenové nabídky na rekonstrukci RD v , adresa, , maj. , jméno FO, “ ze dne 16. 1. 2018, kterou vyhotovil , právnická osoba, , měla právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou provést soubor prací týkajících se střechy, oken a dveří, elektroinstalace, vodoinstalace, podlah, komínu, úpravy stěn, sádrokartonů, obkladů a dlažeb, omítek, vrat, výmalby a nátěrů, zateplovacího systému domu z ulice, ze dvora a z průjezdu. Celkové náklady na provedenou rekonstrukci měly činit 1 032 838 Kč (včetně DPH); v textu cenové nabídky jsou pak jednotlivé dílčí práce podrobně rozepsány.

13. Ručně psaný stavební deník nazvaný jako „, jméno FO, – rekonstrukce“ počíná datem 22. 1. 2018 a končí datem 5. 4. 2018. Naposledy uvedené datum obsahuje tento zápis: „zavrtání (nečitelné slovo) podhledu a usazení a přišroubování do patek 2x, montáž palubek ve dvoře u návratí, druhý nátěr, úklid, odvoz věcí“.

14. Podle „Rozpisu provedených prací , adresa, “ měla právní předchůdce žalobkyně provést zde uvedené práce za tam uvedenou cenu. Jedná se o demontáž původní střechy a dále o klempířské práce a vícepráce na střeše, o montáže parofolie, kontralatí a laťování, o ošetření trámů proti hnilobě a škůdcům, o demontáž původního podhledu a zhotovení a prodloužení (nového) podhledu, o instalatérské práce (včetně zálohy instalatérovi), dále o bourací práce, opravu komínů, demontáž starých oken a úpravu okenních otvorů), o dodávku a montáž 4 ks nových oken, zhotovení nového štítu, zpevnění betonem pod stropem, montáž nových zárubní, odstranění původních podlah a instalaci podlah nových včetně betonáže podkladního betonu, o montáž příček, zhotovení omítek, odvoz a uložení suti a odpadu včetně práce, o montáž zateplení, asfaltovou penetraci, natažení perlinky a lepidla, nátěr podhledu z palubek včetně lazury, dále o instalaci železných patek pod sloupy podhledu, a konečně cena zahrnovala také půjčovné za stroje, dopravu a elektroinstalace (odstavení staré elektřiny, zřízení přípojky včetně materiálu).

15. Fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018 (dále též jen „faktura“) vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně za „rekonstrukci domu a střechy RD ve , adresa, “ žalované celkem 189 660 Kč; splatnost byla stanovena do 27. 5. 2018. Z faktury vyplývá, že celková cena stavebních prací činila 509 659,30 Kč, od níž byla po zaokrouhlení odečtena záloha ve výši 320 000 Kč. Tuto fakturu zaslala žalované prostřednictvím poskytovatele poštovní licence a zásilku podala k poštovní přepravě dne 18. 5. 2018.16. , jméno FO, vedle toho pro žalovanou vypracoval dne 20. 5. 2018 „Rozpočet stavby“ (ve spojení s čestným prohlášením ze dne 12. 3. 2020, že k jeho vypracování došlo po předchozí důkladné prohlídce rodinného domu), v němž podrobně rozepisuje jednotlivé položky a dospívá k ceně 413 819 Kč, tedy k doplatku 93 819 Kč po zohlednění zálohy ve výši 320 000 Kč.

17. K zaplacení doplatku ceny díla dle shora uvedené faktury právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou nejprve dopisem ze dne 29. 5. 2018 (podaným k poštovní přepravě dne 30. 5. 2018). Na něj reagovala právní zástupkyně žalované dne 5. 6. 2018 tak, že žalovaná dosud nepodepsala protokol o předání a převzetí konečného díla, na jehož základě by právní předchůdkyni žalobkyně teprve vzniklo právo na fakturaci zbytku ceny díla. Měl-li být podkladem faktury č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018 dokument s názvem „Rozpis provedených prací , adresa, “, pak žalovaná sdělila, že vykazuje podstatné vady, kdy zejména není jasné, v jakém rozsahu, kvalitě a za jakou cenu byly práce prováděny. Žalovaná v dopisu ze dne 5. 6. 2018 také uvádí, že si nechala provedené práce ocenit nezávislým odborníkem a po podrobném zkoumání stavby se jí jeví částka doplatku ceny díla jako neadekvátně vysoká. Podle podacího lístku byla zásilka s tímto dopisem podána k poštovní přepravě dne 5. 6. 2018 a byla odeslána právní předchůdkyni žalobkyně na adresu , adresa, (tj. na adresu sídla společnosti , právnická osoba, tak, jak je zapsáno v Obchodním rejstříku).

18. Dopisem ze dne 4. 10. 2018 (doručen žalované dne 17. 10. 2018) vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně opětovně žalovanou k úhradě částky 189 660 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od převzetí této výzvy. Na tuto výzvu reagovala právní zástupkyně žalované dopisem ze dne 22. 10. 2018, v němž konstatovala, že mezi ní a společností , právnická osoba, , žádná písemná smlouva o dílo uzavřena nebyla, nedošlo mezi nimi k dohodě o ceně díla, natož k jeho protokolárnímu předání a převzetí, které by opravňovalo ke konečné fakturaci. Zmínila znovu, že dílo vykazuje vady a že by částka doplatku (po započtení již složené zálohy) měla být nižší.

19. Nedatovanou smlouvou o postoupení pohledávky postoupila , právnická osoba, pohledávku za žalovanou ve výši 189 660 Kč za zhotovení stavebních prací na rodinném domě na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 18. 10. 2018.

20. V reakci na výzvu k uhrazení doplatku ceny díla, kterou zaslala po postoupení pohledávky právní zástupkyně žalované právnímu zástupci žalobkyně, žalovaná znovu zdůraznila, že smlouva o dílo byla uzavřena toliko ústně, a dále zpochybnila konsens smluvních stran o ceně díla. Uvedla, že žalovaná dosud neobdržela protokol o předání a převzetí konečného díla, které by žalobkyni založilo právo na konečnou fakturaci. Zopakovala, že dílo má vady a že by výše doplatku ceny díla měla být podle odborného posouzení, které žalovaná zadala nezávislému odborníkovi, nižší.

21. Soud dále provedl důkazy svědeckými výpověďmi , právnická osoba, (majitel společnosti , právnická osoba, a současně osoba zplnomocněná za tuto společnost jednat), , právnická osoba, (který prováděl na předmětné stavbě instalaci střešní krytiny a další klempířské práce), , Anonymizováno, (zaměstnance pana , jméno FO, , respektive právní předchůdkyně žalobkyně), , jméno FO, (syna žalované), , jméno FO, (jehož sestra je snachou žalované) a , jméno FO, (zpracovatel projektové dokumentace a dodatečného „Rozpočtu stavby“, o kterých bylo pojednáno výše).

22. K okolnostem uzavření smlouvy o dílo soud z výpovědi , právnická osoba, zjistil, že žalovaná byla právní předchůdkyni žalobkyně doporučena jako známá a důvěryhodná osoba. Po prohlídce domu , právnická osoba, žalované navrhl, aby si nechala vypracovat projektovou dokumentaci, což pro ni učinil pan , jméno FO, , a podle jeho projektu pak svědek , jméno FO, rekonstrukci prováděl. Poté, co mu žalovaná tlumočila svou představu rekonstrukce, vypracoval nabídku, kterou s určitými výhradami přijala (výhrady se týkaly úprav stěn, které původně považovala za zbytečné). S ohledem na důvěru, která mezi nimi v té době panovala, uzavřel svědek , jméno FO, jménem společnosti , právnická osoba, s žalovanou smlouvu o dílo pouze v ústní formě. To potvrdil v podstatě i svědek , jméno FO, (syn žalované), který (jak vyplynulo z celkového kontextu jeho výpovědi) v mnoha směrech fakticky za žalovanou ve věci rekonstrukce rodinného domu jednal a vystupoval.

23. Pokud jde o předmět smlouvy (rozsah prováděných prací), podle svědka , jméno FO, měla rekonstrukce spočívat v demontáži původní střechy (sundání původní krytiny, okapů a háků, ve výměně poškozených trámů a v odstranění starých laků). Svědek , jméno FO, přitom vyhotovil nabídku ve dvou verzích; ta, kterou obdržela žalovaná, obsahovala kromě metrů navíc razítko a svědkův podpis. Pro sebe pak měl k dispozici zjednodušenou verzi bez uvedení metrů, do které si dělal ručně psané poznámky (pozn.: ve spisu se jedná o dokument s názvem „Cenová nabídka na rekonstrukci RD v , adresa, , maj. , jméno FO, “). Svědek , jméno FO, v podstatě tvrzení , právnická osoba, nevyvrátil, a to zejména v tom smyslu, že jednání o rozsahu prací probíhala ústně, pouze dodal, že poté, co žalovaná neprojevila zájem o všechny práce, měla být cena ještě předmětem vyjednávání.

24. Pokud jde o odpověď na otázku, jaké práce skutečně právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou provedla, svědek , jméno FO, uvedl, že oproti původní nabídce bylo v její položce „, adresa, a dveře“ provedeno vše s výjimkou 2 ks vstupních dveří a 4 ks plechových zárubní (instalovaly se tedy pouze 2 ks zárubní). Dále nebyly dodány a instalovány vnitřní a venkovní parapety, vnitřní a venkovní žaluzie a sítě proti hmyzu a taktéž 4 kusy dveří do plechových zárubní. V položce „Elektro“ právní předchůdkyně žalobkyně pouze odpojila elektřinu a nainstalovala přípojku na stavbu. Část „Vodo“ prováděl instalatér ve vlastní režii. Podlahy sice provedené byly, ale izolace IPA byla nalepena pouze částečně a nedošlo k pokládce EPS a izolační folie, k instalaci kari sítí, k zabetonování a k aplikaci nivelační stěrky. Pokud jde o „Komíny“, nestavěl se nový, jak bylo původně v plánu, ale některé stávající prošly revizí a počítalo se s jejich použitím. Dále se neprovedla úprava stěn (s výjimkou výstavby nových příček včetně osazení překladu), montování sádrokartonu, obkladu a dlažeb a instalace vrat. Neprováděla se ani výmalba a nátěry (s výjimkou nátěrů palubek a podhledů lazurou), nedošlo ke zhotovení kompletního zateplovacího systému z ulice, a to ani v položce „Dvůr a průjezd“ (s výjimkou napenetrování). Nerealizovala se ani oprava chodníku a vstupu. V návaznosti na dopis žalované ze dne 20. 10. 2019 rekapitulující výhrady pana , jméno FO, svědek , jméno FO, doplnil, že trámy ošetřoval osobně, stejně jako osobně provedl demontáž starých oken, všechny omítky a opravu komínu a jeho revizi. Trval také na tom, že postavil nový štít, a naopak popřel jakékoli rozdíly ve výšce podlah. Shrnul, že odmítá vše, co mu vytýká pan , jméno FO, , a ani na základě fotografií nechápe, o jaké závady a nedodělky má přesně jít. Svědek , Anonymizováno, k otázce rozsahu provedených prací dodal, že původně se mělo jednat o kompletní rekonstrukci rodinného domu, avšak ta se nakonec neuskutečnila. On sám působil na stavbě asi tři měsíce, a to prakticky denně, a skončil v době, kdy se dokončila střecha a podhledy. Nepamatoval si, že by se na stavbě prováděly výkopové práce před domem, pouze ve dvoře a ve dvorním traktu po průjezd.

25. K objasnění otázky, jaké práce skutečně byly právní předchůdkyní žalobkyně provedeny, soud provedl i výslech pana , jméno FO, jako svědka. Nad rámec toho, co pan , jméno FO, již uvedl v projektové dokumentaci a v „Rozpočtu stavby“, předně vysvětlil, že v době, kdy jej žalovaná požádala o projekt oprav rodinného domu, se již projektové činnosti nějakou dobu nevěnoval a pro žalovanou ji provedl pouze v rámci přátelské výpomoci. Pro ověření toho, co bylo oproti projektové dokumentaci skutečně provedeno, měl přitom k dispozici pouze fakturu (nikoli však cenovou nabídku) a dokument s názvem „Rozpis provedených prací , adresa, “, k němuž však měl řadu výhrad (nekonkrétnost, nepřezkoumatelnost, neuvedení výměr), a proto svá zjištění s tímto dokumentem v podstatě nijak neprovázal (s výjimkou tabulky týkající se střešních konstrukcí) a pokusil se zjištěné práce pečlivě promítnout do podoby profesionálního rozpočtu tak, jak byl zvyklý, když se ještě projektové činnosti věnoval. Práce ocenil v cenách platných ke konci jeho projektové činnosti (tj. cca kolem roku 2015). Co se týče kvality provedených prací, vyjádřil se svědek v tom smyslu, že je nalezl v různém stádiu rozpracovanosti s tím, že dnes, kdy už jsou konstrukce opravené jiným subjektem, by bylo obtížné zjistit, co kdo provedl a jak. Ve vztahu ke konkrétním položkám rozvedl, co při místním šetření zjistil, tedy co bylo či nebylo provedeno, a vyjádřil se i ke způsobu a kvalitě provedení. Neodbornost či nepřezkoumatelnost spatřoval přinejmenším ve způsobu vedení stavebního deníku, v nadsazeném objemu odvážené suti a v absenci dokladů o jejím vyvezení, ve způsobu provedení montáže a demontáže oken, v chybějící finální úpravě komína a dokladu o jeho revizi, a neposlední řadě v absenci výměr u některých prací (podlahy, příčky, omítky, použití polystyrenu) a v koncepci „člověkohodin“, vedoucích k pochybnostem o správnosti určení ceny.

26. Vzhledem k tomu, že svědek , jméno FO, připustil, že ceny dle jím dodatečně vypracovaného „Rozpočtu stavby“ byly platné pro období cca roku 2015, přistoupil soud k zadání znaleckého posudku za účelem zjištění, co bylo právní předchůdkyní žalobkyně skutečně provedeno, zda je možné takto provedené stavební práce přiřadit k jednotlivým položkám cenové nabídky ze dne 16. 1. 2018 a „Rozpisu provedených prací“, a jaká byla jejich cena obvyklá v daném místě a čase. Znalecký ústav , právnická osoba, . v posudku č. , Anonymizováno, ze dne 30. 6. 2022 (dále též jen „znalecký posudek“) předně konstatoval, že stanovení ceny obvyklé bylo problematické již z toho důvodu, že ani právní předchůdkyně žalobkyně, ani pan , právnická osoba, neměli v době realizace díla oprávnění či autorizaci požadovanou zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon; znalecký ústav by tedy ideálně musel najít porovnatelný subjekt, který rovněž nemá potřebná oprávnění ke stavební činnosti, a zjistit ceny jím účtované, ale to nebylo technicky možné. Dále hrálo při stanovení cen roli i to, že stavební firmy nerady opravují něco, co někdo jiný pokazil, a za takové opravy si zpravidla účtují více. Rovněž stavební deník neměl všechny náležitosti požadované právními předpisy a mj. neobsahoval informace o použitých materiálech a výrobcích, změny oproti projektové dokumentaci, zápisy o provedených kontrolách, či statické posouzení k tomu oprávněnou osobou; na základě takto koncipovaného stavebního deníku tedy znalecký ústav neměl zcela jasnou představu, co by vlastně měl oceňovat. Také cenová nabídka je neodborná a zavádějící a kontrolu provedených prací a dodávek podle ní není možné provést ani po stránce materiálové, ani po stránce množstevní. Z tohoto důvodu bylo sice možné provedené stavební práce přiřadit k jednotlivým položkám cenové nabídky, avšak až po jejich úpravě dle zjištěného rozsahu provedení těchto prací tak, jak je znalecký ústav zjistil při místním šetření. V rámci tohoto šetření nalezl celkem , hodnota, vad (včetně nedodělků či rozporů s tím, co předpokládala projektová dokumentace), které v podrobnostech zdokumentoval ve znaleckém posudku, a ve vztahu k nim ocenil i náklady na odstranění vad, eventuelně (tam, kde odstranění vad považoval za příliš nákladné) výši slevy z ceny díla, dohodnou-li se na tom strany. Na základě zvolených a v posudku v podrobnostech popsaných metod a bez ohledu na specifika posuzované věci znalecký ústav vycházel z cen dle cenové soustavy RTS a ocenil provedené práce na 547 985 Kč. Od této částky odečetl náklady na odstranění vad díla (ve výši 92 977 Kč) a dospěl k částce 455 008 Kč. Jednotlivé práce a zjištěné vady znovu popsal a vysvětlil zástupce znaleckého ústavu pan , tituly před jménem, , jméno FO, při ústním jednání, při němž reagoval zevrubně na veškeré námitky účastníků.

27. K námitkám strany žalované, která trvala na přesném ocenění odstranění vad označených č. , hodnota, a 8 (oprava vadného osazení oken a výšky parapetu oproti projektové dokumentaci) a č. , hodnota, (vybourání podkladní vrstvy podlahy o tloušťce 50 mm a provedení nové o tloušťce 80 mm), u nichž znalec uvedl pouze slevu z ceny, nechal soud vypracovat doplnění znaleckého posudku. V dodatku č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2021 zvýšil znalecký ústav cenu za odstranění vad o dalších 37 689 Kč (vady č. , hodnota, a 8) a o 38 269 Kč (vada č. , hodnota, ), celkem tedy o 75 958 Kč. Soud poté prostým výpočtem od této částky odečetl 3 950 Kč (původně předpokládaná kompenzace vad č. , hodnota, a 8 ve výši 2 150 Kč a vady č. , hodnota, ve výši 1 800 Kč slevou z ceny), a dospěl k závěru, že cena provedených prací, odhadovaná znaleckým posudkem na 547 985 Kč, musí být redukována o částky 72 008 Kč a 92 977 Kč, a činí tedy 383 000 Kč.

28. Stran okolností ukončení činnosti na staveništi soud z výpovědi svědka , jméno FO, zjistil, že v březnu roku 2018 mu po dokončení střechy žalovaná sdělila, že již nechce rekonstrukci financovat a přála by si, aby peníze na ni obstaral její syn , jméno FO, ; právní předchůdkyně žalobkyně tak měla pouze zpracovat již zakoupený materiál. Podle svědka , jméno FO, (i svědka , Anonymizováno, ) žalovaná doslova řekla, že nehodlá financovat nesmysly, které si vymyslel její syn. Tuto schůzku vnímal svědek , jméno FO, jako završení spolupráce s žalovanou. Shodná skutková zjištění vyplývají i z výpovědi , právnická osoba, , který na stavbě pracoval asi tři týdny na zhotovení střechy; během té doby položil plechy, žlaby a krytinu. Svědek , jméno FO, uvedl, že důvodem ukončení prací bylo rozhodnutí investorky, která řekla, že „se dodělá střecha a konec“. Z rozhovoru mezi panem , jméno FO, a žalovanou svědek , jméno FO, vyrozuměl, že sama žalovaná by snad i rekonstrukci chtěla dokončit, ale že její syn má výhrady ke způsobu provedení; matně si vzpomínal, že se týkaly oken a dveří, které chtěl pořídit s dražšími detaily. Skutečnost, že existovala zřejmě chyba v komunikaci nikoli mezi právní předchůdkyní žalobkyně (respektive panem , jméno FO, ) a žalovanou, ale spíše mezi právní předchůdkyní žalobkyně a synem žalované, potvrdil i svědek Kalla, který nikdy nezaznamenal žádný konflikt přímo mezi panem , jméno FO, a paní , jméno FO, . Jeho svědecká výpověď se v podstatných bodech shoduje s výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Výpověď svědka , jméno FO, nicméně podporuje tvrzení žalované v tom, že důvodem zrušení spolupráce a zastavení prací byla nespokojenost žalované s kvalitou a způsobem jejich provedení. , právnická osoba, se po vznesení požadavku na nápravu urazil a rozhodl se práce ukončit; poté zaslal žalované poštou fakturu a v ní uvedená cena (doplatek) se svědku , jméno FO, zdála vysoká. Vzhledem k tomu, že žalovaná neobdržela (nepodepsala) žádný předávací protokol, chtěla společně s , jméno FO, projít stavbu se svědkem , jméno FO, a ujasnit si, co bylo provedeno a za jakou cenu a kolik bylo fakturováno, ale to svědek , jméno FO, odmítl.

29. Konečně, pokud jde o předání díla a případné vytknutí vad či rozporování fakturované ceny, svědek , jméno FO, uvedl, že žalovaná v průběhu rekonstrukce několikrát přišla na stavbu a zajímala se, co se na ní děje. To potvrdil i svědek , Anonymizováno, , který dodal, že z počátku na staveniště dojížděla skoro každý den, později méně často. Ke konci dubna 2018 po dokončení střechy předal svědek , jméno FO, žalované „Rozpis provedených prací , adresa, “ společně s klíči od domu. Žádný doklad typu předávací protokol si však od žalované nenechal podepsat, a to jednak proto, že ji považoval za důvěryhodnou osobu, jednak proto, že do té doby nevznesla žádné výhrady k prováděnému dílu, a to ani v okamžiku předání výše uvedeného rozpisu. Toto tvrzení potvrdil i svědek , jméno FO, , který stavbu předal žalované společně se svědkem , jméno FO, ; (části) této schůzky se účastnil proto, aby zjistil, zda žalovaná nemá nějaké výhrady k té části díla, kterou zhotovil on, což neměla. Na schůzku si svědek , jméno FO, donesl i nějaké písemné podklady, avšak svědek , jméno FO, přímo u sepsání a předání protokolu či něčeho podobného přítomen nebyl. Potvrdil však, že na této schůzce vrátil svědek , jméno FO, žalované klíče od domu a celkově bylo patrné, že na daném místě s prací všichni končí, a to i proto, že všechno (tj. materiál a nářadí) již bylo ze stavby vystěhováno. Svědek , jméno FO, konečně dodal, že na této schůzce byl přítomen ještě jeden člověk, kterého nezná, a i ten schůzku završil sdělením, že je vše v pořádku. Totéž vyplynulo i z výpovědi svědka Kally, který byl přítomen okamžiku, kdy žalovaná panu , jméno FO, sdělila, že už nemá zájem o pokračování v rekonstrukci. Nevybavil si ale předání žádných listin a rovněž zpochybnil, že by vůbec mohlo dojít k předání díla jako takového, nebyly-li naplněny všechny body smlouvy. Svědek , jméno FO, sice potvrdil, že byl přítomen schůzce, které se účastnila žalovaná a svědci , jméno FO, a , jméno FO, , a že na ní došlo k předání „Rozpisu provedených prací , adresa, “ (a rovněž i faktury na doplatek ceny díla), ale byl poněkud jiného názoru, pokud jde o to, zda dílo vykazovalo vady. Z jeho výpovědi soud zjistil, že nesoulad provedení díla s projektem pana , jméno FO, zjistil již po bouracích pracích. Došlo například k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nerespektovala rozměry oken a jejich usazení, zmenšila dveře, instalovala opačně kovové zárubně a nesprávné okno či bez předchozí konzultace s ním nebo s žalovanou objednala určitý (z jejich pohledu nevhodný) typ střešní krytiny. Na výhrady svědka , jméno FO, reagoval , právnická osoba, obvykle sdělením, že jím zvolené řešení bude lepší, případně danou část díla dle přání svědka , jméno FO, předělal. Rovněž „Rozpis provedených prací , adresa, “ nebyl koncipován v souladu s reálným provedením (části) díla; objevily se v něm práce, které žalovaná nepoptávala, chybělo uvedení jednotek (metrů) a žalovaná neobdržela doklady např. o uložení suti. Na výzvy k objasnění tohoto rozpisu svědek , jméno FO, nereagoval.

30. Žalobkyně trvala na opětovném výslechu svědka , právnická osoba, poté, co znalecký ústav předložil vypracovaný znalecký posudek a dodatek k němu. Ve své dodatečné výpovědi však v podstatě jen verifikoval to, co již uvedl před soudem dříve, a trval na tom, že žádnou autorizaci ke své činnosti nepotřebuje. Dále setrval na názoru, že odvětrání střechy provedla právní předchůdkyně žalobkyně dle normy. Stran velikosti a osazení oken postupoval podle přání žalované, která chtěla i přes nákresy zachovat jejich původní podobu; souhlasy se změnami dávala svědkovi jen ústně, protože někdy bylo těžké ji zastihnout. Úpravu komínů svědek žalované rozmluvil; revizní zprávu k dispozici má, ale předá ji žalované, až mu zaplatí. Co se týče podlah, nejprve se svědek nechal slyšet, že hovoří-li znalec o betonové vrstvě o tloušťce 50 mm, nesprávně za ni považuje onu „mazaninu“, která byla aplikována jen proto, aby se dělníci na staveništi nepohybovali v blátě; kdyby právní předchůdkyně žalobkyně měla možnost ve stavbě pokračovat, nanesla by na ni IPA, polystyren, fólie, kari síť a teprve poté betonovou vrstvu, jejíž tloušťku pan , jméno FO, v projektové dokumentaci nespecifikoval. Později však svědek uznal, že onou „mazaninou“ je to, co pan , tituly před jménem, , jméno FO, a pan , jméno FO, nazývali jako „podkladní vrstva betonu“, s tím, že podle svědka byla tloušťka 80 mm nadsazená a 50 mm stačilo, dobrozdání statika ke změně taktéž nebylo potřeba.

31. Výpověď svědka , jméno FO, objasnila soudu, jaké práce tento svědek po právní předchůdkyni žalobkyně dokončil či opravil; jednalo se konkrétně o oškrábání malby v chodbě a napenetrování příslušné stěny, o opravu uchycení polystyrenu, o zapravení nových oken, o opravu způsobu kotvení železných zárubní do stěny z ITONGu, o úpravu a vyrovnání podlah a nános asanačních omítek do cca 1 m výšky stěn. Podle jeho názoru nebyly nástřikem ošetřeny a obroušeny původní trámy a komín nesplnil parametry pro revizi. , adresa, dodnes není vyzděný a pan , jméno FO, nechal na stěny nanést pouze jednu vrstvu omítky, nikoli dvě. Svědek , jméno FO, však nebyl přítomen předání díla a o průběhu jednání na konci dubna roku 2018 a o důvodech ukončení spolupráce měl pouze zprostředkované informace od pana , jméno FO, . Že je stavební činnost ukončena, nicméně dovodil z toho, že na staveništi se již nenacházel žádný materiál a nářadí.

32. Pokud jde o dopis ze dne 5. 6. 2018, kterým žalovaná reagovala na zaslanou fakturu č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018, ten se podle tvrzení svědka , jméno FO, nikdy nedostal do jeho sféry; na adrese , adresa, sídlí společnost, která společnosti , právnická osoba, , dosílá poštu, avšak konkrétně u tohoto dopisu k přeposlání nedošlo.

33. Konečně, soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění z objednávky ze dne 25. 9. 2018, kterou žalovaná poptala u dodavatele Veřejně prospěšné služby , adresa, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , „přípravné a výkopové práce na montáž vodovodní a kanalizační přípojky v délce cca 15 bm k RD , adresa, “ za celkovou cenu 20 500 Kč bez DPH, neboť žádný z účastníků v řízení ani netvrdil, že by tyto práce měla pro žalovanou provést společnost , právnická osoba, Soud rovněž nepřihlédl k obsahu dokumentu „Jak na montáž střešní fólie (video)“, neboť zde popsaný postup nemohl převážit nad názorem znaleckého ústavu, který montáž střešní fólie a spojení krokví v podrobnostech popsal jako vadně provedené jak ve znaleckém posudku, tak při nařízeném jednání. Dále soud považoval za nadbytečné svolávat místní šetření, neboť to již bylo provedeno znaleckým ústavem v rámci řešení zadaného znaleckého úkolu a soud nepředpokládal, že by byl s to na místě samém zjistit více, než zjistily osoby k tomu odborně způsobilé. Co se týče účastníky předložených fotografií, plánů a grafických příloh, soud na jejich základě žádná relevantní skutková zjištění neučinil, přesto však posloužily pro lepší porozumění námitkám účastníků, jakkoli byl jejich přínos spíše okrajový.

34. Na podkladě provedeného dokazování tak činí soud následující závěry o skutkovém stavu:

35. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla pro žalovanou v období od 22. 1. 2018 do 5. 4. 2018 soubor stavebních prací (a s nimi související dodávku materiálu) na objektu , adresa, . Rozsah těchto prací i jejich cena byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ujednány pouze ústní formou, byť se opíraly o písemnou cenovou nabídku, kterou v lednu roku 2018 předložil za právní předchůdkyni žalobkyně žalované pan , právnická osoba, (viz listina s názvem „Cenová nabídka na rekonstrukci RD v , adresa, , maj. , jméno FO, “). V průběhu provádění prací docházelo k určitým změnám oproti obsahu cenové nabídky, a to podle ústně formulovaných přání žalované a jejího syna, pana , jméno FO, . Z provedených důkazů (zejména svědeckých výpovědí) bylo zjištěno, že k předčasnému ukončení prací došlo z popudu žalované, která se v představách o podobě rekonstrukce rodinného domu neshodovala s představami svého syna; důvody přerušení spolupráce mezi stranami smlouvy o dílo měly tedy původ u žalované. Nepotvrdila se tedy skutková verze, že k ukončení prací došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poté, co žalovaná odmítla zaplatit fakturu č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2018, v níž právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila provedené práce na 189 660 Kč (po zohlednění zálohy ve výši 320 000 Kč). Provedené dokazování indikuje, že k předání faktury naopak došlo až po faktickém ukončení stavebních prací, což potvrzuje jednak stavební deník, který stejně jako svědci ukotvuje ukončení prací do měsíce dubna roku 2018, zatímco faktura byla vystavena až dne 17. 5. 2018 (a žalované navíc byla zaslána poštou po tomto datu), jednak žádné jiné důkazy (ať už listiny, nebo svědecké výpovědi) nenaznačují, že by žalovaná (tutéž) fakturu na doplatek ceny stavebních prací obdržela před ukončením prací či při poslední schůzce, na které došlo i k předání klíčů od rodinného domu. Nebylo dále prokázáno ani to, že by žalovaná obsah faktury jakkoli napadala a rozporovala před datem 5. 6. 2018, k němuž koncipovala dopis reagující na nárok žalobkyně na zaplacení doplatku ceny díla. Jinak řečeno, pokud jde o vytknutí nějakých vad díla, pak žalovaná prokazatelně zaslala právní předchůdkyni žalobkyně (a to na adresu sídla tak, jak je zapsané ve veřejném rejstříku) pouze dopis ze dne 5. 6. 2018, v němž vyjádřila nespokojenost se způsobem provedení díla; v konkrétní rovině se v něm nicméně omezila pouze na konstatování, že dílo vykazuje podstatné vady, kdy zejména není jasné, v jakém rozsahu, kvalitě a za jakou cenu byly práce prováděny. S odkazem na odborné posouzení nestrannou osobou tedy odmítla právní předchůdkyni žalobkyně doplatit zbytek ceny za prováděné práce (nad rámec složené zálohy). Na svém postoji setrvala i poté, co byla pohledávka postoupena na žalobkyni, a do dnešního dne tedy žalobkyni ničeho neuhradila. Znaleckým zkoumáním bylo posléze zjištěno, že cena provedených prací, při zohlednění vad, kterými trpěly, činí 383 000 Kč.

36. Při právním posouzení věci soud vycházel z právního názoru vyjádřeného Krajským soudem v Brně v usnesení ze dne 10. 6. 2021, č. j. 38 Co 135/2020-163, kterým byl zrušen původní rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 4. 6. 2020, č. j. 22 C 37/2019-140.

37. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce druhého téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

38. Podle § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

39. Podle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení, převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

40. Podle § 2610 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

41. Podle § 2613 občanského zákoníku, zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

42. Podle § 2625 občanského zákoníku, je-li cena díla určena s odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu, nebo na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů, vyúčtuje zhotovitel na žádost objednatele dosavadní postup prací, jakož i dosud vynaložené náklady43. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce druhého téhož ustanovení, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

44. Podle § 2617 občanského zákoníku, má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

45. Podle § 2618 občanského zákoníku, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

46. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

47. Úvodem soud poznamenává, že právní úprava smlouvy o dílo a zejména jeho předání a převzetí je poněkud skoupá a u složitějších typů děl, kam rekonstrukce stavby rodinného domu dozajista patří, je na místě uzavírat smlouvu písemně a výslovně upravit jak rozsah díla a způsob určení ceny (ideálně položkovým rozpočtem), tak problematiku předání a převzetí díla. Případné změny obsahu smlouvy, jejichž nutnost vyplyne až po jejím uzavření v průběhu provádění prací, je pak možné a vhodné řešit písemnými dodatky k této písemné smlouvě.

48. V souzené věci existoval spor již v otázce, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dílo v ústní formě. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že se tak stalo. Přitakat argumentaci strany žalované, že nikoli, by jednak představovalo přílišný formalismus, jednak takovému závěru nekoresponduje provedené dokazování. Zaprvé právní předchůdkyně žalobkyně vypracovala pro žalovanou písemnou cenovou nabídku, která navazovala na projektovou dokumentaci vypracovanou panem , jméno FO, a která obsahovala jak druh a množství zamýšlených prací, tak jejich předpokládanou cenu. V řízení nebylo rozporováno, že žalovaná tuto písemnou cenovou nabídku převzala, a proto soud vyšel z předpokladu, že se tak stalo a že se s jejím obsahem seznámila; předmětem sporu tedy zůstalo pouze to, zda ji akceptovala (ať již co do rozsahu zamýšlených činností, tak do ceny celého díla či jeho částí, eventuelně zda ji v tom či ono směru přijala zcela, nebo pouze částečně). Žalovaná nicméně neprokázala, že by vznesla vůči této cenové nabídce takové námitky, které by de facto znamenaly její odmítnutí jako celku nebo odmítnutí její podstatné části. Strany shodně připustily, že mezi žalovanou a zhotovitelem sice probíhal dialog na téma, jaké konkrétní práce budou prováděny, s tím, že vyústil v dílčí změny rozsahu prováděných prací (s konsekventním dopadem na konečnou cenu), avšak tyto změny neměly natolik zásadní povahu, aby bylo možné konstatovat, že si strany neujednaly rozsah díla, tedy to, co má být předmětem a výsledkem činnosti právní předchůdkyně žalobkyně, a cenu, za jakou má být tato činnost provedena. V neposlední řadě nepodporuje tvrzení, že žalovaná nabídku právní předchůdkyně žalobkyně neakceptovala, a tudíž že mezi nimi nedošlo k dohodě o rozsahu a ceně díla alespoň v hrubém rámci, ani to, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila zálohu ve výši 320 000 Kč; lze logicky předpokládat, že částku o této výši by nebyla ochotná složit, pokud by měla pochybnosti o tom, zda vyjednávání s právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření smlouvy o dílo vůbec vedlo a na jaké ceně díla se alespoň v hrubém rámci dohodly.

49. Co se týče důvodu, proč nebylo dílo zhotoveno v plné rozsahu, jak již bylo konstatováno výše, provedené dokazování potvrdilo skutkovou verzi žalobkyně, že rekonstrukce rodinného domu byla ukončena z popudu žalované a že na pozadí jejího rozhodnutí stál nesoulad názorů žalované s názory jejího syna, který ač nebyl objednatelem díla, přesto do smluvního vztahu mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně zasahoval, a to nejen pasivně skrz žalovanou, ale také aktivně (například tím, že sám komunikoval se zástupcem společnosti , právnická osoba, a sděloval mu svou představu o tom, jak má dílo být prováděno). Podle názoru soudu tedy došlo k naplnění ustanovení § 2613 občanského zákoníku, kdy žalovaná jakožto objednatel zmařila provedení díla v celém původně ujednaném rozsahu, a to z důvodu, který spočíval na její straně (byť patrně nepřímo na straně jejího syna), potažmo tedy z důvodu, za nějž odpovídá.

50. Citované ustanovení § 2613 občanského zákoníku představuje výjimku z obecného pravidla uvedeného v § 2610 téhož zákona, že zhotovitel má právo na zaplacení ceny za provedení díla teprve tehdy, bylo-li dílo (v plném rozsahu) provedeno, a zhotovitel tak má v situaci, kdy dílo nemohlo být v celém rozsahu provedeno z důvodu ležícího na straně objednatele, právo požadovat tu část smluvené odměny, která připadá na práce již vykonané. V tomto směru tak představuje § 2613 občanského zákoníku speciální úpravu k právní úpravě bezdůvodného obohacení, jíž se dovolávala žalovaná, a právní předchůdkyni žalobkyně jakožto zhotoviteli náleží cena za dílo snížená o to, co neprovedením díla ušetřila. V daném konkrétním případě žalobkyně žádala zaplacení té části díla, kterou fakticky již provedla s tím, že ty části díla, které provedeny nebyly, žalované neúčtovala.

51. Na tomto místě je třeba pro úplnost opětovně poukázat na jistou nedostatečnost zákonné úpravy, která termín „provedení díla“, s nímž zákonodárce spojuje právo na zaplacení díla, definuje naplněním dvou podmínek, a to zaprvé dokončením díla a zadruhé jeho předáním. Dokončení je pak definováno tak, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit ke svému účelu. Tyto zákonné požadavky se však nejednou rozcházejí z praxí stran, a to zejména tehdy, dojde-li právě k situaci předvídané § 2613 občanského zákoníku, tedy ke zmaření dokončení díla objednatelem. Jinak řečeno, pokud objednatel zmaří dokončení díla (tj. realizaci všech prací či činností, které byly původně ujednány a které jsou nezbytné k předvedení díla), z povahy věci zmaří i jeho předání (jakkoli nemusí nutně zmařit předání dosud určité, již realizované, části), které společně zakládají právo na zaplacení ceny; na tyto situace pamatuje právě ustanovení § 2613 občanského zákoníku, které brání svévoli objednatele a konsekventnímu poškození práv zhotovitele.

52. Zpochybňovala-li žalobkyně předání té části díla, kterou právní předchůdkyně zrealizovala do dubna roku 2018, tedy tvrdila-li, že jí právní předchůdkyně žalobkyně tuto část díla formálně nepředala, ani toto tvrzení nenašlo oporu v provedeném dokazování. Je pravdou, že právní předchůdkyně žalobkyně nevyhotovila žádný předávací protokol a nenechala si formálně potvrdit jeho převzetí; žalovaná obdržela pouze dokument s názvem „Rozpis provedených prací , adresa, “, který lze spíše chápat jako provedené vyúčtování ve smyslu § 2625 občanského zákoníku, ale ani jeho převzetí právní předchůdkyni žalobkyně formálně nestvrdila. Předání této listiny však lze nepřímo dovodit jednak ze svědeckých výpovědí popisujících moment opuštění stavby pracovníky společnosti , právnická osoba, , včetně výpovědi svědka , jméno FO, , který převzetí tohoto dokumentu na schůzce konané na konci dubna roku 2018 dokonce výslovně potvrdil, jednak ze skutečnosti, že se žalovaná v dopisu ze dne 5. 6. 2018 na tento dokument výslovně odkazuje (jakkoli tato zmínka sama o sobě nedává odpověď na otázku, kdy přesně tento dokument převzala a kdy se seznámila s jeho obsahem) a reaguje též na jeho obsah, byť se tak neděje dostatečně konkrétně. Současně ze svědeckých výpovědí shodně vyplynulo, že na konci dubna roku 2018 předal zástupce společnosti , právnická osoba, žalované též klíče od nemovitosti a vyklidil staveniště; tento krok ve spojení s předáním dokumentu „Rozpis provedených prací , adresa, “ proto lze považovat za okamžik, kdy právní předchůdkyně žalobkyně část zhotoveného díla žalované fakticky předvedla, potažmo předala.

53. Pokud je o dílčí spornou otázku, zda ta část díla, kterou právní předchůdkyně žalobkyně dokončila a předala, byla provedena řádně a bez vad, soud konstatuje, že vady vytkla žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně v dopisu ze dne 5. 6. 2018; z časového hlediska se tak stalo „bez zbytečného odkladu“, jak požaduje výše citovaný § 2618 občanského zákoníku. Ač je tento dopis co do obsahu stručný a obecný, vyjadřuje přesně to, co bylo a dosud je mezi stranami sporné: není jasné, v jakém rozsahu, kvalitě a za jakou cenu právní předchůdkyně žalobkyně práce pro žalovanou prováděla.

54. Právě za účelem zjištění rozsahu, kvality a ceny prováděných prací ustanovil v souzené věci znalce, neboť odpověď na tyto otázky si žádala odborné posouzení a soud si o ní nebyl s to učinit relevantní úsudek sám. Znalecký posudek a jeho následné doplnění obsáhlým i detailním způsobem tuto odpověď podal a pro stručnost nezbývá než odkázat na jeho závěry, které soud shrnul v předchozích pasážích tohoto rozsudku. Znalecký ústav se rovněž zcela přiléhavě vypořádal se všemi námitkami účastníků vznesenými jak písemně, tak při výslechu zástupce znaleckého ústavu. Cena obvyklá v místě a čase, v nichž byly práce prováděny, s přihlédnutím k vadám díla a ceně obvyklé za jejich odstranění, tak činí dle znaleckého ústavu 383 000 Kč. Po zohlednění zálohy, kterou žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila, zbývá doplatit na cenu díla 63 000 Kč.

55. Závěrem soud reaguje na námitku strany žalující, že znalec překročil meze svého znaleckého úkolu a nepřípustně se pouštěl do (právního) posouzení věci, vyjadřoval-li se ke kvalitě (vadám) provedených prací a stanovoval-li rovněž cenu za odstranění případných vad nebo nedodělků, které však vznikly v důsledku rozhodnutí žalované přerušit provádění prací. Je sice pravdou, že soud ve výše uvedeném smyslu výslovně znalecký ústav neinstruoval (tedy neuložil mu výslovně, aby popsal zjištěné vady a ocenil jejich odstranění), nicméně přesto bylo posouzení kvality prováděných prací a jejich rozsahu integrální součástí znaleckého úkolu jako takového, nota bene v situaci, kdy právě kvalita a rozsah prací byla mezi účastníky předmětem sporu, který se jinými důkazy (listinami, výslechy svědků) nepodařilo spolehlivě překlenout. Má-li tedy znalec ocenit to, co bylo skutečně provedeno, musí brát kvalitu provedené práce v úvahu, jinak by stěžejní sporná otázka tohoto řízení vůbec nemohla být náležitě zodpovězena. Odrazil-li se pak znalecký ústav při odlišení ceny řádně provedeného díla od ceny díla vykazujícího vady právě od ceny opravy (odstranění) zjištěných vad, nepostupoval dle názoru soudu nikterak nelogicky. Jak již bylo opakovaně uvedeno, znalecký posudek je velmi obsáhlý a detailní a zástupce znaleckého ústavu jej navíc objasnil i při konaném jednání, v reakci na konkrétní námitky účastníků; vysvětlil tak, proč určité práce považuje za nesprávně či nekvalitně provedené a proč. V průběhu tohoto ústního objasnění znaleckého posudku přitom nevyšlo najevo, že by znalec jako nedodělek posoudil a ocenil něco, co nebylo provedeno v důsledku rozhodnutí žalované předčasně ukončit provádění prací, a takto formulovaná námitka v závěrečném návrhu je tudíž příliš obecná na to, aby na ni bylo možné konkrétněji reagovat.

56. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě částečně vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 63 000 Kč, která představuje dosud dlužnou část ceny za provedené dílo – rekonstrukci rodinného domu ve , adresa, . Jelikož byla příslušná faktura splatná již ke dni 27. 5. 2018, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne následujícího po tomto datu tak, jak žalobkyně navrhovala v žalobě. Ve zbytku, tedy co do částky 126 660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 126 660 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, pak žalobu zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud v případě, že účastník měl v řízení pouze částečný úspěch, náhradu nákladů poměrně rozdělí. Ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, a to co do 77 % (žalobkyně tedy byla úspěšná pouze co do 33 %), a má vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (ve výši 44 %).

58. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku za odvolací řízení ve výši 9 483 Kč, jednak ze složené zálohy na vypracování znaleckého ve výši 3 000 Kč, a konečně z nákladů souvisejících se zastupováním žalované advokátkou. Soud při vyčíslení těchto nákladů postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

59. V rámci řízení před soudem prvního stupně učinila zástupkyně žalované celkem dvacet úkonů právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k věci samé ze dne 20. 6. 2019, 21. 10. 2019, 26. 11. 2019, 13. 3. 2020, 3. 6. 2020, 23. 8. 2021, 2. 7. 2023 a 25. 8. 2023, účasti u jednání dne 17. 9. 2019 v délce 30 minut, dne 22. 10. 2019 v délce 1 hodiny a 30 minut, dne 3. 12. 2019 v délce 2 hodin a 55 minut, dne 4. 2. 2020 v délce 50 minut, ze dne 13. 5. 2020 v délce 50 minut, dne 4. 6. 2020 v délce 40 minut, dne 9. 9. 2021 v délce 1 hodiny a 50 minut, dne 2. 5. 2023 v délce 1 hodiny a 40 minut a dne 8. 8. 2023 v délce 1 hodiny a 10 minut, účast u místního šetření ve , adresa, dne 17. 6. 2022] a jeden tzv. půlúkon podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na jednání dne 31. 8. 2023 v délce 10 minut, při němž byl vyhlášen rozsudek). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 advokátního tarifu 8 700 Kč (celkem 178 350 Kč) a dále jí podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 6 300 Kč).

60. V rámci odvolacího řízení učinila zástupkyně žalované celkem dva úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu: návrh ve věci samé (odvolání) a účast na jednání dne 10. 6. 2021 v délce 35 minut]. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 advokátního tarifu 8 700 Kč (celkem 17 400 Kč) a dále jí podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 600 Kč). Soud zástupkyni žalované přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jednáním u soudu, a to za 2 hodiny (tj. 4 započaté půlhodiny) v souhrnné výši 400 Kč (viz § 14 odst. 3 advokátního tarifu), a dále náhradu cestovních výloh v souvislosti s jednáním u soudu, a to ve výši 802,59 Kč (cesta z , adresa, a zpět vozem HYUDAI Tuscon RZ , SPZ, celkové délce 140 km, při ceně motorové nafty 27,20 Kč/l, průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a základní náhradě na 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč).

61. Celkem tedy náklady žalované (s tím, že advokátka není plátkyní DPH) činí 209 735,58 Kč a žalobkyně je povinna žalované zaplatit částku 92 283,55 Kč, která představuje 44 % takto vzniklých nákladů řízení.

62. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. soud dále rozhodl o povinnosti účastníků nahradit státu náklady, které v řízení platil ustanovenému znaleckému ústavu v souvislosti se znaleckým úkolem, a to opět v poměru jejich úspěchu a neúspěchu ve věci. Jejich výše bude stanovena samostatným usnesením.