22 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 105 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 105 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 105 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění bytu [číslo] s počátkem pojištění [datum] a dne [datum] pojistnou smlouvu na pojištění domácnosti [číslo]. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a za období od 12. 9. 2019 do 20. 12. 2019 zůstal žalobkyni dlužen na nedoplatku pojistného z první smlouvy částku 524 Kč a z druhé smlouvy částku 581 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 21. 12. 2019 do 18. 9. 2020 ve výši 39 Kč v případě první smlouvy a ve výši 43 Kč v případě druhé smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno 8 slov]“ [číslo] s počátkem pojištění [datum], v níž se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 828 Kč. Dále byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno 5 slov]“ [číslo] s počátkem pojištění [datum], v níž se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 071 Kč.

5. To však žalovaný nečinil, v důsledku čehož došlo k zániku první i druhé smlouvy ke dni 19. 12. 2019. Z bilance první pojistné smlouvy je zřejmé, že žalovaný zůstal žalobkyni dlužen částku 524 Kč a v případě druhé pojistné smlouvy částku 581 Kč. K úhradě dlužných částek byl vyzván upomínkami ze dne 29. 10. 2019. Dopisy ze dne 4. 2. 2020 navrhla žalobkyně žalovanému uzavření smíru. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 27. 4. 2020, podanou k poštovní přepravě téhož dne.

6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2772 odst. 1 občanského zákoníku, není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

7. Na základě shora uvedených důkazů má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno 8 slov]“ [číslo] dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno 5 slov]“ [číslo] v nichž se žalovaný zavázal platit sjednané pojistné, žalovaný však této své povinnosti řádně nedostál a zůstal žalobkyni dlužen částku na pojistném z první smlouvy částku 524 Kč a na pojistném z druhé smlouvy částku 581 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, soud vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení ve výši 39 Kč v případě první smlouvy a ve výši 43 Kč v případě druhé smlouvy.

8. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V ustanovení § 14b advokátního tarifu je jednoznačně uvedeno, že se má aplikovat v řízeních, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby žalobce podává opakovaně. Je zřejmé, že aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 18. 9. 2020, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b advokátního tarifu o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.

9. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.