23 C 31/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. pobytem stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec o 3 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 443,08 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím z titulu Rámcové smlouvy o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytla žalovanému dne datum částku 3 500 Kč na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do datum. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení celé nesplacené jistiny ve výši 3 500 Kč a dále zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do datum kapitalizovaného částkou 443,08 Kč a dále pak za dobu od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru dne datum, ve které byly vymezeny podmínky pro poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy byl podpis žalovaného nahrazen úhradou tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč a elektronickým podpisem. V rámcové smlouvě bylo dohodnuto, že na základě registrace provedené na internetových stránkách úvěrujícího může klient přistupovat do svého uživatelského účtu a požádat si o poskytnutí úvěru, a to převodem na jeho bankovní účet. Dle čl. 9 rámcové smlouvy, za dobu od poskytnutí peněžních prostředků do uplynutí lhůty pro jejich vrácení je klient povinen zaplatit úvěrujícímu úrok ve sjednané výši 1 Kč. Platba úroku z úvěru je zahrnuta v platbě poplatku za poskytnutí úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky je klient povinen úvěrujícímu vrátit bezhotovostně v jediné splátce na bankovní účet úvěrujícího, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, ve kterém je zahrnut i úrok z úvěru.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě jeho žádosti dne datum finanční prostředky ve výši 3 500 Kč, a to na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu. Dle platební historie činila splatnost úvěru 23 dní. V souvislosti s tím vystavila právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného fakturu číslo se splatností dne datum. Provize za přidělení úvěru činila 693 Kč, na kterou žalovaný současně obdržel 100% slevu.

5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na stávající žalobkyni, která je zahraniční právnickou osobou založenou dle maltského práva. Žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne datum. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván také předžalobní upomínkou ze dne datum.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení staví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Soud dospěl k závěru, že jestliže žalovaný poskytl žalobkyni své osobní údaje a uhradil ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, musel se na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně registrovat a vytvořit si uživatelský účet. Soud má za to, že smlouva byla řádně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to ve smyslu §§ 561, 562 odst. 1 o. z. a § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis učiněný v chráněném webovém rozhraní žalobkyně, do kterého se žalovaný řádně registroval. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy prostý elektronický podpis postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 37 ICm 4495/2014 ze dne 28. 1. 2016 nebo rozsudek Krajského soudu v obec 33 Icm 547/2016 ze dne 5. 6. 2017).

8. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč na jím označený účet. Žalovaný si své povinnosti vyplývající mu z uzavřené smlouvy o úvěru neplnil, když sjednanou částku neuhradil řádně a včas do data splatnosti dne datum. Soud proto považuje za oprávněný nárok žalobkyně na zaplacení celé dlužné části jistiny ve výši 3 500 Kč. Soud na okraj zmiňuje, že povinnost zkoumat úvěruschopnost v tomto případě nebyla vzhledem k době uzavření smlouvy a vzhledem k výši poskytnuté půjčky poskytovali úvěru zákonem uložena. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné jistiny je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala jednak v kapitalizované výši 443,08 Kč za období od datum do datum a dále za dobu od datum do zaplacení. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.

9. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.