23 C 25/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zahraniční osoba registrovaná pod č. C 62911 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno pro zaplacení 13 196,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 908,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 908,65 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonným úrokem Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO. spisová značka z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 13 196,65 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, zákonným úrokem z prodlení z částky 13 196,65 Kč od 1. 1. 2023 do 9. 5. 2023 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a zákonným úrokem z prodlení z částky 11 288 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 13 196,65 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba se žalovanou dne 12. 2. 2005 uzavřela smlouvu o půjčce č. tel. číslo. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 17 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 288 Kč, to vše v 52týdenních splátkách s tím, že poslední splátka je splatná dne 11. 2. 2006. Žalovaná nedostála svým povinnostem ze smlouvy, když nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž uhradila pouze 15 091,35 Kč. Tato částka byla co do výše 11 288 Kč započtena na souhrnný poplatek, co do výše 3 803,35 Kč na jistinu. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 196,65 Kč. Žalobkyně pak dále s ohledem na prodlení žalované požaduje zaplacení úroku z prodlení z částky 13 196,65 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pohledávka za žalovanou byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupena na přechodného věřitele a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 12. 2. 2005 sepsána smlouva o půjčce č. tel. číslo, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO. spisová značka ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 288 Kč v 52týdenních splátkách po 544 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly také smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Dle článku 8. těchto podmínek, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla uvedená pohledávka za žalovanou postoupena společnosti Anonymizováno Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015, zaslaným dle předloženého poštovního podacího archu dne 30. 7. 2015. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla uvedená pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne 18. 9. 2018, dle poštovního podacího archu dne 20. 9. 2018. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky dále vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2023, odeslanou následujícího dne, přičemž jí byla stanovena lhůta k úhradě do 9. 5. 2023.

4. Soud v dané věci aplikoval zákon č. 40/1964, občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., který uvedený zákon zrušil, se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, řídí dosavadními právními předpisy.

5. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

6. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

7. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

8. Podle ustanovení § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

9. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě byly žalované v hotovosti vyplaceny peněžní prostředky ve sjednané výši 17 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 288 Kč v 52týdenních splátkách po 544 Kč. Žalovaná však porušila své povinnosti ze smlouvy, když nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze 15 091,35 Kč, a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužné částky. Dle obsahu uzavřené smlouvy však soud dospěl k závěru, že žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl nárok pouze na zaplacení půjčené jistiny ve výši 17 000 Kč. Soud má za to, že smluvní ujednání o souhrnném poplatku je třeba posoudit jako neplatné, neboť je neurčité a nesrozumitelné a jako takové je v rozporu s ustanovením § 37 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že „právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.“ Ze žalobkyní předložené smlouvy o půjčce zejména není zřejmé, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel při uzavírání této smlouvy dospěla ke konkrétní výši souhrnných poplatků, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO. spisová značka půjčkou mají být tyto poplatky hrazeny, a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnných poplatků promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky. Ze smlouvy pak také není zřejmé ani to, zda byl úrok mezi stranami vůbec dohodnut a v jaké výši. Smlouva, a konečně ani smluvní podmínky, rovněž neobsahují ani případné ujednání, ze kterých by bylo možné určit, v jakém poměru bude každá splátka započítána na jednotlivé složky souhrnných poplatků. I pokud by tedy každý souhrnný poplatek v sobě obsahoval úrok, soud by nemohl posoudit, zda byl sjednán v přiměřené výši. Soud nezpochybňuje právo věřitele na úhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s poskytnutím půjčky a na přiměřenou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, nicméně tak musí při uzavírání smlouvy ujednat dostatečně konkrétním způsobem, aby spotřebiteli bylo zřejmé, za jaké konkrétní služby má tento poplatek uhradit a za jakou odměnu mu věřitel peněžní prostředky poskytuje. Tento závěr je navíc posílen faktem, že se jedná o vztah, v němž na jedné straně vystupuje společnost, jejímž předmětem podnikání je právě poskytování úvěrů, tedy o vztah mezi podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem, a je tedy třeba žalované jakožto slabší straně poskytnout zvýšenou ochranu.

11. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnné poplatky je třeba považovat za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu s ustanovením § 39 obč. zák.

12. Soud pak dále podotýká, že i pokud by sjednaný souhrnný poplatek byl představován pouze úroky za půjčení peněžních prostředků, jednalo by se o úroky sjednané v nepřiměřené výši, tj. v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Dle tohoto ustanovení „výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“ Za nepřiměřenou, a tedy i odporující dobrým mravům, je zpravidla považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z měnové statistiky České národní banky, dostupné na www.cnb.cz, týkající se úrokových sazeb úvěrů poskytovaných bankami domácnostem soud zjistil, že v únoru roku 2005 se průměrná výše úrokových sazeb u půjček splatných do 1 roku pohybovala okolo 12,61 %. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně požadovala na souhrnném poplatku – úroku přibližně 66,4 % ročně, je zřejmé, že taková výše úroku by několikanásobně převyšovala horní hranici obvyklé úrokové míry.

13. Soud na tomto místě konstatuje, že s ohledem na § 457 obč. zák. platí, že „pokud je smlouva (zčásti) neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co na základě takového neplatného ujednání dostal.“ V řízení o žalobě o vrácení plnění z (částečně) neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena, přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smluv žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jí poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

14. Avšak, jak již bylo uvedeno shora, bylo prokázáno, že na základě posuzované smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Žalovaná na svůj dluh uhradila 15 091,35 Kč a soud tuto uhrazenou částku započítal právě na dlužnou část jistiny, neboť jak se již uvádí shora, ujednání o povinnosti zaplatit souhrnné poplatky považuje soud za absolutně neplatné. Žalované tak po započtení již uhrazených částek zbývá na jistině uhradit částku 1 908,65 Kč, a tato částka Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO. byla žalobkyni výrokem I. rozsudku přiznána.

15. S ohledem na prodlení žalované soud zároveň vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze z dlužné částky jistiny, jak je zdůvodněno shora. Jelikož doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení pak splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Splatnost nároku tak nastala dne 9. 5. 2023, když dle výzvy ze dne 26. 4. 2023, odeslané žalovaném následujícího dne, měla žalovaná dlužnou částku uhradit nejpozději právě do uvedeného data. Nárok na zaplacení úroku z prodlení tak žalobkyni vzniká od 10. 5. 2023 a od tohoto data byl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení žalobkyni také přiznán, a to až do zaplacení.

16. Ve zbytku soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť je zřejmé, že co do zaplacení částky 11 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10. 5. 2023 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z částky 13 196,65 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, není žaloba důvodná vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy.

17. Co se týče nákladů řízení, na jejich náhradu by podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měla mít právo žalovaná, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, když soud zohlednil i výši úroku z prodlení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, a tudíž jí ani nemohla být přiznána jejich náhrada, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.