22 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 23. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím s tím, že požadovaná částka představuje náklady na pobyt a ošetření žalovaného v protialkoholní záchytné stanici anonymizována dvě slova obec dne 14. 2. 2020, kterou provozuje žalobkyně. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal téhož dne a zavázal se k jeho úhradě do osmi dnů (tj. do 22. 2. 2020), avšak doposud žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala také zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to za období od 23. 2. 2020, tj. od dne následujícího po dni splatnosti příslušného dokladu o záchytu, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dokladem číslo ze dne 14. 2. 2020 žalobkyně žalovanému vyúčtovala za jeho pobyt v záchytné stanici anonymizována dvě slova obec dne 14. 2. 2020 (o kterém svědčí„ Potvrzení o poskytnutí záchytu“ ze dne 24. 12. 2018) částku 2 500 Kč (podle příslušné kalkulace cen záchytné stanice), která byla splatná do osmi dnů od vystavení příslušného dokladu. Žalovaný zároveň dne 24. 12. 2018 svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal (o čemž svědčí podpis žalovaného na listině s názvem„ Osobní účet pacienta“ ze dne 14. 2. 2020) a zavázal se žalobkyni dlužnou částku uhradit do 8 dnů ode dne uznání. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 26. 6. 2020, podanou k poštovní přepravě dne 29. 6. 2020; tu se však žalovanému nepodařilo na známou adresu doručit.

1. Podle § 17 odst. 4 zák. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

1. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

1. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

1. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že dne 14. 2. 2020 došlo k ošetření žalovaného v zařízení provozovaném žalobkyní a žalovanému vznikla v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními povinnost uhradit žalobkyni náklady na tento pobyt a ošetření. Tento svůj dluh žalovaný stvrdil také v uznání dluhu, které s ním bylo sepsáno. Žalovaný své povinnosti nedostál a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 2 500 Kč. Jelikož se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, soud vyhověl i nároku žalobce na zaplacení úroků z prodlení.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 089 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.