22 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 371 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 371 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu na životní pojištění s počátkem pojištění [datum]. Žalovaná však sjednané měsíční pojistné řádně neplatila a za období od 1. 8. 2019 do 2. 12. 2019 zůstala žalobkyni dlužna částku 4 248 Kč, jejíž součástí je též poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč, od níž odpočetla tzv. akumulovaný dluh podle kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 Kč za období od 21. 2. 2020 do 20. 8. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována tři slova]“ s počátkem pojištění od [datum], v níž se žalovaná zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 959 Kč. To však žalovaná nečinila a v důsledku čehož došlo k zániku smlouvy ke dni 2. 12. 2019, na což byla žalovaná upozorněna dopisem ze dne 8. 10. 2019. Tímto dopisem byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 2 877 Kč. Dopisem ze dne 12. 12. 2019 byla žalovaná informována o zániku pojistné smlouvy. Výše nedoplatku vyplývá také z předloženého vyúčtování pojistné smlouvy, kdy součástí dlužné částky 4 248 Kč je též poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč (účtovaný podle sazebníku poplatků) a dlužné pojistné ve výši 3 898 Kč za období od 1. 8. 2019 do 2. 12. 2019. Z této částky pak žalobkyně strhla tzv. akumulovaný dluh dle kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020.

5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2772 odst. 1 občanského zákoníku, není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

6. Na základě shora uvedených důkazů má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována tři slova]“ s počátkem pojištění od [datum], v níž se žalovaná zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 959 Kč. Žalovaná však této své povinnosti řádně nedostála a zůstala žalobkyni dlužna částku 1 371 Kč. Protože žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatila, soud vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 Kč.

7. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V ustanovení § 14b advokátního tarifu je jednoznačně uvedeno, že se má aplikovat v řízeních, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby žalobce podává opakovaně. Je zřejmé, že aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 20. 8. 2020, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b advokátního tarifu o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.

8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.