22 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 335 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do částky 85 Kč zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 2 335 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, v níž se zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit poplatku podle„ [anonymizováno 7 slov]“, který byl součástí této smlouvy. Žalovaný však vytvořil nepovolený debetní zůstatek a neuhradil ho v přiměřené době, a proto původní věřitel od smlouvy odstoupil dne 25. 3. 2020. Později byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou datovanou k [datum] na žalobkyni. Do dnešního dne žalovaný dluh neuhradil, a to přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Podáním ze dne 23. 3. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 85 Kč, která představuje poplatek, který byl následně původním věřitelem stornován. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví, což se promítlo do výroku II. tohoto rozsudku.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, v níž se zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit poplatky podle„ [anonymizováno 7 slov]“, který byl spolu s „ [anonymizováno 7 slov]“ součástí této smlouvy. Součástí této smlouvy byla služba„ Bezúročná rezerva“, která umožňovala žalovanému realizování příkazů z běžného účtu i v případě, že dojde k přečerpání kladného zůstatku do limitu 1 000 Kč s tím, že pokud klient nevyrovná záporný zůstatek ve sjednané době, jedná se o nepovolený záporný zůstatek a klient má povinnost uhradit za toto nepovolené přečerpání poplatky dle ceníku (nikoli však úrok). Dopisem podaným k poštovní přepravě dne 25. 3. 2020, právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od výše uvedené smlouvy, neboť na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek (což dokládá i výpis z tohoto účtu) a nebyly zde peněžní prostředky v dostatečné výši, aby stačily k úhradě poplatků za vedení účtu.

5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena nejprve na [právnická osoba], [anonymizováno] (což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 5. 2020) a poté smlouvou ze dne [datum] z této společnosti na žalobkyni (žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem z 19. 8. 2020). Žalobkyně rovněž soudu předložila dopis původního věřitele ze dne 11. 5. 2020 o přijetí úplaty za postoupení pohledávky.

6. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 21. 8. 2020, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 21. 8. 2020.

7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným tak došlo k uzavření smlouvy o platebním účtu tak, jak ji upravuje § 2669 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Platební účet upravuje jiný zákon. Jiný zákon rovněž upravuje převody peněžních prostředků na účtu, který není platebním účtem, jestliže se jedná o platební transakci podle jiného zákona.“. Dále podle § 127 zákona č. 370/2017, o platebním styku, se„ smlouvou o platebních službách poskytovatel zavazuje uživateli alespoň provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen„ rámcová smlouva“), provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen„ smlouva o jednorázové platební transakci“), poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo poskytovat službu informování o platebním účtu“. Součástí této smlouvy byla služba„ Bezúročná rezerva“, kterou lze podřadit pod smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť tím je podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru„ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli“. Poté, co žalovaný nepovolený záporný zůstatek nevyrovnal a neuhradil poplatky spojené s vedením účtu (protože na účtu nebyly peněžní prostředky v dostatečné výši, aby tyto platby mohly být zrealizovány), využila právní předchůdkyně žalobkyně ustanovení § 2675 občanského zákoníku, který umožňuje, aby ten, kdo vede účet, při porušení ujednané povinnosti podstatným způsobem závazek na účtu vypověděl i bez výpovědní doby. Později došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni tak, jak předvídá § 1879 občanského zákoníku. Z výše uvedeného důvodu soud plně žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal částku 2 335 Kč.

8. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu. V ustanovení § 14b advokátního tarifu je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat; jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby nevyžadující žádné složité právní posouzení, nadto byla žaloba podána dne 22. 10. 2020, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b advokátního tarifu o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.

9. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.