22 C 63/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 95 823 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 95 823 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 352 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení a z částky 75 471 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 50 626 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 95 823 Kč s tím, že se jedná o zbývající část ceny za instalatérské práce včetně materiálu potřebného k zajištění těchto prací, za zajištění revize plynu a za spuštění kotle v rodinném domě na adrese [obec] [číslo] kterou je žalovaný povinen žalobci uhradit. Žalobce osvětlil, že žalovaný realizoval rekonstrukci předmětného rodinného domu na zakázku pro investora pana [jméno] [příjmení] a žalobce shora popsané práce prováděl v pozici subdodavatele, a to na základě ústní objednávky ze strany žalovaného. Se samotným investorem přitom žalobce nebyl v žádném smluvním vztahu. Dále rozvedl, že instalatérské práce prováděl ve dvou etapách. V první etapě provedl hrubé rozvody topení a plynu, zasekání do zdi, tlakové zkoušky rozvodů a revizi plynu, přičemž tyto práce včetně použitého materiálu byly žalovanému vyúčtovány fakturou splatnou ke dni 31. 10. 2019. Ve druhé etapě provedl kompletaci topení, radiátorů a usazení kotle, přičemž tyto práce včetně použitého materiálu byly žalovanému vyúčtovány fakturou splatnou ke dni 5. 12. 2019. K tomuto ještě doplnil, že žalovanému před provedením prací předložil cenovou nabídku (ta je v rámci souhrnné nabídky představována položkou označenou jako„ nové rozvody topení včetně radiátorů, nový kotel [anonymizováno] 150.000 Kč“). Na první výše uvedenou fakturu přitom žalovaný částečně plnil, a to částkou ve výši 30 000 Kč. Žalobce zdůraznil, že dílo bylo z jeho strany žalovanému řádně předáno, aniž by měl žalovaný k předání díla jakékoli výhrady a aniž by uplatnil vady předaného díla. Konečně vyjádřil přesvědčení, že částečným plněním na vystavenou fakturu žalovaný svůj dluh vyúčtovaný touto fakturou konkludentně uznal. S ohledem na prodlení žalovaného požadoval žalobce rovněž zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z vystavených faktur do zaplacení v zákonné výši.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Potvrdil, že žalobci zaplatil částku ve výši 30 000 Kč, a to konkrétně za provedení rozvodů potrubí pro následné zhotovení topení, a připustil, že mezi ním a žalobcem existoval smluvní vztah, avšak jeho předmětem byly pouze práce v ceně, kterou již uhradil. Jestliže žalobce prováděl ještě nějaké další práce, pak takto činil na základě závazkového vztahu přímo s investorem, nikoli s žalovaným. Uvedl dokonce, že nesouhlasil s tím, aby žalobce prováděl jakékoli další práce, neboť mu nikdy nepředložil cenovou nabídku, ačkoli jej o její předložení žádal. Na poskytnutou úhradu tak nelze pohlížet jako na dílčí plnění s příslušnými právními důsledky.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce jakožto subdodavatel pro žalovaného skutečně provedl minimálně některé práce v rodinném domě na adrese [obec] [číslo] dále mezi nimi bylo nesporné, že za provedené práce žalovaný žalobci uhradil částku ve výši 30 000 Kč (což dokládá i výpis z účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]).

4. Sporné však mezi účastníky zůstalo, jaký byl rozsah prací, které žalobce provedl pro žalovaného v pozici subdodavatele, respektive jestli žalobce případné další práce (nad rámec žalovaným tvrzeného provedení rozvodů potrubí pro následné zhotovení topení v ceně 30 000 Kč) provedl již na základě smluvního vztahu přímo s investorem či, zda i tyto práce prováděl jako subdodavatel žalovaného. Od odpovědi na tuto otázku se pak odvíjí i odpověď na další spornou otázku, a to zda cena prací provedených žalobcem pro žalovaného v pozici subdodavatele odpovídala částce 30 000 Kč, kterou žalovaný žalobci uhradil, anebo zda žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na úhradu veškerých částek, jež si vyúčtoval příslušnými fakturami.

5. Soud ve věci provedl následující důkazy a zjistil tento skutkový stav:

6. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému za dodání materiálu a provedení instalatérských prací na rodinném domě v [obec] [číslo] celkovou částku 50 352 Kč, která byla splatná k 31. 10. 2019. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému za dodání materiálu a provedení instalatérských prací na rodinném domě v [obec] [číslo] dalších 75 471 Kč, které byly splatné ke dni 5. 12. 2019. K úhradě dlužné částky v celkové výši 95 823 Kč (tedy součtu částek vyúčtovaných oběma fakturami, po odečtení částečné úhrady ve výši 30 000 Kč) byl žalovaný písemně vyzván dopisem ze dne 7. 2. 2020, jehož odeslání žalobce prokázal přiloženým podacím archem.

7. Soud dále v řízení provedl dokazování výslechem svědků, a to pánů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (osob samostatně výdělečně činných, které s žalobcem spolupracovaly na předmětné zakázce v domě [číslo] v [obec]) a [jméno] [příjmení] (majitele předmětného domu [číslo] v [obec], na němž byly práce prováděny).

8. Poslední výše jmenovaný vypověděl, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které pro něj žalovaný prováděl rekonstrukci jeho rodinného domu v [obec] (toto tvrzení podporuje rovněž předložený nepodepsaný a nedatovaný koncept smlouvy o dílo, kde měl žalovaný vystupovat na straně zhotovitele a svědek [příjmení] na straně objednatele, a kopie e-mailové zprávy zaslané z e-mailové adresy žalovaného, z níž je zřejmé, že návrh této smlouvy byl zaslán svědkovi, a kterou byl svědek zároveň vyzván, aby po přečtení návrhu žalobce kontaktoval za účelem podpisu smlouvy). Žalobce předložil svědkovi též cenovou nabídku na topení, nové rozvody včetně radiátoru a na nový kotel [anonymizováno] ve výši 150 000 Kč. To plyne také z doložené e-mailové zprávy zaslané svědkovi ze strany žalovaného, v níž žalovaný nad rámec cenové nabídky na dveře a podlahy rozepisuje i předpokládanou cenu ostatních prací, včetně nových rozvodů topení, radiátoru a nového kotle [anonymizováno], jejichž celková cena měla činit 150 000 Kč, a dále z faktu, že kotel [anonymizováno] byl v domě svědka ze strany žalobce skutečně instalován (což dokládá přiložený evidenční list tohoto kotle). O tom, že žalovaný najal na topenářské práce žalobce, se svědek dozvěděl až poté, co si všiml, že žalobce na rodinném domě pracuje; upřesnil, že v rámci předmětně rekonstrukce prováděl rozvody, topení, instalaci kotle a úpravy komínu, de facto tedy vše, co se topení týkalo, přičemž spolupracoval se dvěma dalšími osobami. Svědek sám přitom nikdy žalobce neinstruoval, jak má práci provádět, jelikož jim nerozumí; tyto záležitosti nechával na žalovaném, neboť spoléhal na jeho odbornost. Potvrdil, že přímo žalobci nikdy za odvedenou práci nic neplatil. Závěrem dodal, že z jeho pohledu byly veškeré práce, které žalobce odvedl, v pořádku a ani později se ve vztahu k nim nevyskytl problém.

9. Svědci [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] podpořili výpověď svědka [jméno] [příjmení] a oba shodně uvedli, že u něj v domě prováděli společně s žalobcem instalaci topení a montáž kotle. Nevzpomněli si, že by vůči jejich práci vznesl kdokoli výhrady, stejně jako to, že by v jejich přítomnosti svědek [příjmení] žalobci dával peníze v hotovosti. V této souvislosti svědek [příjmení] [příjmení] naopak zaslechl, že [jméno] [příjmení] má vše zaplatit žalovanému a teprve ten má z těchto peněz uhradit příslušnou část žalobci; konkrétně i ve vztahu k jeho odměně byla dohoda taková, že mu žalobce zaplatí poté, co dostane peníze od žalovaného. Konečně svědci shodně vypověděli, že veškeré instrukce ohledně toho, jak práce provádět, dostávali od žalobce.

10. Soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti výpovědi jednotlivých svědků, a to zejména vzhledem k tomu, že nejsou v žádném bližším vztahu ani k jednomu z účastníků řízení. Svědek [jméno] [příjmení] byl ve vztahu k žalovanému pouze jeho zákazníkem a žalobce znal jen z toho titulu, že u něj prováděl práce spojené s rekonstrukcí jeho rodinného domu. Co se týče zbývajících dvou svědků, ti sice spolupracují s žalobcem, avšak nejedná se o pravidelnou spolupráci, na jejíchž výnosech by byli oba svědci finančně závislí, a tudíž motivace vypovídat za každou cenu ve prospěch žalobce není v této souvislosti pravděpodobná. Dále soud při hodnocení svědeckých výpovědí přihlédl k tomu, že tyto výpovědi byly vzájemně konzistentní, avšak nikoli do té míry, že by navozovaly dojem předchozí domluvy o jejich obsahu. Konečně nelze opomenout ani soulad určitých částí těchto výpovědí s doloženými listinami (konkrétně s návrhem smlouvy o dílo, e-mailovou komunikací mezi svědkem [jméno] [příjmení] a žalovaným a evidenčním listem o instalaci kotle [anonymizováno]).

11. Z výše uvedených výpovědí svědků tak vzal soud za prokázané, že žalobce prováděl společně se svými dvěma spolupracovníky při rekonstrukci na domě [číslo] v [obec] veškeré topenářské práce zahrnující rovněž instalaci kotle [anonymizováno], přičemž žádné z těchto prací neprováděl přímo na základě smluvního vztahu se svědkem [příjmení], nýbrž na základě dohody s žalovaným. Dále vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a svědkem [příjmení] byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla celková rekonstrukce předmětného domu včetně topenářských prací a instalace kotle [anonymizováno], jež byly zahrnuty v cenové nabídce předložené svědku [příjmení] ze strany žalovaného. Celková hodnota těchto prací byla vyčíslena na 150 000 Kč. Konečně vzal soud za prokázané, že veškeré práce provedené žalobcem a jeho dvěma spolupracovníky byly provedeny řádně a ze strany svědka [příjmení] nebyly vůči kvalitě těchto prací vzneseny jakékoli námitky.

12. Soud dospěl k závěru, že smluvní vztah, který vznikl mezi žalobcem a žalovaným a na základě kterého měl žalobce provést pro žalovaného topenářské práce v rámci celkové rekonstrukce předmětného rodinného domu, je třeba právně kvalifikovat jakožto smlouvu o dílo uzavřenou v ústní formě tak, jak ji upravuje § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který zní:„ Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“. Jak již bylo uvedeno výše, předmětné práce byly ze strany žalobce skutečně provedeny, a to ke spokojenosti svědka [příjmení], který vůči práci žalobce nevznesl jakékoli výhrady. Co je podstatné, k této práci nevznesl žádné výhrady ani sám žalovaný, který nic takového ani netvrdil, a tudíž nevytknul žalobci vadu díla v souladu s § 1921 odst. 1 občanského zákoníku, která by snad mohla odůvodňovat, proč odmítl zaplatit vyúčtované částky v plné výši. Naopak soud vzal v úvahu, že žalovaný uhradil žalobci za provedené práce částku 30 000 Kč, aniž by vyšly najevo okolnosti, z nichž by se dalo usuzovat na implicitní nesouhlas žalovaného s dluhem či na záměr žalovaného neuhradit celkovou vyúčtovanou částku. Za takovou okolnost by se dalo požadovat kupříkladu právě to, pokud by žalovaný uplatnil vůči žalobci vady plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. února 2009, sp. zn. 23 Cdo 4777/2008 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015). V důsledku tohoto částečného plnění ze strany žalovaného tak lze mít za to, že se v daném případě uplatní fikce uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož„ Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“.

13. Veškeré výše uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že žalobci vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení zbytku ceny provedeného díla, vyúčtované ve výši zhruba odpovídající části cenové nabídky, kterou žalovaný podal svědku [příjmení] v té části, která se týkala topenářských prací. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou zbytku ceny je opodstatněn rovněž požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od data splatnosti faktur, neboť podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může„ (v ) ěřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, (…) požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal nejen k úhradě částky 95 823 Kč, ale i k zákonnému úroku z prodlení.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení plně úspěšný, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 792 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobce učinil ve věci celkem šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba, písemné podání ve věci samé – doplnění žaloby, účast na jednání dne 12. 1. 2021, účast na jednání dne 23. 3. 2021 a účast na jednání dne 18. 5. 2021), za které mu náleží odměna v plné výši a jeden úkon dle § 11 odst. 2 vyhlášky (jednoduchá výzva k plnění), za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky 4 940 Kč a dále právnímu zástupci žalobce podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Dále má právní zástupce žalobce právo na náhradu cestovních výdajů, a to za cestu ke každému ze tří jednání na trase [obec] – [obec] a zpět vždy o délce 145 km uskutečněné automobilem s doloženou průměrnou spotřebou 4,7 litrů na 100 kilometrů. Cestovní náhrady pak byly určeny v souladu s vyhláškou 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné za cestu ke každému z jednání na trase [obec] [obec] a zpět činí 638 Kč (145 km x 4,40 Kč) a náhrada za pohonné hmoty činí asi 185 Kč (4,7 l /100 km x 145 km x 27,20 Kč). Konečně má právní zástupce žalobkyně podle § 14 advokátního tarifu nárok na náhradu za čas promeškaný cestou k jednání a zpět, a to ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, což v každém případě za 4 půlhodiny činí 400 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí (po zaokrouhlení) 50 626 Kč.