22 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 405 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 405 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 655 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 7 150 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 6 370 Kč od 8. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 36 405 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 5 655 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 19. 7. 2019 do 13. 10. 2019 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též jen „dotčené vozidlo č. 1“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Dále žalovaná částka představuje co do 7 150 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 14. 10. 2019 do 31. 1. 2020 bylo dotčené vozidlo č. , hodnota, vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Co do částky 7 865 Kč představuje žaloba příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 bylo dotčené vozidlo č. 1 vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Nadto zažalovaná částka představuje co do 7 865 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též jen „dotčené vozidlo č. 2“) vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Konečně co do 6 370 Kč představuje zažalovaná částka příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020 bylo dotčené vozidlo č. , hodnota, vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvky požadovala žalobkyně zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 1 500 Kč (pětkrát 300 Kč). Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala ve všech případech zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 12. 12. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 5 955 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dále dne 3. 10. 2020 jej vyzvala k úhradě zákonného příspěvku ve výši 7 150 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Konečně byl žalovaný vyzván také dopisem ze dne 29. 10. 2020 k úhradě zákonného příspěvku ve výši 7 865 Kč, a to rovněž do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž je patrné, že dotčené vozidlo č. 1 patří do kategorie „osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3“.

5. Dopisem ze dne dopisem ze dne 5. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 7 865 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dále dopisem ze dne 23. 9. 2021 jej vyzvala též k úhradě zákonného příspěvku ve výši 6 370 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž je patrné, že dotčené vozidlo č. 2 patří do kategorie „osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3“.

6. K uhrazení dlužných příspěvků, nákladů na jejich uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván dalšími upomínkami a nakonec též předžalobními výzvami ze dne 14. 9. 2022, 16. 9. 2022, 24. 11. 2022, 29. 11. 2022 a 29. 11. 2022, které byly podle informací o odesílání zásilek odeslány v tytéž dny.

7. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčeným vozidlům, jichž je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.

8. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěná vozidla, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že „(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž obě vozidla spadají do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na ně sazba 65 Kč denně. Jelikož k vozidlu č. 1 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 110, 87 a 121 dnů (celkem 318 dnů) a k vozidlu č. 2 po dobu 121 a 98 dnů (celkem 219 dnů), činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 34 905 Kč.

9. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat ve všech pěti případech náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“10. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala od data 27. 1. 2020 v případě prvního příspěvku, od data 18. 11. 2020 v případě druhého příspěvku, od data 14. 1. 2021 v případě třetího příspěvku, od data 20. 1. 2021 v případě čtvrtého příspěvku a od data 8. 12. 2021 v případě pátého příspěvku, až do zaplacení, v zákonné výši.

11. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.

12. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 457 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 500 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 3 635 Kč.